Malá noční revoluce

Štědrý den 1999, kloubová Karosa B741 vypravená z vršovické garáže na linku 504 odpočívá na
žižkovské konečné Ohrada. Skoro vše je již minulostí - linka je nově ukončena na Florenci a garáž Vršovice již kloubové
autobusy do provozu nevypravuje.
Foto: www.citybus.cz (24. 12. 1999)
Sobota 30. srpna 2008 se výrazně zapíše do dějin nočního provozu Pražské integrované dopravy. Ačkoli vstoupila v tento
den v platnost celá řada změn i v denním provozu tramvají a autobusů, úpravy, které se dotkly spojů provozovaných zhruba mezi
půlnocí a čtvrtou ranní, jsou velmi zásadní a znamenají jakousi malou revoluci v noční dopravě.
Než se na ně podíváme podrobněji, seznamme se nejprve s filosofií pražského nočního provozu a s tím, jak fungoval před
změnami. Metro během nočního provozu nejezdí, stanice jsou uzavřeny a tunely se prohání maximálně pracovní vlaky, které
všechny tři trasy připravují na další provozní den. Jinak je tomu u tramvají. Denně je vypraveno devět nočních linek
obsluhovaných sólo vozy, které vyjíždějí z konečných stanic každých 30 minut. V zastávce Lazarská v centru Prahy je zřízen
centrální přestupní bod, kde na sebe jednotlivé spoje čekají a cestující tak mají umožněn vzájemný přestup. Tento již léta
zaběhnutý rytmus je narušen jen dvakrát do roka - na Štědrý den a o silvestrovské noci, kdy denní provoz končí dřív a
noční linky jezdí ve dvouvozových soupravách, případně vozech KT8.

Noční tramvaje zastupuje snímek vozu T3SUCS linky 57, který byl pořízen v centrálním přestupním uzlu Lazarská.
Foto: www.citybus.cz (8. 5. 2006)
Autobusové linky můžeme rozdělit do dvou skupin. Ta mladší zahrnuje noční příměstské linky, které ve vybraných stanicích
navazují na noční tramvaje a vozí cestující do měst a obcí v okolí Prahy. Nelze zde mluvit o intervalové dopravě, spíše o
jednotlivých spojích. I tak mají ale velký význam. Jako určitou zajímavost lze uvést, že ani jednu z nich neprovozuje
pražský Dopravní podnik, o všechny se podělili ostatní dopravci od menších soukromých firem (např. Spojbus) až po velké
podniky, pro které jsou linky PID jen částí výkonů (např. Veolia Transport Praha či ČSAD MHD Kladno).
Delší tradici mají městské noční autobusy. Jejich role je v podstatě dvojí - v oblastech, do kterých tramvajová síť
nedosáhla, tvoří páteř noční obsluhy a danou lokalitu spojují přímo s centrem Prahy. Nejezdí ale do "tramvajového terminálu"
na Lazarské - tramvajechtiví cestující musí k přestupu využít jinou zastávku (v některých z nich
jsou jízdním řádem určené přestupní body, kde na sebe musí řidiči vozidel vyčkávat). Do této skupiny lze zařadit například
linku 505, která jezdí, zjednodušeně řečeno, přes celou Prahu ze Severního na Jižní město.

20. červen 2001 a Karosa B732 na konečné
Sídliště Stodůlky. Na lince 508 už dnes potkáme výhradně kloubové vozy a rovněž plastové orientace z nočního provozu
autobusů vymizely. Na všechna noční pořadí vypravují už pár let všechny garáže bez rozdílu jen vozy s transparenty BUSE.
Řidiči tak nemusí fyzicky měnit tabule při přejezdech z denní linky na noční a cestující jistě ocení lepší viditelnost čísla
linky i názvu konečné.
Foto: www.citybus.cz (20. 6. 2001)
Dále existují linky fungující jako napaječe nočních tramvají. Jedna z jejich konečných je vždy na některé
tramvajové trati. Jako příklad dobře poslouží linka 507, která jede ze Zbraslavi ke Smíchovskému nádraží, odkud mohou
cestující do centra pokračovat noční tramvají.
A k čemu že konkrétně došlo k 30. srpnu 2008? Tramvaje zůstaly beze změny, ale v linkovém vedení nočních autobusů nezůstal,
až na výjimky, takřka "kámen na kameni". Napaječové noční spoje úplně nezmizely, ale dostaly se do menšiny. Řada
autobusových linek byla přetrasována a prodloužena do lokalit, kam dosud noční spoje nejezdily. Autobusy tím výrazně
posílily svou úlohu v noční dopravě. Jako příklad jmenujme za všechny alespoň linku 501. Ta dříve začínala u stanice metra
B Jinonice a pokračovala přes konečnou U Waltrovky a zástavbou Malvazinek a Santošky, kam kdysi jezdívaly i trolejbusy,
do stanice Anděl, kde je možný přestup na noční tramvaje. Od 30. 8. 2008 je ale vše jinak. "Pětsetjednička" dále pokračuje
přes Smíchovské nádraží k Lihovaru, po Barrandovském mostě překoná Vltavu a zástavbou starého Braníka a sídliště
Novodvorská dospěje k nové konečné Sídliště Lhotka. Velký pokrok zaznamenala i noční obsluha letiště. Linka 510, která sem
jezdí, dříve mířila na Divokou Šárku, odkud se přes Liboc, Petřiny, Vypich a Motol stáčela do Stodůlek. Cestující toužící
jet do centra tak byli nuceni přestupovat právě na Divoké Šárce do tramvaje. Teď už ale nemusí. Změna trasy další noční
linky, 502, která dříve pendlovala jen mezi dejvickým Vítězným náměstím a Suchdolem, umožnila "pětsetdesítce" pokračovat přes
Strahov a Smíchov blíže k centru Prahy, na Karlovo náměstí, kde staví řada tramvajových linek a které je co by kamenem
dohodil od uzlu Lazarská. Ani to ale ještě není konec - autobus vystoupá Ječnou ulicí na náměstí I. P. Pavlova (v opačném
směru sjíždí dolů Žitnou, neboť Ječná je jednosměrná), zabočí na magistrálu, přejede sebevrahy nechvalně proslavený Nuselský
most a přes Pankrác, Kačerov, Lhotku a Modřany dospěje na konečnou Na Beránku.

Karosa B931 odpočívá na Smíchovském nádraží před odjezdem do Zbraslavi na lince
507, jedné z mála, která od 30. 8. 2008 nezměnila svou trasu.
Foto: www.citybus.cz (10. 12. 2005)
Jaké jsou důvody všech těchto úprav? Své slovo měly jednotlivé radnice, které poptávaly rozšíření noční dopravy. Rovněž
přepravní průzkumy ukázaly, že počet cestujících v nočním období roste. V některých lokalitách bylo volání po nočních
spojích tak silné a dlouhodobé, že ještě před 30. srpnem 2008 bylo vyslyšeno prodloužením provozu vybraných denních linek do
2. hodiny ranní (týkalo se např. linky 176 z Karlova náměstí přes Smíchov ke strahovskému stadionu). Nyní tedy přišlo řešení
razantnější a komplexnější. Věřme, že si své cestující najde a posílí v jejich očích kredit celé Pražské integrované
dopravy.