Lázně Bělohrad nacházející se v Královéhradeckém kraji mezi Ostroměří a Novou Pakou, mají dnes necelé 4 tisíce stálých obyvatel. Z jejich bohaté historie připomeňme například to, že kolem r. 1880 postavil Maxmilián Dormitzer na levém břehu říčky Javorky, na tzv. Sádkách (proti kostelu) malé dřevěné lázničky pro obyčejné koupání. Maxmilián Dormitzer zemřel v Meráně r. 1881 a panství po něm zdědily tři děti jeho sestry. Od nich koupila Bělohrad r. 1883 pruská šlechtična, hraběnka Anna z Assebergu, rozená z Kleistů. V dosavadních dřevěných lázničkách začala připravovat léčivé slatinné koupele. Roku 1890 vystavěla u miletínské silnice (proti Bažantnici) novou lázeňskou budovu. Lázně pojmenovala Anenské. Záhy dosáhly velké obliby a proto bylo nutné městečko rozšiřovat novými stavbami. Proslulost lázní způsobila, že roku 1905 město dostalo jméno Lázně Bělohrad. Železnice do Bělohradu dorazila v roce 1871.

Jako MHD zde působí jediná linka vedena pouze ve dvou zastávkách a sice: Budova hlavních lázní - náměstí.

Provoz linky pouze v pracovní dny vybranými spoji pro lázeňské hosty zajišťuje minibus v době od 8 do 15 hodin. Jízdné je symbolické. Jízdní doba je 1 minuta, pěšky se daný úsek dá projít za 3 minuty. Kromě přepravy lázeňských hostů zajišťuje minibus dovoz snídaní, svačin, obědů a večeří do dětské léčebny.