Statutární město a krajské a okresní město Plzeň je čtvrtým největším městem v ČR po Praze, Brně a Ostravě a druhým největším městem v Čechách. V současné době má zhruba 165 000 obyvatel.
Dlouhou tradici má v Plzni strojírenský průmysl, zastoupený zejména firmou Škoda holding. Z dopravního hlediska stojí za zmínku výroba lokomotiv, tramvají a trolejbusů (v karosériích autobusů). Dále je Plzeň centrem průmyslu potravinářského (proslulé je pivovarnictví), dřevozpracujícího, textilního, elektrotechnického a polygrafického. Město je významnou dopravní křižovatkou, o tom však bude pojednáno níže.
Městská hromadná doprava vznikla v Plzni roku 1899, kdy do ulic poprvé vyjely tramvaje. V roce 1929 vyjely poprvé městské autobusy, roku 1941 byl zřízen trolejbusový provoz, který je dnes nejstarším zachovaným v ČR.
Současný název městského dopravce zní Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. (PMDP).
Informace o historii i současném provozu městské hromadné dopravy a aktivitách Společnosti pro veřejnou dopravu v Plzni naleznete na samostatných stránkách v nabídce vlevo. Na této úvodní stránce jsou umístěny informace společné pro celý provoz MHD a informace o regionální a dálkové dopravě.

Plzeň je významnou silniční křižovatkou. Nejvýznamnější komunikací je dálnice D5 Praha - Beroun - Plzeň - Rozvadov, která město obchází jižním obchvatem. Jeho úseky Ejpovice - Černice a Útušice - Sulkov byly uvedeny do provozu v roce 2003, dokončen byl zprovozněním úseku Černice - Útušice o délce 3,47 km v říjnu 2006.
Dále městem procházejí silnice 1. třídy číslo I/20 České Budějovice - Písek - Nepomuk - Plzeň - Bečov nad Teplou - Karlovy Vary, I/26 Plzeň - Horšovský Týn - Domažlice - Folmava a I/27 Železná Ruda - Klatovy - Plzeň - Kralovice - Žatec - Most - Litvínov - Dubí.

V regionální a dálkové autobusové dopravě zajišťuje v Plzni a okolí naprostou většinu provozu dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s.. Z dalších dopravců stojí za zmínku Autobusy VKJ s.r.o. (dříve Vratislav Štáhlich, známý také jako Vratislav Štáhlich - Centrum Tour) a Student Agency, s.r.o., kteří zajišťují konkurenční spojení k železnici do Prahy a Klatov (VKJ). Na spojení s Prahou se ale podílí i ČSAD autobusy Plzeň. Dalšími hráči jsou Veolia Transport nebo společnost ICOM.
Provoz ostatních dopravců je zanedbatelný.

Plzeň je významným železničním uzlem a nacházejí se zde také železniční opravny. Nejvýznamnější železniční tratí, která městem prochází, je číslo 170 Beroun - Plzeň - Cheb, z Berouna pokračující pod číslem 171 do Prahy. Tato trať je elektrifikována od Králova Dvora do Chebu střídavou napájecí soustavou 25 kV 50 Hz (z Králova Dvora do Prahy pak stejnosměrně 3 kV) a mezi Prahou a Kozolupy je dvoukolejná (na stavbě druhé koleje v navazujícím úseku do Pňovan se pracuje).
Od této tratě se v Plzni odpojují železnice číslo 160 do Blatna u Jesenice a Žatce, 180 do Nýřan, Domažlic a Furth im Wald, 183 do Klatov a Železné Rudy a 190 přes Horažďovice do Českých Budějovic. Všechny jsou jednokolejné, tratě 183 v úseku do Klatov a 190 v celé délce jsou elektrifikované.
Po všech tratích jsou vedeny kromě vlaků osobních (zastávkových) také spěšné a rychlíky, takže žádná klasická místní dráha z Plzně nevychází.

Plzeň je spolu s Hradcem Králové jedním z posledních dvou měst v ČR, kde se v předprodeji zakoupené jednotlivé jízdenky označují v mechanických strojcích. V případě používání jednotlivých jízdenek zakoupených v hotovosti je tarif nepřestupní. Jedna libovolně dlouhá jízda stojí 18,- Kč, vybrané skupiny obyvatelstva mají nárok na zlevněné jízdné za 9,- Kč. Do vnější zóny stojí jízdné 8,- Kč.
Návštěvníkům Plzně usnadní cestování celodenní jízdenka za 70,- Kč, na které je při výdeji z automatu vyznačeno datum.
Uvedené ceny jízdného platí od 1. 1. 2011.
Nepřestupní jízdenky je možné zakoupit za zvýšenou cenu (30,- Kč) také u řidiče. Tato služba byla zavedena 1. 11. 2007 v autobusech. Vzhledem k jejímu hojnému využívání byla 1. 4. 2008 rozšířena na všechna vozidla dopravních podniků.

Od 1. ledna 2005 začal v Plzni fungovat projekt "Plzeňská karta". Čipová karta může být v systému veřejné dopravy využita dvěma způsoby. Buď je možné na ni nahrát nepřesnosnou časovou jízdenku v Integrované dopravě Plzeňska nebo jako elektronická peněženka k nákupu jednotlivých jízdenek v automatech uvnitř vozů. Tyto rozměrné žluté přístroje nazývané "cardmany" se nacházejí v každém vozidle MHD alespoň dva a po přiložení nabité Plzeňské karty je možno si na dotykovém displeji zvolit druh jízdenky, která je poté strojem vytištěna. Jízdenky vydané "cardmanem" jsou přestupní.
Pomocí Plzeňské karty je možno hradit také některé další služby, jejichž počet by se měl nadále rozšiřovat. Klasické papírové předplatní legitimace byly 1. ledna 2005 zrušeny.
Od 1. října 2007 mohou majitelé Plzeňské karty nabíjet předplatní kupony i peníze do elektronické peněženky pomocí tzv. "Samoobslužných zón". Tyto interaktivní terminály jsou umístěny na různých místech Plzně i v dalších vybraných obcích na území IDP. Kromě již zmíněné obsluhy Plzeňské karty umožňují i nákup vstupenek na kulturní akce distribuovaných projektem Plzeňská vstupenka a prohlížení vybraných internetových stránek (informace o městě, o dopravě...). Terminály vyrábí firma Mikroelektronika a.s. a jsou vybaveny dotykovým displejem, tiskárnou (pro tisk vstupenek) a terminálem pro platbu bankovní kartou (zároveň je možné platit elektronickou peněženkou Plzeňské karty). Terminál však nepřijímá mince ani bankovky.
Samoobslužné zóny byly zavedeny nejprve v pilotním provozu pěti samoobslužných zón od 1. října 2007. Během něj byly zjišťovány a postupně odstraňovány chyby a nedostatky systému. Jako hlavní problém se ukázala relativně složitá obsluha a komunikační problémy mezi systémovým serverem a bankou. Od 1. ledna byl navýšen počet zón na zatím konečných 25 kusů. Zároveň byl ukončen pilotní provoz a systém přešel do režimu běžného provozu. Bližší informace o tomto systému najdete na webových stránkách projektu Plzeňská karta.
O problematice zavádění přestupného tarifu v plzeňské MHD blíže pojednává samostatná stránka.

MHD v Plzni je součástí Integrované dopravy Plzeňska (IDP). Jejím organizátorem byl původně Plzeňský holding. Od 1. ledna 2008 převzal tuto roli Krajský úřad Plzeňského kraje. Systém má několik pásem od 1.4.2012.

Veškerou železniční dopravu v IDP zajišťují České dráhy, na regionáních autobusových spojích se podílejí více dopravců, zmiňme alespoň ty nejzákladnější: ČSAD Autobusy Plzeň a.s., Probo Trans Beroun, spol. s r.o. a Autobusová doprava - Miroslav Hrouda s.r.o.. Autobusové regionální linky jsou označovány šestimístným číslem licence, železnice přebírají číslo trati podle jízdního řádu.

Zastávky MHD jsou osazeny označníky městského provedení s hranatým terčem s vyobrazením příslušného dopravního prostředku. Označníky jsou jednotyčové nebo dvoutyčové konstrukce, ale mohou být také upevněny na sloupu veřejného osvětlení nebo čekárně. Starší označníky mají tyče červené a orámování terče žluté, dnes už je však rozšířenější novější provedení se šedivými tyčemi. Na náměstí Republiky byly v roce 2005 umístěny označníky dvoutyčové zeleně natřené konstrukce historického vzhledu.

Na označníku je uveden název zastávky, čísla zastavujících linek a jsou zde umístěny tabule s jízdními řády (pokud nejsou v čekárně). Jízdní řády jsou městského provedení, černobílé, s uvedením časů odjezdů spojů zvlášť pro pracovní dny, sobotu a neděli + svátek. Vyznačeny jsou spoje s garantovaným nasazením nízkopodlažního vozidla. Od dubna 2008 jsou na jízdních řádech uváděny i jízdní doby do jednotlivých zastávek.

Další informace o provozu MHD v Plzni naleznete pro rozkliknutí podmenu ve složce Plzeň. Aktuality naleznete zde.