Městská doprava

Jako počátek městské hromadné dopravy v Praze je všeobecně udáván rok 1875, kdy zahájila provoz koňská dráha na první trati od dnešního Národního divadla do Karlína. "Koňka" se nadále rozvíjela a dosáhla i do dalších čtvrtí. Její provoz slavnostně skončil na trati přes Karlův most v květnu 1905. To už byly ale nějakou dobu v provozu elektrické tramvaje - v roce 1891 poprvé vyjely na známé "letenské" dráze Františka Křižíka (a taky na lanových drahách na Petřín a na Letnou - první existuje, byť v pozměněné podobě dodnes, druhá zanikla během 1. světové války). Roku 1896 zahájil stejný člověk provoz z Karlína do Libně a Vysočan a navíc se do podnikání v tramvajové dopravě pustil i košířský starosta Matěj Hlaváček, který začal jezdit ze Smíchova do Košíř. Roku 1897 zahájila provoz okružní dráha z dnešního náměstí I.P.Pavlova přes Vinohrady, Žižkov, Václavské a Karlovo náměstí zpět na I.P.Pavlova. Jak je z předešlého textu patrné, některé dráhy byly soukromé, ale v roce 1907 byla již celá tramvajová síť v majetku města.

Zejména 20. léta znamenala velký stavební rozvoj tramvajové sítě - nové tratě vznikaly tempem, které už po válce nebylo překonáno. Průběžně se vyvíjel i vozový park. 60. a 70. léta pak byla dobou určité nejistoty, kdy se řada tratí z různých důvodů (přestavba komunikační sítě, výstavba metra...) zrušila a renesance v podstatě nastává až ke konci 80. let, jednak v podobě výstavby nových úseků (Palmovka - Ohrada či Motol - Sídliště Řepy), jednak v podobě dodávky nových vozů (poslední série vozidel T3SUCS a kloubové velkoprostorové KT8D5). V 90. letech pak dochází spíše ke změnám v linkovém vedení a rekonstrukcím stávajících tratí a vozového parku - nové tratě vznikly jen do Modřan (1995) a na Barrandov (2003). Dodávky nových tramvají probíhaly v letech 1995 - 1997 a znovu začaly až v roce 2005, kdy ale hlavní město změnilo tradičního dodavatele z ČKD na Škodu Plzeň.

V roce 1891 zahájily provoz hned dvě lanové dráhy - na Petřín a Letnou. Druhá jmenovaná nepřežila 1. světovou válku, první jezdí do dnešních dnů, ale neobešlo se to bez mnoha zvratů a okamžiků, kdy to vypadalo, že nevyjede už nikdy... Zatím naposledy zahajovala provoz v roce 1985 po takřka dvacetileté přestávce (zhruba v polovině 60. let minulého století byl její provoz zastaven kvůli špatnému technickému stavu, který ještě umocnil následný mohutný sesuv půdy na Petříně, který takřka zničil trať). Doufejme, že do budoucna zůstane potíží ušetřena, protože tvoří nedílnou součást koloritu Prahy i její městské dopravy.

Pro úplnost dodejme, že se v Praze setkáme ještě se sedačkovou lanovkou v ZOO a svou lanovku má i hotel Mövenpick na pražském Smíchově. Tyto dvě dráhy ale nepatří do systému Pražské integrované dopravy, takže o nich pomlčíme...

Autobusy se do pražských ulic poprvé "vkradly" už v roce 1908, ale nedopadlo to nejlépe. Jejich technická vyzrálost nebyla právě nejlepší, což způsobovalo nejrůznější poruchy a nehody, takže po roce zase raději z Prahy zmizely. Úspěšný "comeback" přišel až v roce 1925 a tentokrát zase slibný vývoj přervala 2. světová válka, která vyvolala velký nedostatek pohonných hmot a nutnost škrtů a šetření. Ale pak to začalo... Tím, že byly trolejbusy odsouzeny k zániku a tramvaje se příliš nerozvíjely, význam autobusů prudce narostl, čemuž napomohla i výstavba velkých sídlišť. I když v posledních letech se město snaží preferovat kolejovou dopravu a rozšiřuje sítě tramvají a metra, přesto mají nadále autobusy v systému MHD nezastupitelnou úlohu. Od roku 1992 navíc v rámci Pražské integrované dopravy vyjíždějí i mimo hlavní město.

Když v srpnu 1936 vyjely první trolejbusy do kopcovité vilové čtvrti poblíž kostela svatého Matěje v dnešní Praze 6, byla to velká sláva. U jedné trati nezůstalo a tento ekologicky šetrný dopravní prostředek pronikl i do dalších pražských čtvrtí. Typickými se pro Prahu staly mohutné trolejbusy Tatra T400, které byly ideální pro zvládání vysokých přepravních nároků. Pak ale přišla krize - masové dodávky ropy od "Velkého bratra" z východu a všeobecný odklon od elektrické trakce způsobily, že v říjnu 1972 byl pražským trolejbusům vystaven úmrtní list. Opustily nás v pouhých šestatřiceti letech... Později se sice velice reálně uvažovalo o jejich obnovení, nicméně k tomu již nedošlo, na rozdíl např. od Českých Budějovic. Zde trolejbusy dojezdily o rok dříve, než v Praze, ale roku 1991 se do města zase vrátily.

Už v roce 1898 se objevil první návrh převedení dopravy do pražského podzemí. Ale než se tak skutečně stalo, přišlo ještě několik záměrů i detailně rozpracovaných projektů a uplynulo celých 76 let. Nakonec byla první trasa dána do provozu v roce 1974. Do roku 1985 vznikl systém tří tratí, které se protínají v centru města v tzv. přestupním trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří stanice Můstek, Muzeum a Florenc. Pak se už rozvoj přesunul do okrajových částí města. Do budoucna se počítá mj. se čtvrtou trasou D, je však jisté, že vše bude limitováno množstvím finančních prostředků.

Pražská MHD má i jednu netradiční součást - celkem 3 přívozy. Jejich provozovatelem jsou První všeobecná člunovací společnost, s.r.o a Vittus group. Tento dopravní prostředek částečně vyplňuje mezeru tam, kde není spojení jinými druhy dopravy, ale vzhledem ke kapacitě plavidel je tato alternativa samozřejmě víceméně symbolická. Integrace přívozů do Pražské integrované dopravy není úplná, uznávají se pouze dlouhodobé předplatní jízdenky.

Předešlé řádky byly jen velice hrubým nástřelem historie pražské MHD, který by sám vydal na několik velice obsáhlých webů. Proto se chceme soustředit spíše na určité zajímavosti z historie a ty rozebrat podrobněji - méně je někdy více. Konkrétní téma si můžete vybrat v menu na levé části této stránky.