Aktualizováno: 17. 7. 2012 19:43 |

| Zobrazení: 25575

Louny

SOR B 10.5 CNG (1U8 6091) na lince 1 poblíž zastávky Petra Obrovce.

Foto Petr Šašek, 30. prosince 2004

Město

První písemná zmínka o Lounech pochází z roku 1115, kdy byly majetkem kláštera v Kladrubech. Tato románská osada se rozkládala v místech dnešního kostelíka sv. Petra při brodu přes Ohři. Jako královské město byly Louny vysazeny na ostrohu nad řekou asi 1 km východně od původního sídliště v 60. letech 13. století za Přemysla Otakara II. Městské založení, motivované polohou na důležité zemské cestě z Prahy do Německa, se uskutečnilo za rozhodující účasti kolonistů ze Saska. Zároveň s městem byl založen dominikánský klášter, který vzal za své v husitských válkách. V lucemburském období zažívalo město prosperitu, založenou na intenzivní řemeslnické a zemědělské výrobě, zejména pěstování obilí a vína.

Karosa B 732 (LN 88-56) na lince 1 projíždí u zastávky Žižkova kolem Žatecké brány.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Po zničujícím požáru roku 1517 bylo město přestavěno a byl vybudován nový kostel sv. Mikuláše. V 16. století dosáhla proslulosti zdejší městská škola a došlo k rozkvětu vinařství. Za protihabsburského odboje 1618-1620 se Louny postavily na stranu vzbouřenců; krátce před bitvou na Bílé hoře obsadil Louny Albrecht z Valdštejna, uložil městu vysoké výpalné a zřídil si zde svůj hlavní stan. Po třicetileté válce poklesly Louny na městečko lokálního významu. V polovině 19. století se Louny staly sídlem okresního úřadu. V průběhu 19. a pak ještě v 60. a 70. letech 20. století došlo k rozsáhlým demolicím v historickém jádru města. Zmizely tak některé výstavné renesanční domy, radnice a městské brány. Přesto se dodnes na kopci na pravém břehu Ohře zachovalo velmi pěkné historické centrum s částečně dochovaným opevněním.
K hospodářskému rozvoji Loun došlo ve 2. polovině 19. století, kdy zde vznikly mj. železniční opravny, cukrovar, pivovar, jatky, mlýny, finanční ústavy. Roku 1896 byla otevřena první střední škola - reálka, dnes Gymnázium Václava Hlavatého. Mezi lety 1872 - 1904 se Louny staly železničním uzlem s hlavními směry na Prahu, Most, Žatec, Libochovice a Rakovník (viz níže). K rozsáhlé výstavbě rodinných domů došlo již na přelomu 19. a 20. století. Obytnými zónami se tak stala i místa, na nichž se původně rozkládala zemědělská půda.

Lounská provozovna Dopravního podniku Ústeckého kraje s linkovými autobusy Karosa C 734.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

K dalšímu posílení průmyslu v Lounech došlo po roce 1945, kdy zde vznikly továrny Elektroporcelán, Praga, mlékárna a masokombinát. V 70. letech došlo k demolici Žateckého předměstí, na jehož místě bylo postaveno panelové sídliště.
Louny vždy ležely na jazykovém rozhraní. Např. 8 km západně ležící Postoloprty byly už v 18. století německé. Jednoznačně český charakter Loun však přetrval v celé jejich historii. Od poloviny 19. století jsou Louny sídlem okresního úřadu. Roku 1960 k němu byly připojeny okresy žatecký a podbořanský. Nynější počet obyvatel Loun činí přibližně 19 000 tisíc.
Lounskou zajímavostí je minerální pramen Luna, který vyvěrá z hloubky 1196 metrů a je tak nejhlubším přírodním léčivým zdrojem v ČR.

Silniční doprava

Autobusové nádraží v Lounech. Logo ČSAD na výpravní budově už je v současnosti odstraněno.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Na jižní straně obchází Louny silnice 1. třídy I/7 Knovíz (napojení na rychlostní silnici R7 z Prahy) - Slaný - Louny - Chomutov - Hora Sv. Šebestiána. Obchvat Loun byl uveden do provozu v roce 1999. Dalšími významnými pozemními komunikacemi v Lounech jsou silnice 1. třídy I/28 Louny - Kozly (napojení na silnici I/15) a 2. třídy II/225 Rokle (napojení na II/224 do Kadaně) - Žatec - Zeměchy - Louny a II/246 Louny - Libochovice - Roudnice nad Labem - Mělník.

Patnáctimetrový autobus Karosa Ares (1U1 6989) na lince Praha - Jirkov Dopravního podniku Chomutov - Jirkov projíždí kolem zastávky Louny, Luna.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

V minulosti zajišťoval naprostou většinu provozu regionální a dálkové autobusové dopravy v Lounech a okolí Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. a jeho předchůdci. Spory o výši dotací mezi Ústeckým krajem a Dopravním podnikem Ústeckého kraje však vedly k tomu, že od 9. září 2006 Dopravní podnik provoz výrazně omezil. Velká část linek má pouze jeden nebo několik spojů, které jedou jediný den v roce, aby na tyto linky zůstala v platnosti licence. Ve výběrovém řízení byli vybráni pro zajišťování základní dopravní obslužnosti noví provozovatelé, takže současnými nejvýznamnějšími dopravci jsou Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s., BusMat plus s.r.o. a ČSAD Slaný a.s. Z dalších dopravců stojí za zmínku např. Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, Karel Matyáš - BUSMAT, Dopravní podnik měst Chomutova a.s. či Autobusy KAVKA, a.s.
Několik dopravců zajišťuje i přímé spojení s Prahou. Některé městem projíždějící dálkové linky nezajíždějí (obdobně jako MHD) na autobusové nádraží, ale zastavují ve městě na několika jiných zastávkách.

Železniční doprava

SOR B 10.5 (1U8 6091) na lince 1 před výpravní budovou železniční stanice Louny.

Foto Petr Šašek, 30. prosince 2004

Louny jsou také významnou železniční křižovatkou. Vedou sem tratě 110 Kralupy nad Vltavou - Slaný - Zlonice - Louny - Obrnice - Most, 114 Postoloprty - Louny - Libochovice - Lovosice a 126 Louny - Rakovník. Všechny tratě jsou jednokolejné a nejsou elektrifikované. Po tratích 110 a 126 jezdí do Loun i spěšné vlaky a rychlíky, po trati 114 jsou přes Louny vedeny pouze vlaky osobní (zastávkové).

Železniční stanice Louny.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Železniční stanice Louny se nachází na východním okraji města a v její blízkosti leží depo kolejových vozidel a železniční opravny. Na území Loun dále leží železniční stanice Louny předměstí, zastávka s nákladištěm Louny město a zastávka Louny střed (všechny tři na tratích 114 a 126). Spěšné vlaky a rychlíky zastavují kromě ŽST Louny v zastávce Louny střed, jeden i v zastávce Louny město.

Městská hromadná doprava

SOR CN 12 CNG (4A3 4558) na lince 2 v zastávce Otočka u kotelny. Číslo linky není na rozdíl od trasy uvedeno na digitální orientaci, ale na papíře za čelním sklem.

Foto Lukáš Vrobel, 15. března 2005

Dopravce

Provoz městské hromadné dopravy v Lounech zajišťuje dopravce Dopravní podnik Ústeckého kraje a.s. se sídlem Lumiérů č.p. 181 č.or. 41, Praha 5. V jízdních řádech (včetně Celostátního informačního systému o jízdních řádech) je uvedena adresa Lumiérů č.p. 1025 č.or. 34a, Praha 5, na které dopravce sídlil do 19. července 2006, a v jejich tištěné podobě na zastávkách také kontaktní adresa Sociální péče 3316/12A, Ústí nad Labem.
Provozovna Louny se nachází na západním okraji města v areálu mezi Postoloprtskou a Zeměšskou ulicí.

SOR BN 12 CNG (5A3 9452) na lince 2 v zastávce Luna.

Foto Lukáš Vrobel, 29. prosince 2006

V minulosti fungovala lounská provozovna ČSAD jako součást dopravního závodu 408 Louny krajského národního (od roku 1988 státního) podniku ČSAD Ústí nad Labem, který působil na celém území tehdejšího Severočeského kraje. V roce 1991 byl podnik rozdělen a jednou z následnických organizací se stala akciová společnost ČSAD Ústí nad Labem, o rok později po oddělení nákladní dopravy přejmenovaná na ČSAD BUS Ústí nad Labem. Tento dopravce se v listopadu 2004 opět rozdělil. Došlo ke vzniku nových tří akciových společností - provozovny na území Ústeckého kraje jsou součástí Dopravního podniku Ústeckého kraje, provozovny v Libereckém kraji spadají pod ČSAD Česká Lípa a správu autobusových nádraží zajišťuje společnost BUS.COM. Vybrané dálkové linky DP Ústeckého kraje byly od května 2006 postupně převedeny pod dceřinnou společnost DP INTERCITY s.r.o. Vzhledem k pražskému sídlu nových dopravců byly po reorganizaci všechny autobusy vybaveny pražskými registračními značkami.

Organizace provozu

Schéma sítě linek městské hromadné dopravy od 12. prosince 2004. Není zakreslena obsluha obcí Dobroměřice a Lenešice vybranými spoji, zavedená 1. srpna 2005.

Autobusové linky lounské MHD jsou dvě, označené licenčními čísly 565 001 a 565 002 a používající také zjednodušené označení čísly 1 a 2. Linkové vedení je uvedeno v následující tabulce. Tučně označené zastávky jsou konečnými některých spojů, různé varianty délky trasy jsou odlišeny závorkami. Lomítko znamená, že se linka větví - některé spoje jedou na první z označených zastávek a jiné na druhou, aniž by první obsloužily.

Tab. 1: Linkové vedení MHD Louny (2008)

Č.	Trasa
565 001	(EPL hl. vrát. - ČSAD - ) / (Lenešice, nákupní středisko - Lenešice, žel. st. - Dobroměřice - ) Otočka u kotelny - Petra Obrovce - Žižkova - Komenského nám. - Národní dům ( - Masokombinát) - Praga - Žel. st. { - Černčice [ - Vršovice (tam) / - Obora, tranzitní plynovod - Obora]}
565 002	(Lenešice, nákupní středisko - Lenešice, žel. st. - Dobroměřice - ) / [(Březno, farma rozc. - ) EPL hl. vrát. - ČSAD - ] Otočka u kotelny - Luna - Tyršovo nám. - Fügnerova ( - Vladimírská) - Poliklinika - 5. května ( - U cihelny - Průmyslová zóna) - Zahradní město - Žel. st. [ - Černčice ( - Vršovice / - Černčice, Prefa - Obora)]

Dnes již v MHD neprovozované autobusy Karosa B 732 (zleva LN 88-56 na lince 2, LNA 05-56 na lince 1 a a LNA 05-57 na lince 2) na Otočce u kotelny.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Jak je patrné z předchozí tabulky, spoje na linkách jsou vedeny v několika různých variantách trasy a koncové úseky obsluhuje jen několik spojů za den. Základní trasa obou linek je vedena rovnoběžně s Ohří na délku celým městem, ale linky mají různé zajížďky pro obsluhu dalších oblastí. Historické jádro města autobusy objíždějí, mají ale zastávky v jeho blízkosti.

SOR B 10.5 CNG (4A4 6678) odjíždí na lince 1 ze zastávky Žižkova směrem na Otočku u kotelny.

Foto Lukáš Vrobel, 15. března 2005

Linka 1 jezdí v pracovní dny od 3.25 do 23.15 hodin, což je oproti jiným provozům velikosti Loun úctyhodný časový rozsah. Na lince jsou vedeny v nejčastěji projížděném úseku (Otočka u kotelny - Žel. st.) jeden až tři spoje za hodinu v jednom směru. Mimo pracovní dny jezdí linka zhruba jednou za hodinu v období od 4.45 do 22.15. Některé spoje projíždějí i úsek Otočka u kotelny - EPL hl. vrát. nebo Žel. st. - Černčice, řídšeji i Černčice - Obora. Do Vršovic jede jediný spoj v pracovní dny ráno okolo 5. hodiny, v opačném směru žádný (autobus se vrací po lince 2). Dobroměřice a Lenešice obsluhuje pouze několik spojů mimo pracovní dny.

SOR CN 12 CNG (4A3 4558) na lince 1 v zastávce Komenského náměstí.

Foto Lukáš Vrobel, 29. prosince 2006

Linka 2 je v provozu v pracovní dny od 3.45 do 23.00 hodin, v úseku Otočka u kotelny - Žel. st. většinou se dvěma až čtyřmi spoji za hodinu a mimo pracovní dny zhruba s intervalem 60 minut. Vybrané spoje v pracovní dny zajíždějí do průmyslové zóny. Některé spoje jedou až do Černčic nebo k podniku EPL (Elektroporcelán Louny), ostatní oblasti obsluhuje linka pouze několika spoji denně. Do Obory jezdí především mimo pracovní dny. Některé spoje jsou sem vedeny přímo, jiné zajíždějí do Vršovic. Vršovice jsou zároveň pro několik spojů od centra konečnou.
Počet variant tras linek, jejich konečných a zajížděk se v posledních letech zvýšil, čímž se provoz stal méně přehledným, zároveň však na linkách přibylo spojů. Obce Dobroměřice a Lenešice na levém břehu Ohře jsou městskou dopravou obsluhovány teprve od 1. srpna 2005. Linka 2 do nedávné doby nejezdila z Vršovic do Obory.

SOR BN 12 CNG (4A3 4263) na lince 2 v zastávce Otočka u kotelny.

Foto Lukáš Vrobel, 29. prosince 2006

Vozový park

Vozový park městské hromadné dopravy v Lounech prošel na konci roku 2004 radikální obměnou - bylo vyměněno 100% vozů a současný provoz tak zajišťují výhradně autobusy vyrobené v roce 2004, případně (vzhledem k přesunům nových autobusů) později. Od 12. prosince 2004 byly do provozu MHD Louny nasazeny první autobusy SOR s pohonem stlačeným zemním plynem (CNG). V krátké době odtud vytlačily naftové autobusy.
Nejrozšířenějším typem autobusu v provozu MHD Louny se stal SOR B 10.5 dodaný v počtu tří kusů. Tyto vozy jsou vybaveny mechanickou převodovkou a mají sníženou podlahu (přední a střední dveře s jedním schodem a zadní se dvěma). Přední a zadní dveře vozu jsou jednokřídlé a prostřední dvoukřídlé. Řidič může ovládat každé dveře zvlášť.

SOR B 10.5 CNG (4A4 6751) vyjíždí z garáží na linku 1.

Foto Lukáš Vrobel, 29. prosince 2006

Provoz doplňují nízkopodlažní autobusy typů SOR BN 12 a SOR CN 12. Provedení BN 12 je čtyřdvéřové - po jednokřídlých předních dveřích následují dvoje dvoukřídlé a vzadu jsou opět jedny jednokřídlé. U přední trojice dveří nemá vůz žádný schod, za třetími dveřmi se ale podlaha vozu kvůli umístění motoru prudce zvyšuje a u posledních dveří jsou dva schody. Zadní dveře se otevírají dohromady, takže se uvádějí do pohybu všechny troje i při výstupu jediného cestujícího. Je nutno poznamenat, že nasazenování čtyřdvéřového autobusu do MHD Louny je zcela zbytečné, protože při zdlouhavém nástupu úzkými předními dveřmi už je jedno, jestli se vystupuje rychleji dveřmi třemi nebo pomaleji dvěma či jedněmi. Lounské autobusy SOR BN 12 jsou vybaveny automatickou převodovkou.
Autobus SOR CN 12 je podobný typu BN 12, ale dveře má jen dvoje - přední jednokřídlé a zadní (umístěné tam, kde má BN 12 třetí) dvoukřídlé. U obou dveří není žádný schod a v zadní části vozu je podlaha opět zvýšená do normální úrovně. Sedačky jsou linkového provedení, převodovka mechanická.

SOR B 10.5 CNG (4A4 6903) na lince 1 v zastávce Otočka u kotelny.

Foto Lukáš Vrobel, 29. prosince 2006

Autobusy SOR s pohonem CNG dodává firma Ekobus a.s. Plynové autobusy jsou vybaveny nádrží na plyn na střeše, jsou bíle natřené a na bocích doplněné velkými logy Ekobusu, která u starších z nich (tzn. u většiny lounských) zasahují i na okna a omezují tak cestujícím výhled. Oproti tomu označení dopravce je na autobusech pouze malé a nevýrazné.

Karosa-Renault CityBus 12M (ULL 30-71) nabírá cestující na lince 2 v zastávce Otočka u kotelny.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Před dodáním současných ekobusů SOR zajišťovaly provoz městské hromadné dopravy v Lounech autobusy trojdvéřového městského provedení Karosa B 732 a Karosa-Renault CityBus 12M. Karosy B 732 měly podlahu v normální úrovni a mechanickou převodovku. Vyskytovaly se ve dvou provedeních, jednak s hranatou a jednak s kulatou zádí. Jediný nasazovaný nízkopodlažní CityBus byl zároveň jediným autobusem s automatickou převodovkou.
Všechny vozy jezdily ve firemním nátěru bývalé ČSAD BUS Ústí nad Labem, tzn. byly bílé se dvěma tmavými barevnými pruhy - spodním modrým a horním červeným. Oba pruhy byly umístěny ve spodní části vozu bez souvislosti s původním továrním nátěrem. V zadní části vozu byly zahnuty směrem vzhůru. Kromě CityBusu měly autobusy ještě úzký modrý pruh pod okny. Čelo vozu bylo buď celé zabarvené nebo byl nárazník bílý, u CityBusu bylo bílé celé. Záď vozu byla buď částečně barevná nebo bílá. Na zadním okně byla někdy umístěna reklamní samolepka.
Po nasazení nových ekobusů byly všechny původní vozy MHD převedeny na regionální linky.

Tab. 2: Vozový park MHD Louny (2008)

Typ	SPZ / RZ	Vypravován na MHD od	Konec vypravování	Poznámka
Karosa B 732	LN 88-56	(?)	2004	hranaté zadní čelo; převeden na regionální linky
Karosa B 732	LNA 05-56	(?)	2004	kulaté zadní čelo; převeden na regionální linky
Karosa B 732	LNA 05-57	(?)	2004	kulaté zadní čelo; převeden na regionální linky
Karosa-Renault CityBus 12M	ULL 30-71	(?)	2004	převeden na regionální linky
SOR B 10.5 CNG	4A4 6678	2004
SOR B 10.5 CNG	4A4 6751	2004
SOR B 10.5 CNG	4A4 6903	2004
SOR BN 12 CNG	4A3 4263	2004		čtyřdvéřový
SOR BN 12 CNG	5A3 9452	2005(?)		čtyřdvéřový
SOR CN 12 CNG	4A3 4558	2004

Zastávka Luna s Karosou B 732 na lince 2. Na zastávce se nachází pět označníků - zpředu MHD, dva těsně za sebou BUSMAT, Kavka a v pozadí lze ještě tušit stanoviště ostatních linek.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Všechny v současnosti nasazované autobusy jsou vybaveny jednou digitální orientací na čele. Na ní je uvedena v horním řádku výchozí zastávka a ve spodním tučným písmem konečné zastávka daného spoje. Pokud leží na území města Louny, uvádí se (stejně jako v jízdním řádu) i s názvem města. Číslo linky v prvních letech provozu vozidel digitální orientace nezobrazovaly, a tak bylo umístěno na žlutém papíru ve spodní části čelního skla. Vůz SOR CN 12 je jako jediný vybaven i bočním digitálním panelem, který funguje stejně jako přední. Ostatní autobusy boční panel nemají, zadní ani vnitřní displej nemá žádný. Hlášení zastávek neexistuje.

Tarif a odbavování cestujících

Plnocenné jízdenky MHD Louny v hodnotě 5,- Kč zleva z března 2005 a prosince 2006.

Tarif MHD je nepřestupný. Od 1. ledna 2008 jednotlivé jízdné (jedna libovolně dlouhá jízda bez přestupu) činí plnocenné 7,- Kč, zlevněné (děti ve věku 6 - 15 let, druhé a další dítě do 6 let v doprovodu osoby starší 15 let, důchodce od 60 do 70 let) 3,- Kč stejně jako dovozné za dětský kočárek, psa a větší zavazadlo. Jízdné je možno hradit v hotovosti nebo čipovou kartou se slevou 10% jízdného. Čipová karta platí na všech linkách DP Ústeckého kraje. Jízdenky jsou tištěny z elektronické pokladny EMtest.
Existují i časové jízdenky. Měsíční občanská stojí 180,- Kč, měsíční žákovská a pro důchodce 100,- Kč, čtvrtletní občanská 520,- Kč. Bezplatně se přepravují jedno dítě do 6 let v doprovodu osoby starší 15 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP-P (v případě ZTP-P včetně průvodce a psa), důchodci starší 70 let, účastníci odboje a držitelé několika dalších průkazů.

Zastávky a jízdní řády

Zastávka Otočka u kotelny se dvěma označníky (každý s jízdními řády obou linek pro jeden směr) a čekárnou. Jízdní řády regionálních linek jsou vyvěšeny na lampě za čekárnou.

Foto Lukáš Vrobel, 29. prosince 2006

Zastávky MHD jsou vybaveny označníky odlišnými od zastávek ostatních autobusových linek, což není v městských provozech DP Ústeckého kraje obvyklé. Zdaleka viditelný je nový typ označníku. Tabule s obrázkem autobusu, jízdními řády a reklamami jsou sevřeny do tlusté žluté tyče, která je obtáčí. Pod horním modře orámovaným terčem s obrázkem autobusu neurčitého typu je na zeleném podkladě bíle uveden název zastávky (včetně názvu města), pod ním se nachází řádek s logem Ekobusu. Zelená tabule pro výlep jízdních řádů je kryta plastovou deskou. Pod tabulí s jízdními řády se nachází reklama na Ekobus s vyobrazením autobusu a reklamními slogany. Reklamy na zastávkách výrazně předběhly dodání plynových autobusů do lounské provozovny a byly vyvěšeny už za výhradně naftového provozu.

Reklamy na Ekobus byly na zastávkách i ve vozidlech umístěny už dlouho před nasazením těchto vozidel do provozu.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Starší označníky jsou hranaté červeně natřené dvoutyčové konstrukce. Na modře nebo červeně orámovaném terči je vyobrazen autobus buď Karosa ŠM 11 nebo neurčitého typu. V horní části červené tabule pro výlep jízdních řádů je bíle uveden název zastávky.
Na označníky městské dopravy se nevyvěšují jízdní řády ostatních autobusových linek, regionální a dálkové autobusy mají označníky samostatné. Ty jsou umístěny buď přímo vedle městského sloupku nebo o několik metrů dále a autobusy tak staví jinde a dělí se i případné hloučky čekajících cestujících. Pro neshody dopravců mají na významných zastávkách samostatné označníky městská doprava, ostatní linky Dopravního podniku Ústeckého kraje, BUSMAT a Kavka, jízdní řády ostatních dopravců jsou umístěny buď na dalším samostatném označníku nebo na označníku regionálních linek DP. Na významných zastávkách je tedy tři až pět označníků. Někdy jsou ale jízdní řády některých linek vylepeny pouze např. na tabulích připevněných ke sloupu veřejného osvětlení.
Na Otočce u kotelny, kde staví autobusy na jednom místě pro oba směry, jsou umístěny dva zastávkové označníky MHD vedle sebe.

Dvě verze staršího provedení označníku MHD - vlevo zastávka Petra Obrovce, vpravo zastávka Železniční stanice.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004 a 29. prosince 2006

Jízdní řády MHD jsou shodné s regionálními a dálkovými linkami, tj. jsou uvedeny odjezdy ze všech zastávek a aktuální zastávka je většinou podtržena. Za šestimístným licenčním číslem linky je uveden nápis "Městská autobusová doprava Louny linka č." a jednociferné zkrácené označení. Kolem roku 2004 se používaly vývěsky obsahující ve sledu odshora dolů znak města a název provozu, jízdní řád, schéma linky a malou reklamu na Ekobus, vše na zeleném podkladu. Dnes už se vyvěšují pouze samostatné bílé papíry s jízdními řády, schémátka linek zůstala jen na několika zastávkách.

Jízdní řád linky 1 MHD Louny.

Foto Lukáš Vrobel, 27. října 2004

Celkový dojem

Lounská městská doprava má moderní vozový park a zároveň poměrně nízké jízdné. Jízdní řády, ačkoli jsou v poslední době méně okázalé než dříve, se nedají srovnat s otrhanými cáry papíru na zrezlých označnících ČSAD v mnoha jiných malých provozech. Spoje městské dopravy jezdí velmi solidně obsazeny, a to cestujícími všech věkových kategorií.