Konference o trolejbusové dopravě se zaměřením na problematiku malých provozů

Vážené dámy, vážení pánové,

občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu tvoří skupina nezávislých odborníků a příznivců hromadné dopravy. Naše působnost je celorepubliková a naším cílem je podpora kvalitní hromadné dopravy, která jako jediná může vyřešit problém s růstem automobilismu.

Konkrétně v Mariánských Lázních usilujeme o zachování a další rozvoj trolejbusové dopravy. Domníváme se, že trolejbusy jsou pro toto krásné město jedinečnou příležitostí. Ve svém příspěvku bych chtěl vysvětlit, čím jsou trolejbusy prospěšnější než například autobusy.

Začátek minulého století byl ve znamení rozmachu tramvajové dopravy, která tehdy představovala jediný kapacitní, rychlý a spolehlivý dopravní prostředek. Automobilový průmysl té doby zdaleka nebyl schopen splnit tyto požadavky.

Již v té době sílila potřeba méně kapacitní a levnější, ale stejně rychlé a spolehlivé trakce. Tou se staly trolejbusy, které ve své moderní podobě vyjely do ulic ve 20. letech minulého století. Téměř okamžitě získaly velkou oblibu u veřejnosti, zvláště díky své rychlosti, nízké hlučnosti, absenci zápachu spalin a komfortu cestování. Trolejbusové tratě byly budovány hlavně do rezidenčních čtvrtí, kde přepravní nároky nebyly tak veliké, aby ospravedlnily investice do tramvají a kde mnohdy zároveň vlivné obyvatelstvo hlučným tramvajím nebylo příznivě nakloněno. Tento trend byl přerušen druhou světovou válkou, po jejím skončení můžeme však hovořit o boomu trolejbusové dopravy. Tehdejší trolejbusy měly větší obsaditelnost a výrazně lepší jízdní vlastnosti než autobusy. Zároveň byly cenově i materiálně výrazně levnější, než tramvaje a to jak stavebně, tak i náklady na pořízení a provoz vozidel. Proto také byly trolejbusy v mnohých městech zvoleny jako náhrada válkou zdevastovaných tramvajových provozů nebo jejich částí.

Ekonomický rozvoj po překonání následků války přinesl celkový odklon obyvatelstva od hromadné dopravy. Tento trend byl a je dodnes masivně podporován reklamou výrobců automobilů a politickým lobbingem stavebních firem i výrobců automobilů.

Politický lobbing výrobců autobusů měl dokonce za následek masivní likvidaci elektrické trakce v městské dopravě na sklonku 60. a začátkem 70. let minulého století a její náhradu trakcí dieselovou. Až ropná krize v 70. letech opět ukázala světu výhodnost využití elektrické energie a likvidační trendy byly opuštěny. Zároveň se zvyšoval důraz na ekologické výhody elektrické trakce. Zpočátku spíše v kontextu lokálním, posléze, s rozvojem ekologických technologií při výrobě elektrické energie, i v pohledu globálním.

V současné době, po dlouhém váhání a díky silnému tlaku veřejnosti konečně dokázal automobilový průmysl vyvinout motory výkonem vhodné pro autobusy, které již méně škodí životnímu prostředí. Ve srovnání s elektrickou trakcí v podmínkách České republiky jsou však i emise nejmodernějších spalovacích motorů vyhovujících normě Euro 3 v přepočtu na srovnatelnou jednotku výkonu stále několikanásobně vyšší, než emise z výroby elektrické energie potřebné pro stejný výkon v trakci elektrické. Tento poměr je pro dieselovou trakci zvláště nepříznivý ve více škodlivých složkách, zejména v oxidech dusíku.

Z hlediska lokální ekologie dieselová trakce beze zbytku zatěžuje právě ty nejvíce zatížené oblasti, jakými jsou dnes přeplněné komunikace v nejhustěji obydlených územích. I přes to jsme svědky velmi silného tlaku výrobců autobusů, kteří chápou elektrickou trakci jen jako prostor pro svoji expanzi, totiž náhradu dieselovou trakcí. Tento postup známe z minulosti: ve čtyřicátých letech minulého století zástupce firmy General Motors před výborem Kongresu spojených států si dovolil prohlásit, že výfukové plyny autobusů nijak neškodí lidskému zdraví. Dnes výrobci autobusů tvrdí, že jejich výrobky jsou šetrné k životnímu prostředí a že jejich emise téměř nijak životu neškodí. Politický lobbing výrobců autobusů opět zesiluje.

Díky těmto skutečnostem dochází k neblahým jevům obdobným těm z konce šedesátých let minulého století. K likvidace elektrické trakce sice ve většině případů nedochází, neboť ta se paradoxně díky masovému nástupu automobilismu ukázala jako nenahraditelná, nicméně její rozvoj je zpomalován a bržděn velmi účinně. Zvláště ve městech s kapacitním komunikačním systémem nebo ve městech malých, kde intenzita automobilové dopravy není velkým problémem, likvidační snahy sílí.

Největší překážkou těchto likvidačních snah jsou občané zasažených měst, kteří se likvidaci elektrické trakce většinou vehementně brání. V mnohých případech je proto zvolen jakýsi plíživý postup likvidace, devastace stávajícího provozu nedostatečnou údržbou a absencí investic. Zároveň jsou do provozu místo elektrických vozidel nasazovány autobusy, které jsou modernější díky zanedbaným investicím do elektrických vozidel. Tím je veřejnost ukolébávána a elektrická trakce, v tomto případě trolejbusová, je v tichosti zlikvidována. Politická reprezentace, která to způsobí nebo dopustí, zpravidla poté v nejbližších volbách utrpí drtivou porážku. Naopak politická reprezentace, která elektrickou trakci zavede nebo důsledně podporuje zpravidla díky tomu přesvědčivě vítězí v několika volebních obdobích.

K tomu, abychom mohli definovat postavení a úlohu trolejbusů v moderní městské dopravě musíme nejprve definovat účel hromadné dopravy ve městech v současné době. Tak jako každá lidská činnost i městská doprava se vyvíjí a mění. I účel a poslání hromadné dopravy prochází neustálým vývojem. V dnešní době je prvořadým úkolem hromadné dopravy dosáhnout co nejlepší pozice na dopravním trhu v konkurenci s dopravou individuální. K tomu je nutno splnit velké množství podmínek. Jen jejich výčet by přesáhl nejen jakýkoli rozumný rozsah tohoto příspěvku, ale značně i téma této konference.

Trolejbusy jsou u veřejnosti velmi oblíbeným dopravním prostředkem. Asi nejlépe o tom svědčí fakt, že pokud je stávající autobusová linka nahrazena linkou trolejbusovou ve stejné trase, pak téměř skokově narůstá její využití. Tento poznatek je dobře dokumentován ve spojených státech, kde se uvádí nárůst přepravních výkonů od deseti do dvaceti procent. Jsou zde zaznamenány i extrémní případy padesátiprocentního nárůstu. Evropské trendy - pokud jsou k dispozici dostatečně věrohodné údaje - jsou přibližně stejné. U nás nejsou podobné výzkumy k dispozici vůbec, avšak velmi jednoduchou empirickou metodou – porovnáním počtů vypravovaných vozů lze u nás zaznamenat naprosto stejné tendence. Dopravci tyto trendy znají a v projektech na rozšiřování trolejbusového provozu s nimi počítají. Rozborem dostupných zdrojů lze zjistit, že nárůst přepravních výkonů se téměř systematicky pohybuje mezi osmnácti až dvaceti procenty. Velmi zajímavé jsou příčiny tohoto jevu, jak je uvádějí zahraniční prameny.

Jako hlavní důvod je uváděna tzv. viditelnost sítě. Trolejové vedení, které je obecně považováno za prvek, který hyzdí své okolí, má velmi silný vliv na rozhodování lidí, zda použijí dopravu veřejnou nebo individuální. Trvalá přítomnost viditelného prvku, který jednoznačně souvisí s veřejnou dopravou vyvolává nečekaný a velmi intenzivní reklamní efekt. Účinnost této sebepropagace bývá přirovnávána k billboardové kampani. Jak je koneckonců zřejmé z částek, které jsou vynakládány na reklamu ekonomickými subjekty v tržní soutěži, je reklama jednou ze základních podmínek pro úspěch na trhu.

Jako další, méně významný důvod, je uváděno ekologické uvědomění veřejnosti. Trolejbus je stále i přes masivní propagaci moderních spalovacích motorů, vnímán jako ekologické vozidlo. Tak jako lidé běžně třídí odpadky, i když ekonomická motivace k tomu je mizivá, tak i v rozhodování zda použít veřejnou dopravu ekologický prvek působí významně v její prospěch.

V dnešní době, kdy se veřejná doprava díky narůstající ekonomické síle obyvatelstva stává pouhou alternativou k dopravě individuální je nutno velmi vážně se zabývat otázkou udržení a případně posílení pozice veřejné dopravy na trhu. Skutečnost, že elektrická trakce velmi významně přispívá k udržení tržní pozice a mnohdy ji zvyšuje, je novým, dříve nedoceněným a velmi významným přínosem. Je nutno tuto skutečnost zohlednit při plánování jak rozvoje stávajících systémů, tak i systémů nových. Jedná se o potenciál se značným dosahem a dle poznatků ve světě, je elektrická trakce jediným v současné době známým prostředkem, jak udržet a v případě nových systémů i zvýšit podíl veřejné dopravy na dopravním trhu ve městech.

Moderní trolejbusy tedy nepochybně právě v dnešní době značně přispívají ke zkvalitnění života ve městech a v tomto období expanze automobilismu se stávají pro život měst možná i významnějšími, než byly kdykoli v minulosti.