Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

SPVD na Facebooku

cheb

Doprava v oblasti Cheb – Františkovy Lázně

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Chebu
Náměstí Jiřího z Poděbrad v Chebu.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007

Trocha obecné historie z těchto končin

Západočeský lázeňský trojúhelník je obvykle spojován s třemi známými lázeňskými městy Kalovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi. Tato všechna tři města mají jeden zatím málo známý společný znak, a to snahy o vytvoření vlastních systémů kolejové dopravy. Avšak nejstarší snahy o zřízení elektrické pouliční dráhy v této oblasti byly v Chebu, kde tamní firma Holzapfel a Piering požádala jako jedna z prvních na našem území o vyjádření se k záměru zřídit elektrickou malodráhu. Tramvaj měla spojovat správní a hospodářské centrum se střediskem lázeňským a společenským. Tedy po trase od železniční stanice v Chebu přes chebské náměstí, údolím Ohře přes dnešní přehradu Skalka na Kachní kámen, Komorní Hůrku a přes osadu Amerika do Františkových Lázní k železniční stanici. Dokonce Rakouské ministerstvo železnic pro ni udělilo již dne 10. 4. 1897 pod číslem jednacím 5175/I předkoncesní povolení k zahájení stavebních a montážních prací. Po Teplicích, Bratislavě, Praze a Liberci se tak Cheb s Františkovými Lázněmi měly stát pátým městem (souměstím) s tramvají v bývalém Československu.
Dalšími žadateli, patrně v souvislosti s promlčením platnosti předchozích povolení, byli postupně Franz Wilking z Berlína (1. 8. 1899) a po té bylo tehdy známé Vídeňské firmě Leo Arnoldi uděleno povolení Ministerstvem železnic pod číslem jednacím Z I.8250/2 dne 27. 2. 1904, a ukládalo zahájit přípravné práce pro stavbu úzkorozchodné elektrické dráhy nejpozději do 31. 12. 1904.
Neprosadily se ani daleko pozdější návrhy ze strany městské rady ve Františkových Lázních, která prý měla zájem o tramvajové spojení lázeňské čtvrti s výletními místy v okolí. Ještě koncem roku 1913 údajně nabídla vídeňská firma Bierenz & Co. Výstavbu úzkorozchodné dráhy od Františkova pramene k osadě Amerika. Provoz měl být pouze v lázeňské sezóně vozidly se spalovacím motorem. Tehdy vlastně mohlo jít doplnění existující poměrně rozsáhlé sítě polních drážek, které sloužily pro zásobování lázeňských domů rašelinou, protože rozchod na zmíněné „spalovací“ tramvaji byl také uvažován 600 mm, tedy stejný jako na oněch rašelinných drážkách.
Gumokolní mikrovláček ve Františkových Lázních
Gumokolní mikrovláček ve Františkových Lázních. Hnací vozidla se postupem času měnila - od staré krásné Felicie, přes ARO, po dnešní Nisan Patrol, avšak vlečné vozy jsou od padesátých let stejné.
Reprodukce pohlednice
Je sice pravdou, že nikdy žádné práce na chebských či františkolázeňských tramvajích pravděpodobně nikdy nebyly zahájeny, ale přesto zdejší tramvaje nejsou takovou legendou jako v nedalekém Tachově, kde i jejich připravovanou výstavbu na hraně ekonomické rentability překazila první světová válka. V místě posledně uvažované drážky totiž po druhé světové válce začal lázeňské hosty a turisty vozit kýčovitý gumokolní mikrovláček.

Město Cheb

Karosa B 741 KVA 93-81
Karosa B 741 KVA 93-81 na konečné linky 4 Autobusové nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Okresní město Cheb leží v západních Čechách v Karlovarském kraji v Chebské pánvi na řece Ohři a v současné době má přibližně 33 000 obyvatel. Funguje zde průmysl strojírenský, textilní, potravinářský a stavebních hmot, velký význam má turistický ruch. Centrum města je městskou památkovou rezervací.

Silniční doprava

Kancelář Autobusů Karlovy Vary na autobusovém nádraží v Chebu
Kancelář Autobusů Karlovy Vary na autobusovém nádraží v Chebu.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Chebem prochází silnice 1. třídy číslo I/6 Pomezí nad Ohří - Cheb - Sokolov - Karlovy Vary - Bochov - Lubenec - Řevničov - Nové Strašecí - Hostivice - Praha (v části trasy vedená jako rychlostní silnice R6), která se zde kříží se silnicí 1. třídy I/21 Nová Hospoda (u Boru, napojení na dálnici D5) - Planá - Velká Hleďsebe - Cheb - Frnatiškovy Lázně - Vojtanov (státní hranice s Německem). Významná je také silnice 2. třídy II/214 Cheb - Svatý Kříž (státní hranice s Německem).
Provoz regionální a dálkové autobusové dopravy v Chebu zajišťují zejména dopravci Autobusy Karlovy Vary, a.s., Věra Havlovičová (Františkovy Lázně) a ČSAD autobusy Plzeň a.s. Autobusové nádraží se nachází před železniční stanicí v blízkosti centra města. Dopravce Věra Havlovičová na autobusové nádraží nejezdí. Autobusy jeho linek jsou ukončeny v blízké zastávce Cheb, Elektra.
Provozovna Autobusů Karlovy Vary v Nižnětagilské ulici
Provozovna Autobusů Karlovy Vary v Nižnětagilské ulici.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007

Železniční doprava

Výpravní budova ŽST Cheb
Výpravní budova ŽST Cheb.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Cheb je také významnou železniční křižovatkou. Vede sem trať číslo 170 Beroun - Plzeň - Mariánské Lázně - Cheb pokračující pod číslem 148 přes Františkovy Lázně a Aš do Hranic v Čechách, 140 Chomutov - Kadaň-Prunéřov - Karlovy Vary - Sokolov - Cheb a 146 Cheb - Tršnice - Luby u Chebu. Tratě 140 a 170 jsou elektrifikované, trať 140 v celé trase a 170 v části trasy dvoukolejná. Trať 148 je elektrifikována v úseku Cheb - Františkovy Lázně. Po tratích 140, 170 a 148 v úseku Cheb - Františkovy Lázně jezdí i spěšné vlaky a rychlíky, po ostatních tratích jen vlaky osobní (zastávkové).
Na území města leží jediná železniční stanice, která se nachází v blízkosti centra města a jezdí k ní městské, regionální i dálkové autobusy.

Městská hromadná doprava v Chebu

Historie

Karosa B 732 na lince MHD se prodírá zaparkovanými automobily centrem Chebu
Karosa B 732 na lince MHD se prodírá zaparkovanými automobily centrem Chebu.
Foto Tomáš Mykl, 29. srpna 2001
Pokusy se zavedením MHD v Chebu proběhly již před první světovou válkou, kdy se zde několikrát počítalo s výstavbou úzkorozchodné tramvajové tratě do blízkých Františkových Lázní, jak již bylo uvedeno výše. Tyto projekty se však neuskutečnily.
Skutečná městská doprava zde tedy byla zavedena až po druhé světové válce, kdy obsluhu města obstarávaly tři autobusové linky, až do začátku 70. let dvacátého století označované písmeny A, B, C. Největšího rozmachu dosáhla zdejší městská doprava v osmdesátých létech minulého století, kdy díky geografické poloze města u státních hranic byly prakticky všechny příměstské linky integrovány do MHD. Doprava byla, stejně jako dnes, zajišťována chebským podnikem ČSAD (Československé státní automobilové dopravy). V provozu byly na linku 1 nasazovány kloubové Ikarusy, na ostatní pak klasické městské Karosy B 731 a B 732. Provoz autobusů byl, a dodnes je, poměrně silný, pouze do okrajových částí města a okolních obcí se zajíždělo jen občas. Organizace provozu byla klasicky „čéesáďácká" a ačkoli autobusy zpravidla mezi jednotlivými linkami nepřecházely, interval bohužel pravidelný nikdy nebyl. Za zmínku stojí také to, že se v Chebu téměř výhradně používaly „městské" zastávkové označníky vlastní výroby, a vzhledem k tomu, že byly (a stále jsou) poměrně estetické, utvářely vždy příznivý obraz zdejší MHD.
Karosa B 741 se řítí po zamýšlené trolejbusové trati směrem do sídliště Skalka
Karosa B 741 se řítí po zamýšlené trolejbusové trati směrem do sídliště Skalka.
Foto Tomáš Mykl, 29. srpna 2001
Za zmínku stojí také to, že se zde několikrát uvažovalo i o zavedení trolejbusové dopravy, avšak vždy se jednalo pouze o úvahy a k dalším ani přípravným krokům k uskutečnění plánů pravděpodobně nikdy nedošlo, byť by zde tato trakce na vnitroměstských linkách a ve směru do Františkových Lázní své opodstatnění měla. Ovšem z hlediska trolejbusů je zajímavé, že se do Chebu přeci jen dostaly. A to zejména na již zmíněných zastávkových označnících, kde je zobrazen trolejbus 9Tr, ovšem bez sběračů, ale se stahováky. Také směrem k sídlišti Skalka se zde nachází několik sloupů, které se používaly na trolejbusových tratích, čímž se vytváří dojem buď nikdy nedokončené nebo zrušené trolejbusové trati.
Karosa B 741 CH 93-99
Karosa B 741 CH 93-99 na konečné linky 8 Autobusové nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Odbavování cestujících bylo zprvu v hotovosti u řidiče, posléze bylo jako všude zavedeno mechanické odbavování cestujících, a po roce 1990 se provozovatel opět vrátil k tradičnímu hotovostnímu placení do „kasiček“ u řidiče, které pocházely z trolejbusového provozu v Mariánských Lázních. V roce 2002 dorazily i do Chebu čipové karty, cestující si tak mohou vybrat mezi platbou v hotovosti a odpočtem cenově zvýhodněného jízdného z karty.

Současný provoz

Karosa B 932E SOA 20-19 na lince 3 v zastávce ČSAD
Karosa B 932E SOA 20-19 na lince 3 v zastávce ČSAD.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Provoz městské hromadné dopravy v Chebu zajišťuje dopravce Autobusy Karlovy Vary, a.s., následnická organizace krajského státního (do r. 1988 národního) podniku ČSAD Plzeň v současném Karlovarském kraji (ve druhém kraji, který vznikl z původního Západočeského kraje - Plzeňském - je následnickou organizací ČSAD autobusy Plzeň). Chebská provozovna (dříve dopravní závod 302 Cheb) se nachází v Nižnětagilské ulici 1 v části města Dolní Dvory.
SOR BN 12 2K0 8493
SOR BN 12 2K0 8493 na konečné linky 4 Autobusové nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
V současné době je v provozu třináct městských autobusových linek označených čísly 1 - 13 (licenční čísla jsou 416 001 - 013). MHD jezdí přibližně od 5.00 do 22.00 hodin s výjimkou linky 10, která má ranní spoje v rozsahu 3.15 - 4.30 a večerní 22.10 (o víkendu 18.15) - 23.45 hodin. Linky 1 a 4 jsou v provozu pouze v pracovní dny, linky 6 a 12 naopak převážně o víkendu. Rekreační linka 13 ke koupališti v Dřenicích jezdí denně, ale jen v červenci a srpnu.
SOR BN 12 1K8 9947
SOR BN 12 1K8 9947 na lince 1 u zastávky Tržnice.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Nejčilejší provoz je na lince 4 (polookružní Aut. nádr. - Skalka sídliště - Autobusové nádraží), která jezdí ve špičkách většinou po 10, 15, 25 nebo 30 minutách, v sedle přibližně po 40 minutách, není však v provozu večer po 19. hodině a o víkendu. Po 15 nebo 30 minutách ve špičce jezdí také linka 8 (polookružní Aut. nádr. - Zlatý vrch - Aut. nádr.). Na ostatních linkách jedou maximálně dva spoje za hodinu, často však mají pouze několik spojů za den. Intervaly jsou nepravidelné, většina linek má několik variant tras spojů.
Plánek linkového vedení MHD zpracovaný Miroslavem Pencem zachycující stav v roce 2007 si můžete otevřít zde.

Vozový park

Karosa B 932 CHA 06-85
Karosa B 932 CHA 06-85 na lince 2 u zastávky Pivovar.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Provoz MHD je zajišťován autobusy městského provedení, a to vozy běžné délky typů Karosa B 932, B 932E, SOR B 10.5 a nízkopodlažními SOR BN 12 a kloubovými autobusy Karosa B 741. Vozy jezdí v červeno-bílém, bílém nebo celovozovém reklamním nátěru, případně v zeleno-bílé (případně zeleno-světle zelené) barevné kombinaci Autobusů Karlovy Vary. Na některých vozech jsou umístěny nápisy "Městská doprava" nebo "Městská doprava Cheb", běžné jsou na uvedených barevných podkladech reklamní samolepky zasahující i na okna. Kromě Karos B 741 jsou autobusy vybaveny digitálními orientacemi.
SOR B 10.5 2K0 4390
SOR B 10.5 2K0 4390 v nástupní zastávce linky 7 Autobusové nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007

Tarif a odbavování

 width=
Plnocenná jízdenka MHD v hodnotě 10,- Kč vydaná v srpnu 2007.
Archiv Lukáše Vrobela
Do autobusů MHD se nastupuje předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Za jednu jízdu na linkách MHD se platí v hotovosti 10,- Kč, z čipové karty 7,- Kč, zlevněné jízdné činí 5,- Kč, z čipové karty 3,50 Kč. Existují také předplatní časové jízdenky (ve formě čipových karet), a to měsíční (občanská 280,- a zlevněná pro děti a studenty 140,- Kč), čtvrtletní (občanská 650,- a zlevněná 325,- Kč) a roční (důchodci nad 75 let, držitelé Zlaté a Stříbrné Jánského plakety apod. za 150,- Kč). Jízdné v hotovosti se platí do pokladničky u řidiče.
Bezplatně se přepravují děti do 6 let, představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudci podle zvláštního právního předpisu, držitelé průkazů ZTP a ZTP-P, z toho ZTP-P včetně průvodce a psa a menší zavazadla.
Karosa B 932E KVA 93-06
Karosa B 932E KVA 93-06 na konečné linky 4 Autobusové nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007

Zastávky a jízdní řády

Označníky zastávek MHD
Označníky zastávek MHD zleva Pivovar, Nemocnice a ČSAD.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Zastávky MHD jsou osazeny několika typy označníků. Nejběžnější je dvoutyčové červeně natřené konstrukce, na které je umístěna nástěnka nebo plechová deska pro jízdní řády (nástěnky byly původně zasklené, nyní jsou již beze skel), nad kterou je umístěn hranatý terč s obrázkem autobusu (jak již bylo zmíněno, ve skutečnosti trolejbus Škoda 9Tr bez sběračů) a nad ním deska s čísly zastavujících linek. Na autobusovém nádraží je terč kulatý s číslem stanoviště a deska s čísly a směry jízdy zastavujících linek je umístěna mezi nástěnku a tento terč. Novější městské označníky jsou jednotyčové stříbrně natřené konstrukce s deskou pro jízdní řády (se záhlavím "MHD Cheb" se znakem města, schémátkem provozu a informacemi o tarifu) a deskou s názvem zastávky a číslem linek pod horním hranatým terčem s autobusem neurčitého typu.
Označníky zastávek MHD
Označníky zastávek MHD zleva Jungmannova, Autobusové nádraží a Zemědělské stavby.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Několik zastávek v okrajových úsecích linek je provedení běžného v regionální a dálkové dopravě, tj. jedno- nebo dvoutyčové žluté konstrukce s kulatým terčem "ČSAD zastávka" (se starým logem ČSAD, zeleným nápisem "ČSAD" nebo novým logem Autobusů Karlovy Vary) nebo jen "zastávka" a deskou pro jízdní řády. Ostatní autobusové linky většinou využívají shodné označníky s linkami MHD.
Trolejbus 9Tr, avšak v levostranném provedení a bez sběračů, ale se stahováky
je na chebských zastávkách běžným jevem
Chebské trolejbusy, aneb alespoň v nějaké formě se tato vozidla do Chebu infiltrovala. Trolejbus 9Tr, avšak v levostranném provedení a bez sběračů, ale se stahováky je na chebských zastávkách běžným jevem.
Foto Tomáš Mykl, 29. srpna 2001
Jízdní řády MHD jsou podobného provedení jako v regionální autobusové dopravě, v záhlaví je však ve čtverečku uvedeno zjednodušené označení linky a vedle něj nápis "Městská hromadná doprava", licenční číslo linky a její trasa. V jízdních řádech není uvedena kilometráž, která nemá z hlediska tarifu význam, ani traťová čísla zastávek (sloupec "Tč"). Aktuální zastávka nebývá podtržena ani jinak zvýrazněna. Protože její název není většinou uveden ani na označníku, může být pro nepravidelného cestujícího problém vyhledat, který řádek s odjezdy platí.
Jízdní řády linek MHD 6 a 10
Jízdní řády linek MHD 6 a 10.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007

Město Františkovy Lázně

Město Františkovy Lázně vzdálené 7 km od Chebu, které má v současné době 5 000 obyvatel, je proslaveno svými sodno-vápenatými kyselkami, železitou slatinou a zřídelním plynem, díky kterým se zde léčí nemocí oběhového a pohybového ústrojí a ženské nemoci. Centrum města je městskou památkovou rezervací.
Františkovými Lázněmi prochází silnice 1. třídy I/21 Nová Hospoda (u Boru, napojení na dálnici D5) - Cheb - Františkovy Lázně - Vojtanov (státní hranice s Německem), od které se zde odpojuje silnice I/64 Františkovy Lázně - Aš (státní hranice s Německem). Od železniční tratě číslo 148 Cheb - Františkovy Lázně - Aš - Hranice v Čechách se zde odpojuje trať 147 Františkovy Lázně - Vojtanov - Bad Brambach. Na trati 148 končí ve Františkových Lázních ve směru od Chebu elektrifikace a spolu s ní i rychlíky, ve zbylém úseku tratě a na celé trati 147 jezdí pouze osobní (zastávkové) vlaky v nezávislé trakci. Kromě železniční stanice Františkovy Lázně leží na území města ještě zastávky Františkovy Lázně - Seníky a v samém lázeňském centru Františkovy Lázně - Aquaforum.

Městská doprava ve Františkových Lázních

Městská hromadná doprava ve Františkových Lázních nikdy nejezdila. Tedy samozřejmě pokud mezi MHD nebudeme řadit kýčovité gumokolní parkové mikrovláčky. Ale jezdila zde, a stále jezdí, z Chebu autobusová linka, která ač zařazena mezi linky regionální, měla vždy charakter městské dopravy. Linka, která dnes nese licenční číslo 411 120, odjakživa začínala v Chebu u vlakového, tedy i autobusového nádraží, dále pokračovala na severní okraj Chebu po trase chebské MHD (do doby, než tam byla vnitroměstská linka zavedena, ji dlouhá léta suplovala) a dále vedla do centra Františkových Lázní, kde se dělila (a stále dělí) na dvě samostatné větve, a to k vlakovému nádraží a na sídliště Dolní Lomany.
Tato linka je zajímavá tím, že ačkoli nikdy nebyla začleněna do městské dopravy, vždy tento charakter měla, a to podstatně více, jak všechny chebské linky. Jednak zde byl, a stále je po celý den pravidelný interval přes den 30 minut (v současnosti často 25 nebo 35 minut, ve Františkových Lázních přibližně každý druhý spoj na jedné větvi) a mimo pracovní dny 60 minut, a jednak to byl i způsob odbavování cestujících. Ten byl však velice kuriózní, neboť zde v 80. letech bylo možno platit buď hotově u řidiče, nebo u průvodčího ve vleku kloubového vozu, a nebo si zakoupit v předprodejním automatu zvláštní jízdenku, a tu označit ve strojku mechanického odbavování cestujících (MOC) umístěném v autobuse. Zhruba v polovině trasy zde bylo též možno používat klasické MOC jízdenky MHD v Chebu.
Karosa-Renault CityBus 12M 1K8 2718
Karosa-Renault CityBus 12M 1K8 2718 na konečné autobusové linky Cheb - Františkovy Lázně na autobusovém nádraží v Chebu.
Foto Lukáš Vrobel, 13. srpna 2007
Dnes, ačkoli se jedná statutem stále o regionální linku, je zde shodné odbavování cestujících jako na MHD v Chebu, platí i shodný tarif. Na linku byly dříve vypravovány výhradně kloubové vozy, zpravidla městského provedení, několik posledních let jsou však nasazovány nízkopodlažní autobusy Karosa-Renault CityBus 12M (Renault Agora) běžné délky, které jezdí v zeleno-bílém nátěru. Na linky MHD Cheb nejsou autobusy tohoto typu vypravovány.
Proč tato linka nikdy nebyla do MHD začleněna je otázkou, na kterou se jen velmi obtížně hledá odpověď.
Kolejiště rašelinných drážek (600 mm) ve františkolázeňském parku
Kolejiště rašelinných drážek (600 mm) ve františkolázeňském parku.
Foto Tomáš Mykl, 29. srpna 2001
A ještě taková malá úvaha na závěr. Na začátku jsme se s určitým despektem zmiňovali o parkových mikrovláčcích. V současné době se v okolí Františkových Lázní likvidují některé úzkorozchodné drážky, které sloužily zejména pro přepravu rašeliny. Nestálo by za úvahu využít některých zařízení z těchto železniček a vystavět v lázeňských parcích regulérní turistickou železničku, která by jednak sloužila pohodlným návštěvníkům k překonání určitých vzdáleností a zároveň byla atrakcí? Což třeba takto oživit sto let starý projekt úzkorozchodné tramvajky k rybníku Amerika?

Cyklobusy

Rok 2003 s sebou přinesl jednu novinku, známou již z jiných turisticky atraktivních oblastí České republiky - cyklobusy.
Níže uvedený text vyšel v čísle 33 Mariánskolázeňských listů dne 14. 8. 2003:
Mariánskolázeňské listy, 14. 8. 2003
Sezónní cyklobusy


Vážení přátelé,
jak se říká, nejkrásnější pohled na svět je ze sedla, ale nemusí to být jen sedlo koňské, jak se s námi můžete přesvědčit. Pro letošní sezónu jsme pro Vás připravili soubor tří cyklotras, máte tak možnost poznat krásu Karlovarského kraje trochu jinak - ze sedla kola. Cestou odkryjete takové perly jakými bezesporu jsou: zámek v Kynžvartu, Klášter v Teplé, města Bečov nad Teplou a Loket, neméně krásnými jistě seznáte Mariánské Lázně, Jáchymov, Boží Dar, Přebuz, Nový Drahov a další.
Dále můžete využít cyklopřepravu na zahraničních linkách do Bad Elsteru (vždy ve středu, sobotu a neděli) a do Wiesau (vždy v úterý a v pátek).
V rámci nepravidelné (zájezdové) přepravy máte také možnost objednat si cyklobus, příp. bus s cyklovlekem a vydat se s koly po trase dle vlastního přání.

Ceny jízdného:
Na lince platí tarif a smluvní přepravní podmínky vyhlášené Autobusy Karlovy Vary, a.s.
Je možno využít též celodenní jízdenky Egronet pro jednotlivce v ceně 100,-Kč nebo rodinné (max. 2 dospělí a 3 děti) v ceně 250,-Kč. V ceně Egronet je zahrnuto také přepravné za kolo.
Přepravy cyklobusy po stanovených trasách podle jízdního řádu:

· Karlovy Vary, terminál (9.30) - Ostrov, jídelna (9.45) - Jáchymov, lázně (10.00) - Boží Dar, u kostela (10.15) - Horní Blatná, nám (př. 10.30, odj. 12.00) - Nové Hamry (12.10) - Přebuz (př. 12.35, odj. 14.00)-Kraslice, žel. st. (př. 14.40, odj. 15.30) - Šindelová (15.55) - Nejdek (16.10) - Karlovy Vary (16.35)

· Cheb, aut. nádr. (10.00) - Františkovy Lázně, městské sady (10.15) - Nový Drahov (př. 10.30, odj.11.30) - Skalná (11.40) - Plesná (11.55) - Luby (12.15) - Kraslice, Kostelní (př. 12.20, odj. 13.00) - Kraslice, žel. st. (př. 13.15, odj. 15.00) - Sněžná, rozc. (př. 15.15, odj. 15.35) - Krajková, sklárna (16.20) - Františkovy Lázně, městské sady (17.00) - Cheb (17.15)

· Sokolov, aut. nádr. (9.00) - Lázně Kynžvart, Lazy (9.40) - Lazy, vrch Lesný (př. 9.50, odj. 10.00) - Lázně Kynžvart, zámek (10.10) - Mariánské Lázně, aut. st. (př. 10.25, odj. 10.35) - Teplá, Klášter (př. 11.00, odj. 12.00) - Mnichov, aut. st. (12.15) - Bečov nad Teplou, žel. st. (př. 13.15, odj. 14.15) - Krásno (14.25) - Horní Slavkov, nám. (př. 14.35, odj. 15.05) - Loket (př .15.15, odj. 16.15) - Sokolov (16.30)

Odjezdová stanoviště AN:
Cheb, aut. nádr. stanoviště č.3
Sokolov, aut. nádr. stanoviště č.1
Karlovy Vary, terminál stanoviště č.9

V Kraslicích je možno využít návaznosti a přestoupit z jedné trasy na druhou nebo použít železniční dopravu společnosti Viamont.

Přihlášení

Vyhledávání

Vánoční trolejbus 2022

NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022

  

Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.

Kompletní výsledky

  

vanoce20

TROLEJBUSY 2021

logo-t21 optimized

   

Projekt vydání dvojice tématických knih k 80. výročí plzeňských trolejbusů a 85. výročí výroby trolejbusů ŠKODA.

   

Oficiální stránka projektu TROLEJBUSY 2021

Official site of the project TROLEJBUSY 2021 (english)

19880215 jh 3prot15tr-414 jiraskovonam