Pokroky a vynálezy, ročník II, číslo 20, Praha, 1906

Není takřka dne, kde by elektrický vůz pouliční, moderní to prostředek dopravní ve větších městech, neublížil lidskému životu. Je pravda, že vina je částečně v obecenstvu, částečně pak i v nedokonalých přístrojích ochranných, jimiž je předek vozu vyzbrojen. Na pražských pouličních drahách jsou v užívání dva přístroje toho druhu. Jednomu se říká všeobecně "hnátolam", což jeho ochrannou činnost zajisté dostatečně vysvětluje, druhý přístroj, soustavy Svoboda-Jirgl-Charvát, se dle novinářských zpráv dobře osvědčuje. Tento druhý rám ochranný je čtenářům našim zajisté znám a proto mohou posouditi přednosti nového ochranného přístroje, jejž znázorňuje naše vyobrazení, a jehož popis podáváme v následujících řádcích.

Účel sledovaný při konstrukci tohoto ochranného podvozku je zachytiti předmět dříve, než by přišel vůbec ve styk s nějakou vozní součástkou, jež by jej mohla vážně poškoditi. Aby mohl býti přístroj co nejblíže dlažby, jest neodvislý od výkyvů vozu. Síť záchranná se při nárazu na překážku okamžitě staví a současně se pošine těsně ku dlažbě řada zahnutých zpružin, jež nepropustí předmět pod kola. Přístroj tento je znázorněn schematicky v připojeném obrazci; v l. je v normálním stavu v pohledu se strany, ve 2. je přístroj v činnosti, 3. pak značí půdorys.

Jak viděti sestává kostra chranidla ze dvou postranic 1 a 2, spojených vpředu šikmou příčkou 3, a je spojena s vozem pod přední nápravou tak, že může volně kývati kol osy 4 rovnoběžné s nápravou. Kostra spočívá kolečky 5, 6, jež jsou na společné nápravě 7, na kolejnicích. I tvoří tedy chranidlo jakýs podvozek; který běží na kolejnicích před první nápravou vozu. Na šikmé příčce 3 jest uložen plech 8, jenž se může v určitých mezích po příčce nahoru a dolů posunouti. Posun tento omezují zavrtané šrouby 10, pro které jsou v plechu 8 příslušné drážky. K dolní zahnuté části 11 tohoto plechu jsou připevněny zpružiny za, jichž konce jsou ohnuty zpět. Ochranná síť 14 jest otočná na hřídeli 13, který jest uložen v postranicích rámu, a má uprostřed své šířky jeden nebo i více ozubených segmentů (v obrazci naznačen pouze jeden) 15; zabírajících se hřebeny 16, připevněnými na posuvný plech 8. Přijde-li ochranná sít nárazem na překážku z polohy 1 do 2, otočí se segmenty ozubené 15 a plech se zpružinami stlačí se k dlažbě. Aby pak byla tato poloha zpružin pojištěna, je zařízení takové, že zpružiny jsou stále k dlažbě přitlačovány. K postranicím 1 a 2 jsou totiž připevněny zpružiny 26, které tlačí na palec 25 páky 21, jež jest otočena na čepu 23. Zpružina 26 chce otočiti pákou 21 nazad, v čemž brání plech 8, pokud je v normální poloze 1. Jakmile však sjede plech tento dolů, otočí jmenované zpružiny pákami 21, a současně zaskočí za zuby těchto pák 20 nosy 19 pák 17; které se otáčejí s ochrannou síti do polohy 2. Jak viděti z tohoto obrazce, nemohou zpružiny s plechem 8, od dlažby odskočiti. Rozumí se samo sebou, že i sám. řidič může přístroj dle potřeby v jízdě spustiti.

Chranidlo právě popsané sestrojil pan Ferdinand Sik, strojník v továrně p. Kohouta na Smíchově, a vyjednává s úspěchem, nepochodiv z pochopitelných důvodův u elektrických podniků pražské obce, se závody německými.