Město Kralupy nad Vltavou se nachází na území Středočeského kraje asi 20 kilometrů severně od Prahy. Jak již název napovídá, protéká jím řeka Vltava, která v těchto místech opouští hluboké údolí a před svým soutokem s Labem přechází do úrodné nížiny. Tok řeky Vltavy, zregulovaný v roce 1894, využívá i lodní doprava.
První věrohodná zmínka o Kralupech nad Vltavou pochází z roku 1253, v dnešní podobě však město vzniklo až během posledních cca 150 let. Příčinou byl prudký rozvoj průmyslu v této oblasti, podpořený výstavbou železnic, které udělaly z do té doby bezvýznamné vesnice důležitou železniční křižovatku. Na město byly Kralupy povýšeny v roce 1902 a město jako takové bylo v podstatě vytvořeno administrativním a stavebním spojením do té doby samostatných obcí Kralupy a Lobeč. V roce 1928 byly oba vltavské břehy spojeny železobetonovým mostem, který je dnes technickou památkou. Později byly připojovány i další obce, dnes místní části - Lobeček, Mikovice, Minice a Zeměchy. Nadále pokračoval rozvoj průmyslu - většinou strojírenského a chemického, který zde má tradici již od roku 1857. Kralupy velmi utrpěly v době druhé světové války, kdy byla zdejší rafinerie cílem několika spojeneckých náletů, z nichž ten z 22. 3. 1945 způsobil celému městu ohromné lidské a materiální škody, které se odstraňovaly ještě dlouho po válce a někde jsou patrné dodnes. Koncem padesátých let pak byla zahájena výstavba zcela nového chemického závodu Kaučuk, vzniklo i několik nových sídlištních celků a počet obyvatel vzrostl až na současných téměř 18 000.

Severovýchodně obchází Kralupy nad Vltavou a Veltrusy dálnice D8, úsek Praha - Lovosice západ. S ní souběžná Veltrusy procházející silnice dříve 1. třídy I/8 byla po otevření dálnice přeznačena na 2. třídu II/608 (Praha - Lovosice, pokračuje jako I/8 Lovosice - Velemín - Teplice - Dubí - Cínovec). Velký význam má pro Kralupy nad Vltavou také silnice 2. třídy II/101, která je zajímavá svým okružním vedením Praha-Radotín - Rudná - Unhošť - Kladno - Kralupy nad Vltavou - Veltrusy - Neratovice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Úvaly - Říčany - Dolní Břežany - Praha-Zbraslav - Praha-Radotín, a II/240 Praha-Dejvice - Horoměřice - Kralupy nad Vltavou - Velvary - Roudnice nad Labem - Polepy - Liběšice - Benešov nad Ploučnicí.

Protože dálkovou dopravu plně zajišťuje železnice (viz níže), má autobusová doprava pro Kralupy nad Vltavou význam pouze na regionální úrovni a žádná dálková linka není do města vedena. Největším autobusovým dopravcem je ČSAD Střední Čechy, a.s., dalšími ČSAD MHD Kladno a.s., Vlastimil Slezák a DP INTERCITY s.r.o. Z významnějších cílů jezdí autobusy např. do Kladna, Mělníka a Slaného. Existuje i přímé autobusové spojení s Prahou, to je však určeno spíše pro obsluhu obcí na trase a nemůže jízdní dobou konkurovat železnici.
Kralupy nad Vltavou spadají do 3. tarifního pásma systému Pražské integrované dopravy. Integrované linky čísel 370, 372, 413, 456, 470 a 473 se sjíždějí k železniční stanici. Druhým integrovaným dopravním systémem, který do Kralup nad Vltavou zasahuje, je Středočeská integrovaná doprava (v této oblasti v minulosti označovaná jako Kladenská integrovaná doprava). V ní město spadá do tarifní zóny 58.

Železnice, které Kralupy vděčí za svůj rozvoj, sem dorazila v roce 1851 v podobě státní dráhy z Prahy do Drážďan. O pět let později byla otevřena tzv. Buštěhradská dráha společně s překladištěm na Vltavě, kudy se dopravovalo kladenské uhlí. Význam Kralup jako železniční křižovatky byl potvrzen v roce 1865 stavbou Turnovsko-Kralupské dráhy a nového společného nádraží. Roku 1882 dále přibyla krátká trať do Velvar a v roce 1884 ještě dráha Vinařická, která umožnila spojení se Slaným.
Trať z Prahy do Děčína, potažmo Drážďan, je označena v úseku Praha - Kralupy nad Vltavou číslem 091 a v úseku Kralupy nad Vltavou - Děčín číslem 090 a je dnes součástí I. a IV. tranzitního železničního koridoru. Je dvoukolejná a elektrifikovaná a jsou po ní vlaky kategorií osobní - EuroCity, přičemž v Kralupech staví vlaky do kategorie rychlík.
Ostatní tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované - číslo 092 do Neratovic, 093 do Kladna, 110 přes Slaný a Louny do Mostu a 111 do Velvar. Po trati do Mostu jezdí i rychlíky, na ostatních pouze osobní vlaky.

Železnice zajišťuje kvalitní spojení Kralup nad Vltavou s okolím do všech významných směrů. Na trati číslo 091 je zavedena v úseku Praha - Kralupy nad Vltavou plná integrace (možnost využití vybraných druhů jednotlivých jízdenek PID v osobních a spěšných vlacích). Časové jízdenky (legitimace) PID platí i v dalších úsecích železničních tratí.
Železnice se na tváři města dodnes výrazně podepisuje betonovými estakádami vévodícími centru, jehož je samotné nádraží vlastně přímou součástí.

Městská hromadná doprava v Kralupech nad Vltavou byla za dobu své existence provozována hned několika dopravci. Vznikla někdy v době národních podniků ČSAD. Kralupy nad Vltavou byly dokonce samostatným dopravním závodem č. 109 podniku ČSAD KNV Praha, později byl tento závod včleněn do okresního závodu Mělník. Po privatizaci byla MHD provozována následnickou firmou ČSAD AB Mělník a v 1. polovině 90. let pak byl krátkou dobu jejím provozovatelem později nechvalně známý JUDr. Jan Hofmann. Po něm převzal MHD nový dopravce ČSAD Střední Čechy se sídlem v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi, který ji provozuje dodnes. Od roku 1999 fungoval tento dopravce jako společnost s ručením omezeným, od září 2007 je akciovou společností.

Provoz městské hromadné dopravy je zajišťován na dvou autobusových linkách označených šestimístnými licenčními čísly 257 101 a 257 102. Zjednodušené označení číslicemi 1 a 2 se nepoužívá.

Trasy linek jsou uvedeny v následující tabulce. Vypsány jsou pouze vybrané zastávky. Nejsou odlišeny jednotlivé varianty trasy různých spojů.

Jednotlivé spoje městských linek jsou vedeny v několika odlišných trasách a žádný spoj neprojíždí celou trasu linky tak, jak je uvedeno v jízdním řádu nebo výše umístěné tabulce. Nejdelší spoje na lince 257 101 měří 17 km a jedou téměř hodinu, na lince 257 102 činí maximální délka 17 km a jízdní doba 37 minut.

Hlavní zastávkou a zároveň i určitým přestupním bodem, kam se sjíždějí autobusy obou linek z různých směrů, je železniční nádraží. V pracovní dny je provoz na linkách zajišťován zhruba mezi 5. a 23. hodinou, mimo pracovní dny jezdí městská doprava od 5 do 18 hodin. Intervaly jsou nepravidelné. Linka 257 101 jezdí v nejčastěji projížděném úseku Žel. st. - Minice ve špičkách jedním až dvěma spoji za hodinu a mimo špičky přibližně jedním spojem za hodinu. O víkendu je na ní v provozu osm spojů ve směru do Zeměch a šest ve směru k Tescu.
Na lince 257 102 jede ve směru Žel. st. - Nelahozeves - Veltrusy - Žel. st. v pracovní dny osm a o víkendu tři spoje, v opačném v pracovní dny šest a o víkendu rovněž tři spoje.

Do autobusů městské dopravy se nastupuje předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními.
Dle současného tarifu platného od 1. července 2006 činí jednotlivé plné jízdné (pro jednu libovolně dlouhou jízdu bez přestupu) 6,- Kč v předprodeji a 8,- Kč při platbě u řidiče v autobuse. Zlevněná jízdenka (děti 6 - 15 let) stojí v předprodeji 3,- Kč a v autobuse 4 Kč.
Dovozné za rozměrná zavazadla je stanoveno v hodnotě 6,- Kč. Cestující bez platného jízdního dokladu zaplatí přirážku k jízdnému 300,- Kč. Cestující, který nezaplatil dovozné, zaplatí přirážku 50,- Kč. Pokutou 100,- Kč se trestá znečištění vozu nebo kouření ve vozidle.

Pro stálé cestující jsou zavedeny také časové jízdenky, a to měsíční plná za 200,- Kč a měsíční zlevněná pro děti od 6 do 15 let a studenty středních a vysokých škol za 100,- Kč.
Před 1. červencem 2006 patřila MHD Kralupy nad Vltavou k nejlevnějším v republice. Plné jízdné stálo 4,- Kč v předprodeji a 5,- Kč u řidiče, zlevněné v předprodeji 2,- Kč a v autobuse 2,50 Kč. Dovozné činilo 5,- Kč, měsíční jízdenka stála plná 180,- a zlevněná 90,- Kč. Výše přirážek a pokut byly stejné jako dnes.

Provoz linek je zajišťován autobusy městského trojdvéřového provedení s podlahou v normální úrovni v červeno-bílém nátěru s uspořádáním barevných pruhů dle firemního schématu dopravce (na autobusech regionální dopravy jsou obvykle stejné pruhy v modré barvě).

K provozu na linkách MHD je vyhrazeno přibližně pět vozů, z toho jeden částečně nízkopodlažní Iveco Crossway LE v linkovém dvoudvéřovém provedení. Zbylé autobusy jsou typu Karosa B 732 s mechanickou převodovkou, některé modernizované s novými čely - zvenku tak připomínají model Karosa B952. V interiéru jsou však tyto modernizované vozy původní včetně drážkovaných krytů osvětlení a signalizačních zařízení nade dveřmi.
Současný dopravce nemá kromě informační kanceláře přímo v Kralupech zázemí a na autobusech zdejší městské dopravy se tak projevuje absence pravidelné údržby ve vlastním závodě. Nejviditelnější je poněkud špinavější vzhled vozidel (vně i uvnitř), než jak bývá obvyklé v jiných městech...

Autobusy městské dopravy nejsou vybaveny digitálními orientacemi. Za čelním sklem je v pohledu na vůz zepředu umístěna vlevo nahoře orientace s nápisem "MD Kralupy nad Vltavou" nebo "MHD Kralupy n. Vlt." a někdy také s licenčním číslem linky nebo i trasou (nemusí tam však být vůbec) a v levé dolní části skla jedna až čtyři cedulky s názvy zastávek, přes které aktuální spoj jede (přichycené gumovými knoflíky). Na pravém boku vozu ve směru jízdy a za zadním sklem mohou být umístěny univerzální cedule s označením typu "MHD Kralupy n. Vlt.", ale není to pravidlem.

Zastávky městské dopravy jsou osazeny specifickými městskými označníky, které jsou dvoutyčové konstrukce, nesou desku s jízdními řády a horní štít a nahoře jsou zakulacené. Tyče označníků jsou tmavě zelené a desky červené. Horní štít je buď prázdná červená deska, nebo je na něm nakreslen znak města a pod ním autobus neidentifikovatelného typu z bezdvéřové strany. Čekárnu má jen menší část zastávek, postupně jsou však osazovány i nové přístřešky. K charakteru skutečného městského provozu přispívá i většina konečných či otočné body závlekových tras, které jsou v podobě točny s příslušným dopravním značením - zákaz vjezdu nebo zastavení s dodatkovou tabulkou "mimo MHD", "otáčení autobusů MHD", apod.

V zastávkách OS Máj a a Barvy a laky zastavují u zastávkových označníků MHD i linky Pražské integrované dopravy. Označníky v zastávce OS Máj jsou od ostatních zastávkových sloupků MHD odlišeny přichycenými plechovými deskami s čísly zastavujících linek a jejich jízdními řády. V zastávce Barvy a laky jsou číslo linky (456) i jízdní řád nalepeny na původní označník bez úprav.
Na ostatních zastávkách, kde se sjíždí větší počet linek, jsou umístěny hned tři druhy označníků: jeden pro regionální linky mimo PID, jeden pro linky PID (provedení ČSAD Střední Čechy) a jeden pro MHD.

Jízdní řády se lepí na plech spodní desky označníku (výjimečně jsou v čekárně). Jsou shodného provedení s regionálními linkami ČSAD, tj. s vypsáním celých tras spojů. Mezi číslem linky a trasou je uvedeno "MD Kralupy nad Vlt.:" Aktuální zastávka nebývá podtržena, a protože není nikde na označníku uvedena, má cestující neznalý města problém nalézt, který řádek s odjezdy platí.

Díky svému bouřlivému rozvoji vypadají Kralupy nad Vltavou z hlediska urbanismu trochu odlišně od většiny ostatních měst. Centrum, pokud tak budeme nazývat území kolem železničního nádraží, zabírá poměrně malou plochu, větší sídlištní celky vznikaly v jeho docházkové vzdálenosti a městská doprava má tak větší význam jen pro pravobřežní Lobeček s rafinerií Kaučuk a především pak pro až později připojené části Mikovice, Minice a Zeměchy, případně samostatné Lešany a Nelahozeves. Ve všech těchto částech je zástavba tvořena převážně rodinnými domy a vilkami a vytížení městské dopravy proto není zas tak silné. Město jako celek je však poměrně rozlehlé a MHD si tak své cestující najít dokáže. Její význam tedy tkví v neposlední řadě i v jakémsi psychologickém spojení dřívějších samostatných sídel do jednoho celku.

Plánek linkového vedení MHD zpracovaný Miroslavem Pencem zachycující stav v roce 2007 si můžete stáhnout zde.