Slavnostní zahájení provozu tramvají sice proběhlo až 7. 2. 1900 (tedy o tři roky později než v Liberci), ale samotná myšlenka tohoto záměru je daleko starší. Už v roce 1892 totiž začal továrník Hofmann uvažovat o zřízení tohoto druhu dopravy. První projekt byl předložen v roce 1895 a roku 1898 začaly přípravné práce. O rok později byla založena společnost Gablonzer Strassenbahn und Elektrizitats Gessellschaft, která začala od již výše zmíněného data zajišťovat provoz tramvají na první jednokolejné trati s 5 výhybnami z jabloneckého Tržního náměstí do Rychnova o délce 9,3 kilometru. Vozovna byla postavena u dnešní zastávky MHD Pražská a dnes slouží městským autobusům.

Další rozvoj na sebe nenechal dlouho čekat. Ještě téhož roku, konkrétně 4. dubna, byla zprovozněna druhá trať z Lípové ulice přes Tržní náměstí do Novoveské ulice o délce 1,7 kilometru. I tato trať byla jednokolejná, pro křižování vlaků sloužily 3 výhybny. Na Tržním náměstí byla trať obloukem propojena s tratí do Rychnova. 10. května se konečná posunula z Lípové ulice o další 3 kilometry do Brandlu - opět jednokolejně, pro křižování vlaků byly na novém úseku postaveny 2 výhybny. O dva dny později vyjely tramvaje z Tržního náměstí do Rýnovic, což znamenalo nárůst délky sítě o 3 kilometry jednokolejné tratě s dvěma výhybnami. 5. září se začalo jezdit na 2,2 kilometru dlouhé trati z Brandlu do Rýnovic, která byla jednokolejná bez výhyben a od roku 1904 byla určena výhradně pro nákladní dopravu. Ve stejný den, tedy 5. září 1900, byla rýnovická trať prodloužena o 3,2 kilometru do Janova, kde byla jediná výhybna. Na konečné v Janově vznikla malá vozovna a skladiště. Ještě v roce 1900 byla postavena trať z Pražské (tehdy Vídeňské) ulice k hlavnímu nádraží o délce asi 420 metrů. U nádraží byla trať ukončena vidlicovitě.

Rok 1902 byl ve znamení velkého rozvoje nákladní dopravy, protože vznikla nová nákladiště v lokalitách Rychnov, Vrkoslavice, Pulečný, Kokonín, Rýnovice a Janov. To byl impuls pro zahájení nákladní dopravy z těchto nákladišť k nádraží v Rychnově. V období 1902 - 1903 navíc začaly vznikat vlečky. Pravidelná přeprava pošty tramvajemi začala v roce 1904. Z tohoto důvodu bylo postaveno 5 motorových vozů určených výhradně pro přepravu poštovních zásilek. Nespornou zajímavostí bylo umístění poštovních schránek na těchto tramvajích, do kterých mohli cestující vhazovat své zásilky.

Ani osobní doprava ale nikterak nestagnovala. 1. září 1904 se začalo jezdit do Pasek, přičemž stavba této tratě probíhala od 12. června téhož roku. Zároveň byl změněn název provozovatele na Gablonzer Elektrische Bahnen (= Jablonecké elektrické dráhy). Roku 1911 došlo k rozšíření vozovny a po skončení 1. světové války, v roce 1918, začala náhrada tyčových sběračů lyrami. V roce 1922 si město Jablonec nákupem akcií zajistilo rozhodující podíl v provozování tramvajové dopravy. Název provozovatele se změnil na Jablonecká dopravní společnost a.s., Jablonecké elektrické dráhy. V roce 1928 byla zprovozněna nová trať k hlavnímu nádraží, což znamenalo konec pro původní úsek z roku 1900. Roku 1929 začala stavba nové vozovny ve Vrkoslavicích.

V roce 1940 byla vzhledem k válečným událostem zastavena doprava osob v úseku Brandl - Měšťanská ulice a v květnu 1945 skončila přeprava pošty. Roku 1950 skončila nákladní doprava, což znamenalo i konec pro trať z Brandlu do Rýnovic. Ve stejném roce byla zrušena i vozovna Vrkoslavice, která sloužila především k odstavování lokomotiv a dále nákladních či poštovních vozů.

Počátek padesátých let byl ve znamení významné dopravní stavby, která měla význam nejen pro Jablonec. Začala totiž výstavba tramvajové trati do sousedního Liberce. Nejprve se v listopadu 1953 začalo jezdit z Jablonce (kde trať končila velkou blokovou smyčkou v centru, která vedla přes Anenské náměstí a ulicemi U zeleného stromu, Pražská a Poštovní) do Proseče a 15.2.1954 až do Vratislavic (do zastávky Vratislavice, kostel). Zároveň byla k tomuto datu ukončena nákladní tramvajová doprava. Na Nový rok 1955 byl zprovozněn zbytek tratě do Liberce. Na linku 11 spojující obě města bylo vypravováno celkem 6 pořadí, o které se dělily tramvajové vozovny obou měst, která měla v té době stejného provozovatele MHD - od roku 1949 totiž existoval Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, který ovšem zanikl relativně brzy - v roce 1960.

To už ale začal pomalý soumrak jablonecké městské tramvajové sítě. V roce 1959 byla zrušena trať do Pasek a roku 1963 došlo ke změně v počtu a rozmístění výhyben na lince z Rychnova do Janova, kde byl zaveden interval 30 minut. Konec nastává 31.3.1965, kdy na trať z Rychnova do Janova již tramvaje nevyjely kvůli sněhové kalamitě a byly nahrazeny autobusy. Do 31.12.1969 tak Jablonečtí vypravovali už jen linku 11 do Liberce.

Od 1. ledna 1970 začal linku 11 vypravovat už jen DP Liberec (který měl ovšem až do roku 1972 v jablonecké tramvajové vozovně v Pražské ulici pronajatu jednu kolej pro odstavování a údržbu svých tramvají), čímž se historie jabloneckých tramvají definitivně uzavřela. Zájemci o další dějiny meziměstské trati získají více informací na stránce o veřejné dopravě v Liberci.

Na zrušený samostatný provoz jabloneckých tramvají upomíná kus koleje zasazený do dlažby v pěší zóně v Kubálkově ulici mezi Mírovým a Horním náměstím. Pamětní deska upozorňuje česky, anglicky, polsky a německy na to, že tudy procházela v letech 1900 - 1965 trať Rychnov - Jablonec nad Nisou - Janov, která v těchto místech dosahovala na šedesátimetrovém úseku svého maximálního sklonu 108,5‰ (dnes má největší sklon v ČR pražská tramvajová trať od holešovické elektrárny na Stírku - "pouze" 80,15‰, ale zato v délce 470 metrů).
V blízkosti pamětní desky je umístěn zastávkový označník z počátku 20. století (zastávka "Staré náměstí - Alter Markt") upravený do podoby z let 1920 - 1927.

Historie autobusové dopravy je rovněž dlouhá a bohatá. Ačkoli tramvajová trať z Liberce do Jablonce byla zprovozněna v roce 1955 (viz výše), potřeba tohoto spojení byla daleko starší a tak si město Jablonec už v roce 1906 opatřilo koncesi pro provozování autobusové dopravy mezi oběma městy. Projekt tramvajové tratě (ano, už tehdy byla její stavba uvažována!) plán zhatil a tak se autobusy na této trase rozjely až v roce 1921. Provozovatelem byla Jablonecká dopravní společnost, na kterou město převedlo svou koncesi z roku 1906. Jezdilo se s dvěma autobusy (třetí byl v záloze). V roce 1922 linku převzaly dráhy, které s ohledem na souběžné železniční spojení neměly samozřejmě na jejím provozu velký zájem, takže došlo k výraznému omezení provozu. Roku 1928 linku převzala Autobusová dopravní společnost s ručením omezeným, Liberec a trasu rozdělila na dvě větve - přes Rýnovice a Vratislavice. Počátkem 30. let zde začali jezdit jiní soukromí dopravci, ale přítrž jejich podnikání učinil zábor pohraničí Němci v roce 1938.

Městské autobusy v Jablonci znovu vyjely 15.4.1930. První vozový park tvořily autobusy Walter a Škoda 606. První linka vedla z Jablonce přes Lučany a Maxov do Josefova Dolu. Během roku se začalo jezdit ještě do Rádla, Polubného a Železného Brodu. Je tedy vidět, že zpočátku měla autobusová doprava ne zcela městský charakter. Není to ale až taková kuriozita - i dnes najdeme dopravce, kteří sice mají název začínající slovy "Dopravní podnik", ale přitom některé jejich linky mají k MHD velmi daleko - můžeme jmenovat např. DP v Děčíně či Chomutově - Jirkově.

V roce 1938 bylo provozováno celkem 6 linek. Po záboru pohraničí byla zřízena ještě další linka z Jablonce přes Šumberk a Krásnou na Huť. Vozový park čítající v té době 13 vozů tvořily z velké části autobusy německé provenience. Válečná doba si vynutila i různá řešení v době míru krajně neobvyklá - např. náhradní pohon na dřevoplyn či zatemnění reflektorů.

Nový rozmach autobusové dopravy začal koncem 50. let, kdy byla zrušena městská trať do Pasek. Předtím byly autobusy využívány hlavně na smluvní nepravidelnou dopravu, když předtím, od roku 1948 do zahájení provozu meziměstské tramvaje do Liberce, jezdily právě mezi Jabloncem a Libercem. Vládu nad celou jabloneckou MHD autobusy získaly po definitivním zrušení městské tramvajové sítě (31. března 1965). K významné změně došlo k 31. prosince 1980, kdy byl jablonecký DP, jako čistě autobusový dopravce, začleněn do ČSAD Ústí nad Labem, národní podnik, DZ 405 - Jablonec nad Nisou, jako provoz MHD. Od 1. července 1983 se začal uplatňovat nový systém placení jízdného - MOC (= Mechanizované Odbavování Cestujících). Od 1. května 1992 byla založena akciová společnost ČSAD Jablonec nad Nisou, která převzala štafetu v provozování MHD. Od 1. dubna 1995 začal fungovat nový elektronický systém pro odbavování cestujících.

Jablonec má jedno zajímavé prvenství - 1. května 1998 začal jezdit tzv. cyklobus (tedy autobusová linka se speciálně upraveným vozovým parkem, který umožňuje přepravu jízdních kol), nejprve na trase Jablonec nad Nisou - Bedřichov, později byla zavedena další linka z Bedřichova do Liberce a od 1. května 1999 byly obě linky sloučeny do jedné s výslednou trasou Liberec - Bedřichov - Jablonec nad Nisou. Dnes se s cyklobusy setkáme i jinde - např. v Teplicích (zde ale nejsou kola přepravována přímo v autobuse, ale na přívěsu). V zimě je naopak do lokalit, které jsou atraktivní pro provozování zimních sportů, provozován tzv. Skibus. Výrazné zkvalitnění provozu MHD nastalo také k 1. května 2001, kdy byl zahájen zkušební provoz noční linky N1, která byla v provozu nejprve celotýdenně, nyní jen o víkendech.
Více informací o současném provozu MHD naleznete na úvodní stránce.

Jablonec nad Nisou je vskutku hezké město (o jeho okolí to platí dvojnásob) a rozhodně stojí za návštěvu. A pokud se do tohoto kraje v Jizerských horách opravdu vydáte, určitě se nezapomeňte svézt některým z městských autobusů, které dobře poznáte podle žlutých samolepek s černým nápisem "Městská hromadná doprava". I když si můžeme postesknout, že zde, krom "jedenáctky" z Liberce tramvaje už nenajdeme, současný autobusový provoz rozhodně není špatný. A navíc - Jablonec je hned po Liberci prvním větším městem, které má být napojeno na pozoruhodný kolejový systém Regiotram Nisa. Takže pokud vyjdou všechny plány a záměry, máme se jistě na co těšit...

Použitá literatura: kniha 100 let MHD na Jablonecku