Evropské peníze pomáhají české dopravě

Zkratku EU zná už dnes snad každý. Skrývá se za ní slovní spojení Evropská unie - mezinárodní společenství vzniklé v roce 1992 na základě tzv. Maastrichtské smlouvy. Jedním z jeho základních principů je přenášení pravomocí národních států na mezinárodní evropské instituce, nicméně jen takových pravomocí, které jí členské státy udělí. Naše země se součástí EU stala k 1. květnu 2004 a neobešlo se to bez určitých svérázných reakcí, což je asi český národní sport (vzpomeňme třeba na hádanku: "Co znamená EU? Eště Uvidíme" :-) ). Členství v EU nám ale přineslo mj. možnost čerpání finančních dotací z evropských fondů a určitá část šla i do oblasti, které se věnují tyto stránky - do dopravy. Podívejme se tedy namátkou do tří naprosto rozdílných míst, která se radikálně změnila, a to i díky evropským penězům.

Bylo parné léto 2002 a hlavní školní prázdniny se pomalu přehouply do své druhé poloviny. Pro novináře je to často jakási "okurková sezóna", kdy pomalu není pořádně o čem psát, ale události brzy nabraly dramatický spád. V úterý 6.8. se do naší vlasti pomalu vkradly vydatné deště, které zasáhly nejen jižní, ale i západní a střední Čechy a jih Moravy. Tentokrát ještě dopady na hlavní město nebyly příliš velké, protože dorazila jen zhruba pětiletá voda (= povodeň, která se obvykle vyskytne jednou za pět let). Jenomže v dalších dnech pršelo dál a 9.8. v 11 hodin dopoledne Vltava kulminovala na zhruba třech metrech. Příštího dne začala hladina klesat, ale byl to jen jakýsi "klid před bouří". Vydatné srážky, které spadly mezi 11. a 13. srpnem, zasadily Praze rozhodující ránu...

Ze všech pražských čtvrtí byl v nejhorší situaci Karlín. Již v pondělí 12.8. musela být krátce před půlnocí uzavřena stanice Křižíkova na trase metra B. Hned příštího dne od zahájení denního provozu musely autobusové linky MHD opustit ulice Ke Štvanici, Křižíkovu a Prvního pluku. Na pokyn krizového štábu se začalo evakuovat a v 9:20 dojezdily v Karlíně i tramvaje (tehdy se snad ještě mohlo zdát, že jen na relativně krátkou dobu, ale realita byla nakonec jiná...). Před polednem byla pro cestující uzavřena další stanice metra B (Invalidovna) a kolem 14. hodiny začala rozvodněná Vltava Karlín zaplavovat... Řeka se bohužel dostala i do tunelů metra a celkově poničila 17 stanic na všech třech trasách.

Ani po opadnutí vody nebyl ve čtvrti klid. Díky povodni spadlo několik domů (jeden přímo naproti stanici metra Florenc), metro bylo neprovozní a tramvajová trať rovněž... Dlouhé měsíce se proto Karlínští museli spoléhat na náhradní autobusy. První vyjely s označením X-8 od úterý 10.9.2002 na trasu Palmovka - Urxova, ale později byly protaženy až na Masarykovo nádraží. Po nějaké době přibyla ještě náhradní linka s označením B a účelový spoj s číslem 751 jezdící na Náměstí Republiky. Ten zajišťoval spojení k nejbližším obchodům.

Tramvaje se do Karlína nakonec vrátily až 13.9.2003, čemuž předcházela důkladná rekonstrukce Sokolovské ulice, kudy jezdí. Panovaly totiž obavy, aby vibrace a hluk z tramvajového provozu neohrožovaly místní zástavbu, proto se přistoupilo jednak k uchycení trolejového vedení na sloupy (a nikoli na domy) a jednak k odhlučnění trati. Původní velkoplošné panely nahradily až k zastávce Urxova kolejnice na příčných pražcích kryté asfaltovým kobercem. Nový kabát dostala i celá ulice, což můžete ostatně posoudit na fotografiích z úterý 11.7.2006. Z hlediska cestujících byly velmi dobře vyřešeny nástupiště zastávek - na Karlínském náměstí a Křižíkově vznikly zastávkové mysy vybíhající do vozovky, takže lidé mohou do souprav nastoupit de facto z chodníků. Samozřejmostí se staly i úpravy, které přístup k zastávkám usnadňují tělesně postiženým osobám. Pro parkující automobily a zásobování vznikly parkovací zálivy. Evropská unie se na rekonstrukci tratě finančně podílela prostřednictvím Fondu solidarity.

Mostecko bylo vždy synonymem průmyslové oblasti, která trpěla značnou ekologickou zátěží. Proto byl od počátku 90. let 20. století zahájen přechod městské autobusové dopravy z nafty na pohon zemním plynem (LPG). V současné době jsou již takto provozovány téměř všechny městské autobusy (s výjimkou vozů Sor a Citelis).

Na samém počátku nového milénia dorazil i na Mostecko trend nákupu nízkopodlažních vozidel. Krom dvou tramvají "Astra", které zajišťují bezbariérovou dopravu na rychlodráze vedoucí přes průmyslové pásmo, začal místní dopravní podnik od roku 2003 průběžně nakupovat i nízkopodlažní autobusy MAN. V roce 2005 dopravce obdržel celkem 10 autobusů, a to za finanční podpory strukturálních fondů EU (Společný regionální operační program). Jeden z vozů byl při této příležitosti opatřen netypickým modro - žlutým nátěrem a celovozovou reklamou, která upozorňuje na finanční spoluúčast Unie.

Nutno říci, že tyto nízkopodlažní vozy poskytují zcela jiný komfort než standardní vozidla a pro kvalitu MHD jsou jistě přínosem. Proto věřme, že mostecký dopravní podnik bude v jejich nákupu i nadále pokračovat.

Město Šluknov bychom našli uprostřed Šluknovského výběžku na severu naší země blízko hranic s Německem. První zmínka o něm je v tzv. Lužickém kodexu, který pochází z roku 1281. Městem se stal již v roce 1359 a byl sídlem různých průmyslových cechů (např. řeznického či krejčovského). Prvním průmyslovým odvětvím ve městě ale bylo tkalcovství, které spolu se zemědělstvím zajišťovalo obyvatelstvu živobytí. Počátkem 18. století se ve výběžku začaly objevovat první manufaktury a i samotné město se rozvíjelo. Tuto idylu ale násilně přerušil velký požár města v roce 1838. O necelých padesát let později, v lednu 1886, přijel do Šluknova první vlak. Blízkost Německa byla v minulosti zdrojem problémů, např. po vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918, kdy se město stalo součástí "Provincie Deutschböhmen" (kterou musela mladá republika potlačit vojensky) nebo o deset let později, kdy bylo po mnichovském diktátu připojeno k Německu. To bylo 1. října, o tři dny později se do města dokonce podíval i sám Hitler. Po osvobození v květnu 1945 byl Šluknov ve správě sovětské armády. Ve městě najdeme i památky, kromě barokního kostela sv. Václava z let 1711 - 1714 i řadu barokních pískovcových soch, secesní Dům kultury na náměstí nebo již zdevastované letovisko Karlovo údolí. Téměř v centru města se nachází i pozdně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století. Kdysi byl jistě ozdobou města, ale 2. dubna 1986 jej bohužel postihl ničivý požár. Od té doby vypadá dosti zuboženě a jen postupně se daří vrátit mu bývalý lesk. Ani jeho okolí nevypadalo dlouho příliš lákavě, ale i to se začíná měnit. Na nevyužitých pozemcích naproti zámku bylo totiž vystavěno nové autobusové nádraží. To dříve ve městě nebylo a autobusy, které ve Šluknově čekaly na svůj spoj, odjížděly z nedalekého náměstí, kde i parkovaly. Co se týče autobusové dopravy, město bývalo obsluhováno zejména Dopravním podnikem Ústeckého kraje. Jak je ale všeobecně známo, kraj tomuto dopravci smlouvu vypověděl a tento tak od té doby zajišťuje jen ty spoje, které si zaplatily přímo jednotlivé obce, event. dálkové linky, na které se nevztahují žádné dotace. Díky tomu se na Šluknovsku objevila firma ČSAD Semily, nejprve v režimu bezplatné příležitostné dopravy, následně v pravidelném provozu na "normálních" linkách. Několika spoji sem zajíždí také soukromý dopravce Quickbus z Varnsdorfu, který zajišťuje spojení této části republiky s Prahou. Pro zajímavost lze uvést, že nepoužívá jen klasické autobusy, ale i minibusy.

Autobusové nádraží není příliš velké, ale vzhledem k velikosti města a intenzitě dopravy dostačující. Má dva jízdní pruhy, v prostoru zastávek vydlážděné. V celém "areálu" jsou i dvě kryté dřevěné čekárny, jedna přímo před zámkem. I ten se postupně "probouzí" a město s ním má do budoucna smělé plány, byť to nebude jednoduché (např. existuje záměr do něj soustředit znovu všechny historické předměty, které byly po požáru odvezeny). Věřme ale, že se to nakonec podaří a v blízkosti uzlu zdejší autobusové dopravy postupně vyroste nová městská dominanta, která by mohla přitáhnout i turisty a tím oživit zdejší region, který to skutečně potřebuje "jako sůl".

První autobusy začaly nádraží dle dostupných informací využívat v pondělí 18. září 2006.

• Wikipedie - encyklopedie
• Pražské tramvaje
• Pavel Fojtík, Petr Malík: Dny, kdy pražské dopravě vládla voda. Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s., 2003.
Ing. Jiří Pejša, CSc., Ing. Ondřej Trešl: Do Karlína se vrátila tramvaj! Časopis Městská doprava 5/2003
• Petr Nevyhoštěný: MHD na Mostecku. Časopis Městská doprava 3/2006
• Web města Šluknova