Fotodokumentace současného stavu

První fotografie ukazuje Folmavskou ulici na Borských Polích, která je v podobném profilu, jako plánovaný průtah městem. Ostatní fotografie dokumentují současný stav trasy průtahu, tedy území zasažené stavbou. Možná si myslíte, že by se patřilo napsat území, které bude zasaženo stavbou. Omyl. Toto území je ve značné míře zasažené již dnes. Kdysi nádherné výstavné domy chátrají a ztrácejí na hodnotě. Jejich chátrání ani tak nezpůsobuje stavební uzávěra, která zde panuje desítky let, ale žádný rozumný investor nevloží peníze do stavby s pochybnou budoucností. Nevloží je tam, kde není zajištěna návratnost. A tak nám chátrá nezanedbatelná část města, domy i pozemky prakticky v centru ztrácejí na hodnotě. Poslední fotografie ukazují místo, kde se plánují obří estakády a tříúrovňová křižovatka. Toto se plánuje v místě údolní nivy řeky Mže a zejména v bezprostředním kontaktu s Lochotínským parkem, který je nejen cílem vycházek mnoha Plzeňanů, ale hlavně je poslední památkou na Lázně Lochotín. Opravdu si tak vážíme kulturních hodnot a odkazu předků ???

Jak to vidí projektanti?

V první řadě si musíme uvědomit, že projektannti to vidí tak, jak si přeje zadavatel projektu, tedy město. A město si samozřejmě přeje, aby silnice byla krásná, čistá, prostě úžasná. Tak se po vypracování projektu můžeme podívat na krásné čisté silnice, bez jediného auta, zácpy a podobně. V tak zvaných vizualizacích, tedy převedení projektu do nějaké skutečné fotografie, nám je představována stavba opravdu krásná. Laik si těžko uvědomí, že za těmi úhlednými domečky na projektu se skrývají vybourané oprýskané dvorky, posprejované protihlukové zdi, které před hlukem chrání tak akorát z pohledu norem. Rozhodně dnes již takovou komunikaci nikdo neobestaví tak, aby z ní byla typická městská třída. Proč? To je jednoduché. V domech okolo takto zatížené komunikace budou natolik zhoršené hygienické podmínky (hluk, prach, emise), že výstavba bytových domů zde nepřichází v úvahu. Řeknete si, tak zde mohou být kanceláře. Budovy vybavíme klimatizací, mnohovrstevnými neotvíravými okny a máme vystaráno. Nemáme. Díky dopravnímu režimu na našem průtahu, zde nebude možno zaparkovat, odbočit, či vyjet do nějakého parkovacího prostoru. Jak vidíme, i pro podnikání se tyto prostory příliš nehodí. Nehledě na to, že tolik kancelářských prostor, kolik by se jich vešlo okolo připravovaného průtahu, Plzeň rozhodně neuživí.
Nezlobme se tedy na projektanty, že nám zde kreslí nesmysly. Projektování je pro ně práce pro zákazníka, kterému musí vyhovět, aby dostali zaplaceno. Proto bude projektovat a kreslit tak dlouho, dokud jim město bude dávat zakázky.
Menší roli u této konkrétní akce hrají stavební firmy. I ty potřebují zakázky, aby uživily své zaměstnance. Jenže se zatím nestaví a nejspoíš dlouho stavět nebude. Proto pro stavební firmy nebudou ani zakázky.

Jak to nakonec dopadne?

Opravdu to chceme?

Výsledkem této kauzy mohou být v podstatě dvě řešení, při troše optimismu může být i řešení třetí.
První možnost je ta, že se občané Plzně nechají zmanipulovat prosazovateli tohoto obchvatu, pod vidinou klidné Klatovské, kde jezdí jen tramvaj a mezi chodci na chodnících sviští cyklisté po normovaných cyklostezkách. Stane se tedy, že se komplikovaně postaví průtah - tedy dálnice městem. Ano ani realizace v ideálním případě nadšeného souhlasu všech zúčasněných stran nebude jednoduchá. Uzavírky důležitých tepen, bez možnosti náhradní trasy bude stavařům značně koplikovat práci. Ovšem pokud tuto „maličkost“ přehlédneme, máme tu standardní špinavou stoku pro dopravu, procházející mezi posprejovanými ohrádkami a zídkami skrze špinavé pokálené dvorky. Ostatně takových příkladů máme v Plzni myslím celkem dostatek. Klatovská, aby byla vůbec zachávána dopravní obslužnost centrální části města, bude muset zůstat průjezdná i nadále. Vlastně přeci jeden přínos by tato varianta měla. Plzeň by s největší pravděpodobností byla zanesena do Guinesovy knihy rekordů. V položce poslední vybudovaný silniční průtah městem, bychom měli neotřesitelnou pozici na dlouhá desetiletí.
Druhá možnost, nejvíce pravděpodobná, je ta, že se občanům sice podaří stavbu zastavit, ale nepodaří se ji „shodit ze stolu“ tak, aby ji někteří představitelé městských technických úřadů stále potají nepřipravovali. Díky tomu tato stavba bude nadále ponechána v územním plánu a bloky domů na potencionálně velmi drahých pozemcích budou dále chátrat a ztrácet na ceně.
Třetí možnost, je však také možná, ale dnes bohužel čistě hypotetická. Tou by bylo opravdové definitivní ukončení veškerých příprav diskutabilní stavby, včetně jejího vymazání z územního plánu. Díky tomu by se mohly konečně rozběhnout rekonstrukční a revitalizační práce v postižené čtvrti. Místo některých opravdu totálně zchátralých domů by mohly být postaveny domy nové s krásnými drahými lukrativními byty v centru města. Tím by město získalo na své přitažlivosti jak pro obyvatele, tak pro jeho návštěvníky, čímž by se zvýšily příjmy v městské pokladně.
Co myslíte, jak to dopadne?