Toto malé nenápadné a nezajímavé městečko bychom našli v departementu Vacluse asi 25 km severovýchodně od mnohem známějšího Avignonu. Ostatně, také jste se ve škole při hudební výchově učili francouzskou lidovou písničku o Avignonském mostě?

Ze zajímavostí v okolí uveďme například Colorado du Rustrel - bývalé doly na okrovou hlinku. Kopce a hory, tvořené žlutobílooranžovým jílem dávají krajině neopakovatelný ráz a rozhodně stojí za návštěvu.

Vynechat nesmíme ani vyvěračku řeky Sorgue ve Fontaine-de-Vacluse, jedno z nejzajímavějších přírodních zřídel na světě. Řeka zde vyvěrá z 230 metrů hlubokého otvoru ve skále. Doporučuje se navštěvovat toto místo předvším na jaře, kdy je dostatek vody, v létě nás možná zklame pohled na jezírko uvnitř skály a vyschlé koryto řeky plné kamenů, z jehož dna pomalu vyvěrá malý potůček, měnící se v řeku teprve několik desítek či stovek metrů od zřídla.

Do třetice zmiňme opatstvé Sénanque ukryté v údolí mezi kopci a obklopené fialovými lány levandule.

Provozovatelem je společnost TransCoVe. Doprava je zajišťována na třech pravidelných linkách, a to denně mimo neděli:

Síť městské dopravy doplňují tři linky účelové:

Pokud přihlédneme k velikosti města, dojdeme k závěru, že síť linek MHD je poměrně hustá. To ovšem ještě nic neznamená, pohledem do jízdních řádů totiž zjistíme, že na každé lince jede jen několik málo spojů denně. Mimo těchto jízdních řádů existuje také jízdní řád prázdninový, asi netřeba dodávat, že zde je počet spojů ještě menší.

Provoz městské dopravy zajišťují malé autobusy Heuliez GX 77. Dne 12.7.2004 byly v provozu pozorovány následující:

Dva vozy pravděpodobně postačují k zajištění provozu po celý den, není však vyloučeno, že do provozu tu a tam zasáhne ještě další vůz. Z toho tedy vyplývá, že autobusy v průběhu dne průběžně přejíždějí mezi jednotlivými linkami. Jízdní řády jsou po většinu dne sestaveny tak, aby byl umožněn přestup mezi oběma autobusy v zastávce Terradou, tak se jmenuje místní autobusové nádraží, sloužící i dálkovým linkám.

Jednotlivé jízdné stojí 0,76 €, jízdenku zakoupíme u řidičky autobusu (výskyt řidičů na linkách MHD nebyl zaznamenán). Můžeme si zakoupit také karnet deseti jízdenek za 5,41 €, k dostání v autobuse nebo v informační kanceláři. Tam zakoupíme také měsíční předplatní jízdenku za 16,38 € (v červenci a srpnu si ji může zakoupit kdokoliv, po zbytek roku pouze školáci).

Podívejme se nyní na městskou dopravu z pohledu náhodného cestujícího - turisty.

Jak poznáme zastávku? Žluté vodorovné dopravní značení a modrobílý zastávkový označník. Je na něm nápis TRA´m, název zastávky a čísla linek. Najdeme tu dokonce i plánek sítě a jízdní řády všech linek platný od září 2003. A protože nám autobus za chvilku přijede, počkáme si na něj, ať nemusíme do města pěšky. Čekáme, čekáme, autobus nikde. Po uplynutí "akademické čtvrthodinky" to vzdáme a vydáme se do města pěšky.

Ve městě sice tu a tam nějaký ten městský autobus potkáme, ale zcela v jiných časech a místech, než kde bychom je podle jízdního řádu čekali. To je ovšem nějaké podezřelé, proto se rozhodneme navštívit informační kancelář. Jak jsme se již dozvěděli z jízdních řádů, najdeme ji na adrese

Otevřeno by mělo být od pondělí do pátku od 8 do 12 a od 15 do 18 hodin. Protože je krátce před třetí a my máme chvilku čas, zajdeme se ještě cestou podívat na Terradou, třeba nám tamní jízdní řád řekne něco víc. A? Neřekl. On tam totiž vůbec není. Není tam dokonce ani zastávkový označník, autobusy zastavují jednoduše u jednoho ze stromů poblíž čekárny. No co se dá dělat, půjdeme tedy přece jen do informační kanceláře. Avenue Celémenceau je jen kousek od Terradou - dojdeme tedy na křižovatku a dáme se doleva. Ještě než dojdeme k železničnímu přejezdu, spatříme hledaný objekt na pravé straně ulice.

Informační kancelář slouží i pro potřeby dálkových a příměstských linek, poskytuje tedy informace i o provozu jiných dopravců. Letáček s jízdními řády najdeme volně přístupný ve stojanu a po prvním pohledu na titulní stránku je nám všechno jasné: "a partir du 30. juin 2003", platí od 30. června 2003! Podtrženo, sečteno, začaly prázdniny, a tak dopravce sáhl po prázdninových jízdních řádech z loňského roku. Letáčky s platným jízdním řádem (a s loňským datem) sice umístil do informační kanceláře, ale nějak už se nenamáhal vylepit platné jízdní řády na zastávky - a to je už 12. července, takže se dost sotva může vymlouvat na to, že něco nestihl.

Ano, i tohle je městská doprava v západní Evropě…..

Prázdninové jízdní řády ke stažení (*.ZIP/*.XLS)

Jízdní řád bychom měli, ale už teď tušíme, že to s jeho dodržováním bude takové nějaké všelijaké. Vždyť i Murphyho zákony definují jízdní řád jako "dokument, který naprosto přesně uvádí, kdy přibližně autobus pojede", ale teprve v Carpentras toto tvrzení dokázali skutečně uplatnit v praxi.

Městská silniční síť je totiž tvořena jednosměrným okruhem o dvou až třech jízdních pruzích, uvnitř kterého se nachází historický střed města. Na okruh se pak napojují jednotlivé silnice spojující Carpentras s okolními městy. Ten okruh je pak od deseti hodin dopoledne až do tří odpoledne beznadějně ucpaný, auta i autobusy se zde pohybují krokem. Mezi nimi kličkují cyklisté, střídavě po silnici a po chodníku, podle toho, kde je právě více volného prostoru. Vyhrazené jízdní pruhy samozřejmě žádné - jednak na ně není místo a navíc, přece se nebude stavět vyhrazený jízdní pruh kvůli dvěma městským autobusům?!?

Jak ovšem vysvětlit, proč odjíždí autobus linky 1 z Amandiers v 17:28, tedy se sedmiminutovým náskokem (samozřejmě prázdný), z Piscine pak v 17:58 místo 18:00 (pro změnu naopak přeplněný) a trojka z Terradou do Bois de L´Ubac má více než desetiminutové zpoždění, ačkoliv je půl sedmé večer a město je už bez problémů průjezdné…..

Fuj!