Úvahy nad provozem městské dopravy v Brně
Kam kráčíš...
Brno, jeden z našich největších tramvajových provozů,
trolejbusový provoz je zde dokonce úplně největší, nejspíš kráčí
do hustých mlh. Brno je jedno z mála měst ve vyspělé Evropě,
které má v územním plánu zakotvenou likvidaci tramvajové tratě.
Ano. Jednou z nich je trať na náměstí Míru v Masarykově čtvrti.
Zatím to obyvatele zcela ponechává v klidu. Vždyť prý územní
plán ještě nic neznamená, vždyť to jsou prý jen barevné fleky.
Dokonce někteří jedinci likvidaci tramvají i vítají, prý bude
konečně ve čtvrti klid od hlučných tramvají. Prý už aby to
bylo...

Tramvaje na Náměstí Míru. Jak dlouho ještě?
Foto SPVD, 1. června 2002
Jenže, co když po prý bezvýznamné
trati přijdou na řadu další, co když s dlouho připravovanou
stavbou velmi kontroverzního tramvajového diametru i Brno zopakuje
mnohé chyby západoevropských měst a tramvaje uvolní místo
automobilům, aby skryty před očima potencionálních cestujících
vozily těch pár, kterým nezbylo na vlastní automobil a budou
ochotni se trmácet kamsi do podzemí? Zatím je to jen kdyby, zatím
ani nejsou peníze, ale co kdyby ...

Brno je zatím jediným městem u nás, kde je takto řešený uliční prostor:
dělícím ostrůvkem oddělené zastávky, kde tramvaj zajíždí až k chodníku; automobily, které nemohou v zastávce stojící
tramvaj či autobus objet. Co více si může pro svoji bezpečnost cestující přát?
Foto SPVD, 2002

Masarykova třída. Po rekonstrukci ulice i tramvajové tratě zde byl od 1. 2. 1999 zastaven provoz tramvají, a tak se zde obyvatelé až do obnovy provozu linky 4 v roce 2006 setkávali jen s příležitostnými jízdami historických vozů a za nákupy museli buď pěšky nebo raději autem na okraj
města do hypermarketů.
Foto SPVD, 2002
Věc první - podzemní tramvaj
První z myšlenek, které vypadají navenek krásně, ale
které mohou nenávratně poškodit celý křehce fungující systém, je myšlenka
přesunout tramvajovou dopravu do podzemí, kde jsou prý větší kapacitní možnosti.
Především je nutné si ujasnit, že v Brně nebyla dosud, až na tři malé výjimky,
zrušena žádná tramvajová trať bez náhrady. To je v době téměř
nesmyslně přísných stavebních předpisů a tím pádem vysokých nákladů
na stavbu tratí nenahraditelná výhoda. Přesto chce Brno o toto přijít
prosazováním právě podzemní tramvaje a případným následným zrušením
více povrchových úseků, které si nelze vysvětlit žádným racionálním
způsobem. Brno však přehlíží nevýhody, které s sebou podzemní tramvaj přináší.
Kromě již zmíněného rušení velmi drahé infrastruktury se také jedná o
zúžení prostoru s kvalitní dopravou, výrazně větší množství složitých
přestupů a tím také menší počty cestujících. Údajné kapacitní problémy
by to zřejmě vyřešilo, avšak způsobem, který dnes nikdo nechce. Při
srovnání dnešní dopravní situace v Brně s dopravní situací na počátku
70. let v Praze zjistíme, že pokud by Praha tehdy vypadala, jako dnes Brno, žádné
metro by zřejmě nebylo. Zatímco v Praze bylo nepobírání tramvají problémem
celého širšího centra po celý den a nedalo se řešit přidáním dalších
souprav, které by se na koleje už jednoduše nevešly, v Brně se jedná pouze
o jeden směr v úzce vymezeném časovém pásmu, který se při troše vůle dá
řešit i se současnou infrastrukturou. Nehledě na to, že podzemní tramvaj
by tento problém vyřešila pouze částečně nebo vůbec (například linka č. 5 v časných
ranních hodinách ve směru Staré Brno-Česká).
Věc druhá: Noční doprava
Další, bohužel již uskutečněná myšlenka na
reorganizaci noční městské dopravy je bez pochopení hlubších souvislostí
také krásná. Kdo by nechtěl noční dopravu, jejíž personální a
ekonomické nároky jsou stlačeny na minimum, která přináší zjednodušení
tvorby grafikonů s přestupy? Na takto položenou otázku je snadná odpověď.
Pokud se však kohokoliv zeptáte, jak by se mu líbila takto organizovaná denní
doprava, zřejmě se pokřižuje a zeptá se, zda to myslíte vážně. Tato
hrozba by se však stala velmi reálnou ve chvíli, kdy by byl postaven
tramvajový diametr. Bylo by totiž velmi logické nevydržovat si dva fakticky
oddělené kolejové systémy a nahradit ten starší něčím na způsob současné
noční dopravy, jen s větším podílem trolejbusů.
Věc třetí: Masivní podpora trolejbusové dopravy
Tramvajová a trolejbusová doprava v Brně optimálně pokrývají
většinu města, takže až na pár malých výjimek má za současných podmínek
svůj vývoj již ukončený. Většina obytné a průmyslové výstavby probíhá
v dostupné vzdálenosti a tramvaje a trolejbusy nemají příliš možností,
kam se rozrůstat. V moderním světě se však zastavení růstu netrpí. Pokud
tedy chce Brno jít s dobou, musí alespoň jeden systém stále rozšiřovat.
Dnes ale jde rozšiřovat pouze jeden systém na úkor druhého. Brno by si, s
ohledem na všechny souvislosti uvedené v bodě 2 a na současnou podporu
trolejbusové trakce, vybralo zřejmě trolejbusovou dopravu. Bohužel už sama
myšlenka na rozvoj jedné trakce na úkor druhé je naprosto zcestná. Za 130ti
letý vývoj brněnské městské dopravy si všechny druhy rozdělily svá teritoria, lidé
jim přizpůsobili své životy, a tak, kde je dnes tramvaj, byl by trolejbus
naprosto nevhodný, a naopak, kde je dnes trolejbus, nebylo by moudré zavádět
tramvaj. Navíc investice do tramvajové infrastruktury jsou vyšší, takže při
jejím případném zrušení a po několika letech opětovné potřebě by došlo
k velkým finančním ztrátám.
A jak by se na to všechno díval cestující?

Městskou veřejnou dopravu v Brně zajišťují současně tramvaje i trolejbusy. Bude tomu tak i do budoucna?
Foto Tomáš Nálevka, červen 2002
Prvotní reakce už tu jednou byla popsána: Pokřižoval by
se a zeptal se, zda je to všechno myšleno vážně. Pro cestující je totiž
jakákoliv větší změna vždy změnou k horšímu, neřku-li pokud jde o změnu přímo
radikální. Do jakéhokoliv zaběhnutého a dobře fungujícího systému, který
prošel stoletým vývojem, je neradno sahat, protože by se nám změny mohly
vymknout z rukou a obrátit proti nám jako nabitá a odjištěná zbraň.