Aktualizováno: 19. 10. 2020 2:19 | | 
| Zobrazení: 120958
| Zobrazení: 120958
Historie tramvajové dopravy v Plzni, 2. díl
Ve čtyřicátých letech byly nejkapacitnějšími tramvajemi takzvaná "Trabuka". Tyto dvounápravové vozy se sníženou podlahou pojaly až 70 cestujících a pomáhaly zvládat nápor cestujících ve válečných letech. V roce 1947 k nim byly v Tatrovce dovyrobeny vlečné vozy, v roce 1963 odprodané do Olomouce.
Repro publikace 50 let DP statutárního města Plzně - Sbírka Jiří Kohout
Tramvaje za okupace a druhé světové války
Masivní zbrojení Hitlerovy říše vyžadovalo velké množství dělníků, kteří se stahovali do Plzně za prací. Z důvodů nedostatku benzínu byla radikálně omezena individuální automobilová doprava a tramvaje ve válečných letech díky tomu převážely rekordní množství cestujících. Množství cestujících pomáhaly zvládat dvě čtveřice nových jednosměrných tramvají koprodukce Ringhoffer/Škodovy závody (4 kusy z roku 1938 a 4 z roku 1942). Tyto dvounápravové tramvaje vynikaly prostorným interiérem a výrazně sníženou podlahou, Plzeňané je přezdívali "Trabuka". (V roce 1947 k nim bylo dodáno ještě 8 nových vlečných vozů se třemi dveřmi pro snazší nástup.) Nové tramvaje se ještě během války dočkaly i nových prostor pro deponování a denní údržbu. Vozovna na Slovanech byla otevřena v roce 1943 a pojala 50 vozů tramvají a 12 trolejbusů.
Blíže nedatovaná fotografie zachycuje tramvaj č. 47 značky Ringhoffer/Křižík, která byla zakoupena jako jedna z osmi pražských ojetin v letech 1930-32. K vyřazení došlo až v roce 1962 po dodávce série tramvají T2.
Archiv Jiřího Hertla
Nálety ke konci druhé světové války nejvíce poškodily tramvajové tratě v prostoru Nádražní ulice, Slovanské a Klatovské třídy. Provoz tramvají byl mnohokrát ochromen a jen stěží oživován.
Tramvaj č. 55 Ringhoffer/Škoda z roku 1933 sloužila plzeňské dopravě čtyřicet let (před vyřazením v roce 1972 jako pracovní vůz). Na snímku se otáčí před III. bránou Škodovky poblíž Skvrňan. Za pozornost stojí stožáry elektrického vedení. Tyto originální škodovácké stožáry vydržely na tomto místě až do roku 2005, teprve pak byly nahrazeny standardními příhradovými.
Foto Jaroslav Titz (1960) - Archiv Jiřího Hertla
Zásadní obměnu vozového parku přinesly do Plzně tramvaje typu T1 produkce pražské ČKD/Tatra. Tyto jednosměrné čtyřnápravové vozy vycházejí z osvědčené americké koncepce moderních tramvají známé pod zkratkou PCC. "Té jedničky" jezdily v Plzni zprvu s tyčovým sběračem. Na snímku je jedna taková zachycena před Divadlem J. K. Tyla.
Foto Miroslav Petr (1960) - Archiv Jiřího Hertla
Stabilizace poválečného provozu tramvají
Po osvobození Plzně 6. května 1945 se zahájila obnova všech poničených tratí a dopraváci se pustili též do údržby poškozených vozů, odstranění obranného zabarvení oken a zaslepení reflektorů. Přelom čtyřicátých a padesátých let byl ve znamení bouřlivého rozvoje trolejbusové dopravy. Byla zrušena tramvajová trať z Lochotína přes náměstí do Doudlevec (zůstal z ní pouze manipulační úsek do dílen v Cukrovarské), zkrácena byla skvrňanská trať ke III. bráně Škodovky. Zrušení tramvají však nehrozilo, průběžně byly dodávány nové tramvaje koncepce PCC produkce Tatra/ČKD. Z Prahy do Plzně přicházely vozy typu T1 (v letech 1955 - 1957), T2 (1960-1962) a od roku 1964 (do 1987) tramvaje nadčasového designu a spolehlivé konstrukce označované jako T3 (resp. T3SUCS od r. 1983).
Ještě v šedesátých letech jezdily tramvaje při krajích Klatovské třídy. Na pohlednici stoupá tramvaj typu T1 od Synagogy k Divadlu J. K. Tyla.
Repro pohlednice (1960) - Archiv Jiřího Hertla
Od roku 1937 jsou konečné tramvají Bory a Slovany ukončené smyčkou pro obracení vozů. Na nedatovaném snímku (patrně z 60. let 20. století) ze Slovan je zachycena tramvaj Tatra/ČKD typu T2, která se stala nástupcem vozů T1.
Archiv Jiřího Hertla
V sedmdesátých a osmdesátých letech se asfaltem zalévaly i ulice v historickém centru Plzně. Na snímku projíždí "té dvojka" severní stranou náměstí Republiky kolem Morového sloupu (kolem něj je lešení naznačující jeho restauraci).
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Tramvaj T3 č. 191 (vyrobena 1975) opouští náměstí Republiky a vjíždí do Zbrojnické ulice. Na snímku je patrné kolejové křížení s manipulační tratí do Cukrovarské ulice.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Kolem domu U Zvonu projíždá tramvaj typu T2 ve směru ze Zbrojnické ulice k Bohemii.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Souprava tramvají T3 v ulici Marie Škardové (dnes Pražská) se blíží k zastávce u Bohemie ve směru k nádraží.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Tramvajovou síť v roce 1953 obohatila bloková smyčka u Mikulášského náměstí (ulicemi Slovanská - Sladkovského - Radyňská), která se stala zárodkem nové tramvajové trati na Světovar (otevřena 1. května 1962). Po sedmi letech provozu na nové trati přibylo i manipulační kolejové propojení Světovaru s vozovnou Slovany. Slovanská vozovna byla v roce 1964 rozšířena o velkou novou průjezdnou halu.
V roce 1964 byla na Slovanech otevřena nová průjezdná hala pro deponování a lehké opravy tramvají. Bohužel to byla pro dalších čtyřicet let poslední velká investice do technického zázemí plzeňské městské kolejové dopravy.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Ještě dlážděný pruh pro auta na Mikulášském náměstí a trolejbus 9Tr linky 12 dávající přednost tramvaji T2 č. 144 uhánějící k nádraží - to vše na jediném záběru.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
V roce 1953 usnadnila bloková kolejová smyčka otáčení tramvají linky č. 2, která odlehčovala přetížené trolejbusové lince č. 12 spojující Východní Předměstí s nádražím a Škodovkou na Skvrňanech. Na snímku se tramvaj T2 napojuje na kolej ze Slovan a míří k nádraží.
Foto Jiří Hertl (1987) - Archiv Jiřího Hertla
Na tomto snímku již směřuje tramvaj stejného typu po Koterovské třídě na konečnou Světovar.
Foto Miroslav Petr (7. 3. 1987) - Archiv Jiřího Hertla
Porovnání dvou výřezů mapy Plzně z let 1972 a 1975. Na obrázku vlevo je patrná tramvajová točna poblíž III. brány Škodovky, která vznikla v roce 1952 po nahrazení tramvaje na Skvrňany trolejbusem. Točna byla zrušena v roce 1973 při otevření nové trati na sídliště Zadní Skvrňany. Tramvaje od III. brány vyjely již ve středním pásu nové komunikace, Vejprnické ulice. Nápadných je také několik demolic podél bývalé Křimické silnice. Křimická vedla středem starých Skvrňan, které však byly těžce poškozeny při náletech na Plzeň koncem druhé světové války. Za upozornění ještě stojí poloha bývalého autobusového nádraží při Domažlické ulici mezi III. a VII. škodováckou bránou.
Repro mapa Plzně (výřez vlevo - red. uzávěrka 10. 3. 1972, výřez vpravo - red. uzávěrka 14. 5. 1975) - Sbírka Jiří Kohout
Setkání tramvaje T3 č. 166 (rok výroby 1965) z linky č. 4 se soupravou tramvají stejného typu na točně Bory. Sólo na "čtyřce" by dnes Plzeňan chápal asi jako špatný vtip.
Foto Josef Kvasil (v letech 1984-86)
Tramvaje jezdily až do konce listopadu 1992 Nádražní ulicí. Na snímku je ještě původní poloha zastávky blíže k vlakovému nádraží. Po přesunu trolejbusové točny od Městských lázní k Planetáriu (velká budova vpravo na snímku) byla přeložena i tato zastávka přímo pod Planetárium.
Foto Petr Blatný (1976) - Archiv Jiřího Hertla
NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022
Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.
