Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

SPVD na Facebooku

Spřátelené weby

Odkazy

Hlavní strana

clanky

tabor

Aktualizováno: 7. 4. 2011 1:20 |

| Zobrazení: 42927

Aktualizováno: 7. 4. 2011 1:20 |

| Zobrazení: 8261

Vývoj vozového parku v Táboře

Lze předpokládat, že v minulosti probíhal vývoj vozového parku podobně, jako v jiných městech. Zpočátku jezdily v táborské MHD autobusy Škoda 706RO a 706RTO, které byly později vystřídány vozy Karosa ŠM11. Poslední z nich dojezdily na přelomu 80. a 90. let, v době, kdy MHD již patřila autobusům Ikarus 280 a Karosa B731/732, které byly v různých vývojových obměnách nakupovány i v 90. letech a některé z nich jezdí dodnes. První nízkopodlažní autobusy se ve vozovém parku objevily v roce 1998.

SOR BN12 přijíždí na patrně nejodlehlejší točnu v obci Dražičky.

Foto Roman Bezemek (7. 8. 2006)

Tábor byl jedním z prvních měst v Československu, kde byly klasické "čabajky" typu Ikarus 280 nasazeny a mají zde tak velmi dlouhou tradici, už přes tři desetiletí, od roku 1975 a jsou zde i oblíbené. I proto dopravce nakupoval autobusy této značky průběžně až do nedávné doby, a to jak z novovýroby, včetně moderních nízkopodlažních, tak také starší vozy z jiných měst (České Budějovice, Strakonice). V roce 2007 se kapitola s názvem Ikarus 280.08 po více než třiceti letech uzavřela vyřazením posledního z nich. Nadále však zůstávají v provozu dva vozy v modernizovaném provedení, které se tak stanou vůbec posledními Ikarusy typové řady 280 v pravidelném provozu u nás.

Nejnovější Citelis 18 CNG v prvních dnech provozu ještě v bílém nátěru.

Foto Roman Bezemek (21. 1. 2006)

Je také velmi vhodné připomenout, že Tábor byl jedním z mála českých měst, kde byl provozován kloubový autobus ŠM16,5, který byl zařazen do provozu 10.1.1969 a byl nasazován až do roku 1976, kdy byl vyřazen a následně sešrotován. Byl to třetí vyrobený autobus tohoto typu, v Táboře obdržel SPZ TA 18-70 a jezdil nejprve na tehdejší lince č. 1, později na speciálně vytvořené lince "K". Zpočátku měl standartní městský nátěr, po opravě byl přestříkán ve stylu Ikarusů, tedy od oken dolů tmavě červenou barvou.

Kloubový nízkopodlažní Citelis táborské MHD.

Foto Roman Bezemek (1.11.2005)

Vozový park je velmi pozoruhodný a pestrý. K 1.1.2009 je tvořen 38 autobusy, z nichž je 10 kloubových. Zastoupeny jsou typy Karosa řady 730, 830, 930 a 950, dále nízkopodlažními vozy Ikarus 412, Citybus/Citelis a SOR. Co se kloubových vozů týče, jezdí zde již zmíněné dva Ikarusy 280.87 a dále pak vozy B741, B961, Ikarus 417 a Citybus/Citelis 18m. Pozornost si zaslouží zejména Ikarus 417, který byl vůbec prvním nízkopodlažním "kloubákem" provozovaným v ČR a dodnes je u nás také jediným zástupcem svého typu. Kromě něj je ještě jistou neobvyklostí jedna Karosa B832 pořízená koncem devadesátých let za velmi výhodných podmínek z exportního souběhu pro Rusko. Dalším pozoruhodným vozem je jeden Citelis 18m CNG, který byl prvním vozem v tomto provedení zařazeným u nás do pravidelného provozu. Na něj pak o rok později navázaly dodávky plynových Citelisů v sólovém provedení. Poté však byla dána přednost konkurenčním vozům od výrobce SOR, které byly ve verzi NBG12 (tedy s pohonem na zemní plyn) opět prvními vozidly zařazenými u nás do provozu v tomto provedení.

Citybus linky 12 přijel do výstupní zastávky na největším táborském Sídlišti nad Lužnicí.

Citybus přijel do výstupní zastávky na největším táborském Sídlišti nad Lužnicí.

Foto Roman Bezemek (17. 7. 2006)

Na autobusech se nepoužívá žádný městský nátěr, pouze přední čela nově dodávaných nebo generálkovaných vozů zdobí dva zalomené proužky ve firemních barvách (oranžové a černé), doplněné logem dopravce a městskými znaky. Většina autobusů na sobě nosí celovozové reklamy, ostatní jezdí v bílém nátěru. Klasický červenobílý nátěr městských autobusů již v Táboře nepotkáme. Od roku 1998 jsou všechny nově dodávané vozy vybavovány digitálními transparenty. Zpočátku šlo o panely firmy BUSE Blansko, později dopravce zcela přešel na panely polské výroby R&G Mielec. Ostatní autobusy mají orientace klasicky tabulkové, pouze několika málo vozům byly digitální panely namontovány dodatečně, např. při "generálkách". Nově dodávané vozy jsou již také vybavovány systémem akustického hlášení zastávek, který byl doplněn i do některých starších autobusů.

Jeden z táborských vozů v létě 2003 v lomu v Borku u Chotěboře, slouží jako "prolézačka" na trénink vrakového potápění.

Foto www.stranypotapecske.cz

Dopravce se v minulých letech snažil obnovovat vozový park tempem tří nových vozů ročně, přičemž zpravidla minimálně jeden z nich byl vždy nízkopodlažní. Mimo to průběžně probíhaly generální opravy vybraných starších autobusů, případně byly občas zakoupeny vozy vyřazené z jiných provozů. Masivní dodávka nových vozů financovaných z programu SROP Evropské unie v letech 2005 a 2006 v dobrém slova smyslu trochu zamíchala kartami. Další generální opravy autobusů již nebyly prováděny a v roce 2006 se počítalo se zakoupením jen jednoho nového vozu SOR BN10,5. Nakonec byl kromě něj tak trochu neplánovaně zakoupen ještě v rámci projektu SROP další Citelis 18 CNG zmíněný výše. Nadále jsou pak nakupovány již jen autobusy z pohonem CNG, kdy by v konečném stavu mělo být v regionu provozováno 40 takových autobusů (zahrnuty jsou městské i linkové vozy). Obnova vozového parku MHD je každoročně realizována počtem 2 - 3 nových autobusů.

Sor BN10,5 v první den provozu s cestujícími.

Foto Roman Bezemek (21. 11. 2006)

Typ B 741 se v Táboře příliš nerozšířil, v roce 1991 byl dodán jen tento jediný kus zachycený při průjezdu Křižíkovým náměstím. Foto Roman Bezemek

Unifikovný nátěr je dnes v Táboře výjimkou. B 832 na lince 30 v zastávce Švehlův most, umístěné poněkud nevhodně v křižovatce. Foto Roman Bezemek

Sor BN10,5 v reklamním polepu.

Foto Roman Bezemek (13. 12. 2006)

Vrátit se na začátek stránky.

Aktualizováno: 7. 4. 2011 1:20 |

| Zobrazení: 9779

Linkové vedení v Táboře, Sezimově Ústí a Plané nad Lužnicí (stav k 1. 1. 2009)

Pro začátek je nutné trochu osvětlit filozofii zdejší linkotvorby. V zásadě je v Táboře pět páteřních tras, označených desítkovou číslicí, na kterých jsou potom provozovány konkrétní linky, označené číslicí jednotkovou. Obecně systém tvoří nejen jednotlivé samostatné linky, ale i dvojice, dnes dokonce i čtveřice linek, které mají jen mírně odlišné trasy, jsou vzájemně v prokladu, mají společnou výpravu vozů a lze je tedy považovat spíše za linku jednu. Mezi takto kombinované linky patří dvojice 10/15, 20/21, 40/41 a čtveřice 11/13/16/17. Za samostatné je potom možné označit linky 12, 14, 30, 31 a 50.

linky 10 / 15

Provoz celotýdenně v rozsahu cca 5:00 - 20:00 standardními autobusy; špičková vypravenost 8 vozů. Intervaly jsou 5 minut v ranní a 10 minut v odpolední špičce, v sedle 15 minut, o víkendu 60 min; na linkách jsou garantované nízkopodlažní spoje. Linka č. 15 byla vytvořena na sklonku roku 2004 z vybraných spojů "desítky", které v době mezi 8:00 - 20:00 hodině zajíždějí v intervalu 60 min. k hypermarketu TESCO. O víkendu jsou kromě několika spojů v sobotu ráno všechny ostatní vedeny jako linka 15. Od 30.6.2007 zajíždějí obě linky na autobusové nádraží v obou směrech (dříve jen ve směru k nemocnici).

10

Sídliště nad Lužnicí, střed - Na Kopečku - Aut. nádraží - U reálky - Písecké rozcestí - Nemocnice, hlavní vchod - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí, střed

15

Sídliště nad Lužnicí, střed - TESCO - Na Kopečku - Aut. nádraží - U reálky - Písecké rozcestí - Nemocnice, hlavní vchod - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - TESCO - Sídliště nad Lužnicí, střed

Jeden ze dvou vozů Citelis 12m s pohonem CNG ve slušivém reklamním polepu zachycený na konečné zastávce linky č. 10/15 Sídliště nad Lužnicí, střed.

Foto Roman Bezemek (22. 9. 2008)

linky 11 / 13 / 16 / 17

Z vybraných spojů původní linky 11 byly postupně vytvořeny linky 13 (spoje jedoucí až do Plané; po několikaleté přestávce byla tato linka znovu zavedena v roce 2001), 16 (spoje zajíždějící v době mezi 8:00 - 22:00 zhruba po hodině k hypermarketu TESCO; zavedena v roce 2004; od 9.12.2007 většina spojů vedena v Sez. Ústí II. polookružně přes zdejší sídliště) a 17 (spoje vedené cca 1-2x za hodinu vnitřní částí Pražského sídliště, zavedena od 1.9.2008); souhrnně provoz cca v období 2:30 - 0:30, o víkendu nepřetržitý; nasazovány jsou kloubové a jeden standardní vůz; špičková vypravenost je 9 vozů, intervaly 10 minut ve špičkách, v sedle a o víkendu 15 nebo 20 minut; na linkách jsou garantované nízkopodlažní spoje. Linka 11/13/16/17 je páteří celého systému a společně s dvojicí 10/15 jsou to nejvytíženější linky MHD.

11

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - (Planá nad Lužnicí, Masokombinát, točna) - (Planá nad Lužnicí, Svit)

13

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - Planá nad Lužnicí, náměstí - (Planá nad Lužnicí, Strkov)

Zastávka Nový hřbitov bývala dlouhou dobu jedinou zastávkou na znamení v celé síti MHD. Zde je na lince č. 13 ve směru z Plané nad Lužnicí do Tábora zachycen Citelis 18m CNG.

Foto Roman Bezemek (1. 6. 2007)

16

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - TESCO - Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - (Sezimovo Ústí II., Průmyslová)

17

Klokoty, točna - Petrohradská - Zimní stadion - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit

Od 1.9.2009 byly některé spoje linky č. 11 vyčleněny do nově označené linky č. 17, která obsluhuje vnitřní část Pražského sídliště, kde dosud obsluha MHD chyběla. Citelis 18m CNG přijíždí Petrohradskou ulicí ke křižovatce s ulicí Kpt. Jaroše, kde se napojí na původní trasu, zastaví v zastávce Klokoty a dále na konečné Klokoty, točna.

Foto Roman Bezemek (17. 11. 2008)

linka 12

Sídliště nad Lužnicí, střed - Sezimovo Ústí I. - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - Planá nad Lužnicí, Masokombinát, točna - (Planá nad Lužnicí, Svit)

Provoz pouze ve špičkách pracovních dní; linka nejezdí v době školních prázdnin. Je nasazován 1 standardní vůz; intervaly nepravidelné, průměrně cca 20-30 min.; v době svého zavedení v polovině 90. let jezdila linka pouze v zimním období, kvůli zájmu cestujících byl provoz záhy změněn na celoroční.

linka 14

Klokoty, točna - Nemocnice - Písecké rozcestí - Křižíkovo nám. - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí, E55 - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - (Planá nad Lužnicí, Silon)

Provoz pouze ve špičkách pracovních dní (cca do 18:30); linka nejezdí v době školních prázdnin. Jsou nasazovány 2 standardní vozy; intervaly průměrně cca 30-40 min.; linka je v podstatě posilou linky 11, původně se jednalo o její "rychlospojovou" variantu, kdy byla označována jako 11R a byly na ní tradičně nasazovány kloubové vozy.

Karosa B732 na lince 18 přijíždí k autobusovému nádraží. V pozadí je budova nádraží vlakového. Důvodem k ukončení provozu, ke kterému došlo od 29. 2. 2008, byl fakt, že obchodní řetězec Interspar, který zčásti hradil náklady na její provoz, odstoupil od smlouvy.

Karosa B732 na dnes již zaniklé lince 18 přijíždí k autobusovému nádraží. V pozadí je budova nádraží vlakového. Důvodem k ukončení provozu, ke kterému došlo od 29. 2. 2008, byl fakt, že obchodní řetězec Interspar, který zčásti hradil náklady na její provoz, odstoupil od smlouvy.

Foto Damir Holas (24. 2. 2007)

linky 20 / 21

Podobně jako u 10/15 se i v tomto případě jedná o kombinovanou "dvojlinku", resp. "trojlinku"; provoz cca 5:00 - 21:00 (5:00 - 20:30 o víkendu), v pracovní dny jede po 22:30 z autobusového nádraží na lince 20 ještě po jednom spoji do každého směru; špičková vypravenost 3 vozy; intervaly 30 minut. ve špičce, v sedle a o víkendu 60 minut; o víkendu je převážná většina spojů vedena jako linka 20; na lince jsou garantované nízkopodlažní spoje.

20

Náchod, točna - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Zavadilská - Blanické předměstí / Stránského - Čekanice - Stoklasná Lhota - (Košín)

21

(Radimovice u Tábora) - Náchod, točnaNáchodské sídliště - Křižíkovo nám. - Aut. nádraží - Zavadilská - Blanické předměstí / Stránského - Čekanice - Čekanice, točna

Vybrané spoje linky 21 obsluhují také obce Radimovice u Tábora a přilehlé Nasavrky, kde nahrazují linkové autobusy, jejichž trasy přes tyto obce nevedou.

Foto Roman Bezemek (12. 7. 2006)

Citybus 12m na zastávce Čekanice, dům pečovatelské služby. Obsluhována je pouze třikrát denně – v pracovních dnech sem směřují spoje „X“, vedené úředně pod linkou č. 21, ve volných dnech sem zajíždí vybrané spoje linky č. 21 jako takové.

Foto Roman Bezemek (2. 6. 2007)

linka 30

Zárybničná Lhota - Měšice - Autobusové nádraží - Čelkovice - Větrovy - (Radimovice u Želče)

Provoz cca 5:00 - 24:00 (5:00 - 23:00 o víkendu); nasazovány standardní autobusy; špičková vypravenost 3 vozy; intervaly nepravidelné, ve špičce cca 20-40 min., o víkendu cca 60-80 min.; na lince jsou garantované nízkopodlažní spoje.

Novinkou ve vozovém parku MHD jsou od prosince 2008 SORy NBG12. Jeden z nich je zachycen na konečné linky č. 30 v Zárybničné Lhotě. Tyto autobusy na první pohled upoutají nezvyklým provedením se čtyřmi dvoukřídlovými dveřmi.

Foto Roman Bezemek (4. 2. 2009)

linka 31

Měšice, točna - Měšice - Aut. nádraží - Na parkánech - Kotnov - Čelkovice, školka

Provoz jen ve špičkách pracovních dní; nasazován 1 standardní vůz; intervaly nepravidelné, cca 30-45 min. ráno a 50-70 min. odpoledne; linka víceméně posiluje linku 30 a v době, kdy nejezdí, obsluhuje čtvrť Čelkovice linka 30 závlekem vybraných spojů.

linky 40 / 41

40

Tyto linky taktéž tvoří kombinaci 40/41; provoz cca 5:00 - 16:00 (po 19:00 ještě jeden spoj z autobusového nádraží do Záluží a zpět), o víkendu cca 7:30 - 18:00; nasazován 1 standardní vůz, intervaly nepravidelné, víceméně jen nahodilé spoje v průběhu dne; o víkendu všechny spoje vedeny jako linka 41, navíc téměř všechny jen v trase Autobusové nádraží - Záluží.

Záluží - Zavadilská - Aut. nádraží - Na parkánech - Kotnov - Horky - Větrovy - (Radimovice u Želče) - Slapy - Dražičky

Karosa B952 se otáčí v Radimovicích u Želče. Tuto samostatnou obec obsluhuje kromě několika spojů linkové dopravy také MHD prostřednictvím linky č. 40 a vybraných spojů linky č. 30. Za povšimnutí stojí i momentálně nefunkční čelní digitální panel, který nahrazuje plastová tabule s číslem linky zastrčená za předním sklem.

Foto Roman Bezemek (19. 7. 2007)

41

Záluží - Aut. nádraží - Na parkánech - Kotnov - Lužnická, U Přibíků

linka 50

Autobusové nádraží - Na Kopečku - Sídliště nad Lužnicí, E55 - Sezimovo Ústí II., Kovosvit - Planá nad Lužnicí, náměstí - (Planá nad Lužnicí, Strkov)

Provoz v rozsahu cca 5:00 - 9:00 a 12:00 - 21:00 v pracovní dny, o víkendu cca 5:00 - 10:30 a 13:30 - 19:00; jsou nasazovány standardní autobusy; špičková vypravenost 2 vozy, intervaly nepravidelné, cca 20-50 min. ve špičce, o víkendu v podstatě jen nahodilé spoje; na lince jsou garantované nízkopodlažní spoje; až do roku 2001 (kdy byl obnoven provoz "třináctky") byl na lince výrazně silnější provoz a byla obsluhována kloubovými vozy, které dnes jezdí jen v ranní špičce na posilových spojích a v pátek večer - již jako součást nočního oběhu linky 11.

Ikarus 412 na lince 50 projíždí blokovou konečnou u nádraží v Plané nad Lužnicí.

Foto Roman Bezemek (7. 8. 2006)

Kloubové vozy už dnes kmenově na lince č. 50 nejezdí. Objevují se zde pouze v rámci přejezdů z jiných linek – ráno jako posilové spoje k Masokombinátu nebo jako zde na fotce v pátek večer. Noční autobus totiž začíná svou službu dvěma koly na lince č. 50, poté se v Plané nad Lužnicí změní na linku č. 13, resp. v pozdějších večerních hodinách na č. 11. A právě na noční pořadí je v noci z pátku na sobotu kvůli zvýšenému počtu cestujících vypravován „kloubák“. Citybus 18m je zachycen na zastávce Sídliště nad Lužnicí, E55 ve směru do Tábora. Tato zastávka získala další význam po výstavbě hypermarketů na někdejších polích mezi silnicí I/3 a železniční tratí č. 220.

Foto Roman Bezemek (29. 8. 2008)

linka X

Maredův vrch - Aut. nádraží - Zavadilská - Čekanice - Pečovatelský dům Čekanice - Čekanice - Zavadilská - Aut. nádraží

Takto jsou označovány zvláštní spoje pro obsluhu domu s pečovatelskou službou Čekanice a čtvrti Maredův vrch jedoucí pouze třikrát denně v pracovních dnech; dříve linka jezdila k pečovatelskému domu v Klokotech, po otevření stejného zařízení v Čekanicích v roce 2007 obsluhovala oba současně různými variantami tras, od 1.9.2008 byla zrušena větev do Klokot (nahrazena byla novou trasou linky 17); provoz zajištěn přechodem nízkopodlažních sólo vozů z linky10; tyto spoje jsou oficiálně součástí linky č. 21.

Ostatní

Mimo výše uvedených pravidelných linek jezdí ve špičkách pracovních dní ještě několik účelových a školních spojů, které zajišťují přímé spojení jednotlivých městských částí s velkými průmyslovými závody, resp. školami, v relacích, kde chybí přímé spojení pravidelnou linkou, případně zde není obsluha pravidelnou linkou vůbec. Tyto spoje nejsou nijak jednotně označovány (jezdí buď bez označení, nebo jsou označeny jako „školní spoj“, „posila MHD“ apod.). Oficiálně jsou však součástí pravidelných linek, zpravidla těch, s nimiž mají společnou největší část své trasy. Provoz je zajišťován přejezdem standardních i kloubových vozů z jiných linek. Jeden posilový kurz dokonce odveze i linková Karosa (C934 nebo C954E), která si na tento výkon "odskočí" z linky 390050.

Linky IDS táborské aglomerace

Krom všech linek a spojů MHD Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí sem jsou zahrnuty úseky železničních tratí ČD č. 202 (Tábor - Slapy) a 220 (Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí) a linky PAD v úsecích vymezených obvodem MHD. Jedná se o linky