Klatovy, město s více jak 23 tisíci obyvateli, najdeme asi 40 kilometrů jižně od Plzně v podhůří Šumavy při cestě do Železné Rudy. Podíváme-li se trochu do historie, zjistíme, že při obchodní stezce mezi Bavorskem a Starým Plzencem zakládají kupci ve druhé polovině 12. století ves jménem Klatova, která se rozkládala se mezi úpatím Křesťanského vršku a svahem dnešního hřbitova. Po té český král Přemysl Otakar II zakládá kolem roku 1660 na zalesněném svahu jižně od vsi Klatova pevnost - královské město Klatovy. Z trhové vsi Klatova se stává jedno z předměstí. Marie Terezie ustanovuje roku 1749 Klatovy krajským městem, kterým Klatovy byly až do roku 1849. O té doby byly Klatovy jen významným okresním městem. Z historie dopravy je nejzajímavější, že 6. října 1876 přijel první vlak z Plzně do Klatov a také to, že v posledních dnech druhé světové války zdejší nádraží bylo zničeno náletem spojeneckými vojsky.

Městská doprava v Klatovech, kterou od nepaměti zajišťují autobusy ČSAD, zahájila svůj provoz po druhé světové válce, s největší pravděpodobností k tomu došlo koncem 50. let dvacátého století současně se zahájením provozu nového nádraží, které bylo vystavěno na místě původního, vybombardovaného. Zde bylo vybudováno mimo jiné též velkorysé přednádraží včetně prostoru pro autobusy.

V 60. letech vozily cestující v Klatovech 3 nebo 4 dvoudvéřové autobusy Škoda 706 RTO MTZ, ve kterých byla umístěná pokladna pro průvodčího u zadních dveří. Na konci 60. let byl zaveden S provoz. Z vozů RTO se v roce 1972 zachovaly v provozu vozy:

• KT-02-29
• KT-06-23 - v MHD nasazován už jen ve špičce, jinak jezdil linku Klatovy - Chlistov
• KT-07-76 - v MHD nasazován už jen ve špičce, jinak jezdil linku Klatovy - Habartice

Později byl také dodán Ikarus 620, (snad SPZ KT-13-39), přezdívaný Kádárova pomsta, musel být zařazen do provozu z nedostatku jiných vozů. Pak byl též v MHD nasazován jednodvéřový autobus Škoda RTO 706 CAR, a to zejména na linku 3, kde nebyla tak velká frekvence cestujících. Autobus byl opatřen nátěrem městské dopravy, tedy bílý s tmavočervenými pruhy, na rozdíl od stejných vozů modrých, které sloužily v meziměstské linkové dopravě, obdobné úpravy těchto jednodvéřových linkových autobusů byly například i v Praze.
V šedesátých letech před zavedením samoobslužné dopravy byl ve špičce výjimečně používán červený vlek B-40 (KT-01-66), který však většinou pouze stál před nádražím.

V sedmdesátých letech byly dodány nové autobusy Karosa ŠM11.1608 (KT-20-71 a KT-20-93), které měly nad prvními dveřmi "budník" pro linkovou orientaci, a autobus Karosa ŠM11.1630 (KT-28-07). K němu později přibyl vůz ŠM 11.1620 (KT-28-86). Všechny autobusy byly označeny nápisem "Místní doprava", za předním oknem bylo číslo linky. Po nasazení "Ešemek" do provozu byl přinejmenším jeden "Erťák" ponechán jako záloha a pracovní vůz.

V roce 1977 byly dodány kloubové Ikarusy 280, které byly nasazeny na linku 1. Jednalo se jak o klasickou městskou čtyřdvéřovou verzi, tak o dvoudvéřové provedení v klasické linkové výbavě, včetně modré barvy.

Do začátku 80. let bylo linkové vedení následující:

V letech 1974 až 1975 bylo uvedeno do provozu nové autobusové nádraží, kde byl zřízen též předprodej jízdenek a informační kancelář, které zde slouží cestujícím dodnes. S otevřením autobusového nádraží byly opuštěny zastávky meziměstských linkových autobusů na náměstí Míru.

Do začátku 90. let bylo linkové vedení následující:

Z toho tedy plyne, že do začátku 90. let dvacátého století zde bylo v provozu až 5 regulérních městských linek, z nichž jedna, resp. dvě 1a, 1b dokonce zajížděly (a stále zajíždí) do sousedních Lub. Na mnohé spoje byly nasazovány v poměrně krátkém intervalu kloubové autobusy Ikarus, které byly v roce 1991 prodány do Karlových Varů. Po následné redukci dopravy zbyly v provozu linky 1, 2 a 4, linka číslo 3 vedená původně do průmyslového území a do sídliště pod Hůrkou, byla koncem roku 2001 obnovena na trase od nádraží ČD přes průmyslové území k plaveckému bazénu a 1. 4. 2002 byla opět zrušena. Dnes jsou v pravidelném provozu opět tři linky, tedy 1, 2 a 4, avšak v podstatě se jedná pouze o linky dvě, neboť linka 4, která jezdí o víkendech a v sedle pracovních dnů je více méně tvořena sloučením základních linek 1 a 2, neb si vybírá frekventovanější a žádanější úseky obou dvou základních linek.

Odbavování cestujících bylo, jak je napsáno výše, zprvu u průvodčích s nástupem zadními dveřmi a výstupem dveřmi předními, od konce 60. letu řidiče v hotovosti do pokladny (jízdenky se nevydávaly) a obrácen tok cestujících, tedy nástup předem a výstup středními a zadními dveřmi. Cena jízdného byla 60 haléřů. Posléze bylo od 1. 9. 1981 zavedeno mechanizované odbavování cestujících a umožněn nástup všemi dveřmi, který byl v roce 1990 zrušen a opět zaveden nástup předními dveřmi s označováním jízdenky před řidičem. Od 1. 1. 2000 byl zaveden odbavovací systém EM test, pro předplatné jízdenky slouží čipové karty. Na nástupních dveřích visí cedulka s nápisem "Děti od 10 do 15 let musí řidiči předložit totoženku".

Autobusy jezdí v nepravidelném intervalu po víceméně stabilizované trase - pouze linka číslo 2 má pro některé spoje druhou variantu trasy. V den naší návštěvy 30. 12. 2002 byly na linkách MHD v provozu 4 autobusy:

Pro úplnost nutno dodat, že jsme ve městě spatřili ještě jeden autobus Karosa B732 (červený) avšak nebylo jisté, zda-li byl nasazen v městském provozu. Zelenobílé autobusy odpovídaly barevnému schématu provozovatele ČSAD autobusy Plzeň, městská Karosa a SOR byly opatřeny na obou bocích též městským znakem.

Vozy porůznu přechází mezi jednotlivými linkami, autobus SOR je vybaven digitální maticovou orientací BUSE, avšak provozovatel jí zřejmě trvale nepoužívá, neboť vždy byl vůz označen pouze papírovou linkovou orientací a na displeji trvale svítila linka 60. Karosy jsou pochopitelně vybaveny pouze cedulovou linkovou orientací obdélníkového formátu, obsahující pouze číslo linky, která se zasouvá do přídržného místa v pravé dolní části předního skla vozu. Zastávkové označníky sice vycházejí z dopravních značek, ale i přes výrazně jednoduché provedení jsou poměrně vkusné, včetně linkové orientace a cílové zastávky příslušné linky. Schéma sítě a linkového vedení lze bohužel pravděpodobně nalézt pouze na zastávce náměstí Míru, na železničním ani autobusovém nádraží se příchozí turista o možnosti obsluhy města MHD prakticky nedozví (krom nic neříkajících názvů zastávek) nic.

Současné linkové vedení:

Díky tomu, že původním účelem zavedení MHD bylo spojení nádraží s městem, režim dopravy je tomuto jevu přizpůsoben dodnes. Naprostá většina spojů má totiž návaznost na vlaky zejména od Plzně. Vnitroměstská obsluha, ač ji cestující relativně hojně využívají, se při tvorbě grafikonu uvažuje patrně jako méně významná, protože zcela chybí proklad linek v úseku nádraží ČD - náměstí Míru. Dle našeho názoru by jistě stálo za uvážení, jestli by se městu nevyplatilo MHD zatraktivnit tak, aby mnozí obyvatelé místo popojíždění autem po městě spíše využívali městskou dopravu. V dnešní době je poměrně komplikované přejít ulici v centru města, a tím rozhodně nemáme na mysli mezinárodní silniční tah E53 (I/27) nebo silnici I/22, ale běžné uličky v historickém centru města, jimž by spíše slušelo zklidnění. Jistě i tento detail by ještě více přispěl k přívětivosti tak krásného města, jakým Klatovy bezesporu jsou.

Po roce a pár týdnech jsme se na místo činu vrátili. Autobusy jezdí stále v nepravidelném intervalu po víceméně stabilizované trase - linky číslo 2 a 4 mají pro některé spoje druhou variantu trasy. V den naší návštěvy 6. 2. 2004 bylo na linkách MHD v provozu šest autobusů:

Oproti minulé návštěvě jsme tedy spatřili o jeden městský autobus více - městské jsou autobusy nejen svojí konstrukcí, tedy třídveřové, ale i městskými znaky na bocích. Provoz těchto kmenových autobusů je doplněn vozy přejíždějícími z meziměstských linek, některé turnusy jsou možná i čistě městské, některé spoje MHD jsou zařazeny přímo do meziměstských turnusů. Oproti loňskému roku taktéž poměrně značnou část zastávek městské dopravy využívají i příměstské, či spíše předměstské linky navážející pracující a žáky. Žel se však nejedná o integrovanou dopravu, neb tyto linky, ač mají většinu zastávek v obvodu MHD za tarif MHD nepřepravují. Dalším posunem oproti naší minulé návštěvě byly uzavřené informace (provozní doba 6 - 10 hodin!) a nemožnost, či spíše nezájem dopravce prodávat jízdní řády... V neposlední řadě došlo k zásadní změně v obsluze Klatov ve směru ku Plzni, kde byl na železnici od 15. 12. 2003 zaveden hodinový takt. Žel autobusy MHD tuto "maličkost" poněkud nevzaly v úvahu a tak se stává, že od Plzně přijede přesně podle jízdního řádu slušně obsazený vlak ve 13:13, ale autobusy obou linek zastávku Nádraží ČD opustí 13 minut před příjezdem vlaku, tedy ve 13:00 :-(

• Ve čtvrtek dne 21. 12. byl uveden do provozu městské dopravy nový nízkopodlažní autobus SOR BN 10.5 (2P9 2782). Je tak realizováno přání občanů, zvláště maminek s kočárky a invalidů na vozíčcích, ke zkvalitnění přepravy. Autobus v hodnotě 5,4 miliónu korun byl pořízen s příspěvkem města. Bude provozován denně na 3 linkách MHD v době od 5:00 hodin do 23:00 hodin. Pokud se autobus osvědčí, bude uvažováno o dalším v rámci obnovy vozového parku. Zdroj: ČSAD autobusy Plzeň

Do Klatov jsme zavítali znovu téměř po třech letech od předchozí návštěvy. Pokud jde o linkové vedení a rozsah provozu, příliš se toho nezměnilo. Několik novinek nás však čekalo ve vozovém parku.

První novinkou byl již zmíněný nízkopodlažní autobus značky SOR. Přesvědčili jsme se o tom, že jeho provoz je místními obyvateli vnímán velmi kladně, jde o první nízkopodlažní autobus v klatovském okrese a jeden z prvních nízkopodlažních vozů nasazovaných v Plzeňském kraji (pochopitelně mimo MHD Plzeň).

Minulostí je pak nasazování městské třídveřové "sorky" B 9.5 poznávací značky KTI 67-57. Jak informují stránky ČSAD Plzeň, autobus obdržel celovozovou reklamu propagující Plzeňský Prazdroj a od 20. listopadu slouží jako vyhlídkový autobus pro návštěvníky areálu plzeňského pivovaru. No, vyhlídkový... Ono totiž ta reklama na voze je poněkud více celovozová, polepená jsou totiž i okna, takže si asi všichni dokážeme představit, jak je přes taková okna vidět.

Do třetice - obě městské karosy B 732 prošly generální opravou (řidič vozu KTA 11-74 uváděl jako termín GO prosinec 2006), při které obdržely nový nátěr, tentokrát již v zelenobílých firemních barvách ČSAD Plzeň.