Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

SPVD na Facebooku

Spřátelené weby

Odkazy

Hlavní strana clanky cz mladaboleslav

mladaboleslav

Aktualizováno: 18. 7. 2012 14:16 | Vytisknout | Zobrazení: 21199

Mladá Boleslav

Historie města a okolí

Škoda 21Ab MBA 48-18 (r. v. 2000)
Škoda 21Ab MBA 48-18 (r. v. 2000) na lince 60 v historickém centru města u zastávky 9. května, u parkoviště.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007
Statutární město a okresní město Mladá Boleslav leží ve středních Čechách severovýchodně od Prahy na řece Jizeře. Jeho historie se začala psát v polovině 10. století, kdy kníže Boleslav založil na soutoku Jizery s Klenicí hrad. Osada, která vznikla pod hradem byla později přenesena na táhlou plošinu v jeho sousedství, kde se od roku 1334 začalo rozvíjet středověké město. Od konce 15. století do počátku 17. století bylo město střediskem Jednoty bratrské, což se projevilo na vysoké úrovni kulturního a společenského života. Vážnou ranou byla třicetiletá válka, ale již koncem 17. století se začínají válečné rány postupně zacelovat a stoupá počet obyvatel. Další epochu rozvoje znamenalo 19. století, kdy vznikají textilní manufaktury a město začíná nabývat průmyslového charakteru.
21Ab, Bondy.
Třída Václava Klementa před obchodním centrem Bondy. Jeho součástí je také autobusové nádraží v zadním traktu a z přilehlého prostransví je přístup k železniční stanici Mladá Boleslav - město. Stanice samotná a její okolí se díky rozsáhlé stavební činnosti za poslední roky změnily k nepoznání.
Foto Roman Bezemek (9. 5. 2008)
V roce 1895 založili mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement dílnu na výrobu jízdních kol, která později začala produkovat motocykly a v roce 1905 také první automobil. Byly tak položeny základy tradice automobilového průmyslu, které Mladou Boleslav proslavily pod značkou Laurin & Klement, později Škoda, téměř na celém světě. V současnosti má automobilka Škoda Auto více než patnáct tisíc zaměstnanců a patří k největším a nejúspěšnějším podnikům v celé České republice. Dále v Mladé Boleslavi funguje průmysl textilní, dřevozpracující, potravinářský a polygrafický.
Město má však co nabídnout také turistům. V malebné okolní krajině se nachází mnoho středověkých hradů, ale i dalších staveb z období gotického, renesančního i barokního. S Pojizeřím jsou spjaty také mnohé významné osobnosti ze světa literatury, hudby, vědy i umění. Mladá Boleslav patří dnes se svými přibližně 43 000 obyvateli k významným sídlům Středočeského kraje. Město samotné lze v podstatě rozdělit na tři části - skoro třetinu rozlohy města zabírá obrovský areál automobilky a dalších návazných závodů, druhou třetinu tvoří rozsáhlá panelová zástavba a zbytek pak připadá na historické jádro a další starší zástavbu.
21Ab, Pod Hradem.
Škoda 21Ab v pestrém reklamním polepu opustila zastávku s příznačným názvem Pod hradem a chystá se serpentinami vystoupat do historického centra, jehož panorama vidíme v pozadí.
Foto Roman Bezemek (9. 5. 2008)

Silniční doprava

Celkový pohled na autobusové nádraží v Mladé Boleslavi
Celkový pohled na autobusové nádraží v Mladé Boleslavi, které zeje prázdnotou, protože autobusy stojí na sousední ohrazené ploše.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Mladou Boleslav obchází silnice pro motorová vozidla R10 Praha - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Turnov, která nahradila původní trasu přes město. V dalších významných směrech vedou silnice 1. třídy I/38 Jestřebí - Doksy - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín - Čáslav - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - Hatě a I/16 Řevničov - Slaný - Velvary - Mělník - Mladá Boleslav - Jičín - Nová Paka - Trutnov - Královec.
Obratiště Komenského náměstí.
Obratiště na Komenského náměstí v centru Mladé Boleslavi slouží jako konečná pro linky C a 70.
Foto Roman Bezemek (9. 5. 2008)
Velký význam pro Mladou Boleslav má regionální a dálková autobusová doprava, v níž je největším dopravcem Transcentrum bus s.r.o., dřívější dopravní závod 110 ČSAD KNV Praha. Ten po privatizaci působil jako společnost SECO Trans, později byl převzat dopravcem Transcentrum bus, který dnes zajišťuje většinu regionální dopravy v okolí města i některé dálkové linky. Transcentrum bus Mladá Boleslav je dnes součástí nadnárodního dopravního koncernu Arriva.
Dalšími dopravci jsou např. ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., ČSAD Semily, a.s., ČSAD Jablonec nad Nisou a.s., ČSAD Liberec, a.s., OSNADO spol. s r.o. Trutnov či Dopravní podnik Kněžmost, s.r.o. Velmi významná je také zaměstnanecká doprava Škoda Auto, na které se podílí několik soukromých dopravců rozvážejících pracovníky automobilky do blízkého i vzdálenějšího okolí. Autobusové nádraží se nachází v sousedství areálu Škoda Auto vedle železniční stanice Mladá Boleslav - město. Některé linky pak zastavují ještě na dalších zastávkách po městě.
21Ab, Hrdlořezy.
Obec Hrdlořezy je obsluhována linkami č. 70 a 72. Autobus městské dopravy právě projíždí malebnou návsí mezi zastávkou Hrdlořezy a konečnou Hrdlořezy, u kapličky, která se nachází na kopci v pozadí.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)

Železniční doprava

Osobní vlak do Prahy tvořený motorovým vozem řady 854 a přípojným vozem Btn
Osobní vlak do Prahy tvořený motorovým vozem řady 854 a přípojným vozem Btn na hlavním nádraží v Mladé Boleslavi.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Mladou Boleslaví prochází železniční trať číslo 070 Praha - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Turnov, od které se zde odpojují tratě 064 Mladá Boleslav hl. n. - Mladá Boleslav město - Dolní Bousov - Libuň - Stará Paka, 071 Mladá Boleslav hl. n. - Nymburk a 076 Mladá Boleslav hl. n. - Mělník. Všechny tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované, po tratích 070 a 071 jsou vedeny i rychlíky, po ostatních pouze vlaky osobní (zastávkové).
21Ab, Na Slavoji.
Do zastávky Sídliště Na Slavoji přijíždí Škoda 21Ab na lince A. Kromě ní zde jezdí ještě školní linka č. 80, vybrané spoje linky č. 33 a je zde také ukončena linka č. 71.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)
Hlavní nádraží leží zcela mimo město a obsluhováno je jedinou linkou MHD, číslo 10. Spojení s centrem města je tak zajištěno ve špičce pracovních dnů v intervalech 20 nebo 30 minut, mimo pracovní dny však jen zhruba jednou za hodinu. V blízkosti centra města, průmyslových objektů a autobusového nádraží leží stanice Mladá Boleslav město, která je však umístěna na místní dráze s provozem pouze osobních vlaků. Kolejiště této stanice bylo v roce 2003 oproti původnímu stavu zahloubeno, čímž bylo umožněno mimoúrovňové křížení s rušnou třídou Václava Klementa. Na původní úroveň kolejiště poukazuje staniční budova, ze které je nyní ostrovní nástupiště přístupné schodištěm a výtahem vedenými z lávky. Několik vlaků na trati 064 je vedeno pouze v trase Mladá Boleslav hlavní nádraží - Mladá Boleslav město, dále je ve stanici "město" ukončeno několik vlaků od Nymburka a Mělníka. Na tomto úseku je také čilá nákladní doprava na vlečku automobilky.
Po vybudování mimoúrovňového křížení se třídou Václava Klementa je železniční stanice Mladá Boleslav město umístěna v zářezu
Po vybudování mimoúrovňového křížení se třídou Václava Klementa je železniční stanice Mladá Boleslav město umístěna v zářezu. Na původní úroveň kolejiště poukazovala staniční budova, dokud nebyla kvůli stavbě nové komunikace zbourána...
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Mladá Boleslav město
Železniční stanice Mladá Boleslav město s moderní jednotkou ČD "Regionova", ale už bez staniční budovy.
Foto Michal Lošťák (10. 4. 2010)

Městská hromadná doprava

Historie

Mercedes-Benz Citaro 5S2 0080 (r. v. 2006)
Mercedes-Benz Citaro 5S2 0080 (r. v. 2006) na lince 20 u zastávky Václava Klementa.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Provoz městské dopravy byl v Mladé Boleslavi zahájen 1. dubna 1959, tedy v éře státní autobusové dopravy představované jednotlivými závody ČSAD. Zdejší závod byl jejím provozovatelem až do devadesátých let, nejdříve jako ČSAD, později po privatizace pod názvem SECO Trans. Není bez zajímavosti, že koncem osmdesátých let patřila také Mladá Boleslav k městům, kde se připravovala výstavba trolejbusového provozu. Tento plán však upadl v zapomnění po změně společensko-ekonomických poměrů na počátku devadesátých let. Nová epocha městské dopravy začala 18.6.1997, kdy byl založen Dopravní podnik Mladá Boleslav s.r.o., který je v přímém vlastnictví města Mladá Boleslav. Vlastní provoz pod novou hlavičkou byl potom zahájen 1.10.1997. Zajímavé je, že provoz MHD nebyl pouze převzat novým dopravcem, ale byl vytvořen zcela nový systém na základě projektu zpracovaného firmou Audis Bus z Rychnova nad Kněžnou. Provoz byl zahájen na 12-ti linkách obsluhujících nejen vlastní město Mladá Boleslav, ale také obce Dalovice, Hrdlořezy, Josefův Důl, Řepov a Vinec. V roce 1999 přibyly do systému další linky pro obsluhu přilehlého města Kosmonosy a obce Bradlec. V roce 2000 již počet linek dosahoval 18-ti, z nichž některé se v letech 2001 a 2002 kvůli lepší orientaci v jízdních řádech, rozdělili na více tras očíslovaných samostatně. Od roku 2003 je systém označován také jako MAD (městská autobusová doprava), byl doplněn dalšími linkami zlepšujícími dopravní obslužnost uvnitř města a také byl přepracován víkendový provoz, kdy byly některé vybrané trasy vzájemně sloučeny. V neposlední řadě byla do MHD zapojena také obec Plazy. V této době bylo v provozu 24 linek, které obsluhovaly celkem 91 zastávek. V roce 2004 bylo území obsluhované městskou dopravou dále rozšířeno o obec Luštěnice i některé nové lokality v rámci stávajících tras a počet zastávek se zvýšil na 105. Od té doby proběhlo ještě několik drobnějších změn v oblasti provozního rozsahu jednotlivých linek tak, aby se systém celkově zjednodušil a pro cestující byl tak více přehledný. Provozováno bylo celkem 21 pravidelných linek (10, 11, 20, 30 – 33, 40 – 42, 50 – 52, 60, 61, 70 – 72, 80, 88 a 90), tři nákupní linky (OC1 – OC3) a jedna speciální (hokejová) linka (H). Později byla zrušena obsluha obce Luštěnice, která byla nahrazena linkovými dopravci. K dalším větším změnám došlo v roce 2009. V rámci zjednodušení a zpřehlednění systému byly zavedeny tři páteřní linky označené jako A, B a C, které obsluhují hlavní přepravní směry v celodenním pravidelném intervalu. Ty nahradily některé dosavadní linky, na většině ostatních linek označených číselně potom došlo k úpravám tras a provozního rozsahu.
Karosa B 732 MBA 46-28 (r. v. 1990)
Karosa B 732 MBA 46-28 (r. v. 1990) vyjíždí na lince 42 ze zastávky Na výstavišti.
Foto Lukáš Vrobel, 26. 8. 2006
Škoda 21Ab MBA 33-68 (r. v. 1997)
Dopravní podnik Mladá Boleslav zajišťuje v rámci MHD dopravu také do několika sousedních obcí. Jednou z nich je Bradlec, kam právě přijíždí Škoda 21Ab MBA 33-68 (r. v. 1997) na lince 71.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007

Současný provoz

Mercedes-Benz Citaro 5S0 5002 (r. v. 2006)
Mercedes-Benz Citaro 5S0 5002 (r. v. 2006) na lince 10 u zastávky Náměstí Míru.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
V současné době je provozováno 18 pravidelných linek MHD označených A, B, C, 20, 30 – 33, 40 – 42, 50, 60, 61, 70 – 72 a 80, které doplňuje linka označená H, jezdící v době konání hokejových zápasů k zimnímu stadionu a jedna bezplatná linka obsluhující obchodní centrum Olympia a označená jako OC. K číselnému označení linek je vhodné uvést, že první číslice v označení určuje přibližný směr, druhá potom konkrétní variantu trasy. Všechny linky jsou provozovány v pracovních dnech, o sobotách, nedělích a svátcích je provoz omezen jen na linky A, B, 40, 50, 60, 71, 72 a OC, pouze v neděli a svátky potom ještě velmi omezeně jezdí i linky 31 a 42. Nejvýznamnějšími linkami celého systému jsou už podle označení linky A, B a C, přičemž na linkách A a B je v pracovních dnech od 5:00 do 20:00 zaveden pravidelný interval 15 min., na lince C interval 15 min. ve špičce a 30 min. v sedle, večer je do cca 22:30 hod na všech třech linkách shodný interval 30 min. O víkendech se intervaly pohybují v závislosti na denním období od 40 do 70 min., linka C ale není o víkendech v provozu. Z ostatních linek patří k významnějším ještě např. 30, 40, 50, 60, 61, 70 a 71. Oproti jiným městům je jistou zvláštností přizpůsobení provozu pracovní době v automobilce Škoda, kdy např. existuje i třetí špičkové období v době kolem 22:00 a některé linky a spoje jsou omezovány nejen v době školních prázdnin, ale navíc také v dobách celozávodní dovolené ve Škoda Auto.
Škoda 21Ab MBA 33-70 (r. v. 1997)
Dopravní ruch v Jičínské ulici, jedné z příjezdových tras do města, se Škodou 21Ab MBA 33-70 (r. v. 1997) na lince 71.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A

Kosmonosy, nemocnice – Forum – Jana Palacha – Na Radouči – Kaufland – Škoda, 3. vrátnice – Sídliště Na Slavoji – Nám. Republiky – Staroměstské nám. – Pod hradem – Hlavní nádraží

provoz: celotýdenně, cca 4 - 23 hod.
B

Aut. st.– 17. listopadu – Jana Palacha – Na Radouči – Kaufland – Na výstavišti – Nám. Republiky – Olympia – Nám. Republiky – Na výstavišti – Kaufland – Na Radouči – Jana Palacha – 17. listopadu – Aut. st.

provoz: celotýdenně, cca 5 - 23 hod.
C

Komenského nám.Na výstavišti – Václava Klementa – Městský stadion – Na Radouči – (Interspar Radouč) – l7. listopadu – Václava Klementa – Na výstavišti – Komenského nám.

provoz: pracovní dny, cca 5:30 - 22:30 hod.
20

Aut. st.– Na výstavišti – Jaselská, VZP – V rokli – (Podlázky) – Debř, u závor – Josefův Důl

provoz: pracovní dny cca 4:30 - 23 hod.
30

Řepov, prodejna– (Škoda, PC) – Nám. Republiky – Na výstavišti – Václava Klementa – Městský stadion – Na Radouči – Jana Palacha – 17. listopadu – Modrá hvězda – Václava Klementa – Na výstavišti – Nám. Republiky – (Škoda, PC) – Řepov, prodejna

provoz: pracovní dny cca 4:30 - 22:30
31

Aut. st.– Modrá hvězda – 17. listopadu – Jana Palacha – Na Radouči – Městský stadion – Václava Klementa – Na výstavišti – Nám. Republiky – Jičínská – Řepov, hl. silnice – Škoda, PC – Real

provoz: pracovní dny cca 5 - 22:30, o nedělích a svátcích jeden spoj kolem 21. hod.
32

Aut. st.Na výstavišti – Nám. Republiky – Jičínská – Řepov, hl. silnice – Řepov, prodejna - Plazy - Dolní Stakory

provoz: pracovní dny cca 6 - 22:40. Nejede o školních prázdninách.
33

Aut. st.– Na výstavišti – Nám. Republiky – (Škoda, 4. vrátnice – Sídliště Na Slavoji) – Pírkovo sanatorium – Jemníky

provoz: pracovní dny cca 7:30 - 16:15
40

Zalužany, Škoda - Václava Klimenta / Aut. st.– Městský stadion – Kaufland – Na výstavišti – Staroměstské nám. – Dubce – Podchlumí – Bezděčín, rozcestí – Sahara, nám. – Neuberk, rozcestí – Pod hradem – Staroměstské nám. – Na výstavišti – Aut. st.

provoz: pracovní dny cca 9:00 - 23:00, soboty, neděle a svátky cca 7:30 - 18:15
41

Aut. st.– Na výstavišti – Staroměstské nám. – Pod hradem – Neuberk, rozcestí – Sahara, nám. – Bezděčín, rozcestí – Podchlumí – Dubce – Staroměstské nám. – Na výstavišti – Aut. st. / Václava Klimenta - Zalužany, škola

provoz: pracovní dny cca 5 - 22:15
42

Havlíčkova, otočka– U hřiště – Městský stadion – Václava Klementa – Na výstavišti – Staroměstské nám. – Pod hradem – Neuberk, rozcestí – Bezděčín, rozcestí – Nepřevázka, TI Auto

provoz: pracovní den cca 5 - 22:30. O nedělích a svátcích jen jeden spoj kolem 21. hodiny.
50

– Na Radouči – Městský stadion – Václava Klementa – Na výstavišti – Jaselská, VZP – Ptácká / (Staroměstské nám. – Pod hradem) – Neuberk –Havlíčkova, otočka - Radouč, parkVinec, požární zbrojnice provoz: pracovní dny cca 4:30 - 23:00, soboty, neděle a svátky cca 8:00 - 20:45
60

Zalužany, Škoda – Forum – 17. listopadu – Na Radouči – Městský stadion – Václava Klementa – Na výstavišti – Staroměstské nám. – Pod hradem – Čejetice – Dalovice, škola

provoz: pracovní dny cca 5:00 - 22:45, soboty, neděle a svátky cca 8:30 - 17:30
61

Autobusové stanoviště – Na výstavišti – Jaselská, VZP – V rokli – Podlázky – Michalovice

provoz: pracovní dny cca 5:20 - 19:20
70

Komenského nám. – Na výstavišti – Václava Klementa – Městský stadion – U hřiště – 17. listopadu – Kosmonosy, nám – Kosmonosy, Pod Oborou – Debř, u hřbitova – Josefův Důl – Hrdlořezy, u kapličky

provoz: pracovní dny cca 5:20 - 21:00
71

Sídliště Na Slavoji – Jičínská – Nám. Republiky – Na výstavišti – Václava Klementa – Kosmonosy, nám. – Kosmonosy, Pod Oborou – Bradlec, Okružní – Bradlec – Kosmonosy, nemocnice – Kosmonosy, nám. – Václava Klementa – Na výstavišti – Nám. Republiky – Rozvoj – Sídliště Na Slavoji

provoz: pracovní dny cca 4:40 - 23:00, soboty, neděle a svátky cca 5:15 - 21:50
72

Bezděčín, Industry park – Na Hejtmánce – Staroměstské nám. – Na výstavišti – Václava Klementa – Kosmonosy, nám. – Kosmonosy, Pod Oborou – Debř, u hřbitova – Hrdlořezy, u kapličky

provoz: pracovní dny cca 4:40 - 22:50, soboty, neděle a svátky cca 6:45 - 21:00
80

Modrá hvězda – Havlíčkova, FOKY – Jana Palacha – Na Radouči – Havlíčkova – Kaufland – Na výstavišti – Nám. Republiky – Sídliště Na Slavoji – Dukelská, škola

provoz: pracovní dny cca 7:00 - 7:50. Nejede o školních prázdninách.
H

HOKEJOVÁ LINKA: Modrá hvězda – 17. listopadu – Jana Palacha – Na Radouči – Kaufland – Na Výstavišti – Staroměstské nám. – Škoda, 3. vrátnice („zpět“) – Viničná („zpět“) – Zimní stadion

provoz: pouze ve dnech konání hokejových zápasů, 1 spoj "tam" v 16:40, 1 "zpět" v 19:30
OC

(Kosmonosy, nám) – Forum – Modrá hvězda – U hřiště – Kaufland – Na výstavišti – Nám. Republiky – Olympia

provoz: celotýdenně cca 9:00 – 20:50 (ve směru „tam“ pouze nástup, ve směru „zpět“ pouze výstup)
21Ab, Kaufland.
V zastávce Kaufland stanicující Škodu 21Ab na lince B předjíždí jiný vůz stejného typu, který manipulačně najíždí na linku č. 60.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)

Tarif a odbavování

Škoda 21Ab MBA 33-76 (r. v. 1997)
Škoda 21Ab MBA 33-76 (r. v. 1997) s celovozovou reklamou projíždí na lince 88 kruhovým objezdem na náměstí Míru.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007
Do vozidel městské dopravy se v Mladé Boleslavi nastupuje pouze předními dveřmi. Výstup je dveřmi ostatními, přičemž se používá poptávkové otvírání dveří, které zároveň slouží řidiči jako signál k zastavení. Odbavení je samoobslužné a probíhá pomocí odbavovacích terminálů od firmy EM-test, které byly zavedeny v roce 2003.
Citaro, AN.
Mercedes Citaro Dopravního podniku Mladá Boleslav zachycený v době přestávky na jednom ze stanovišť autobusového nádraží.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)
V době, kdy městská doprava obsluhovala také obec Luštěnice, byla rozdělena do dvou zón, přičemž zónu 2 tvořila právě obec Luštěnice, zbytek sítě spadal do zóny 0. Dnes je tarif jednotný. Jízdné je možno hradit buď v hotovosti, kdy cestující vhodí přesně odpočítaný obnos mincí do „kasičky“, nebo pomocí čipové karty přikládané ke čtečce na pokladně. V obou případech pak cestující zvolí druh jízdného a přístroj mu vydá papírovou jízdenku. Základní plná jízdenka stojí 12,- Kč při platbě v hotovosti a 10,- Kč při platbě z čipové karty. Na zlevněné jízdné ve výši 6,- / 5,- Kč mají nárok studenti ve věku 15 – 26 let, důchodci ve věku do 70-ti let mají mimo špičku nárok na zlevněné jizdné z čipové karty ve výši 5,- Kč, v době špičky nebo při platbě v hotovosti ovšem platí plné jízdné. Jízdné zcela zdarma potom mají důchodci nad 70 let, mladiství do 15 let a osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené. Pro cestující, kteří uhradí jízdné pomocí čipové karty je zavedena možnost bezplatného přestupu na jakoukoliv jinou linku či spoj, pokud bude uskutečněn do 45 minut od prvního odbavení.
Jízdenky MHD Mladá Boleslav
V horní řadě dvě jízdenky MHD Mladá Boleslav vydané v srpnu 2004, ve spodní řadě dvě jízdenky ze srpna 2006 a jízdenka z regionálního autobusu dopravce Transcentrum bus ze srpna 2004. Stojí za pozornost, že každá městská jízdenka vypadá jinak.
Sbírka Lukáš Vrobel
Čipové karty slouží buď jako elektronické peněženky, nebo jako časové jízdenky umožňující libovolný počet jízd v určeném časovém období bez nutnosti odbavení při každé jízdě zvlášť. Občanská síťová jízdenka existuje měsíční a čtvrtletní a žákovská měsíční a týdenní. Pouze žákovská týdenní jízdenka je platná bez omezení, u ostatních jízdenek existují dvě varianty - s platností pouze v pracovní dny a bez omezení. Občanská měsíční síťová jízdenka platná pouze v pracovní dny stojí 340,- Kč, zatímco táž jízdenka platná bez omezení 440,- Kč. U čtvrtletní jízdenky jsou ceny 860,- a 1180,- Kč.
Čipové karty jsou rovněž uznávány i některými dalšími autobusovými dopravci jezdícími do Mladé Boleslavi.
Karosa B732 3S6 5878 (r. v. 1989)
Jeden ze tří autobusů Karosa B732 - 3S6 5878 (r. v. 1989) - na konečné linky 10 Hlavní nádraží.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007

Zastávky

Označníky zastávek MHD
Označníky zastávek MHD zleva Václava Klementa a Hlavní nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Zastávky městské dopravy jsou osazeny vlastními městskými označníky. Tvoří je modrou barvou natřená konstrukce s výlepovou plochu a deskou s velkým znakem dopravního podniku. Nad ní je pak kolmo k vozovce umístěna deska se symbolem „zastávka autobusu“ s uvedeným názvem zastávky a čísly zde zastavujících linek. Jízdní řády jsou dvojího typu. Pro linky A, B a C jsou použity zastávkové jízdní řády s vyznačenými odjezdy pouze z dané zastávky. Pro ostatní linky se používají jízdní řády v linkovém provedení, oproti běžným jízdním řádům linkové dopravy však mají odlišnou grafickou podobu a jsou celkově přehlednější. V hlavičce je umístěno logo DP, číslo linky, údaje o dopravci a platnosti jízdního řádu. Řádek s aktuální zastávkou je potom pro snazší orientaci zvýrazněn. Na jízdních řádech jsou na volných plochách často reklamy propagující služby DP, především čipové karty, různé další informace a sdělení pro cestující nebo jsou zde různé slogany, jako např. „Nechte auto doma, pojeďte s námi!“ apod. U jednotlivých spojů jsou v jízdních řádech označeny symbolem vozíčkáře spoje zajišťované nízkopodlažními vozidly, kterých je ale vzhledem ke složení vozového parku většina. Kromě jízdních řádů jsou na zastávkách vylepovány také informace o tarifu a způsobu odbavení, nejdůležitější ustanovení z přepravního řádu, někde nechybí ani schéma sítě MHD. Zastávky jako takové tvoří ve většině případů zastávkový záliv nebo prostor vymezený svislým i vodorovným dopravním značením. Většinou nechybí zastávkové přístřešky, které jsou průběžně modernizovány. Při rekonstrukcích zastávek nebo výstavbě nových se v poslední době uplatňují také tzv. „kasselské“ obrubníky umožňujícími najetí nízkopodlažního vozidla přímo k nástupní hraně a umožňující tak pohodlný nástup a výstup nejen vozíčkářům, maminkám s kočárky či jinak pohybově handicapovaným cestujícím.
Jízdní řády linek MHD
Jízdní řády linek MHD.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Škoda 21Ab MBA 48-18 (r. v. 2000)
Škoda 21Ab MBA 48-18 (r. v. 2000) na lince 50 v zastávce Čejetičky, most.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006

Vozový park

Mercedes-Benz Citaro 3S2 1144 (r. v. 2004)
Mercedes-Benz Citaro 3S2 1144 (r. v. 2004) na lince 88 u zastávky Pod nemocnicí.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Vozový park byl v průběhu let tvořen obvyklými typy městských autobusů - Škoda 706 RTO, Karosa ŠM 11 a Karosa B 731/2. V osmdesátých a devadesátých letech byly na vytížených linkách MHD v Mladé Boleslavi nasazovány také kloubové autobusy typu Ikarus 280.08 a Karosa B 741. Při převzetí provozu nově vzniklým Dopravním podnikem byl vozový park zcela obměněn a původní autobusy byly buď vyřazeny nebo odprodány jiným dopravcům, v menší míře pak byly nasazovány na regionální linky, jako např. Ikarusy 280.
Škoda 21Ab MBA 33-74 (r. v. 1997)
Škoda 21Ab MBA 33-74 (r. v. 1997) na lince 50 v „čistém“ městském nátěru u zastávky „Neuberk, rozcestí“.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007
Dopravní podnik Mladá Boleslav zahajoval v roce 1997 provoz se čtrnácti novými nízkopodlažními vozy Škoda 21Ab a dvěma ojetými Karosami C 734 sloužícími jako záloha. V následujícím roce byla při rozšíření provozu zakoupena další dvě vozidla - jedna Škoda 21Ab a jedna Karosa C 734. V roce 1999 přibylo opět po jedné Škodě 21Ab a Karose C 734. Po nákupu dalších dvou nízkopodlažních vozů byl vozový park v roce 2003 tvořen celkem 18 vozy Škoda 21Ab, které doplňovaly v té době tři záložní Karosy.
Autobusy Škoda 21Ab vyráběla Škoda Ostrov a vozy byly unifikovány s trolejbusy Škoda 21Tr. Výroba autobusů Škoda 21Ab probíhala v letech 1995 - 2000, netrvala tedy tak dlouho jako výroba trolejbusů tohoto typu (ani ty se od roku 2004 nevyrábějí a minulostí už je celá výroba trolejbusů v Ostrově i s provozem tamní zkušební tratě).
Citaro, Řepov.
Jednou z obcí, které obsluhuje mladoboleslavská MHD je také Řepov. Na zdejší konečné Řepov, prodejna je zachycen Mercedes Citaro na lince č. 30. Autobusy se zde otáčejí přímo uprostřed křižovatky.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)
S počtem osmnácti vozů typu Škoda 21Ab se stal DP Mladá Boleslav největším provozovatelem tohoto typu autobusu - v ČR jezdí tyto autobusy jezdí ještě u DP v Plzni (16 ks), Ostravě (2 ks) a Karlových Varech (1 ks).
Doplňkem vozového parku byly ojeté Karosy C 734 sloužící výhradně jako záloha. Ty byly postupně nahrazeny několika Karosami v městském provedení typu B 732. Všechny byly opraveny a kromě funkce záložních vozů jsou nasazovány také do některých pravidelných turnusů.
Škoda 21Ab MBA 33-69 (r. v. 1997)
Škoda 21Ab MBA 33-69 (r. v. 1997) na lince 40 v zastávce Náměstí Míru.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
V roce 2004 bylo vyhlášeno výběrové řízení na obnovu vozového parku v několika následujících letech, jehož vítězem se stala společnost EvoBus Bohemia. Vozový park je tedy nadále obnovován autobusy Mercedes-Benz O530 Citaro, z nichž některé byly zakoupeny s finanční podporou ze strukturálních fondů Evropské unie. Na sklonku roku 2008 pak do vozového parku přibyly také autobusy Irisbus Crossway LE v dvoudveřovém provedení. Zároveň však byly vyřazeny některé z vozidel Škoda 21Ab, které jsou už většinou v dosti špatném stavu. Současný vozový park tvoří celkem 32 autobusů – 3x Karosa B732, 16x Škoda 21Ab, 9x Mercedes Citaro a 4x Irisbus Crossway LE. Mladá Boleslav má tak z českých provozů MHD jeden z nejvyšších podílů nízkopodlažních vozidel.
Mercedes-Benz Citaro 5S0 6663 (r. v. 2006)
Mercedes-Benz Citaro 5S0 6663 (r. v. 2006) na lince 88 v Jičínské ulici před zastávkou Internát SZTŠ.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007
Autobusy městské dopravy v Mladé Boleslavi jezdí v městském nátěru tvořeném kombinací bílé, červené a tmavě šedé nebo modré barvy. Značná část autobusů má reklamní nátěry či polepy, které jsou provedeny buď jako celovozové, nebo jsou to jednotlivé samolepicí fólie nalepené na podkladovém městském nátěru. Rozšířené je také využití pro reklamu jen některé části autobusu - např. zadního čela.
Škoda 21Ab MBA 33-78 (r. v. 1997)
Škoda 21Ab MBA 33-78 (r. v. 1997) na konečné linky 50 Havlíčkova, otočka na okraji sídlištní zástavby.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007
Všechny autobusy městské dopravy jsou vybaveny digitálními panely umístěnými na čelech a bocích, u vozů Škoda 21Ab jsou doplněny i „kostkou“ na zádi. Na nich je zobrazováno číslo/písmeno linky a cílová stanice. Zároveň jsou ale většinou autobusy označeny na předním čele nebo levém boku také velkou cedulí s výrazným červeným označením linky. Digitální informační panel zobrazující konečnou a nácestné zastávky je umístěn také uvnitř vozidla. Digitální panely jsou u starších vozidel od výrobce BUSE Blansko, u novějších potom EM-test, nejnovější vozy Crossway mají již opět panely BUSE. Kromě digitálních panelů tvoří výbavu každého vozidla pochopitelně odbavovací terminál, dále zobrazovač času JKZ Olomouc a vozy jsou vybaveny také akustickým hlásičem zastávek.
Mercedes-Benz Citaro 5S0 7464 (r. v. 2006)
Mercedes-Benz Citaro 5S0 7464 (r. v. 2006) na lince 10 u zastávky Čejetičky, most.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Po změnách linkového vedení v roce 2009 v souvislosti se zavedením páteřních linek A, B a C narostl počet vypravených vozidel a vzhledem k nedostatečné kapacitě vozového parku a personálu DPMB se po nějaký čas objevovaly na linkách MHD i vozy jiných dopravců. Na linkách městské dopravy tak jezdily různé typy autobusů firem Transcentrum Bus a Steer LS Tour.
Citaro, Metoděje Vlacha.
Zastávka Metoděje Vlacha v Havlíčkově ulici. Pojmenována je podle aviatika, který jako první Čech postavil letoun vlastní konstrukce, z nímž právě na tomto místě v roce 1912 poprvé vzlétl. Tuto událost připomíná pěkně upravené prostranství s pomníkem této významné osobnosti, který je vidět v levé části snímku.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)

Provozní zázemí

Autobusy Dopravního podniku Mladá Boleslav na odstavné ploše u autobusového nádraží
Autobusy Dopravního podniku Mladá Boleslav na odstavné ploše u autobusového nádraží.
Foto Lukáš Vrobel, 8. srpna 2006
Sídlo Dopravního podniku Mladá Boleslav je v ulici Václava Klementa v budově sousedící s autobusovým nádražím, kde je také veškeré zázemí pro řidiče a ostatní personál DP. Zde se také nachází odstavná plocha kde autobusy parkují přes noc a kde probíhají běžné provozní úkony, jako např. úklid vozů apod. Odstavná plocha je volně přístupná a je využívána i ostatními dopravci. Dopravní podnik, nemá své vlastní dílenské zázemí a větší opravy nebo např. i celkové mytí autobusů probíhá smluvně v areálu bývalého ČSAD. Konečné zastávky nemají žádné zvláštní vybavení v podobě např. sociálních zařízení. Pro otáčení autobusů je v co největší míře využíváno uliční sítě města – některé linky jsou vedeny jako polookružní jen s jedinou konečnou, často je využíváno blokových konečných nebo např. prostranství typu parkoviště nebo náves. Na relativně velký a zavedený provoz zde najdeme poměrně malé množství jinde běžných klasických obratových smyček, z nichž některé se po změnách linkového vedení už ani nevyužívají. Nacházejí např. na zastávkách Havlíčkova, otočka , Kosmonosy, Pod Oborou , Bradlec, Josefův Důl, Michalovice, Škoda, PC nebo Podchlumí.
Citaro, Havlíčkova.
Mercedes Citaro v pestrém reklamním polepu projíží poměrně složitou pětiramennou světelně řízenou křižovatkou v Havlíčkově ulici, jejíž střed je umístěn na mostě. V hlubokém zářezu tímto místem totiž prochází ještě železniční trať č. 064.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)

Závěr

Mercedes-Benz Citaro 3S2 1800 (r. v. 2004)
Jen několik autobusů Mercedes-Benz Citaro nosí u českých dopravců celovozové reklamy - jedním z nich je vůz 3S2 1800 DP Mladá Boleslav (r. v. 2004), který na snímku odbavuje cestující na zastávce U sportu.
Foto Roman Bezemek, 30. dubna 2007
Městská doprava je v Mladé Boleslavi po celý den solidně využívána. Velkou část cestujících sice tvoří zaměstnanci Škoda Auto, město samotné je ale poměrně rozlehlé a je jasné, že i samo o sobě potřebuje pro spojení jednotlivých částí systém linek městské dopravy. To se podařilo celkem uspokojivě naplnit a zdá se, že MHD slouží k plné spokojenosti většiny obyvatel Mladé Boleslavi i jejího blízkého okolí. V jiných městech obdobné velikosti by sice mohl způsobovat určité problémy např. nástup pouze předními dveřmi, to se ale v tomto případě nekoná, protože zastávky jsou v centru i na sídlištích rozmístěny rovnoměrně a v krátkých docházkových vzdálenostech. Stejně tak v hlavních přepravních směrech jezdí většinou více linek a přepravní poptávka se tak dokáže více rozložit a dá se říci, že nikde nedochází k většímu hromadění cestujících. Snad jedinou menší výhradu lze mít k trasování linek, které může působit poněkud neuspořádaně. Možná by stálo za úvahu jeho zjednodušení do podoby několika páteřních „městských“ linek obsluhujících nejvytíženější přepravní směry v krátkých intervalech, které by doplňovaly „vesnické“ linky do příměstských částí a okolních obcí projíždějící přes město jen v nejnutnějším úseku nebo ukončené v přirozených přestupních bodech. Nedocházelo by tak k míchání frekvencí „centrum - sídliště“ a „město - vesnice“, které je i z výše uvedeného linkového vedení patrné.
Iveco Crossway LE, Jaselská.
Jeden z nových vozů Irisbus Crossway LE v Jaselské ulici na lince č. 20 směřující do Josefova Dolu.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)
Dřívější poněkud neuspořádané a zmatečné linkové vedení se částečně podařilo vyřešit zavedením třech páteřních tras (linky A, B, C) s pravidelným taktovým provozem a zjednodušením provozu na ostatních linkách. Přesto zde ještě zůstává dost oblastí, kterými projíždí velké množství linek, jejichž trasy si nezřídka vzájemně konkurují. Méně znalý či nepravidelný cestující tak může mít problémy s orientací v jejich velkém množství a při vyhledávání spoje v několika různých jizdních řádech...
Iveco Crossway LE, Zalužany.
Crossway LE krátce před čtrnáctou hodinou na zastávce Zalužany, Škoda. Zdánlivý klid bude za pár minut vystřídán lidským a dopravním mumrajem, když se úderem druhé hodiny odpolední vyhrne z přilehlé brány automobilky obrovský lidský dav z ranní směny. Autobus pak odjede se svými cestujícími jako linka č. 60 přes mladoboleslavské sídliště a centrum do Čejetic a Dalovic.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)
Iveco Crossway LE, Čejetice.
Zastávka Čejetice s právě stanicujícím Crosswayem LE na lince č. 60. Původní konečná zastávka dnes slouží pouze jako nácestná poté, co byla linka prodloužena do sousedních Dalovic a později ještě trasa doplněna blokovým objezdem vzdálenější zástavby Čejetic.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)
B732 dopravce Steer LS Tour.
Karosa B732 dopravce Steer LS Tour, která vypomáhá dopravnímu podniku na linkách MHD. Zde již prázdný vůz po konci směny jede bez označení do garáží.
Foto Roman Bezemek (30. 7. 2009)
Plánek linkového vedení MHD Mladá Boleslav ze sbírky Michala Lošťáka zachycující stav provozu v dubnu 2010 si můžete prohlédnout zde.
Vrátit se na začátek stránky.

Odkazy

Přihlášení

Vyhledávání

Vánoční trolejbus 2022

NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022

  

Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.

Kompletní výsledky

  

vanoce20

TROLEJBUSY 2021

logo-t21 optimized

   

Projekt vydání dvojice tématických knih k 80. výročí plzeňských trolejbusů a 85. výročí výroby trolejbusů ŠKODA.

   

Oficiální stránka projektu TROLEJBUSY 2021

Official site of the project TROLEJBUSY 2021 (english)

19880215 jh 3prot15tr-414 jiraskovonam

Copyright © 2012-2022. All Rights Reserved.