Přeprava cykloturistů v Plzeňském kraji 
- současnost a možnosti rozvoje

Po roce 1990 i na území Plzeňského kraje vzrostla popularita rekreační cyklistiky a význam turistického ruchu jako takového. Za těch 20 let od společenské změny sice došlo k viditelnému zlepšení turistické infrastruktury, ovšem zlepšení není plošné. Zatím co Šumava je již dnes doslova cestovním ruchem přetížena, jsou v Plzeňském kraji oblasti (téměř stejně atraktivní), kde rozvoj turistické infrastruktury a zázemí pro návštěvníky mnoho nepokročil. Pokud by se podařilo tyto oblasti přivést k životu, byl by po turistické stránce Plzeňský kraj srovnatelně atraktivní, co Jihočeský kraj.

Cykloturisté na Krasíkovských slavnostech jablek.
Foto M. Klas, 4. října 2008
 

Potencionálem Plzeňského kraje v oblasti turistického ruchu se zabývala studie zpracovaná pro krajský úřad. A právě nedostatečné - zaostávající spojení veřejnou dopravou, tato studie uváděla jako jeden z rizikových faktorů rozvoje turistického ruchu. Bylo zde proto mimo jiné doporučeno, podporovat rozvoj cyklobusových spojů a železničního spojení. 

Je zřejmé, že v Plzeňském kraji, s ohledem na rozložení osídlení, bude základní zdroj poptávky po tomto specifickém druhu dopravy především v krajském městě Plzni (165 000 obyvatel). Výrazně menší zdroje – poptávka po dopravě pochází z Klatov a Domažlic či z poměrně bohatých maloměstských aglomerací (Staňkov, Holýšov, Nýřany).

Dalším potencionálním zdrojem cestujících jsou zařízení turistického ruchu, zejména autocampy, chatové osady a hotely. Tato skupina uživatelů - rekreantů je generována především v oblastech s velkou koncentrací zařízení cestovního ruchu. Týká se to zejména šumavských rekreačních center, jejichž návštěvníci jsou pak nejčastějšími cestujícími turistických autobusů Zelených linek, které propojují všechna místní důležitá střediska.

Níže uvedené návrhy řešení obsluhy území Plzeňského kraje veřejnou dopravou s přihlédnutím k potřebám cykloturistů a turistů, pocházejí z velké části ze studie Veřejná doprava v Plzeňském kraji a cykloturisté, kterou zpracovala Společnost pro veřejnou dopravu pro krajský úřad (předána na podzim 2007).

Další teoretické i praktické materiály a potřehy k tomuto specifickému druhu dopravy obsahuje stránka - Cyklisté versus veřejná doprava - na tomto webovém portále.
Velmi rádi přivítáme podněty a dotazy k těmto materiálům. Nechť jsou inspirací pro naše politiky, samosprávu, podnikatele a cykloturistickou veřejnost v jejich konání.
Miroslav Klas

Cykloturisté a železnice v Plzeňském kraji

Železniční spojení pokrývá v Plzeňském kraji značnou část jeho území včetně atraktivních turistických lokalit - západní Šumava, Pošumaví, jižní a severní Plzeňsko, Konstantinolázeňsko. Hlavní tratě vycházejí z krajského centra Plzně hvězdicově do celého okolí, v příhraničním regionu je však tangenciální železniční síť tvořena převážně tratěmi nízké kvality. Četnost vlakových spojů je na hlavních tratích vesměs dostatečná, problémem je však nízká čistota souprav, jejich vysoké staří a ne zcela vyhovující technické uzpůsobení pro přepravu jízdních kol. Přesto je železnice nejvhodnějším dopravním prostředkem pro přepravu cykloturistů, zejména díky dostatečnému přepravnímu prostoru ve vozidlech, vybavení vozidel a stanic (WC, umývárny, úschovny a další), bezpečnosti přepravy a celorepublikové integraci.

Výletní cyklovlak Plzeňské dráhy v Březnici.

Foto M. Klas, 12. září 2008

Navrhujeme:

• Zajistit dobrou kvalitu souprav a dostatečnou přepravní kapacitu pro jízdní kola o víkendech na vlakových spojích s odjezdem z Plzně mezi 8 až 12 hodinou, v podvečerním čase u spojů s příjezdem do Plzně mezi 18 -20 hodinou.
• Postupně upravovat klasické vagóny řady Bt rozšířením zavazadlové plošinky na úkor přilehlého oddílu sedaček tak, aby došlo k podstatnému navýšení přepravní kapacity pro kola a zvýšení kultury jejich přepravy. Takto upravené vozy Bt přednostně zařazovat do souprav osobních vlaků, které jezdí na spojích bez služebních vagónů BDs. Jedná se zejména o trať Plzeň - Cheb, Plzeň - Praha a Plzeň - Domažlice.
• Řadit současné vagóny Bt do souprav tak, aby byl poslední vůz otočen zavazadlovou plošinou ke konci vlaku - tím dojde k citelnému zvýšení přepravní kapacity pro kola .
• Věnovat pozornost dalšímu vybavování vagónů technickými prostředky pro bezpečné uchycení - uložení kola během přepravy.
• Zvážit změnu tarifní politiky dopravce ČD u přepravy jízdních kol, která se momentálně odvíjí od počtu použitých vlaků. Důsledkem je pak cena za přepravu kola často vyšší než vlastní jízdné za osobu. To odrazuje cykloturisty v okolí Plzně od většího využívání regionálních železnic, které vedou do atraktivních lokalit - Konstantinolázeňsko, Mirošov, Radnice. Cena za přepravu kola by se měla odvíjet od tarifních kilometrů.
• Pokud možno - nabízet v turistické sezóně přímá vlaková spojení do regionálních center či města Plzně.

Cykloturisté a autobusy v Plzeňském kraji

V Plzeňském kraji jsou turisticky atraktivní oblasti, kam bohužel železnice nevede (Brdy, povodí Berounky, Šumavské Pláně) a nebo její využití v dopravě cykloturistů, z krajského centra Plzně, je komplikované či časově nereálné (Český les). Do těchto oblastí je tedy vhodné rozvíjet autobusovou dopravu z krajských, okresních center či oblastí s vyšší koncentrací turistických zařízení.

Plzeňský kraj má bohužel statisticky nejhorší víkendovou dopravní obsluhu území v rámci Česka (viz studie SBP Consult - Porovnání dopravní obslužnosti obcí v ČR a stanovení základních kritérií standardu dopravní obslužnosti obcí) Prvotní příčinou tohoto stavu je řídké osídlení pohraničí s dříve "nepřátelským Západem" a nedosídlení území bývalých Sudet. Po roce 1990, se však zavedené linkové schéma a dopravní obslužnost změnila jen minimálně, pouze na území Národního parku Šumava vznikly dvě nové a úspěšné turistické bus linky. Ostatní existující spoje jsou buď provozovány na podnikatelské riziko dopravců, příp. je objednává a finančně dotuje krajský úřad.

Malý vlek na spoji Brdského cyklobusu během nakládky v Plzni.

Foto M. Klas, 28. června 2008

O víkendech existuje v Plzeňském kraji turisticky zajímavé autobusové spojení pouze v následujících relacích (rok 2009). Pominuty jsou linky vedené více méně v souběhu s železnicí (např. Plzeň - Domažlice, Domažlice - Klatovy, Plzeň - Rokycany - Strašice, Plzeň - Klatovy apod.):

• Sušice - Kašperské Hory - Srní - Modrava - Kvilda (cyklopřívěsy o letních prázdninách - linka 433 570); 3 x denně + 7 x denně v úseku Sušice - Srní (bez cyklopřívěsu), tzv. Zelené linky
• Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - Prášily - Srní - Modrava - Kvilda - Zátoň (sezónní cyklolinka č.440 840); 1 x denně v celé trase, 6 x denně v úseku Žel. Ruda - Kvilda
• Plzeň - Spálené Poříčí - Míšov - Rožmitál pod Třemšínem - Příbram (linka 440 555, cyklopřívěs o víkendech); (1 x denně)
• Zbiroh - Terešov - Mlečice - Podmokly - Zvíkovec (linka 470 520)
• Železná Ruda - Prášily - Hartmanice - Sušice (linka 435 040); 3 x denně
• Klatovy - Běšiny - Čachrov - Javorná - Železná Ruda (pouze o letních prázdninách, č. linky 432 050); 2 x denně
• Plzeň - Úněšov - Toužim - Bečov - Karlovy Vary (linka 440 080); v sobotu cca. 3 páry vhodných spojů
• Plzeň - Kralovice (linka 460 800)
• Tachov - Zadní Milíře (linka 490 720) - v současné podobě použitelná pouze pro tachovské obyvatele; 2 x denně
• Plzeň - Štěnovice - Přeštice (linka 450 553); 3 x denně

Poznámka: U současných a budoucích cyklolinek trasovaných z Plzně doporučujeme doplnit místo nástupu/výstupu do nového terminálu v Plaské ulici v Bolevci. Obyvatelům Severního předměstí se tak výrazně zjednoduší přístup k této službě (odpadne citelné stoupání a dojížďka na CAN).

Závěrečné zhodnocení problematiky

V nejbližších letech bohužel nelze předpokládat výrazné zlepšení situace ve víkendové dopravní obsluze, zajišťované autobusovými spoji. Pro účely podpory turistického ruchu a cykloturistiky v oblastech neobsluhovaných železnicí, je proto třeba vycházet z nabídky spojů, které jsou dnes již k dispozici. Můžeme vhodnými zásahy upravit jejich vedení, časovou polohu a technické vybavení vozidel tak, aby pak spoj mnohem lépe vyhovoval předpokládané cílové skupině cestujících. Často se totiž jedná o spoje, které jezdí již desítky let podle „zvykového práva“ a zmíněnými úpravami můžeme dosáhnout jejich výraznější rentability. Pokaždé je však velmi důležité, takové spoje pak marketingově vhodně propagovat. Většina obyvatel Plzeňského kraje totiž podvědomě kalkuluje s informací, že autobusové doprava o víkendech nefunguje!

V oblastech, kde o víkendech fakticky žádný vhodný autobusový spoj nejezdí, bude nutné přikročit k zavedení sezónních účelových autobusových spojů (cyklobusových linek). Při jejich trasování je nutné zvolit vhodný výchozí bod s předpokládanou dostatečnou poptávkou po službě (většinou městské aglomerace a velká rekreační střediska), vhodnou časovou polohu a samozřejmě atraktivní výstupní destinaci (velká horská střediska, výchozí bod cyklotras na hřebenu a nebo z výchozí aglomerace špatně dostupné části hor). Zdrojem pro financování provozu těchto linek může být účelový grant krajského odboru cestovního ruchu nebo sdružení obcí a podnikatelů. Zejména v pohraničí, je pro úspěšné oživení cestovního ruchu, pravidelná autobusová doprava nutná!!!

Zhodnocení situace v problematických regionech Plzeňského kraje z pohledu zajištění rekreační veřejné dopravy

Okolí Berounky

Vodácky a turisticky atraktivní řeka Berounka mezi Plzní a Křivoklátem prochází řídce osídleným územím, kde převažují rekreační chaty. Turistická infrastruktura je však dosud slabá a je přizpůsobena především vodákům. Region přitom nabízí značné množství památek a přírodních krás. Velkou výzvou pro mikroregion a místní obce zůstává vybudování cyklostezky údolím řeky. Tento záměr je již sledován, ale problémem je značná finanční a technická náročnost projektu (nutnost stavby několika velkých lávek). Pokud by se záměr povedl, region by získal prvotřídní cykloturistický magnet, který by přinesl značné oživení!

Doprava:
Oblast horního toku Berounky se nachází v relativní blízkosti Plzně, Rokycan, Zbiroha a Kralovic. Ze všech těchto regionálních center a dopravních uzlů je však na Berounku poměrně daleko. Ze západu má jistý dopravní význam trať č. 160 Plzeň - Kaznějov - Žatec. Z této strany (stanice Kaznějov a Plasy) lze konat do horního toku řeky Berounky výlety s návratem do Plzně. Cykloturisté si mohou částečně pomoci také lokálkou Radnice - Chrást, případně teoreticky i autobusovou linkou Plzeň - Kralovice (č. 460 800). I přes to, se jedná o výlety již poněkud fyzicky náročnější, pro rodiny s dětmi málo vhodné. Jistou možnost využití nabízí také trať č. 170 Plzeň - Rokycany - Zbiroh - Beroun. Od zbirožského nádraží dodnes jezdí do Zvíkovce víkendová autobusová linka (č. 470 520).

Návrh řešení:
V současné době se jeví jako vhodné obnovit víkendové autobusové spojení Plzně s Kozojedy, přes Hromnice, Kaceřov a Liblín (ideální by přitom byla nová víkendová linka Plzeň - Hromnice - Kaceřov - Kozojedy - Liblín - Radnice s vazbou na vlaky). S ohledem na předpokládanou nižší poptávku po přepravě kol, by stačilo zpočátku autobus vybavit venkovními držáky na kola. Toto vybavení by měly mít i spoje na lince Plzeň - Kralovice (č.460 800).
V další etapě je možné na linku nasadit cyklopřívěs a v souvislosti s očekávaným růstem popularity spojení i regionu, postupně toto víkendové spojení prodlužovat směrem na Křivoklátsko (Hlince, Chříč, Hřešihlavy apod.).

Český les

Chráněná krajinná oblast Český les - dodnes málo doceněná malá Šumava. Nabízí nádherné cyklotrasy podél celého pohoří. Turisticky oblíbená a poměrně dobře vybavená je oblast Čerchova a pásma Haltravy. Relativně dobře se také rozvíjí turistický ruch v okolí Bělé nad Radbuzou a Tachova. Nevýhodou celého regionu Českého lesa je zaostávající celkový rozvoj turistické infrastruktury, rozlehlost a slabé osídlení území, chybějící kvalitní dopravní spojení se světem a značná vzdálenost většiny turistických lokalit od veřejné dopravy.

Doprava:
Atraktivní východní části Českého lesa se dotýká trať č. 180 Plzeň - Domažlice - Č. Kubice a nejzápadnější část Českého lesa, (již mimo území Plzeňského kraje) se dotýká hlavní trať č.170 Plzeň - Mariánské Lázně - Cheb.
Páteří regionální dopravy v Českém lese je lokálka Domažlice - Poběžovice - Bělá nad Radbuzou - Bor - Tachov - Planá u M.L (č. 184). K této trati také patří spojky Poběžovice - Staňkov (č.182) a Bor - Svojšín (č.178). Současné železniční spojení na tětchto tratích je bohužel pomalé a venkovské motoráčky pro delší cesty poskytují nevyhovující komfort dopravy. Rovněž nutnost častých přestupů, chybějící přípoje a nedostatečné vybavení vozů na přepravu kol, to vše odrazují cykloturisty z Plzeňska od užívání železnice pro dopravu do Českého lesa. Přitom mnohé úseky lokálek procházejí v těsné blízkosti atraktivních lokalit - Haltrava, Sedmihoří, okolí Bělé, Tachov. Víkendová autobusová doprava v Českém lese je velmi slabě zajištěna, resp. je díky svému trasování a časové poloze spojů pro turisty a cykloturisty prakticky nepoužitelná.

Návrh řešení - železnice:

• Je třeba maximálně podporovat rozvoj lokálky Domažlice - Tachov - Planá, tak aby se stala důstojnou páteří dopravy v regionu Českého lesa. V současnosti lze doporučit následující kroky:
• Modernizace trati - odstranění zpomalení na přejezdech, zvýšení traťové rychlosti. Modernizace vozového parku (dosazení nových sedaček s podhlavníky, zlepšení větrání a topení), nejlépe však pořízení nových vozidel. Garantované nasazení cyklovagónů na vybrané spoje
• Popularizace služeb železnice - celovozové reklamy, letáčky - průvodce po trati a okolí, Infocentra v rámci stanic, záchytná parkoviště ve stanicích atd. Marketingově je vhodné konkrétní výhodná spojení pro turisty označit slogany - Rychlá Radbuza, Tachovský expres apod.
• Úpravami současného jízdního řádu minimalizovat přestupy a čekací doby, případně některé vlaky prodlužovat v sezóně do turistických center tak, aby se používání železničního spojení stalo atraktivním pro obyvatele a návštěvníky regionálních center a Plzeňany.
• Zvážit zavedení sezónních zrychlených vlaků s vyšší kvalitou přepravy spojující hlavní centra turistického ruchu v linii M. Lázně - Tachov - Domažlice - (Klatovy).

Česká Kubice - častý to výchozí bod na populární Čerchov. Výstup je však zdlouhavý a namáhavý, snadnější přístup z Capartic komplikuje o víkendech fakticky neexistující autobusové spojení do této části obce.

Foto M. Klas, 26. října 2008

Návrh řešení - autobusy:
Autobusová doprava by měla železniční spojení vhodně doplnit, zejména v případě, že přinese cykloturistům úsporu nepopulárního stoupání a zpřístupní oblastí daleko od železnice.

V úvahu přichází zavedení víkendových turistických (cyklo) linek v následujících relacích, případně v částech těchto relací:

• Spojení z Mariánskolázeňska: Mar. Lázně - Planá (rychlíkové přípoje) - Tachov - Lesná - St. Kníž. Huť. - (Přimda)
• Spojení z Plzeňska: Plzeň - Nýřany - Staňkov - H. Týn - Poběžovice - Bělá n. R. - oblast Sycheráku - Přimda - Rozvadov.
  Druhou variantou je vedení v linii Stříbro - Kladruby - Bor (přípoje od lokálky) - Přimda - Rozvadov.
• Spojení z Domažlicka: (Horšovský Týn) - Domažlice (přestup vlak od Plzně) - Klenčí pod Čerchovem - Capartice - Waldmünchen - Nemanice - Rybník - Bělá nad Radbuzou - (Železná).
• V oblasti Českého lesa je možné také uvažovat o prodloužení navrhovaných cyklolinek do Německa (Tachov - St. Knížecí Huť - Waidhaus - Eslarn - Železná - Bělá nad Radbuzou)

Oblast Domažlicka

Domažlicko je přirozenou vstupní branou do jižní části Českého lesa, které umožňuje spojit návštěvu pohoří s dalšími atraktivitami (zámky Horšovský Týn a Poběžovice, historické centrum Domažlic, tradice a památky chodských obcí). Vzhledem k přeshraničnímu železničnímu spojení Domažlicka s Bavorskem, mohou jižní část masivu Českého lesa s nejvyšší horou pohoří Čerchovem, navštívit také němečtí turisté.

Návrh řešení:

• Je potřebné zlepšit podmínky pro přepravu jízdních kol v některých turisticky atraktivních spojích na trati Plzeň - Domažlice, zejména u vlaků č. Os 7408, Os 7414, R 356, R 351, R 355 a Os 20 199.
• Výrazné zlepšení dostupnosti jižní části Českého lesa by mohlo být zajištěno novou víkendovou linkou cyklobusu v trase (Horšovský Týn) - Domažlice - Klenčí pod Čerchovem - Nemanice - Rybník - Bělá nad Radbuzou - (Železná), s přípoji na vlaky (rychlík) v Domažlicích a v Bělé. Ta by mohla v turistické sezóně nahradit současné nedělně odpolední spoje č. 400 020 Domažlice - Nemanice a č. 400 150 Poběžovice - Rybník. Turistická linka by mohla být v redukované podobě provozována také v zimním období, kdy lyžařské terény v pásmu Čerchova a Haltravy jsou veřejnou dopravou prakticky nedostupné. Pro Plzeňany by pak byl lyžařský areál pod Čerchovem dosažitelný veřejnou dopravou za cca. 80 minut.

V roce 2011 jsme předložili představitelům Klubu českých turistů v Domažlicích rozpracovaný projekt turistického autobusu na vrchol Čerchova. Po vzájemné dohodě jsme se pak společně obrátili na vedení města Domažlice, aby projekt finančně podpořilo a zaštítilo. To se na provozování linky nakonec dohodlo s dopravní firmou RDS bus, která zavedla víkendovou linku Fürth im Wald – Domažlice – Waldmünchen. Autobus z této linky v mezičasech obsluhoval spoje se zvláštním tarifem na vrchol Čerchova. Po dobrém přijetí ze strany veřejnosti je provoz autobusu v letní sezóně 2012 zachován a navíc rozšířen o možnost přepravy jízdních kol v menším množství. Více o projektu si přečtete v článku na serveru Qap. 

Oblast Bělé nad Radbuzou

Regionální centrum - město Bělá nad Radbuzou, je již dnes pěkným turistickým výchozím místem, navíc s velmi aktivní samosprávou. Nedostatkem Bělé je ovšem zdlouhavé a komplikované železniční spojení s Plzní (včetně Staňkova, Holýšova, Stoda a Nýřan). Částečným řešením problému je víkendové prodloužení vlaku č. 17 404 (Staňkov - Poběžovice) do Bělé nad Radbuzou.

Tím by jsme získali zajímavé spojení Plzně s oblastí Bělé nad Radbuzou, Sedmihořím a Sycherákem v dopoledních hodinách s jedním přestupem a jízdní dobou 2 hodiny.
Problematické je ovšem dopravní spojení Bělé ze strany Tachova, Plané, Mariánských Lázní a Chebu. Z Mariánských Lázní musí cestující do Bělé (vzdálenost 64 km) cestovat dopoledne skoro 3 hodiny. Také odpolední spojení z Bělé do Mariánských Lázní není dobré - buď musí turista z Bělé odjíždět již v 15 hodin (a to ještě vlak nejede v sobotu) nebo až v 19 hodin. Pro uspokojivé řešení tohoto stavu by však bylo potřeba radikálnějších úprav jízdních řádů vlaků v celém úseku Planá - Tachov - Bělá nad Radbuzou. Kvalitativně novou dimenzi, pro běžné cestující i turisty, by nabídly přímé zrychlené vlaky v trase Mariánské - Lázně - Tachov - Bělá - Domažlice.

Hrad Přimda nad stejnojmenným městečkem a turistickým centrem na hřebeni Českého lesa. Společně s nedalekou obcí Rozvadov má Přimda na 2000 obyvatel, přesto nemá o víkendu prakticky žádné autobusové spojení se světem.

Foto M. Klas, 10. června 2006

Návrh řešení - autobusy:
Jinou variantou obsluhy území, pro turisty a cykloturisty, je zavedení víkendové sezónní autobusové linky Plzeň - Nýřany - Staňkov - H. Týn - Poběžovice - Bělá n. Radbuzou - Přimda - Rozvadov. Linka by nabídla cca. 200 000 potencionálních cestujících rychlou dopravu do centrální části Českého lesa. Z Plzně by byl hřeben Českého lesa pohodlně dosažitelný za necelé dvě hodiny!
Na hřebenu hor položená Přimda a Rozvadov je příhodným nástupním místem pro zajímavé výlety po české i německé strany pohoří. Vedení linky navíc umožňuje mnoho alternativ při plánování výletu.
V Bělé nad Radbuzou by bylo možné provázat spoj s navrhovanou cyklolinkou Domažlice - Nemanice - Rybník - Bělá n. R. - Železná. Čekající autobus v koncové stanici Rozvadov je možné využít pro potřebné doplnění dopravní obsluhy na lince Rozvadov - Přimda - Bor - Kladruby - Stříbro, vlak. stanice.

 V souladu touto navrženou koncepcí se podařilo od sezóny 2009 zavést linku cyklobusu Český les, z Plzně přes Nýřany, Stod, Horšovský Týn, Poběžovice, Bělou nad Radbuzou až na hraniční přechod Železná na hřebeni Českého lesa. Projekt doplnilo vydání propagačních materiálů ve spolupráci s firmou Ramap. Na provozu cyklobusu se podílejí finančním zajištěním obce Poběžovice, Hostouň a Český les. Více se o projektu dočtete na webovém portále Plzeňsko na kole.

 Oblast Tachovska

Tachov je důležitým centrem v podhůří Českého lesa s významnými historickými památkami. Tachovsko má velký potenciál z hlediska cykloturistiky, který poněkud snižuje špatná dopravní dostupnost. Samotné město je o víkendu relativně dobře dostupné z Plzně, Chebu a Mariánských Lázní mnoha vlakovými přípoji z rychlíkové stanice Planá. Bohužel s sebou motoráček většinou nevozí cyklovozy. Ty nejsou nasazovány ani u většiny spojů lokálky směrem na Domažlice a Bělou.
Západním směrem od Tachova, do velmi atraktivní lesnaté oblasti u státních hranic (Havran, Stará Knížecí huť, Lesná, či Bärnau) již spojení veřejnou dopravou prakticky neexistuje. Výlet na kole z Tachova na Havran či Křížový kámen je pak vhodný pouze pro fyzicky zdatné cyklisty.

Vodní dílo Lučina na řece Mži u Tachova.

Foto M. Klas, 19. srpna 2007

Návrh řešení:

• Přepracovat stávající dva páry víkendových spojů linky Tachov - Zadní Milíře (č.490 720) tak, aby obsloužily Halži, Milíře, Lesnou a v letní sezóně také Starou Knížecí Huť (ležící uprostřed dotčené oblasti). Odjezd/příjezd zesynchronizovat s příhodným vlakovým spojením od Plané/Plzně. Na linku samozřejmě nasazovat autobus s venkovními držáky na kola. V další fázi zlepšit dostupnost turisticky atraktivního okolí Lesné sezónním cyklobusem (Mariánské Lázně) - Planá (přestup vlak) - Tachov - Lesná - Stará Knížecí Huť - (Přimda)
• věnovat pozornost zvýšení kvality přepravy a návaznosti spojů na lokálce Planá - Tachov - Domažlice

Ostatní problematické oblasti Plzeňského kraje

Podoblast Manětínsko:
Popularita okolí Manětína a Bělé rychle stoupá, přitom dosažitelnost tohoto regionu železniční dopravou není ideální. Ze zastávky Mladotice je Manětín vzdálen 5 km cesty do kopce, Bělá a horní povodí stejnojmenné říčky, není od železnice dostupné vůbec. Přitom celé povodí Bělé je oblíbenou chatovou a rekreační oblastí Plzeňska.

Současné víkendové autobusové spojení (2009) je nedostatečné, nevyhovuje turistům a zřejmě i chatařům. V sobotu jízdní řád linky Plzeň - Dolní Bělá - Manětín - Nečtiny č. 460 030, nabízí spojení do této oblasti až v poledne, v neděli dokonce vůbec. Odpolední spojení zpět do Plzně je docela dobré po oba víkendové dny. Zde by patrně dostatečně pomohlo doplnění jednoho dopoledního spoje z Plzně na Manětín a dovybavení nasazovaných autobusů zadním nosičem jízdních kol (a to i o letních prázdninách v pracovní dny - chatová oblast).
Další možnost jak se do blízkosti Manětínska dostat je mezikrajská linka (Plzeň - Karlovy Vary) č. 440 080. I na ní by bylo vhodné nasazovat autobusy vybavené zadními nosiči jízdních kol.

Podoblast Jižní Plzeňsko:
Povodí řeky Radbuzy na jižním Plzeňsku je populární chatovou a rekreační oblastí Plzeňanů. nachází se zde i významná kulturní památka zámek Nebílovy.
I o víkendech je oblast poměrně dobře obsloužena třemi páry spojů autobusové linky Plzeň - Štěnovice - Přeštice č. 450 553. S ohledem na populárnost oblasti mezi cykloturisty a množství chat (kolo - sezónní dopravní prostředek jejich majitelů), by bylo vhodné vozy na lince vybavit zadními nosiči jízdních kol.

Podoblast Brdy:
V roce 2008 došlo díky pochopení dopravce ČSAD autobusy Plzeň, k nasazení cyklopřívěsu na víkendový spoj linky Plzeň - Spálené Poříčí - Míšov - Rožmitál pod Třemšínem - Příbram a zpět (č. 450 555). Záměr byl veřejností dobře přijat, za příznivého počasí cestovalo z Plzeňska na hřeben Brd až na třicet cyklistů denně. Bohužel se nepodařilo prosadit trvalé posunutí návratu odpoledního spoje z Příbrami na pozdější - pro cykloturisty příhodnější čas.
Do budoucna by bylo vhodné doplnit nabídku rozšířené přepravy jízdních kol také u poledního spoje linky Plzeň - Rožmitál - Benešov č. 200 140 (dopravce ČSAD Benešov a.s.).

Snad již skoro půlstoletí jezdí jeden pár spojů z Plzně přes hřeben Brd u Třemšína do Příbrami. O jeho existenci neměla většina plzeňáků ponětí. V roce 2008 přišel od zaměstnanců provozovatele podnět k vybavení tohoto spoje cyklopřívěsem. Díky levné, ale účinné propagaci záměru opakovanými tiskovými zprávami, letáčky vyvěšenými v místech koncentrace plzeňských cyklistů a spolupráci s cyklistickými webovými portály, se podařilo existenci Brdského cyklobusu dát v širokou známost.

Foto M. Klas, 30. srpna 2008

Tisková zpráva ČSAD autobusy Plzeň, a.s.

Zájem o cestu Brdským cyklobusem předčil očekávání
V polovině června letošního roku zahájil provoz tzv. Brdský cyklobus z Plzně přes Míšov, Rožmitál pod Třemšínem do Příbrami. Nová služba velice usnadňuje pěším a cykloturistům návštěvu pohoří Brd a Příbramska. Zájem o novou službu však rychle předčil očekávání, místo malého přívěsu dopravce ČSAD autobusy Plzeň a.s. nasazuje od počátku července na linku velký přívěs pro 40 jízdních kol. Jejich nakládku a bezpečné uložení má na starosti steward.
Cílem většiny cykloturistů je zejména oblast donedávna nepřístupných Padrťských rybníků a vrchu Třemšín. Poněkud neprávem je zatím cestujícími z Brdského cyklobusu opomíjeno okolí města Příbram, které nabízí několik velice zajímavých turistických cílů. Jedná se například o nádherné a rozsáhlé Hornické muzeum, sídlo skladatele A. Dvořáka ve Vysoké a nebo romantický zámeček Hluboš, první letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka. Nedaleko Příbrami je také Orlická přehrada.
Brdský cyklobus nabízí své služby každý víkend až do 14. září tohoto roku. Klimatizovaný autobus s přívěsem na jízdní kola odjíždí z CAN v Plzni ráno v 7:45, přistoupit je možné také na Slovanech na zastávkách v Habrové ulici a v ulici U Školky. Na zpáteční cestu z Příbrami se spoj vydá v 17:00. Místa v cyklobusu si lze každý týden do pátečního odpoledne zarezervovat na telefonním čísle 377 327 272.

Vrátit se na začátek stránky.

Odkazy

Cyklobusy Plzeňského kraje