Vyšehradský tunel 2008 aneb Tramvají nikoli po kolejích, ale po tankodromu? (2. díl)

Dny a měsíce plynuly. Původně plánovaný letní termín rekonstrukce nenávratně mizel do minulosti a koleje dál utěšeně chátraly. A to tak, že se už prostě opravit musely. Stalo se tedy to, co se zákonitě stát muselo a co řada lidí předvídala: výhodný letní termín akce, který by vzhledem k období prázdnin a dovolených určitě vadil daleko menšímu počtu cestujících, byl promeškán a nezbývalo, než frekventovanou tramvajovou trať uzavřít na podzim, kdy zdaleka tolik lidí dovolenou nečerpá a tramvaje jsou o to vytíženější.

Obyvatelé Braníka a Modřan navíc musí mít po podzimu 2008 pocit, že se vůči pražskému Magistrátu něčím provinili a že pykali za své hříchy. Před započetím rekonstrukce se totiž koleje opravovaly mezi Dvorci a sídlištěm Modřany. Tato akce přímo předcházela té ve Vyšehradském tunelu, takže sotva mohli cestující jednu výluku "pustit z hlavy", hned začala další. Asi aby "nevyšli ze cviku" a nezvykli si na pravidelné linkové vedení...

Co ale bylo na této výluce unikátní, to bylo zajištění náhradní dopravy. Spousta cestujících se hlavně v prvních dnech zajímala o to, kudy jezdí náhradní autobusy, které tramvaje tradičně "suplují" prakticky vždy, když je nějaká výluka - byť samozřejmě existují i takové, kdy se náhradní doprava z nejrůznějších důvodů nezavádí. Autobusy sice jezdily, ale trochu netypicky nikoli ve vyloučeném úseku, ale ke stanici metra Pražského povstání, odkud mohli lidé do centra pokračovat buď metrem nebo tramvajovými linkami. Na Výtoň, tedy podél opravované trati, jezdil jiný dopravní prostředek - lodě.

Nutno říci, že tento způsob zajištění náhradní dopravy není v dané lokalitě zcela ojedinělý, byl použit již v roce 1982. Přesto ale vzbudil značné pozdvižení a někteří ho využili spíš pro to, aby se na "tramvajenku" svezli "parníkem". Na přívozech zapojených do Pražské integrované dopravy totiž jezdí plavidla přeci jen podstatně menší.

Náhradní lodní doprava značená jako X-21 jezdila každý den mezi 6. a 22. hodinou. Ve zbylém období byli cestující odkázáni právě na náhradní autobusy, které jezdily nepřetržitě. Párkrát ale musely být lodě neplánovaně odstaveny i v době, kdy podle jízdního řádu měly jezdit, a to kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám (např. silný vítr či mlha). Došlo tak dokonce i k tomu, že náhradní autobusová doprava ke stanici metra Pražského povstání zajišťovaná společností Hotliner byla posilována autobusy DP Praha.

Výše zmíněné linky náhradní dopravy ale nebyly pro cestující jedinou možností, jak se do centra Prahy dostat. Byly posíleny pravidelné autobusové linky 150 jedoucí z Modřan přes stanici metra Kačerov na konečnou Kloboučnická ve Vršovicích a 253, která Modřany spojuje se stanicí metra Smíchovské nádraží. Dále byla v pracovních dnech zavedena zvláštní autobusová linka 728 z Dvorců ke stanici metra Budějovická a posílení se dočkal i přívoz P3 z Dvorců na Lihovar, kde mohli lidé přestoupit buď na řadu autobusových linek jedoucích z pravého břehu Vltavy, Holyně, Lochkova, Velké Chuchle, Radotína či Zbraslavi na Smíchovské nádraží nebo na tramvajové linky z Barrandova.

Zmínku si ale zaslouží i organizace provozu v "odříznutém" úseku Podolská vodárna - Sídliště Modřany. Zde byla nepřetržitě k dispozici tramvajová linka č. 21 obsazovaná takřka stoprocentně vozy T3R.P vozovny Pankrác. Na jednom pořadí bylo ale garantováno nasazení nízkopodlažní tramvaje, takže je doplnily i dva vozy T3R.PLF vozovny Vokovice s nízkopodlažní střední částí. Dočasný "azyl" vozy nalezly ve smyčce Nádraží Braník, kde za normálních okolností končí linka č. 16 jedoucí sem z konečné Spojovací.

Jak výluku zhodnotit? Je nutno ocenit informační kampaň pro cestující, permanentní dispečerský dohled na obou konečných náhradní lodní dopravy, dodatečné drobné úpravy přístaviště na Podolské vodárně, kde bylo u poměrně dlouhého a strmého schodiště promptně doplněno chybějící zábradlí a v neposlední řadě značné množství možností náhradní dopravy, které byly popsány výše.

Mínus ale zasluhuje ono odložení z léta na podzim, které bylo zdůvodňováno tím, že pokud by se akce provedla v červenci, ve spojení s dalšími letními uzavírkami komunikací (např. na Jižní spojce) by Pražany příliš zasáhla. Že by ta rána byla na podzim, v čase, kdy se na dovolenou a prázdniny leda nostalgicky vzpomíná cestou do práce či do školy, o tolik menší? Odložení opravy ve Vyšehradském tunelu se navíc dotklo i jiné oblasti Prahy, a sice Letné, kde mělo z důvodu pokračující výstavby vnitřního městského okruhu z Malovanky přes Letenskou pláň do Tróje dojít k uzavření části ulice Milady Horákové zhruba od stadionu Sparty ke stanici metra Hradčanská a převedení provozu na provizorní komunikaci vedenou v úzkém koridoru mezi staveništěm a Letenskými sady. K tomu nakonec došlo až počátkem ledna 2009. Důvodem odkladu byla čtvrť Smíchov - existovaly obavy z toho, že by zdejší komunikace kapacitně nezvládly nápor řidičů, kteří by se tudy vyhýbali nejen Letné, ale právě i uzavřenému Vyšehradskému tunelu. (Jen na vysvětlenou: ona provizorní komunikace na Letné funguje již delší dobu, ale zpočátku sloužila jen pro směr z Hradčanské na Letnou. V opačném směru vozidla nadále jezdila po původní trase ulicí Milady Horákové). Zde je ovšem nutné podotknout, že mnohem větší pohromou pro tuto stavbu byly spíš opakované propady půdy nad budoucím silničním tunelem ve Stromovce, které se staly důvodem určitého časového skluzu v realizaci této akce.

Při slavnostním zahájení provozu tramvají na Radlickou jsme byli politiky ve slavnostních proslovech uklidňováni, jak velkou prioritu městské hromadné dopravě dávají. Starobylý Vyšehradský tunel by ale, uměl - li by mluvit, mohl vyprávět trošku jinou a možná poněkud tragikomickou pohádku...

Vrátit se na začátek stránky.