trolejbusy
Předváděcí jízdy trolejbusu Solaris Trollino ve Švýcarsku

Solaris Trollino během předváděcí jízdy v ulicích Luzernu
Foto Petr Kilar a Ivo Doležilek (9. - 11. 9. 2003)
První návštěva Trollina v září 2003 ve městě Luzern
Trolejbus Solaris Trollino 12AC ev.č. 3702 byl ve dnech od 9.9. do 11.9.2003
představen západoevropské odborné veřejnosti na trolejbusové konferenci, která
se konala ve Švýcarském Luzernu. Součástí konference byla malá výstava
trolejbusové techniky, která se konala v luzernském technickém muzeu Zde se s
trolejbusem z dopravního podniku Ostrava mohla seznámit i laická veřejnost z
řad návštěvníků muzea, zájem o tento exponát byl dosti velký.

Solaris Trollino na výstavě trolejbusů v areálu technického muzea.
Foto Petr Kilar a Ivo Doležilek (9. - 11. 9. 2003)
Z konkurenčních firem se výstavy zúčastnily firmy Hess, Renault a Neoplan,
které představily studie svých kloubových duobusů. S vystavovanými trolejbusy
se účastníci konference měli možnost zúčastnit zkušební jízdy ulicemi Luzernu.
I když se zpočátku zdálo, že Solaris Trollino bude oproti konkurenci
znevýhodněn tím, že není vybaven náhradním pohonem pro jízdu, nebylo tomu tak.
Naopak - na trase zkušební jízdy byl podjezd o velmi nízkém průjezdním profilu
3,8 m, náš trolejbus to hravě zvládl a konkurence tudy neprojela. Myslíme, že
náš trolejbus nám ve světě ostudu neudělal a zájem o něj svědčí o tom, že se v
brzké době může prohánět po ulicích i v jiných evropských městech.
![]() | ![]() | ![]() |
Druhý návštěva Trollina v říjnu 2003 ve městech Ženeva
a La Chaux-de-
Fonds
Ve dnech 21. - 25.10.2003 se trolejbus 3703 ostravského dopravního
podniku zúčastnil předváděcích jízd ve dvou švýcarských městech. Nejprve byl z
Ostravy převezen do ženevských ústředních dílen, kde ho místní technici
podrobili opravdu důkladné kontrole. Poté byl přetažen do místní vozovny, kde
byl představen řidičům a provedly se zkušební jízdy. Z reakcí řidičů se dalo
vyčíst, že je trolejbus zaujal. Líbil se jím převážně výkon trakčního motoru,
lehkost ovládání a řízení vozu a v neposlední řadě uspořádání pracoviště
řidiče.

Solaris Trollino na zvedácích v dílnách ženevského DP.
Foto Petr Kilar a Ivo Doležilek (9. - 11. 9. 2003)
Po ukázkách v Ženevě jsme trolejbus naložili na speciální návěs
švýcarské dopravní firmy a vydali se na cestu do dalšího města. Tím bylo La
Chaux-de-Fonds, které se nachází uprostřed alpského masívu 1000 m nad mořem. V
době naší návštěvy zde již leželo asi 10 cm sněhu a teplota vzduchu byla -13°C.
Terén místních linek byl opravdu zajímavý. Převážná část městských komunikací
vede v kopcích, které obepínají centrum města, takže náš Solaris dostal opravdu
zabrat a mohly se naplno projevit jeho jízdní vlastnosti. I zde se ukázalo, že
řidičům se náš vůz opravdu líbí a jsou s ním velice spokojení. Prezentace
trolejbusu se také zúčastnili představitelé DP z francouzského města Sant
Etiene a i jim se trolejbus velmi zamlouval.

Solaris Trollino si v La Chaux de Fonds poradil jak s náročnými tratěmi, tak i se zimním podnebím.
Foto Petr Kilar a Ivo Doležilek (9. - 11. 9. 2003)

Solaris Trollino v ulicích La Chaux de Fonds.
Foto Petr Kilar a Ivo Doležilek (9. - 11. 9. 2003)
Spřažené trolejbusy - "scepky"
V době, kdy Škoda Ostrov neměla ve výrobním programu kloubový trolejbus (10Tr
zůstal na papíře), se hledala alternativní náhrada. Výrobcem byl také prověřován návrh na spřahování dvou trolejbusů 9Tr v soupravu, kdy byly trolejbusy spojeny soustavou elektrických propojek a táhel od řízení v předním voze. Takto upravené devítky se měly vyrábět jako typ
12Tr, ale k výrobě nikdy nedošlo. Nicméně v bývalém SSSR se spřahování devítek do scepek běžně provádělo - např. v Kyjevě a Sevastopolu (zde do roku 1989).
Scepkování trolejbusů sovětské provenience je však v zemích bývalého SSSR dodnes docela běžné - např. v Chersonu či v Oděse. Běžně jsou k tomu využívány trolejbusy ZIU 9.

Spřažené trolejbusy 9Tr nazývané 'scepky'.

Spřažené trolejbusy 9Tr nazývané 'scepky'.

Spřažené trolejbusy 9Tr nazývané 'scepky'.

Experimentální spřažení dvou trolejbusů 14Tr v Ostrově nad Ohří.
Sbírka BoBo
Trolejbus 24 Tr IRISBUS

Prototyp trolejbusu 24 Tr byl po svém předvedení v létě 2004 v ulicích Mariánských Lázní odprodán do tohoto města, aby tak symbolicky zahájil nové a snad lepší období v jednom z nejkrásnějších trolejbusových provozů na světě.
Foto Michal Skala (29. 6. 2004)
Prezentace prototypu trolejbusu 24 Tr
Ve čtvrtek 25. září 2003 se v prostorách plzeňské škodovky v Doudlevcích uskutečnila oficiální prezentace nového trolejbusu Škoda 24 Tr. Několik desítek návštěvníků, především z řad novinářů a zástupců jednotlivých dopravních podniků, si tak mohli nejen prohlédnout nové vozidlo, ale i účastnit se jedné ze dvou krátkých jízd - trasa Doudlevce - Bory byl určena představitelům dopravních podniků, druhá jízda ukončená na smyčce Tyršův most pak zástupcům tisku a televize.

Prototyp trolejbusu 24 Tr na nádvoří doudlevecké Škodovky, kam se výroba trolejbusů vrátila po 43 leté přestávce.
Foto Martin Janda (25. 9. 2003)
Nový trolejbus vznikl ve spolupráci dvou českých firem - Karosa Vysoké Mýto a Škoda Electric Plzeň. Karosa dodala karoserii - na první pohled jde o karoserii běžného autobusu Citybus, tahle však pochází z CNG-verze autobusu, má tedy zesílenou konstrukci střechy, na níž je umístěn kontejner s elektrickou výzbrojí. Tu vyrobil závod firmy Škoda v Plzni-Doudlevcích a jde o výrobek vycházející z elektrické výzbroje, použité v trolejbusech pro americký Boston. V Doudlevcích by také měla probíhat finální montáž, kdy bude do karoserií dodaných z Vysokého Mýta zabudována elektrická výzbroj, trolejbus byl následně oživen a vyzkoušen v plzeňských ulicích i s cestujícími. V zadní části vozu jsou zabudovány baterie (v případě zájmu možno i dieselagregát), které umožňují krátkou jízdu vlastní silou mimo trolejové vedení - vlastnost užitečná jak při výlukách, tak i při různých provozních mimořádnostech. Trolejbus bude nabízen pod dvěma názvy - Škoda 24 Tr Irisbus v zemích, kde má již Škoda vybudované pozice, především v zemích Evropské unie pak bude název znít Irisbus Škoda 24 Tr.

Nový trolejbus vyjíždí z vrat domovské továrny
Foto Martin Janda (25. 9. 2003)
Zkušební provoz prototypu trolejbusu
Prototyp trolejbusu 24 Tr byl v pátek 19. září 2003 převezen do trolejbusové vozovny plzeňského dopravního podniku, kde proběhlo oživení. V pondělí 22. září vyjel vůz poprvé vlastní silou do ulic a podnikl několik jízd po trase vozovna - Doudlevce - Tyršův most, následně byl převezen zpět do mateřského závodu v Doudlevcích. V průběhu dalších dvou měsíců absolvoval typové zkoušky, jde o sérii několika desítek zkoušek z oblasti elektrotechnické a mechanické, stejně jako například měření hluku. Doba trvání zkoušek je v tomto případě kratší, než je obvyklé, a to právě díky použití již ověřené karoserie, zkoušky se proto zaměří především na elektrickou výzbroj. Snahou je, aby trolejbus odpovídal jak českým normám, tak i normám platným v západní Evropě. Poté Drážní úřad povolil zkušební tříměsíční provoz s cestujícími, během této doby nesmělo na vozidle dojít k žádné závažné poruše, ta by vedla k opakování celého zkušebního provozu. Následuje získání homologačního listu a zahájení sériové výroby. K tomu by mělo dojít během léta 2004, kdy se očekává výroba dvaceti kusů, v dalších letech by se produkce měla pohybovat v závislosti na poptávce mezi 30 a 100 kusy ročně. V roce 2004 se také připravuje výroba prototypu kloubové verze, označené jako Škoda 25Tr, elektrická výzbroj je totiž koncipována tak, aby jí bylo možno bez větších změn použít v krátké i kloubové verzi trolejbusu.

Prototyp trolejbusu 24 Tr zastavil během předváděcí jízdy pro novináře v obratišti Tyršův most.
Foto Martin Janda (25. 9. 2003)
Škoda Ostrov versus Škoda Elektric aneb jak to dopadlo.........
Po představení trolejbusu se nabízela otázka, co bude s výrobou trolejbusů v Ostrově. I na tu měli však zástupci podniku Škoda při první presentaci vozu odpověď: "Nový trolejbus je určen především pro střední a západní Evropu. V Ostrově by měla i nadále pokračovat výroba předchozích typů 14 Tr, 15 Tr, 21 Tr a 22 Tr, které jsou určeny pro trhy ve střední a východní Evropě." V žádném případě by prý ale nemělo jít o konkurenta pro doudlevecký závod firmy Škoda, naopak - ostrovská škodovka prý bude zajišťovat prodej a odbyt, společně s doposavad vyráběnými vozy. Dodejme jen, že Ostrov vyráběla ročně asi 50 nových trolejbusů (údaj z let 2002 - 2003), z nichž jde polovina na export. Světový trh s trolejbusy si ročně vyžádá výrobu 100 až 400 kusů, Škodovka tedy pokrývá asi 10 až 50 % poptávky. Nerovnoměrnost poptávky v jednotlivých letech je pak dána tím, že zatímco v Čechách obnovují dopravní podniky svůj vozový park průběžně, v některých zahraničních městech je obvyklé nakupovat vozidla jednou za několik let, počet kusů takové dodávky dosahuje několik desítek. Pro srovnání - roční produkce Karosy činí 1500 kusů (jde o celkovou produkci, tedy nejen městské, ale i linkové a dálkové autobusy), z toho jde více než 70 % na export. A jak to dopadlo? To už asi všichni víme. Škoda Ostrov k 30. 6. 2004 zavřela své brány a výroba trolejbusů 14 Tr, 15 Tr, 21 Tr a 22 Tr tím byla definitivně uzavřena ...