Městečko Arles, obývané 52 600 obyvateli, bychom nalezli na jihu Francie v departementu Bouches-du-Rhône na břehu řeky Grand Rhône asi 40 km od pobřeží Středozemního moře. Historie města Arles sahá až do starověku. Důkazem jsou Constantinovy lázně ze 4. století našeho letopočtu a nebo aréna z časů Římské říše uprostřed historického centra města, schopná pojmout 26 tisíc diváků. Aréna však není jen architektonickou památkou, ale živou součástí města, dodnes se v ní pravidelně pořádají nejrůznější kulturní akce, ať už divadelní představení, koncerty a nebo býčí zápasy.

Městem prochází dvoukolejná železniční trať spojující Paříž s francouzskou Riviérou - s městy Marseille, Toulon, Cannes a Nice, kromě bežných rychlíků se zde několikrát denně setkáme i s vysokorychlostními vlaky TGV. Na své si však přijdou i zájemci o železniční historii, ti určitě nezapomenou navštívit muzejní trať Arles - Fontvieille.

Když se zde v roce 1889 léčil Van Gogh, zachytil na svých obrazech město jako průmyslové centrum kraje. To však už je dnes minulostí, město dnes žije především z tisíců turistů, kteří sem každoročně přijíždějí odpočívat (a utrácet). Na jih od Arles se totiž rozkládá turisticky atraktivní oblast zvaná Camargue. Snad na každé zdejší pohlednici najdeme některé ze zvířat, typických právě pro Camargue - je to totiž jediné místo na evropském kontinentě, kde se můžeme ve volné přírodě setkat s plameňáky. Typickým obrázkem jsou i pastviny, na nichž se pasou černí býci. A snad na každém statku zde chovají také malé stádo krásných bílých koní a kdo má dost peněz, může si dovolit i krátkou projížďku.

Městskou dopravu v Arles provozuje firma Star. Autobusy jsou v provozu denně mimo 1.1., 1.5. a 25.12., přičemž existují odlišné jízdní řády pro pracovní dny (la semaine en période scolaire), sobotu (le samedi en période scolaire), pracovní dny prázdniny (la semaine pedant les vacances), sobotu - prázdniny (le samedi pedant les vacances), a neděle včetně svátků (dimanches et jours fériés). Linka 4 má pak dva různé prázdninové jízdní řády pro sobotu - jiný jízdní řád platí během letních prázdnin a jiný během zbývajících prázdnin.

Linkové vedení a rozsah provozu se v jednotlivé dny dost podstatně liší, proberme si je tedy postupně:

Jak je patrné, zastávka Clemenceau je společná pro všechny linky a slouží zároveň jako centrální přestupní bod, kde se v určité časy (v pracovní dny po většinu dne v 15., 35. a 55. minutu) sjíždějí autobusy jednotlivých linek z různých směrů, aby byl mezi nimi umožněn přestup. Neznamená to však, že by se zde pokaždé setkaly autobusy všech linek, ne všechny linky totiž mají stejný interval.

Síť linek MHD doplňují síť školních spojů Touzazibus a okružní linka Starlette vedená historickým centrem města, její výchozí i cílovou stanicí je Clemenceau.

Školní spoje Touzazibus jsou vedené v trasách

Jízdní řády pro pracovní dny ke stažení (*.ZIP/*.XLS)

Zcela zvláštním případem je linka 6, provozovaná od pondělí do soboty mikrobusem. Je tvořena čtyřmi větvemi, některé spoje (v jízdním řádu označená červenou barvou) vyjíždějí pouze po předchozí objednávce uskutečněné alespoň dvě hodiny předem. Také některé zastávky (například úsek Camargue - Rte Gimeaux - Camargue na první větvi) jsou obslouženy pravidelným spojem pouze na objednávku, jinak autobus tuto zajížďku zcela vynechává. Objednávky jsou uskutečňovány telefonicky na zelenou linku "0800", náklady za hovor tedy hradí dopravce. Mikrobus zastavuje na všech zastávkách pouze na znamení, je však možné objednat zastavování daného spoje v dané zastávce. Od 30.6. do 30.8. jsou pak všechny spoje linky 6⁴ vedeny v plném rozsahu bez nutnosti předchozí rezervace. Na lince platí zvláštní tarif, cestující si místo jedné jízdenky zakoupí dvě.

Spoje na větvích 3 a 4 jsou vedeny ve shodných časových polohách, bylo by určitě zajímavé zjistit, jak postupuje dopravce v případě, kdy si cestující objednají jízdu obou spojů zároveň.

K určité odchylce v linkovém vedení dochází v sobotu, důvodem jsou pravidelné sobotní trhy, kvůli nimž je část ulic ve středu města uzavřena. Od zahájení provozu jsou linky ve středu města vedeny odchylnou trasou, přestup mezi nimi je umožněn v zastávkách Parmentier a Berthelot (spoje však na sebe prakticky nenavazují) a linkové vedení je pak následující:

Od 15:00 (o prázdninách již v 14:30) se pak všechny linky vracejí na původní trasu přes Clemenceau. Zajímavé je, že linka Starlette je do zastávky Clemenceau vedena celodenně, tedy i v době, kdy zastávka není ostatními linkami obsluhována.

V neděli jsou pak v celém městě provozovány pouhé dva autobusy - první z nich je nasazen na lince 1, druhý zajišťuje provoz na linkách 2 a 3, přičemž linka 2 je rozdělena do dvou větví obsluhovaných samostatně.

Linkové vedení je následující:

Pro svoji návštěvu v Arles jsem si zvolil středu 14. července 2004. Toto rozhodnutí se ovšem ukázalo jako velmi špatné - později jsem se dozvěděl, že již před více než dvěma sty lety si tohle datum vybrali Francouzi pro dobití Bastily a dnes je tedy čtrnáctý červenec ve Francii státním svátkem. Co z toho vyplývá? Doprava byla zajišťována podle nedělních jízdních řádů, v ulicích města se tedy pohybovaly pouhé dva autobusy Mercedes Cito, evidenční čísla 201 a 203. Navštívil jsem tedy informační kancelář (La Boutique des Transports, boulevard G. Clemenceau, poblíž stejnojmenné zastávky, otevírací doba pondělí až pátek 7:45 - 12:30 a 13:30 - 18:00). Jediná informace, kterou jsem zde však získal, byla ta, že je dnes zavřeno, protože je státní svátek.

Štěstí se však na mě usmálo - na zastávce autobusu jsem spatřil starší paní, listující si sešitkem "Guide bus - ville d´Arles" (autobusový průvodce městem Arles). Paní dokonce i rozuměla anglicky, nebyl tedy problém přesvědčit jí, aby mi tu knížečku věnovala - na rozdíl ode mě si přece může zítra zajít pro jinou.

Podívejme se nyní do oné knížečky. Co všechno v ní najdeme? Naprosto přesně to, co běžný cestující potřebuje vědět a co ho zajímá. Po nezbytné předmluvě od pana starosty následuje přehled změn oproti předchozímu vydání, kalendář platnosti (vydavatel knížečky správně usoudil, že ne každý ví, kdy platí prázdninové jízdní řády a kdy jízdní řády normální), základní pravidla chování v autobusech, chybět nesmí ani tarif a přehled prodejních míst jízdních dokladů - no a samozřejmě také jízdní řády a plánek sítě.

My se nyní podrobně podíváme na přepravní podmínky a přehled jízdních dokladů:

Do autobusů se nastupuje pouze předními dveřmi, jízdenku pro jednotlivou jízdu v ceně 0,80 € můžeme zakoupit přímo u řidiče autobusu (je vhodné platit nejvýše desetieurovou bankovkou). V nabídce je i karnet - deset jízdenek za 7,00 €, resp. 5,50 € (zlevněné jízdné), eventuelně 5 jízdenek za 1,80 € v tarifu mini. Jízdenka je přestupní a platí hodinu po označení, nelze ji však použít jako zpáteční. To znamená, že například jízda z centra města do okrajové čtvrti a zpět, byť by to bylo v době platnosti jízdenky, není dovolena. Při přestupu se jízdenka předkládá ke kontrole řidiči druhého autobusu.

Nabídku doplňuje množství předplatních legitimací s jednotnou cenou 4 € za kmenový list. Uváděné ceny jsou vždy za měsíční kupón.

Nárok na bezplatnou přepravu mají děti do 4 let.

Co dodat? Velmi zajímavý provoz na vysoké úrovni, škoda jen, že nebyla možnost navštívit město v pracovní den…..