Liberecké tramvaje
První záměr na výstavbu elektrické dráhy je
již z roku 1894, konkrétní jednání zahájilo město s firmou EAG v červnu
následujícího roku. Na prvním úseku byl zahájen provoz 25.8.1897 - jezdilo se od
nádraží k Městskému lesíku (zhruba dnešní zastávka Botanická-ZOO), od listopadu
téhož roku tramvaje dojely na definitivní konečnou v Lidových Sadech, kde se ostatně
obrací dodnes. Již v dubnu 1898 se začalo pracovat na stavbě druhé trati ze
Soukenného náměstí do Rochlice, kde se první cestující svezli ještě v září
téhož roku. O šest let později, v listopadu 1904, byl zahájen provoz do Růžodolu. K
významné administrativní změně došlo k 1. srpnu 1905, kdy veškeré akcie pouliční
dráhy převzalo město.

Tramvaje před libereckou radnicí jsou již minulostí...
Sbírka Damir Holas
K zajímavé provozní události došlo v roce
1906, kdy se ve městě konala Německo - česká výstava. K výstavišti byla postavena
provizorní jednokolejná trať a pro zvládnutí zvýšených přepravních nároků byly
ze sousedního provozu v Jablonci zapůjčeny 3 motorové vozy a 4 vleky.
V roce 1912 vyjely tramvaje poprvé do Horního
Hanychova, ale průběh trati se od dnešního stavu lišil - z Horního Hanychova jezdily
vozy po dnešní trase k železničnímu viaduktu poblíž vlakového nádraží (dnešní
zastávka MHD a tramvajová smyčka Viadukt), odkud pokračovaly Orlí a Barvířskou
ulicí na Soukenné náměstí (do dnešní trasy Žitavskou ulicí přímo k vlakovému
nádraží se dostaly až roku 1932).
Těžké období představoval pro tramvaje závěr
1. světové války, kdy musel být provoz často přerušován, protože se nedostávalo
uhlí. Rozvoj přináší až počátek 20. let, kdy jsou pro provoz objednány nové
vozy. Od roku 1924 byly linky očíslovány následujícím způsobem: 1 (Nádraží -
Lidové Sady), 2 (Rochlice - Růžodol) a 3 (Soukenné náměstí - Horní Hanychov). V
prosinci 1929 došlo k prodloužení trati v Růžodolu.

Vůz T3 jedoucí do Hanychova vedle rozestavěné normálněrozchodné trati.
Foto Tomáš Mykl
Další provozní kuriozitu přinesl závěr 2.
světové války, kdy byla zahájena přeprava mléka z mlékárny v Žitavské ulici
(byla zhruba v místech dnešního autobusového nádraží). Pro tento specifický účel
se používal údajně motorový vůz evid.č. 20 z roku 1907. V červnu 1945 byla od
tramvají oddělena lanovka na Ještěd (zprovozněna roku 1933) a předána ČSD.
Významné provozní změny přinesla i 50. léta.
Nejprve byla koncem června 1950 postavena v Lidových Sadech smyčka - vůbec první v
liberecké síti, ale daleko důležitější změna se teprve chystala. Byly totiž
zahájeny stavební práce na meziměstském tramvajovém spojení dvou významných
severočeských měst - Liberce a Jablonce nad Nisou. V celé délce byla nová linka s
číslem 11 zprovozněná k 1. lednu 1955. Jejím provozovatelem byl v roce 1949
založený společný DP obou měst. V roce 1957 se na trati objevil na zkušebních
jízdách 2. prototyp vozu T2 evid.č. 6002. Právě tramvaje T2 byly prvními vozy
koncepce PCC, které byly schopné provozu i na úzkém rozchodu. Zmíněný vůz se poté
ještě podíval do Bratislavy a dnes, vzorně zrenovovaný, odpočívá v pražském
muzeu MHD v bývalé tramvajové vozovně Střešovice. V období 1957 - 1958 došlo k
úpravám vedení tratí v centru města.

Souprava T3 na cestě z Horního Hanychova do Lidových Sadů v létě 2005.
Foto Petr Dvorský
Rokem 1960 ale začíná období problémů - v
říjnu byl totiž celkem neuváženě zastaven provoz na trati Rochlice - Růžodol,
čímž bohužel došlo ke snížení podílu tramvajové dopravy na celkových
přepravních výkonech MHD a její rozsah se v podstatě omezil na jedinou trať z
Lidových Sadů do Horního Hanychova (+ meziměstskou trať do Jablonce, která ale pro
místní obsluhu Liberce není příliš významná a její význam tkví hlavně ve
spojení s Jabloncem). Jedinými klady tohoto období byly zprovoznění smyčky na
Vápence (1962), zřízení druhé koleje v ulici 5. května (1964), zřízení výhyben
Textilana a Vratislavice, lékárna (1966) na meziměstské trati a konečně úpravy ve
vozovně (zřízení smyčky - 1965, výstavba mycí linky a rozšíření vozovny -
1967). Pak ale zase přicházejí problémy - "spřátelená" sovětská vojska
poškodila při svém vpádu v roce 1968 v centru některé budovy, takže 22.8. se
tramvajová doprava zastavila. Následujícího roku byla zase původně tramvajová linka
5 převedena do autobusové podoby.

Souprava T3M mezi Šaldovým náměstím a Fügnerovou.
Foto Damir Holas
V březnu 1972 byl přerušen provoz tramvají na
meziměstské trati v úseku Proseč - Jablonec nad Nisou z důvodu rekonstrukce trati. V
dubnu byla trať uzavřena již kompletně a tramvaje se sem vracely postupně - nejprve
na Silvestra 1975 vyjely do Vratislavic a o rok později, 29.12.1976, až do Jablonce. Zde
bylo změněno zakončení tratě, ale bohužel trochu k horšímu - původní bloková
smyčka blízko centra Jablonce byla zrušena a tramvaje vyjely na novou smyčku v
Pasířské ulici (poblíž zastávky jablonecké MHD "Lázně"), která je od
centra trochu dál. Je ale důležité, že trať přežila krizové období 60. a 70. let
a nebyla zcela zlikvidována, jako mnohé jiné tratě tramvajové i trolejbusové v
jiných městech. K významné změně ve vedení tramvají v centru Liberce došlo v roce
1984, kdy byly zrušeny sklonově náročné jednosměrné tratě v úzkých ulicích
Pražské (zde se jezdilo z Lidových Sadů do Horního Hanychova) a Moskevské (zde se
jezdilo opačně) a byly nahrazeny klasickou dvoukolejnou tratí v Rumunské a Palachově
ulici. V Pražské ulici u náměstí Edvarda Beneše je ale zachován krátký kousek
koleje se štítkem hlásajícím, že tudy dříve jezdily tramvaje. V závěru roku 1988
byla na meziměstské trati zahájena další menší rekonstrukce v Jablonci nad Nisou
mezi výhybnou Plynárna (dnes Brandl) a koncovou smyčkou. U Plynárny vznikl provizorní
trojúhelník. Normální provoz byl obnoven týden před Štědrým dnem 1989 - 17.12.

Tramvaje před novou halou liberecké vozovny.
Pohlednice Dopravního podniku města Liberce
Přelom 80. a 90. let byl poznamenán tragickým
technickým stavem městské tramvajové trati, který vyžadoval řešení. Naštěstí
se Liberec nevydal cestou likvidace, ale náročné rekonstrukce, která byla navíc
spojena se změnou rozchodu z 1000 na 1435 milimetrů. Jako první byl v období srpen
1990 - říjen 1992 opraven úsek od Průmyslové školy do Lidových Sadů, kde byla
postavena splítka 1000/1435 milimetrů. Tramvaje jedoucí z Hanychova se obracely na
provizorním trojúhelníku v Šamánkově ulici. V březnu 1993 začaly práce v ulicích
5. května, Palachově a Rumunské. Zároveň se pracovalo na ulici 1. máje, ale zde byla
zachována jedna kolej, takže tramvaje tudy mohly jezdit. Rekonstrukce si vynutila stavbu
různých provizorií v centrální oblasti města.

Historická "Bovera" z roku 1929 na konečné linky 11 v Jablonci nad Nisou.
Foto Damir Holas
Roku 1994 práce postoupily do Žitavské ulice a k
viaduktu, kde vznikla i nová smyčka. Až sem byla trať rekonstruována formou
zřízení splítky obou rozchodů. Od 15. listopadu 1995, po mnoha provizóriích a
náročných pracích v centru, byla zprovozněna nová smyčka na Fügnerově a
manipulační trať do vozovny. I ta prošla zásadními změnami - staré haly byly
opraveny a navíc vznikly i nové prostory, jimž dal tvář známý architekt Patrik
Kotas, který mj. navrhl design terminálu na Fügnerově, pražské stanice metra B
Rajská zahrada nebo vlaků metra M1 a tramvaje T3R. Rovněž byla postavena nová
moderní mycí linka.

Vůz T2 na Gottwaldově (dnes Soukenném) náměstí.
Foto Zdeněk Kačena
Historický okamžik nastal 14. srpna 1998, kdy do
provozu poprvé vyjely tramvaje převázané na normální rozchod. Oficiální zahájení
normálněrozchodného provozu ale proběhlo až zhruba o dva týdny později - 30.8.1998.
Jezdilo se následovně: z Lidových Sadů k Viaduktu byla k dispozici splítka obou
rozchodů, zbytek tratě do Kubelíkovy, kde byl pro obracení vozů provizorní
trojúhelník, byl prozatím jednokolejný a to bez splítky (2. kolej zprovozněna v
červnu 1999). O letních prázdninách 2001 - konkrétně 8.7. - se začalo jezdit na
novou smyčku Dolní Hanychov. Do Horního Hanychova se normálněrozchodné tramvaje podívaly s cestujícími poprvé 1.8.2005. Zvažovalo se prodloužení tratě až k dolní stanici lanovky ČD na Ještěd, které prozatím nebylo realizováno, nicméně technické řešení tramvajové tratě umožňuje jeho dodatečnou dostavbu.

Souprava T2R v zastávce Fügnerova.
Foto Tomáš Mykl
V souvislosti s rekonstrukcí městské tratě a
celého zázemí provozu se musíme zmínit i o vozovém parku. Jeho obnova byla provedena
několika liniemi: nákupem ojetých vozů T2R z Ostravy, T3 z Prahy a Mostu-Litvínova a
dále modernizacemi: jeden vůz (evid.č. 54) byl v ČKD modernizován na T3G s použitím
výzbroje TV8, 20 vozů prošlo omlazovací kůrou ve Škodě Dopravní technika (nová
výzbroj, interiér, ruční řadič, polopantograf - typ T3M) a 16 prodělalo v PARS
Šumperk a DP Ostrava malou modernizaci (totéž kromě polopantografu, nové
výzbroje a ručního řadiče - typ T3m). Navíc Liberec podepsal s ČKD kontrakt na
dodávku nízkopodlažních tramvají, jehož plnění bylo zahájeno dodáním prototypu
RT6S evid.č. 0031, který byl přelakován do libereckého nátěru a přečíslován na
85. Vzhledem ke své provozní (ne)spolehlivosti se ale v provozu objevuje jen sporadicky.
Krátce zde hostoval i prototyp RT6N1 s číslem 84 (ex Praha 0028, 9051).

Prototyp RT6N1 na nádraží Praha - Zličín před cestou do Kovošrotu...
Foto Damir Holas
Dalších modernizací se Liberec dočkal v roce 2002, kdy byly zakoupeny 3 starší vozy z Ostravy.
Ty byly jako první T3 v Liberci částečně vybaveny informačním systémem BUSE.
Rovněž se zde můžeme setkat s vozy sestavenými za pomoci skříně VarCB3 z
Krnovských opraven a strojíren. První takové tramvaje s výzbrojí TV Progress dostaly
evid.č. 41 a 78 a jsou to náhrady původních vozů stejných čísel, které byly
poškozeny při vzájemné srážce u ZOO.

Souprava T3M u zastávky Spáleniště.
Foto Petr Dvorský
A jaké jsou perspektivy libereckých tramvají?. Dokončena je normálněrozchodná trať do Horního
Hanychova (původní záměr prodloužení tramvaje až k dolní stanici ještědské
lanovky byl bohužel zatím opuštěn). Zajímavý byl i projekt Regiotram Nisa, který počítal s provozem lehkých
kolejových vozidel kombinujících vlastnosti tramvají a vlaků v první fázi mezi
Libercem a Jabloncem. V úseku do Vratislavic se předpokládal provoz po tramvajové trati, která se už pro tyto
účely začala rekonstruovat, ve zbytku trasy po souběžně vedoucí železnici. Z finančních důvodů je ale realizace
krajně nejistá a je velkou otázkou, zda a v jaké formě bude projekt nakonec realizován. Na
území města by bylo výhodné postavit tramvaj do lidnatých sídlišť na jihu
(Broumovská...), kam je zatím vedena jen kapacitně nevyhovující autobusová doprava.