Z historie MHD Mariánské Lázně

Zhruba od čtvrtiny 19. století začaly v prostoru dnešního města Mariánské Lázně pod správou Tepelského kláštera vznikat lázně. Později podle projektu architekta V. Skalníka byly provedeny nelehké terénní úpravy a založeny parky. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město. Jak vzrůstala v poslední čtvrtině století návštěvnost, tak vzrůstala potřeba spojení lázní s nádražím trati Plzeň - Cheb, která sem byla přivedena v roce 1872 (spojení s Karlovými Vary bylo vybudováno až roku 1898). Radní to po dlouhých rozpravách vyřešili v té době obvyklým způsobem - zavedením linky elektrické tramvaje. Tramvaj o rozchodu 1000 mm zahájila provoz 12. 5. 1902.

Počátkem 20. století patřily Mariánské lázně mezi nejvýznamnější evropská střediska. Jak ale čas ubíhal, přešly dvě světové války, tramvaj pomalu, ale jistě chátrala. Trať byla sice rekonstruována v roce 1929, v roce 1932 byly dokonce dodány nové motorové vozy, ale nebylo nakonec realizováno plánované prodloužení do lázeňského středu města. V poválečném období přestávaly být tramvaje v módě a naopak do módy přicházely tehdy čím dál populárnější trolejbusy. To spolu s dobovou změnou poslání lázní a odhodláním dovést veřejnou dopravu až do jejich srdce rozhodlo: dne 22. 4. 1952 vyjely tramvaje naposled a byly nahrazeny moderním trolejbusovým provozem. Nejprve zde byla jen jedna trolejbusová linka k nádraží, která víceméně nahradila tramvaj (a fakticky uskutečnila ono nerealizované prodloužení až ke Kolonádě), po deseti letech přibyla linka další - do tehdy se rodícího sídliště Úšovice - kde též vznikl nový dopravní závod.

Tímto počinem byl zahájen obrovský rozmach trolejbusové dopravy v tomto městě. Ačkoli se vždy vlastně jednalo o náš nejmenší trolejbusový provoz, procentem obslužnosti území města to byl vlastně provoz bezkonkurenčně největší.

V době největšího rozmachu trolejbusové dopravy na přelomu 80. a 90. let zajišťovaly trolejbusy v Mariánských Lázních neuvěřitelných 90% dopravní obslužnosti, tedy pouhých 10% obsluhy území obstarávaly autobusy. Dokonce v 80. letech byl Dopravní podnik Mariánských Lázních (zejména díky dalším doplňujícím aktivitám, ale nejen díky nim) jako jediný u nás ziskový! Zní to jako sci-fi, ale opravdu tomu tak bylo. Trolejbusy jezdily po městě ve velmi krátkých intervalech - ve špičkách 3 - 7 minut, jen na meziměstské trati do Velké Hleďsebe a Klimentova měly intervaly dvojnásobné.

Byly připraveny rozsáhlé plány od těch sice hezkých, ale přece jen nadsazených, jako například trolejbusové spojení s nedalekým okresním městem Tachovem (projekčně prověřováno v letech 1978 - 1980), přes spojení Mariánských Lázní s Kynžvartem, z kterého byla však již vybudována první etapa, tedy meziměstská trať do Velké Hleďsebe - Klimentova. Dále bylo velmi blízko k realizaci projektu trasy z centra lázní na Kolibu, další trasa měla vést do Hamrníků přes sídliště Vora. Kdyby tyto dvě tratě byly dokončeny, Mariánky se tak mohly stát městem, které by bylo téměř 100% obsluhováno elektrickou trakcí.

Málo známá je skutečnost, že v roce 1992 došlo k prvním krokům k zamýšlenému integrovanému dopravnímu systému v aglomeraci Tachov - Planá - Mariánské Lázně. Jednalo se o zavedení tak zvaných regionálních vlaků č. 37561, 37562 a 37563 mezi Tachovem a Mariánskými Lázněmi od 1. září 1992. Oznámení o budoucí smlouvě s dalšími třinácti páry vlaků na této trati se objevilo v Tachovské Jiskře a v týdeníku Chebsko 1. října 1992. Tyto vlaky měly být zavedeny společně s integrací provozovatelů MHD v obou městech, tedy v Mariánských Lázních a Tachově společně s tehdejšími ČSD. Bohužel k tomuto dalšímu kroku již nikdy nedošlo, avšak jeden pár vlaků jezdí coby regulérní spoj ČD dodnes.

Ve druhém volebním období po roce 1994 začaly ze strany radnice pronikat hlasy, že městská doprava, zejména trolejbusová, je zátěží rozpočtu. První pokusy se zrušením trolejbusového provozu nastaly právě v té době, při budování tzv. pěší zóny v centru města. Takzvané proto, že tam auta jezdí stejně a o to více parkují, což dříve nemohly. Naštěstí se toto rozhodnutí podařilo zvrátit. Dokonce byla postavena nová trať v centru města, která ovšem nahrazovala zrušenou stopu na Hlavní třídě a byla též zrušena trať k Lesnímu prameni, která, byť odpojena od sítě, existuje fyzicky dodnes. Bohužel od té doby bylo možno pozorovat očividný úpadek zdejšího provozu. V očích veřejnosti mu ještě napomáhalo prodlužování intervalů, chátrající vrchní vedení a tím i pomalé jízdy včetně častého vypadávaní sběračů. Na trolejbusových linkách se stále častěji začaly objevovat autobusy.

Přelom tisíciletí přivítaly mariánskolázeňské trolejbusy ve velké nejistotě. Jen málo chybělo ke zrušení meziměstské trati do Velké Hleďsebe a Klimentova, kvalita provozu se stále snižovala za stálého nezájmu radnice. K tomu přispíval i nárůst automobilové dopravy v lázeňské zóně a prohlášení různých činitelů o zcela ekologické autobusové dopravě, kterou bude možno nahradit údajně těžkopádné trolejbusy. Tyto události byly impulsem pro vznik občanského sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a pro jeho první osvětové akce v roce 2001.

V květnu 2002 slavily Lázně stoleté výročí zavedení tramvají a padesátileté výročí jejich nahrazení trolejbusy. V červenci 2003 uspořádala Spvd Dny Mariánskolázeňských trolejbusů, na podzim pak navázala akcí Turistický trolejbus jako součást oslav výročí železniční trati Plzeň - Cheb. Začátkem prosince téhož roku také poprvé vyjel do ulic Mikulášův trolejbus, aby přinášel zábavu nejmladším cestujícím. Výsledek akcí se dostavil - mnoho lidí, kteří dosud považovali trolejbusy za cosi samozřejmého, co nevyžaduje pozornost, si uvědomilo jejich velký význam pro město, zvýšil se i zájem politiků a médií. Kladný ohlas přiměl členy Spvd k uspořádání akcí i v roce 2004 a 2005, což obyvatelé a návštěvníci nyní již považují za dobrou tradici. Naše každoroční akce tak přispívají ke zvýšení atraktivity zdejšího provozu.

Pozitivním počinem provozovatele se stal nákup moderního trolejbusu typu 24Tr v listopadu 2004. Jednalo se o první nový trolejbus po deseti letech, i když je nutno poznamenat, že celkový početní stav se nezvýšil, neboť byl vyřazen jeden ze starších vozů 14Tr. Z mariánskolázeňských ulic tak stále nevymizel nešvar nasazování autobusů na linky elektrické trakce. Koncem roku 2005 přibyl ještě další vůz 24Tr, opět jako náhrada dosluhující 14Tr.

Společnost pro veřejnou dopravu nadále sleduje dění okolo městské dopravy v Mariánských Lázních. I nadále bude pokračuje spolupráce s mariánskolázeňským Dopravním podnikem a místními příznivci trolejbusů. Ovšem stav věcí se změnil - nyní již nemusí vyvíjet takové úsilí, jako v minulosti: podařilo se totiž, že se věc městské dopravy stala také věcí veřejného zájmu, pominula vlna nezájmu prostých občanů i některých místních politiků. Nezbývá, než doufat, že se nepřihodí nic neočekávaného a vše dopadne tak, aby obyvatelé i návštěvníci Lázní cestovali fungující trolejbusovou dopravou.