Dny mariánskolázeňských trolejbusů 2003

Společnost pro veřejnou dopravu se v roce 2001 začala angažovat v Mariánských Lázních za záchranu zdejšího trolejbusového provozu. Jeden z nejmenších, ale také nejkrásnějších trolejbusových provozů na světě v tichosti umíral za nezájmu radnice, která si objednávala pouze přepravní výkony bez určení druhu dopravy. Dopravní podnik, který je od roku 1994 v soukromých rukou, proto neměl i přes kladný vztah jeho řadových zaměstnanců k trolejbusům, větší zájem a důvod do provozu investovat. Došlo k odprodání několika trolejbusů a pod chátrajícím trolejovým vedením se místo nich začaly objevovat nové autobusy. Bylo jasné že se blíží den, kdy trolejbusy vyjedou do ulic naposledy.
Nové vedení radnice však v dalším období úspěšně pokračovalo svým nezájmem v linii nepřímé podpory jejich likvidace. V roce 2004 skončila dosavadní smlouva radnice s Dopravním podnikem o zajištění přepravních služeb na území města a radnice se netajila tím, že ve vyhlášené veřejné soutěži o provozovatele MHD na další léta ji především zajímala cena. (Poznámka redakce SPVD: Události v letech 2004 - 2005 se naštěstí ubíraly jiným směrem a trolejbusy v Mariánských Lázních zůstaly. Tento článek však naprosto věrně popisuje, v jakém stavu byla trolejbusová doprava v polovině roku 2003. Šance na záchranu byly mizivé, ale nevzdali se ani občané lázní, ani my.)
Za této situace byla každá aktivita vedoucí k popularizaci trolejbusové dopravy dobrá a tak díky vstřícnému přístupu dopravního podniku jsme se jako členové Společnosti pro veřejnou dopravu rozhodli zorganizovat Dny mariánskolázeňských trolejbusů o víkendu 5.- 6. července. Naštěstí byl stále v dopravním podniku deponován soukromý trolejbus typu 9TrHT26 č.28, který se pro turistické vyjížďky přímo nabízel. Bohužel, počasí našim plánům moc nepřálo, neboť po oba dny téměř nepřetržitě pršelo. Zájem o svezení populární "devítkou" však předčil očekávání. Devítka na vyhlídkových okruzích do Úšovic a Velké Hleďsebe svezla několik tisíc spokojených cestujících, včetně mnoha českých a zahraničních turistů. Ohlas byl velmi příznivý, na výstavě věnované podpoře MHD umístěné u centrální zastávky City Service odpovídali členové Společnosti na mnoho dotazů, týkajících se smyslu akce i problematiky zachování trolejbusů ve městě. Obyvatelé města a turisté byly překvapeni, že trolejbusy mohou brzy z ulic zmizet a jednoznačně požadovali jejich zachování jako tradičního a oblíbeného dopravního prostředku. Škoda jen, že se na výstavu a životem pulsující trolejbus nepřišel podívat někdo z radnice. Doufejme, že ohlas Dnů mariánskolázeňských trolejbusů a nesouhlasné reakce občanů a turistů na jejich pomalý útlum se donesou právě i k uším radních a zastupitelů. Poznání, že turistický ruch v lázeňském městě dnes nezachrání jen kavárny, hrající fontána či miniaturpark, kterých po Evropě vyrůstají stovky, by mohlo přijít až v době, kdy opravdu nebude cesty zpět pro město, MHD a trolejbusy.
Informační stánek Spvd
Mariánskolázeňský historický trolejbus č. 28 v centru města "U Hodin". Bez nadsázky lze říci, že to, co pro Londýn znamenají doubledeckery, pro Mariánky mohou znamenat trolejbusy.
Foto Jan Šlehofer (5. 7. 2003)