Sobota 30. srpna 2008 se výrazně zapíše do dějin nočního provozu Pražské integrované dopravy. Ačkoli vstoupila v tento den v platnost celá řada změn i v denním provozu tramvají a autobusů, úpravy, které se dotkly spojů provozovaných zhruba mezi půlnocí a čtvrtou ranní, jsou velmi zásadní a znamenají jakousi malou revoluci v noční dopravě.

Než se na ně podíváme podrobněji, seznamme se nejprve s filosofií pražského nočního provozu a s tím, jak fungoval před změnami. Metro během nočního provozu nejezdí, stanice jsou uzavřeny a tunely se prohání maximálně pracovní vlaky, které všechny tři trasy připravují na další provozní den. Jinak je tomu u tramvají. Denně je vypraveno devět nočních linek obsluhovaných sólo vozy, které vyjíždějí z konečných stanic každých 30 minut. V zastávce Lazarská v centru Prahy je zřízen centrální přestupní bod, kde na sebe jednotlivé spoje čekají a cestující tak mají umožněn vzájemný přestup. Tento již léta zaběhnutý rytmus je narušen jen dvakrát do roka - na Štědrý den a o silvestrovské noci, kdy denní provoz končí dřív a noční linky jezdí ve dvouvozových soupravách, případně vozech KT8.

Autobusové linky můžeme rozdělit do dvou skupin. Ta mladší zahrnuje noční příměstské linky, které ve vybraných stanicích navazují na noční tramvaje a vozí cestující do měst a obcí v okolí Prahy. Nelze zde mluvit o intervalové dopravě, spíše o jednotlivých spojích. I tak mají ale velký význam. Jako určitou zajímavost lze uvést, že ani jednu z nich neprovozuje pražský Dopravní podnik, o všechny se podělili ostatní dopravci od menších soukromých firem (např. Spojbus) až po velké podniky, pro které jsou linky PID jen částí výkonů (např. Veolia Transport Praha či ČSAD MHD Kladno).

Delší tradici mají městské noční autobusy. Jejich role je v podstatě dvojí - v oblastech, do kterých tramvajová síť nedosáhla, tvoří páteř noční obsluhy a danou lokalitu spojují přímo s centrem Prahy. Nejezdí ale do "tramvajového terminálu" na Lazarské - tramvajechtiví cestující musí k přestupu využít jinou zastávku (v některých z nich jsou jízdním řádem určené přestupní body, kde na sebe musí řidiči vozidel vyčkávat). Do této skupiny lze zařadit například linku 505, která jezdí, zjednodušeně řečeno, přes celou Prahu ze Severního na Jižní město.

Dále existují linky fungující jako napaječe nočních tramvají. Jedna z jejich konečných je vždy na některé tramvajové trati. Jako příklad dobře poslouží linka 507, která jede ze Zbraslavi ke Smíchovskému nádraží, odkud mohou cestující do centra pokračovat noční tramvají.

A k čemu že konkrétně došlo k 30. srpnu 2008? Tramvaje zůstaly beze změny, ale v linkovém vedení nočních autobusů nezůstal, až na výjimky, takřka "kámen na kameni". Napaječové noční spoje úplně nezmizely, ale dostaly se do menšiny. Řada autobusových linek byla přetrasována a prodloužena do lokalit, kam dosud noční spoje nejezdily. Autobusy tím výrazně posílily svou úlohu v noční dopravě. Jako příklad jmenujme za všechny alespoň linku 501. Ta dříve začínala u stanice metra B Jinonice a pokračovala přes konečnou U Waltrovky a zástavbou Malvazinek a Santošky, kam kdysi jezdívaly i trolejbusy, do stanice Anděl, kde je možný přestup na noční tramvaje. Od 30. 8. 2008 je ale vše jinak. "Pětsetjednička" dále pokračuje přes Smíchovské nádraží k Lihovaru, po Barrandovském mostě překoná Vltavu a zástavbou starého Braníka a sídliště Novodvorská dospěje k nové konečné Sídliště Lhotka. Velký pokrok zaznamenala i noční obsluha letiště. Linka 510, která sem jezdí, dříve mířila na Divokou Šárku, odkud se přes Liboc, Petřiny, Vypich a Motol stáčela do Stodůlek. Cestující toužící jet do centra tak byli nuceni přestupovat právě na Divoké Šárce do tramvaje. Teď už ale nemusí. Změna trasy další noční linky, 502, která dříve pendlovala jen mezi dejvickým Vítězným náměstím a Suchdolem, umožnila "pětsetdesítce" pokračovat přes Strahov a Smíchov blíže k centru Prahy, na Karlovo náměstí, kde staví řada tramvajových linek a které je co by kamenem dohodil od uzlu Lazarská. Ani to ale ještě není konec - autobus vystoupá Ječnou ulicí na náměstí I. P. Pavlova (v opačném směru sjíždí dolů Žitnou, neboť Ječná je jednosměrná), zabočí na magistrálu, přejede sebevrahy nechvalně proslavený Nuselský most a přes Pankrác, Kačerov, Lhotku a Modřany dospěje na konečnou Na Beránku.

Jaké jsou důvody všech těchto úprav? Své slovo měly jednotlivé radnice, které poptávaly rozšíření noční dopravy. Rovněž přepravní průzkumy ukázaly, že počet cestujících v nočním období roste. V některých lokalitách bylo volání po nočních spojích tak silné a dlouhodobé, že ještě před 30. srpnem 2008 bylo vyslyšeno prodloužením provozu vybraných denních linek do 2. hodiny ranní (týkalo se např. linky 176 z Karlova náměstí přes Smíchov ke strahovskému stadionu). Nyní tedy přišlo řešení razantnější a komplexnější. Věřme, že si své cestující najde a posílí v jejich očích kredit celé Pražské integrované dopravy.