Aktualizováno: 8. 5. 2012 23:53 | | 
| Zobrazení: 172890
| Zobrazení: 172890
Přestupní uzel u Hlavního nádraží v Plzni - Akce SPVD
Na kritickou situaci přestupního uzlu veřejné dopravy u Hlavního nádraží jsme se rozhodli upozornit výstavami u příležitosti Dne bez aut v září 2002. Výstavy u nádraží a v centru U Branky navštívilo několik tisíc lidí. Kromě ankety jsme také sbírali podpisy pod dopis, který žádal vedení města zřídit trolejbusové zastávky a pžechod pro chodce mezi podjezdy v Mikulášské ulici. Byli jsme potěšeni zájmem a podporou obyvatelů města i těch, kteří do Plzně dojíždějí za prací a studiem. Anketu naleznete na další stránce, reakce a diskuse v médiích naleznete na této straně níže.
Výstava před budovou Hlavního nádraží se konala v zapůjčeném trolejbusu 21TrACI, který k nádraží přijel na pomocný agregát. V trolejbusu byla výstava informačních panelů, před trolejbusem jsme sbírali podpisy pod dopis požadující zřízení trolejbusových zastávek mezi mosty u nádraží a lidé vyplňovali anketu.
Foto Jan Šlehofer (20. 9. 2002)
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 14. 8. 2002
Jiří Kohout, Miroslav Klas, Společnost pro veřejnou dopravu
Nový most přes nádraží bude šancí pro Plzeňany
Už brzy začnou jezdit auta po čerstvě otevřeném přemostění plzeňského hlavního nádraží. Tato nová komunikace logicky navazuje na soubor staveb U Trati. Její význam však nespočívá jen v rozšíření kapacity pro individuální automobilovou dopravu. Nově otevřený most přes nádraží znamená pro centrum Plzně velkou šanci. Přemostění nádraží podle Zásad rozvoje komunikační sítě města Plzně uzavírá východní část malého městského okruhu a současně tvoří významné propojení sever - jihovýchod. To uvítají jistě lidé bydlící podél přetížené Slovanské a Mikulášské třídy. Význam nového mostu přes nádraží je však ještě daleko širší. Konečně může dojít k dlouho plánovanému zklidnění prostoru před nádražím a ze Sirkové a Americké ulice se mohou opět stát plnohodnotné obchodní třídy.
Velkým problémem je ovšem dlouhý a bariérový přestup mezi železnicí a MHD. Mezi hranami nástupišť vlaku a tramvaje je to až 750 metrů. Proto by bylo velmi vhodné zklidnit Mikulášskou třídu a novou zastávku tramvají a trolejbusů umístit přímo mezi oba viadukty hlavního nádraží. Zkrátí se tak nepříjemně dlouhá přestupní vzdálenost a zároveň se tak umožní bezbariérový přestup pro tělesně postižené. Bezbariérový přístup k hlavnímu nádraží je velkým problémem. Současná situace je neúnosná. Pro tělesně postižené, ale i například pro maminky s kočárky a starší spoluobčany, je přestup u nádraží doslova noční můrou. Úzké průchody, příkré schody, složité a dlouhé podchody nemají na tak významném a veřejně přístupném místě co dělat. Společná zastávka tramvaje a trolejbusu přímo před nádražím by navíc také výrazně zlepšila přestup i mezi samotnými linkami MHD. Dokážeme si mezi viadukty představit i pěší zónu navazující na obchodní bulvár Americké a ponechat pouze jednosměrku pro obsluhu nádraží. Pro cestující a nakupující Plzeňany se oblast kolem hlavního nádraží po zklidnění může stát bezpečnou a vyhledávanou.
Občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu s celostátní působností propaguje veřejnou dopravu u občanů i politiků jako výhodnou alternativu městské dopravy, která umožňuje vytvořit příjemné, bezpečné a zdravé prostředí měst. Členy sdružení jsou odborníci i příznivci veřejné dopravy z řad občanů. V současné době jsou aktivity společnosti soustředěny zejména na záchranu trolejbusového provozu v Mariánských Lázních a rozvoj MHD a IDS v Plzni.
Jiří Kohout, Miroslav Klas, Společnost pro veřejnou dopravu
Nový most přes nádraží bude šancí pro Plzeňany
Už brzy začnou jezdit auta po čerstvě otevřeném přemostění plzeňského hlavního nádraží. Tato nová komunikace logicky navazuje na soubor staveb U Trati. Její význam však nespočívá jen v rozšíření kapacity pro individuální automobilovou dopravu. Nově otevřený most přes nádraží znamená pro centrum Plzně velkou šanci. Přemostění nádraží podle Zásad rozvoje komunikační sítě města Plzně uzavírá východní část malého městského okruhu a současně tvoří významné propojení sever - jihovýchod. To uvítají jistě lidé bydlící podél přetížené Slovanské a Mikulášské třídy. Význam nového mostu přes nádraží je však ještě daleko širší. Konečně může dojít k dlouho plánovanému zklidnění prostoru před nádražím a ze Sirkové a Americké ulice se mohou opět stát plnohodnotné obchodní třídy.
Velkým problémem je ovšem dlouhý a bariérový přestup mezi železnicí a MHD. Mezi hranami nástupišť vlaku a tramvaje je to až 750 metrů. Proto by bylo velmi vhodné zklidnit Mikulášskou třídu a novou zastávku tramvají a trolejbusů umístit přímo mezi oba viadukty hlavního nádraží. Zkrátí se tak nepříjemně dlouhá přestupní vzdálenost a zároveň se tak umožní bezbariérový přestup pro tělesně postižené. Bezbariérový přístup k hlavnímu nádraží je velkým problémem. Současná situace je neúnosná. Pro tělesně postižené, ale i například pro maminky s kočárky a starší spoluobčany, je přestup u nádraží doslova noční můrou. Úzké průchody, příkré schody, složité a dlouhé podchody nemají na tak významném a veřejně přístupném místě co dělat. Společná zastávka tramvaje a trolejbusu přímo před nádražím by navíc také výrazně zlepšila přestup i mezi samotnými linkami MHD. Dokážeme si mezi viadukty představit i pěší zónu navazující na obchodní bulvár Americké a ponechat pouze jednosměrku pro obsluhu nádraží. Pro cestující a nakupující Plzeňany se oblast kolem hlavního nádraží po zklidnění může stát bezpečnou a vyhledávanou.
Občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu s celostátní působností propaguje veřejnou dopravu u občanů i politiků jako výhodnou alternativu městské dopravy, která umožňuje vytvořit příjemné, bezpečné a zdravé prostředí měst. Členy sdružení jsou odborníci i příznivci veřejné dopravy z řad občanů. V současné době jsou aktivity společnosti soustředěny zejména na záchranu trolejbusového provozu v Mariánských Lázních a rozvoj MHD a IDS v Plzni.
Plzeňský deník, 4. 10. 2002
Dojíždějící chtějí nové zastávky u hlavního vlakového nádraží
Většině lidem denně dojíždějícím do zaměstnání vadí velká přestupní vzdálenost. Přecházení je nepříjemné hlavně v noci a v zimě.
Hodně obyvatel nejen z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever dojíždí za prací do Plzně. Denně je čeká vstávání ve čtyři hodiny, cesta nevytopeným vlakem a ještě dlouhé a nepříjemné přecházení na trolejbusovou nebo tramvajovou zastávku. Většině dojíždějících vadí velká přestupní vzdálenost mezi nádražím a zastávkami městské dopravy.
"Copak ráno? To to ještě jde, protože do práce jezdí hodně lidí. Ale večer, když se vracím z odpolední po desáté hodině, je ta cesta opravdu nepříjemná. Bojím se procházet podchodem a v zimě, když to všude klouže, trvá přechod ještě déle," stěžuje si Petra Štruncová ze Spáleného Poříčí.
Vyjádřit se k úrovni městské hromadné dopravy v Plzni mohli naši občané v minulém týdnu. Umožnila jim to výstava informačních panelů a anketa, kterou ve stanu ve Smetanových sadech u Branky pořádala plzeňská Společnost pro veřejnou dopravu. Akce navázala na Den bez aut, který vyhlásilo sdružení Děti Země.
Možnosti využilo na tři sta občanů.
"Zájemci si tam mohli vybrat, která ze tří variant budoucí úpravy prostoru před hlavním vlakovým nádražím by jim nejvíce vyhovovala. Pětašedesát procent dotázaných si proto přeje převedení automobilové dopravy na nový most přes nádraží, vytvoření nové pěší zóny a zastávek tramvají a trolejbusů pod severním viaduktem nádraží. Více než třetina dotazovaných požaduje vybudování nových zastávek hromadné dopravy před nádražím a pro průjezd aut ponechat jednosměrku vedoucí z centra," popisuje předseda společnosti Jiří Kohout. Připomíná, že další lidé v anketě navrhli jiná řešení, například posunout tramvajovou odbočku až před nádražní budovu.
Návštěvníci výstavy mohli podepisovat i dopis primátorovi, ve kterém veřejnost žádá o vytvoření zastávky trolejbusu číslo 12 přímo mezi viadukty před hlavním nádražím.
"Vybudování zastávek a přechodů pro chodce na zmíněném místě nic nebrání. Jednoduchou úpravou by se ihned zlepšil přestup mezi městskou dopravou a vlaky. Do budoucna město počítá s kompletní přestavbou přednádražního prostoru. Jeho nová úprava bude záviset i na názoru veřejnosti," míní Kohout.
Dojíždějící chtějí nové zastávky u hlavního vlakového nádraží
Většině lidem denně dojíždějícím do zaměstnání vadí velká přestupní vzdálenost. Přecházení je nepříjemné hlavně v noci a v zimě.
Hodně obyvatel nejen z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever dojíždí za prací do Plzně. Denně je čeká vstávání ve čtyři hodiny, cesta nevytopeným vlakem a ještě dlouhé a nepříjemné přecházení na trolejbusovou nebo tramvajovou zastávku. Většině dojíždějících vadí velká přestupní vzdálenost mezi nádražím a zastávkami městské dopravy.
"Copak ráno? To to ještě jde, protože do práce jezdí hodně lidí. Ale večer, když se vracím z odpolední po desáté hodině, je ta cesta opravdu nepříjemná. Bojím se procházet podchodem a v zimě, když to všude klouže, trvá přechod ještě déle," stěžuje si Petra Štruncová ze Spáleného Poříčí.
Vyjádřit se k úrovni městské hromadné dopravy v Plzni mohli naši občané v minulém týdnu. Umožnila jim to výstava informačních panelů a anketa, kterou ve stanu ve Smetanových sadech u Branky pořádala plzeňská Společnost pro veřejnou dopravu. Akce navázala na Den bez aut, který vyhlásilo sdružení Děti Země.
Možnosti využilo na tři sta občanů.
"Zájemci si tam mohli vybrat, která ze tří variant budoucí úpravy prostoru před hlavním vlakovým nádražím by jim nejvíce vyhovovala. Pětašedesát procent dotázaných si proto přeje převedení automobilové dopravy na nový most přes nádraží, vytvoření nové pěší zóny a zastávek tramvají a trolejbusů pod severním viaduktem nádraží. Více než třetina dotazovaných požaduje vybudování nových zastávek hromadné dopravy před nádražím a pro průjezd aut ponechat jednosměrku vedoucí z centra," popisuje předseda společnosti Jiří Kohout. Připomíná, že další lidé v anketě navrhli jiná řešení, například posunout tramvajovou odbočku až před nádražní budovu.
Návštěvníci výstavy mohli podepisovat i dopis primátorovi, ve kterém veřejnost žádá o vytvoření zastávky trolejbusu číslo 12 přímo mezi viadukty před hlavním nádražím.
"Vybudování zastávek a přechodů pro chodce na zmíněném místě nic nebrání. Jednoduchou úpravou by se ihned zlepšil přestup mezi městskou dopravou a vlaky. Do budoucna město počítá s kompletní přestavbou přednádražního prostoru. Jeho nová úprava bude záviset i na názoru veřejnosti," míní Kohout.
MF Dnes, Kraj Plzeňský, 10. 10. 2002
Jaroslav Nedvěd
Plzeňané požadují zastávky u nádraží.
Lidé chtějí, aby se v místech zklidnila doprava.
Vrácení zastávek trolejbusů a tramvají před Hlavní nádraží v Plzni chtějí u vedení plzeňského magistrátu prosadit představitelé Společnosti pro veřejnou dopravu. Ti se přitom opírají o výsledky nedávného průzkumu mezi obyvateli krajské metropole.
Většina z více než čtyř set dotázaných Plzeňanů v průzkumu totiž uvedla, že si přeje, aby se prostor před nádražím zklidnil a byly zde opět zastávky vozů hromadné dopravy. Lidé se v průzkumu navíc vyslovili pro to, aby se nádraží s Americkou třídou spojilo pěší zónou.
"Zklidnění prostoru před nádražím a instalaci zastávek trolejbusů a tramvají považujeme za test, jak vážně to vedení města myslí, když tvrdí, že preferuje hromadnou dopravu a chce zklidnit provoz v centru Plzně. Víme, že nelze všechno udělat hned, ale už dnes by bylo možné vrátit mezi viadukty před nádražím zastávky trolejbusové linky číslo 12. S nimi by tam samozřejmě vznikl přechod pro chodce, který by umožnil bezbariérový přístup k Hlavnímu nádraží. S tímto požadavkem se obrátíme na vedení města," prohlásil předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout.
Náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous sdělil, že město o návratu zastávek před nádraží uvažuje. Realizace takového projektu však podle náměstka nebude jednoduchá. "Jde o to, jak a kdo to bude platit. Máme připraveny tři varianty. Souvisí s možným rozšířením viaduktů před nádražím. Budeme o řešení jednat s policií i s Českými drahami, které by se na projektu mohly finančně podílet," uvedl Miroslav Kalous. A kdy se rozhodne? "Byl bych rád, kdyby verdikt padl v příštím roce a v roce 2004 už by v rozpočtu města mohly být peníze na realizaci," prohlásil Kalous.
Náměstek se nedomnívá, že by bylo možné okamžitě před nádraží vrátit zastávky trolejbusů. "Prověřujeme to. Není problém se zastávkou na trase do centra. V opačném směru ovšem trolejbus nemá kde zastavit," konstatoval Kalous. S tím Jiří Kohout nesouhlasí. "Pokud má mít hromadná doprava přednost, jak stjí v zásadách dopravní politiky města, tak by auta mohla počkat, až trolejbus ze zastávky odjede," argumentuje Jiří Kohout. Náměstek nesouhlasí: "To by mohlo na Americké vyvolat velké dopravní zácpy," řekl Kalous.
"Pokud je tedy bezproblémová jen zastávka v jednom směru, ať je jen jedna. Určitě je možné udělat i přechod pro chodce. S tím není nutné čekat na nějaké nákladné řešení," konstatoval Jiří Kohout.
Jaroslav Nedvěd
Plzeňané požadují zastávky u nádraží.
Lidé chtějí, aby se v místech zklidnila doprava.
Vrácení zastávek trolejbusů a tramvají před Hlavní nádraží v Plzni chtějí u vedení plzeňského magistrátu prosadit představitelé Společnosti pro veřejnou dopravu. Ti se přitom opírají o výsledky nedávného průzkumu mezi obyvateli krajské metropole.
Většina z více než čtyř set dotázaných Plzeňanů v průzkumu totiž uvedla, že si přeje, aby se prostor před nádražím zklidnil a byly zde opět zastávky vozů hromadné dopravy. Lidé se v průzkumu navíc vyslovili pro to, aby se nádraží s Americkou třídou spojilo pěší zónou.
"Zklidnění prostoru před nádražím a instalaci zastávek trolejbusů a tramvají považujeme za test, jak vážně to vedení města myslí, když tvrdí, že preferuje hromadnou dopravu a chce zklidnit provoz v centru Plzně. Víme, že nelze všechno udělat hned, ale už dnes by bylo možné vrátit mezi viadukty před nádražím zastávky trolejbusové linky číslo 12. S nimi by tam samozřejmě vznikl přechod pro chodce, který by umožnil bezbariérový přístup k Hlavnímu nádraží. S tímto požadavkem se obrátíme na vedení města," prohlásil předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout.
Náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous sdělil, že město o návratu zastávek před nádraží uvažuje. Realizace takového projektu však podle náměstka nebude jednoduchá. "Jde o to, jak a kdo to bude platit. Máme připraveny tři varianty. Souvisí s možným rozšířením viaduktů před nádražím. Budeme o řešení jednat s policií i s Českými drahami, které by se na projektu mohly finančně podílet," uvedl Miroslav Kalous. A kdy se rozhodne? "Byl bych rád, kdyby verdikt padl v příštím roce a v roce 2004 už by v rozpočtu města mohly být peníze na realizaci," prohlásil Kalous.
Náměstek se nedomnívá, že by bylo možné okamžitě před nádraží vrátit zastávky trolejbusů. "Prověřujeme to. Není problém se zastávkou na trase do centra. V opačném směru ovšem trolejbus nemá kde zastavit," konstatoval Kalous. S tím Jiří Kohout nesouhlasí. "Pokud má mít hromadná doprava přednost, jak stjí v zásadách dopravní politiky města, tak by auta mohla počkat, až trolejbus ze zastávky odjede," argumentuje Jiří Kohout. Náměstek nesouhlasí: "To by mohlo na Americké vyvolat velké dopravní zácpy," řekl Kalous.
"Pokud je tedy bezproblémová jen zastávka v jednom směru, ať je jen jedna. Určitě je možné udělat i přechod pro chodce. S tím není nutné čekat na nějaké nákladné řešení," konstatoval Jiří Kohout.
Pohled od nádražní budovy k severnímu mostu přes Mikulášskou ulici. Na úrovni, kde se právě nachází tramvaj, je záliv, který by mohl sloužit pro námi prosazovanou zastávku trolejbusu linky 12. Docházková vzdálenost od vlaku na trolejbusy městské dopravy by se tak zkrátila na zlomek té současné. Uvítali by ji jistě i lidé s těžkými zavazadly, maminky s kočárky a imobilní spoluobčané. Odpor magistrátu v této věci se však nepodařilo zlomit.
Foto Jiří Kohout (14. 2. 2006)
Plzeňský deník, 10. 10. 2002
Plzeňanům vadí dlouhé přestupy z vlaků na městskou dopravu
Tvrdou kritiku veřejnosti si vysloužil plzeňský magistrát za nedostatečnou regulaci aut a jejich parkování v centru Plzně. Celkem dvaadevadesát procent občanů si stěžuje na malý počet pěších zón. Vyplynulo to z ankety, kterou zorganizovala Společnost pro veřejnou dopravu.
"Z výsledků jasně vyplývá, že současná dopravní politika města není schopna vypořádat se s nejvážnějšími problémy," řekl včera předseda společnosti Jiří Kohout.
"Přitom některá řešení by nemusela být tak nákladná. Navíc, zatímco v jiných městech pěší zóny přibývají, v Plzni naopak ubývají. Závažným problémem jsou přeplněné dopravní prostředky městské hromadné dopravy a malá bezpečnost v ulicích. Alarmující je i fakt, že Americkou třídou projede za třináct hodin třináct tisíc aut," uvedl Kohout.
V anketě se občané vyjadřovali i k situaci přestupního uzlu u plzeňského hlavního nádraží a jeho budoucí přestavby. V Plzni totiž byla naměřena nejdelší vzdálenost mezi tramvají a vlaky, která představuje téměř kilometr.
"Za nejlepší úpravu přestupního uzlu u hlavního nádraží považují respondenti pěší zónu a nové nástupní ostrůvky tramvají a trolejbusů," dodal Kohout. S postavením zastávky mezi viadukty a tím i se zkrácením cesty na trolejbus a tramvaje a s jednosměrným provozem v ulici by souhlasilo 35 procent lidí.
Zřízení nové zastávky mezi viadukty v prostoru před nádražím by nemělo být podle členů komplikované, v minulosti zde zastávka už byla. Podle Františka Zídka z útvaru koncepce a rozvoje magistrátu ale její provoz vzhledem k velkému množství výfukových zplodin zakázali hygienici.
"Velmi oceňuji, že takové aktivity tady jsou; na řešení této situace se zpracovává studie, která by měla být v dohledné době hotová," konstatoval Zídek. Proti některým řešením navrhovaným Společností pro veřejnou dopravu by nebyli ani představitelé města. Realizace ale závisí na penězích i dalších okolnostech.
"Lišíme se mnohdy v tom, že oni mohou mít na rozdíl od nás idealističtější návrhy a mohou být netrpělivější při jejich realizaci," dodal Zídek.
Plzeňanům vadí dlouhé přestupy z vlaků na městskou dopravu
Tvrdou kritiku veřejnosti si vysloužil plzeňský magistrát za nedostatečnou regulaci aut a jejich parkování v centru Plzně. Celkem dvaadevadesát procent občanů si stěžuje na malý počet pěších zón. Vyplynulo to z ankety, kterou zorganizovala Společnost pro veřejnou dopravu.
"Z výsledků jasně vyplývá, že současná dopravní politika města není schopna vypořádat se s nejvážnějšími problémy," řekl včera předseda společnosti Jiří Kohout.
"Přitom některá řešení by nemusela být tak nákladná. Navíc, zatímco v jiných městech pěší zóny přibývají, v Plzni naopak ubývají. Závažným problémem jsou přeplněné dopravní prostředky městské hromadné dopravy a malá bezpečnost v ulicích. Alarmující je i fakt, že Americkou třídou projede za třináct hodin třináct tisíc aut," uvedl Kohout.
V anketě se občané vyjadřovali i k situaci přestupního uzlu u plzeňského hlavního nádraží a jeho budoucí přestavby. V Plzni totiž byla naměřena nejdelší vzdálenost mezi tramvají a vlaky, která představuje téměř kilometr.
"Za nejlepší úpravu přestupního uzlu u hlavního nádraží považují respondenti pěší zónu a nové nástupní ostrůvky tramvají a trolejbusů," dodal Kohout. S postavením zastávky mezi viadukty a tím i se zkrácením cesty na trolejbus a tramvaje a s jednosměrným provozem v ulici by souhlasilo 35 procent lidí.
Zřízení nové zastávky mezi viadukty v prostoru před nádražím by nemělo být podle členů komplikované, v minulosti zde zastávka už byla. Podle Františka Zídka z útvaru koncepce a rozvoje magistrátu ale její provoz vzhledem k velkému množství výfukových zplodin zakázali hygienici.
"Velmi oceňuji, že takové aktivity tady jsou; na řešení této situace se zpracovává studie, která by měla být v dohledné době hotová," konstatoval Zídek. Proti některým řešením navrhovaným Společností pro veřejnou dopravu by nebyli ani představitelé města. Realizace ale závisí na penězích i dalších okolnostech.
"Lišíme se mnohdy v tom, že oni mohou mít na rozdíl od nás idealističtější návrhy a mohou být netrpělivější při jejich realizaci," dodal Zídek.
Plzeňský deník, 29. 9. 2003
Vlastimil Leška
MHD u nádraží? Zatím sen
Už delší dobu plzeňská radnice slibuje, že vyřeší nevyhovující přístup od hlavního vlakového nádraží k zastávkám městské hromadné dopravy. Úprava prostoru před nádražím se však stále odkládá.
„Dojíždím do Plzně do školy. Než vystoupím z vlaku a ocitnu se na trolejbusové zastávce, pěkně se projdu. Procestovala jsem kus republiky, Plzeň je v tomhle směru jedno z nejhorších měst,” stěžuje si Marcela Tomášková.
Řešením přednádražního prostoru kritizují již delší dobu členové Společnosti pro veřejnou dopravu. Před rokem přišli s vlastním návrhem zlepšení. Jejich požadavky však město dosud nevyslyšelo. „ V našem návrhu počítáme s omezením individuální automobilové dopravy a přesunutím zastávek MHD blíže k nádražní hale,” říká předseda společnosti Jiří Kohout.
Podle SPVD by v první fázi stačilo vybudovat v zálivu vozovky přímo před nádražím zastávku trolejbusu. „Náklady jsou minimální. Pouze odstranit zábradlí, postavit zastávkový označník a provést dopraví značení,” míní Kohout. Podle náměstka plzeňského primátora Miroslava Kalouse město se zlepšením dopravní situace před nádražím počítá. Problémem jsou prý peníze. „Máme v plánu rozšířit železniční viadukt, tak aby zde mohly vzniknout tramvajové zastávky. Problémem jsou majetkové záležitosti. Viadukt patří Českým drahám,” vysvětluje Kalous. Podle náměstka by úprava prostoru vyšla na několik stovek miliónů korun, které město nemá.
Stavbě také brání dohady okolo modernizace třetího železničního koridoru. „Zatím není jasno, jakým způsobem vůbec bude modernizace nádraží provedena. Do té doby není možné úpravu přednádraží vyřešit,” říká radní Martin Pytlík.
Vlastimil Leška
MHD u nádraží? Zatím sen
Už delší dobu plzeňská radnice slibuje, že vyřeší nevyhovující přístup od hlavního vlakového nádraží k zastávkám městské hromadné dopravy. Úprava prostoru před nádražím se však stále odkládá.
„Dojíždím do Plzně do školy. Než vystoupím z vlaku a ocitnu se na trolejbusové zastávce, pěkně se projdu. Procestovala jsem kus republiky, Plzeň je v tomhle směru jedno z nejhorších měst,” stěžuje si Marcela Tomášková.
Řešením přednádražního prostoru kritizují již delší dobu členové Společnosti pro veřejnou dopravu. Před rokem přišli s vlastním návrhem zlepšení. Jejich požadavky však město dosud nevyslyšelo. „ V našem návrhu počítáme s omezením individuální automobilové dopravy a přesunutím zastávek MHD blíže k nádražní hale,” říká předseda společnosti Jiří Kohout.
Podle SPVD by v první fázi stačilo vybudovat v zálivu vozovky přímo před nádražím zastávku trolejbusu. „Náklady jsou minimální. Pouze odstranit zábradlí, postavit zastávkový označník a provést dopraví značení,” míní Kohout. Podle náměstka plzeňského primátora Miroslava Kalouse město se zlepšením dopravní situace před nádražím počítá. Problémem jsou prý peníze. „Máme v plánu rozšířit železniční viadukt, tak aby zde mohly vzniknout tramvajové zastávky. Problémem jsou majetkové záležitosti. Viadukt patří Českým drahám,” vysvětluje Kalous. Podle náměstka by úprava prostoru vyšla na několik stovek miliónů korun, které město nemá.
Stavbě také brání dohady okolo modernizace třetího železničního koridoru. „Zatím není jasno, jakým způsobem vůbec bude modernizace nádraží provedena. Do té doby není možné úpravu přednádraží vyřešit,” říká radní Martin Pytlík.
Právo, 30. 12. 2003
Ivan Blažek
Stanice tramvaje se asi vrátí před hlavní nádraží
Před hlavní nádraží Českých drah v Plzni, konkrétně pod jeden ze dvou zdejších viaduktů, se asi vrátí stanice tramvaje.
Ty zde sice už kdysi bývaly, ale už řadu let jsou posunuté o několik set metrů dále směrem k centru města a cestující tak musí překonávat při cestě na vlak poměrně velkou docházkovou vzdálenost. "Nové ostrůvky by měly být umístěné pod severním viaduktem, tedy směrem k Americké třídě," řekl Právu náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous (ODS), podle něhož bude radnice v této věci jednat s Českými drahami a se Správou železniční dopravní cesty. "Podjezdy totiž bude nutné rozšířit a to se bez souhlasu drah neobejde," dodal Kalous. Před nádražím by měl zároveň vzniknout celý nový přestupní uzel městské hromadné dopravy, protože se v těchto místech uvažuje i o zřízení zastávek trolejbusů. "Současné stanice tramvaje by se naopak měly posunout dál směrem k Jánu," podotkl Kalous. Součástí proměny prostoru nádraží má být i vybudování nových podchodů směrem do Šumavské a Koterovské ulice. Celkové náklady se zatím odhadují na zhruba šest set miliónů korun. "Samotná příprava je otázkou dvou tří let a pak je otázka, kdy se podaří sehnat peníze," připomněl Kalous, podle něhož hlavní finanční zátěž ponesou dráhy a město.
Návrat tramvaje a trolejbusu před nádraží by uvítalo plzeňské občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu. "Tuto variantu jsme podporovali. Nejen že zkrátí docházkovou vzdálenost od vlaku, ale díky klasickým přechodům k tramvajovým ostrůvkům odpadnou i problémy, které způsobuje současný systém podchodů a eskalátorů," podotkl Jiří Kohout z uvedené organizace. Magistrát by se však podle něj měl nyní zaměřit na dosažení možného. "A tím je zastávka trolejbusů, která by šla zřídit před nádražím - na rozdíl od stanic tramvaje - bez větších problémů i nákladů. Zatím to ale vypadá, že i na trolejbus dojde teprve v rámci celkového řešení, a to znamená až za několik let," uzavřel Kohout.
Ivan Blažek
Stanice tramvaje se asi vrátí před hlavní nádraží
Před hlavní nádraží Českých drah v Plzni, konkrétně pod jeden ze dvou zdejších viaduktů, se asi vrátí stanice tramvaje.
Ty zde sice už kdysi bývaly, ale už řadu let jsou posunuté o několik set metrů dále směrem k centru města a cestující tak musí překonávat při cestě na vlak poměrně velkou docházkovou vzdálenost. "Nové ostrůvky by měly být umístěné pod severním viaduktem, tedy směrem k Americké třídě," řekl Právu náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous (ODS), podle něhož bude radnice v této věci jednat s Českými drahami a se Správou železniční dopravní cesty. "Podjezdy totiž bude nutné rozšířit a to se bez souhlasu drah neobejde," dodal Kalous. Před nádražím by měl zároveň vzniknout celý nový přestupní uzel městské hromadné dopravy, protože se v těchto místech uvažuje i o zřízení zastávek trolejbusů. "Současné stanice tramvaje by se naopak měly posunout dál směrem k Jánu," podotkl Kalous. Součástí proměny prostoru nádraží má být i vybudování nových podchodů směrem do Šumavské a Koterovské ulice. Celkové náklady se zatím odhadují na zhruba šest set miliónů korun. "Samotná příprava je otázkou dvou tří let a pak je otázka, kdy se podaří sehnat peníze," připomněl Kalous, podle něhož hlavní finanční zátěž ponesou dráhy a město.
Návrat tramvaje a trolejbusu před nádraží by uvítalo plzeňské občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu. "Tuto variantu jsme podporovali. Nejen že zkrátí docházkovou vzdálenost od vlaku, ale díky klasickým přechodům k tramvajovým ostrůvkům odpadnou i problémy, které způsobuje současný systém podchodů a eskalátorů," podotkl Jiří Kohout z uvedené organizace. Magistrát by se však podle něj měl nyní zaměřit na dosažení možného. "A tím je zastávka trolejbusů, která by šla zřídit před nádražím - na rozdíl od stanic tramvaje - bez větších problémů i nákladů. Zatím to ale vypadá, že i na trolejbus dojde teprve v rámci celkového řešení, a to znamená až za několik let," uzavřel Kohout.