Chorvatsko

Pláže, moře, nádherná příroda - to je jen několik aspektů, které každoročně donutí celou řadu Čechů sbalit si svých pár švestek a vyrazit do Chorvatska načerpat během roku ztracené síly...

Foto Damir Holas (srpen 2006)

Tento jihoevropský stát, který se každé léto stává oblíbenou destinací pro dovolenou mnoha českých rodin, vznikl v roce 1991 rozdělením Jugoslávie, ale území, na kterém se rozkládá, má pochopitelně dějiny podstatně starší. Původně tu byla římská provincie, v 7. století přišli Slované. Později se dostalo pod uherskou nadvládu a posléze i do Rakouska - Uherska. Po rozpadu této monarchie vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později přejmenované na Království Jugoslávie. Po 2. světové válce bylo Chorvatsko součástí jugoslávské federace. Když ale na počátku 90. let 20. století vyhlásilo spolu se Slovinskem nezávislost, začala občanská válka, která se s přestávkami táhla až do roku 1995. Ač už dávno skončila, její následky jsou dodnes na některých místech patrné, ale stejně tak je dobře vidět, jak se země z válečných škod "zvedá" a rozhodně stojí za návštěvu.

Chorvatsko má dvě tváře. Tu první reprezentují přímořská letoviska s upravenými hotely, bary, hospůdkami, plážemi či malebnými historickými centry měst, případně velká města na severu země v čele s metropolí Záhřebem. Vnitrozemí ale mnohdy tak idylicky nevypadá. Tento snímek pořízený za jízdy z auta (omluvte sníženou kvalitu) je z obce Žitnić, kterou najdeme na cestě mezi Kninem a Drnišem. Je to jedna z těch, které existují jen na názvech orientačních tabulí. Všechny domy jsou zničené či vypálené, nenajdete tu ani živáčka. Skličující atmosféru ještě umocňují varovné nápisy umístěné okolo silnice, které upozorňují na možné riziko výskytu nášlapných min. Tady se opravdu nevyplácí procházet se daleko od silnice...

Foto Damir Holas (23. 7. 2007)

Nyní se ale již budeme věnovat hromadné dopravě. Železnice není na většině území moc rozšířená, protože Chorvatsko je země velmi členitá a hornatá. Dominantním způsobem přepravy osob jsou autobusy, ať už v dálkové či městské verzi. Ale hlavně dálkové autobusy nefungují takovým způsobem, jako u nás. Celý provoz působí poněkud chaoticky, skoro vůbec se nesetkáte třeba s označníky zastávek (to mnohde platí i pro MHD). Jediným znamením toho, že je zde stanice autobusu, je často pouze dopravní značka upozorňující na toto motoristy a sem tam přístřešek. Najít jízdní řád je rovněž umění, často zcela chybí. Vytíženost dálkových spojů je celkem solidní, nicméně to neznamená, že by země netrpěla přebujelou individuální dopravou. Co se týče využívání městských autobusů, záleží na konkrétním městě.

Tento pomník v podobě parní lokomotivy najdeme ve městě Knin přímo u budovy železničního nádraží.

Foto Damir Holas (23. 7. 2007)

V menu vlevo je výběr několika článků o veřejné dopravě v Chorvatsku. Jedná se spíše o reportáže, jejichž obsah je poplatný době vzniku, která je uvedena v závorce. Je samozřejmě možné, že od doby napsání už některé údaje zastaraly, takže pokud byste články chtěli využít jako zdroj informací před cestou do dané lokality, berte prosím, zejména ty starší, trochu s rezervou a pokud byste měli jakákoli doplnění nebo i nové články, samozřejmě je uvítáme.