Tramvaje v Hradci Králové?

Když se mluví o městské dopravě ve městě na soutoku Labe a Orlice, vždy se začíná společností Autodráhy města Hradce Králové, jejíž autobusy poprvé vyjely na linku 1. prosince 1928. A většina z nás si představí autobusový provoz doplněný pěti trolejbusovými linkami. Komu ale už je známo, že Hradec byl už několikrát velmi blízko k tramvajovému provozu! Ano, ačkoliv si někdo může říct, že se jedná pouze o fikci, tak se bude mýlit. Chceme zde čtenáři ukázat, čeho si lze všimnout při pomalé chůzi naším městem.

Hradec Králové, právem přezdívaný Salón Republiky, byl již několikrát velmi blízko městské kolejové dopravě, ale paradoxem je, že vždy v temných dobách české historie. Úplně poprvé se o nich velmi vážně uvažovalo na začátku dvacátého století, kdy město bez tramvají nebylo městem. V této době, kdy Hradec měl velké starosti se samotným rozvojem města, protože ten byl paralyzován pevností, otázku tramvají bral pouze jako okrajovou a druhořadou. A tak vše skončilo u regulačních plánů a projektů. To však už byl zcela jasný znak toho, že tramvaje mají v Hradci dveře otevřené a jejich realizace je jen otázkou času.

Jak se blížil rok 1914, hlasy po tramvajovém provozu sílily a dožadovaly se perspektivního dopravního prostředku. V době, kdy v sousedních Pardubicích stavěli na valníku maketu tramvaje a fotili jí před nádražím na pohlednice, aby se mohli pochlubit svým "tramvajovým provozem", se město Hradec Králové pro tramvaje velmi pilně připravovalo. Při rozvoji města se hledělo na dostatečnou šířku ulic, jako například ulice Gočárova, Karla IV. a ulice s již dělícím pruhem pro tramvaje Střelecká a Šimkova. A tak v roce 1914 dosáhlo město již téměř vítězného bodu, když byla Hradci udělena koncese na stavbu elektrické dráhy. Tato koncese se vztahovala na výstavbu tratě vedenou ve směru Slezské předměstí, po Pospíšilově třídě, přes Malé a Velké náměstí, kolem Grandu, po dnešním Pražském (dříve Wilsonově) mostě a po dnešní Gočárově (dřívě Jungmannově) třídě k hlavnímu nádraží. Z tohoto důvodu byly při výstavbě nového Wilsonova mostu (okolo roku 1910) položeny již i tramvajové koleje, nejspíše dle fotografií o normálním rozchodu, nikoli o rozchodu metrovém, jak se traduje.
Dále existují i informace od starších hradeckých pamětníků, že byly položeny koleje i po dnešní Mostecké ulici, kde se koleje stáčely doleva směrem ke Grandu. Zde byl úsek ukončen odbočkou do dnešní ulice V Kopečku směrem na Velké náměstí. Ačkoliv je to velmi pravděpodobné, nemáme k tomu žádný důkaz a vzhledem k tomu, že na pohlednicích z dvacátých let jsou již jen koleje na mostě, jediná možnost existence tohoto úseku je možná jen v časovém období do dvacátých let. Velmi pravděpodobné je i to, že výstavba této druhé etapy byla pouze jen na spadnutí, ale na poslední chvíli se vše rozmyslelo. Jistota této výstavby úseku se proto některým starším hradečákům nyní může jevit jako existující úsek.
V té době už asi každý bral tramvaje v Hradci Králové za hotovou věc.

Avšak každá věc má i své odpůrce. I zde se ozývaly hlasy volající asi raději po koňském povozu a zbytečně nevyhazovat peníze za "zbytečnou atrakci", protože tramvajová doprava stejně nebude mít dlouhé trvání. Tyto opatrné hlavy nakonec zdržovaly realizaci tramvají tak dlouho, až se z mnoha důvodů své doby zastavila.
Z tohoto pohledu je Hradec Králové úplně opačným městem než České Budějovice, protože co se v Budějovicích rozhodlo, to se také zrealizovalo. Na jednu stranu díky tomu měly Budějovice tramvaje a Hradec ne, ale když v šedesátých letech přišlo na rušení trolejbusů, v Budějovicích vyjel poslední trolejbus v roce 1971, ale v Hradci se trolejbusy nepodařilo zrušit za celých 15 let trolejbusového útlumu!

Skončila válka a český národ kráčel vstříc samostatnému státu. S tím však končí i odhodlání pro existenci hradeckých tramvají, protože nejspíš symbolizovaly vzpomínku na Rakousko-Uhersko a všem bylo nadhazováno, jaké štěstí má Hradec Králové, že ti "Habsburkové" nestihli zrealizovat ty "hrozné a těžkopádné" tramvaje. Celá tato snaha o tramvaje byla ukončena roku 1927, kdy bylo pro obsluhu Hradce Králové rozhodnuto o zřízení "perspektivní" autobusové dopravy. Přesto Gočár nic nevzdával a tak ve svém regulačním plánu z let 1926 - 28 navrhoval úctyhodnou tramvajovou síť, za kterou by se nemusela stydět ani Praha. Co naplat, v některých směrech byl bohužel Gočár nepochopen...

Odstranění kolejí na Wilsonově mostě bylo pouze otázkou času a také na sebe nenechalo dlouho čekat. Při nejbližší příležitosti (rekonstrukce mostu) byly kolejnice odstraněny a to je také potvrzeno z hradecké kroniky: "10. března 1932 - Na Wilsonově mostě byly odstraněny koleje, které asi před 20 roky byly sem položeny pro elektrickou dráhu. Místo té má město několik linek autobusové dopravy."
Lze tedy smutně konstatovat, že v tomto období byl Hradec Králové opravdu velmi blízko tramvajovému provozu, kterého se nikdy nedočkal, ale dočká se???

Na již výše zmiňovaném Gočárově regulačním plánu z let 1926-28, bylo počítáno s tramvajovými tratěmi po obou silničních okruzích, na souběžných třídách Gočárova a Karla IV. Tratě měly mj. vést i do Věkoš, Plotišť n/L, Malšovic a Nového Hradce. V souvislosti s tramvajemi se plánovala i výstavba místních železničních tratí např. do Holic a Nechanic. O tom ale zas někdy jindy.

Upozornění

Bohužel, Gočárův regulační plán je jen jeden z několika mála nesporných důkazů (o nichž víme) o přípravě tramvajového provozu. Některá další tvrzení vycházejí pouze z faktu širokých ulic a nezvykle širokých středních dělících pruhů některých hradeckých ulic. Cílem tohoto článku je tedy iniciovat hledání dalších skutečností, které by do této problematiky vnesly jasno. Je jedno zda tím, naše domněnky potvrdí nebo zcela vyvrátí. Pokud máte připomínky nebo víte něco zajímavého, hledáte něco, co jste na stránkách o hradecké MHD nenašli nebo máte nějaký námět, neváhejte a napište nám.