zajimavosti
Den otevřených dveří DP Praha 2004
Na úvod
V sobotu 18.září 2004 se při příležitosti Týdne mobility a Dne bez aut konal Den otevřených dveří Dopravního podniku hl.m. Prahy, a.s. Zpřístupněny byly tentokráte tramvajová vozovna Motol, autobusové garáže Řepy a depo metra na Zličíně. Tato kombinace byla zřejmě zvolena záměrně, kvůli vzájemné blízkosti všech tří areálů.
Tento den otevřených dveří byl ale od těch předchozích trochu odlišný. Zatímco v předchozích letech byla veřejnost upozorňována v relativně dlouhém předstihu, tento rok ne. První informace se začaly objevovat v průběhu září, že se možná „něco“ bude konat, ale nikdo nic nedokázal tvrdit jistě. Jako první termín byl určen 25.září, ale v tento den se konal Pražský den železnice, proto padla volba na nekolidující termín o týden dříve, tj. 18. září. I přes malou medializaci organizátoři odvedli tradičně velmi dobrou práci a Den otevřených dveří 2004 se určitě povedl. Určitě k tomu přispělo i pěkné počasí, typické pro babí léto.
Samotný Den otevřených dveří se konal od 10.00 do 15.00 hodin. Mezi depem Zličín a garážemi Řepy byla zřízena zvláštní autobusová linka označená jako „Den otevřených dveří“. Vedla přes zastávku Slánská, kde byl umožněn přestup na pravidelné tramvajové linky a dále pak ke stanici metra Zličín. K tramvajové vozovně Motol jezdila historická tramvajová souprava a pravidelné linky č. 9 a 10. Na zvláštní autobusovou linku byly nasazeny nízkopodlažní standardní autobusy Karosa-Renault CityBus z provozoven Řepy, Dejvice, Vršovice a Kačerov a nové kloubové Citybusy z garáží Řepy, na které je řepská garáž náležitě pyšná. Vždyť sem byly dodány narychlo teprve krátce před DOD. Chvályhodné bylo, že vozy hlásily zastávky a různé informace o průběhu, na všech zastávkách byla linka označena a nechyběl ani jízdní řád. Následující řádky patří popisu jednotlivých zpřístupněných objektů.
Vozovna Motol
Tramvajová vozovna Motol se nalézá cca 12 minut jízdy tramvají od Anděla směrem na Sídliště Řepy. Možná proto sem nebyla ve směru od centra zavedena zvláštní linka a návštěvníci si museli vystačit s pravidelnými tramvajovými linkami. Jistou zajímavostí a velkou atrakcí se stal provoz historické tramvajové linky, na kterou byl nasazen motorový vůz ev. č. 351 a vlečný vůz "krasin" č. 1530 z vozovny Střešovice. Linka byla provozována v trase Vozovna Motol - Slánská - Sídliště Řepy v půlhodinovém intervalu. Jízda byla zdarma a historická souprava si na nezájem cestujících nemohla stěžovat.

Interiér cvičného vozu T3.
Foto Václav Boček (18.9.2004)
Ve vozovně bylo možné navštívit hned zkraje tramvajovou výpravnu a zázemí dispečerů a řidičů. Zde se dal sledovat pravidelný provoz na monitoru počítače. Tento objekt prošel v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí a na návštěvníky dýchal svoji novotou. Na rozlehlém dvoře vozovny se prezentovaly současné typy tramvají v pravidelném provozu. Vystaveny byly vozy KT8D5, T3R.PV s novou skříní z Krnova, T6A5, T3SUCS, T3M a T3 pro výcvik řidičů. Vystavena byla i některá speciální vozidla. Návštěvníci si mohli prohlédnout nejen interiéry tramvají, ale i stanoviště řidiče. Pro návštěvníky byla zpřístupněna i část hal vozovny, kde byly k vidění vozy T3M, T3RPV a T6A5 (jedna z nich s vyvázanými podvozky). Dále se zde nacházely různé díly k tramvajím T6A5, jako je automatické spřáhlo apod. Na pracovišti pro kontrolu pantografů byl na ukázku vůz evid.č. 8616. Díky prohlídkové lávce si návštěvníci mohli tuto tramvaj prohlédnout i seshora. Druhé vozidlo ze soupravy - evid.č. 8615 - stálo pro změnu v myčce. Spatřit šlo i sněhový pluh č.5404.
Pro návštěvníky byly připraveny i jiné atrakce. V hale pro vozy byl zřízen stánek s modelovým tramvajovým kolejištěm, kde se daly zakoupit modely tramvají nebo předměty týkající se MHD, včetně některých publikací. Pro malé bylo připraveno pár her, jako např. házení kroužků apod. Občerstvení si mohli návštěvníci dopřát v bufetu.
Garáž Řepy
Pro návštěvníky této garáže bylo určitě příjemné, že je přímo do areálu zavezla zvláštní autobusová linka. Autobus po příjezdu projel celý objekt garáží, přičemž veškeré dění bylo komentováno rozhlasem ve voze.
Prohlídka garáží nebyla nijak organizována, každý si mohl zvolit svou cestu. K vidění byla autobusová výpravna a místní kantýna, jen zvenku nahlédnout se dalo do opravárenské haly, nebo do hal, kde se odstavují autobusy. Škoda, že haly s odstavenými autobusy nebyly zpřístupněny, protože je zde několik unikátních vozidel, které nebyly vystaveny, např. linkové Karosy C734. Na volné ploše si návštěvníci mohli prohlédnout většinu ze současných provozovaných typů autobusů a další zajímavé techniky. Na volné ploše se prezentovaly "domácí" autobusy: Karosa B732, Karosa B931, Karosa B951, Karosa B951E, 2x Karosa Citybus 12m (jeden v úpravě pro expresní linku 100 ze Zličína k ruzyňskému letišti), Karosa Citybus 18m, Karosa B961, Karosa B741, z Kačerova přijel malý Ikarus E91 pro linku 291 a z garáže v Hostivaři zavítala Karosa B732 v úpravě pro převoz tělesně postižených. Chyběli zástupci typů Karosa B731, B941, C734 a Neoplan. A co se týče speciálních vozidel - z garáží Kačerov přijel známý "Kačer", neboli vyprošťovací a odtahové vozidlo Volvo, dále krásně zrenovovaná hasičská Škoda 706 místních dobrovolných hasičů z garáže Řepy a dispečerské vozidlo Karosa B731. Stejně jako v tramvajové vozovně Motol byly všechny exponáty kompletně zpřístupněny.
Doprovodný program byl relativně pestrý. Asi největší zájem dětí vzbuzovalo fotografování za volantem Citybusu. Zajímavostí byl závod v pytlích, nebo pro starší vědomostní a pro děti výtvarné soutěže. Návštěvníci také uvítali možnost tisku jízdních řádů a levné občerstvení v místní kantýně.

Citybusy zvláštní linky spojující garáž Řepy a depo Zličín.
Foto Václav Boček (18.9.2004)
Výpravna autobusů přichystala malou perličku. Několikrát se hlouček lidí rozeběhl k výpravně, kde se doslechli, že se tam rozdávají „cedule“. Jelikož nejen v řepské garáži přibývá vozů s digitálními transparenty, stávají se plastové linkové orientace pro garáž přebytečné. Stačilo, aby se o tom dozvědělo pár lidí, a během chvíle byla hromada rozebrána. Je jen smutné, že někteří brali štosy cedulí takovým způsobem, že to ani nestačili unést. Některé malé děti tak přišly a viděly jen prázdný stůl. Našlo se ale mnoho takových, kteří hledali jen svou oblíbenou linku a spokojili se s pár exempláři cedulí.
Jistou zajímavostí bylo to, že v místní garáži se nachází známá likvidační ohrada, kde skončil svůj život nejeden autobus. Před akcí však byla důkladně "vymetena" a pouze pod pečlivě přehozenou plachtou se dal tušit zdemolovaný Citybus evid.č.3249.
Depo Zličín
Expozice v depu Zličín byla nejskromnější, ale pro návštěvníky tu bylo připraveno několik atrakcí. V hale depa se prezentovaly soupravy metra typu 81-71, 81-71M a nejnovějšího M1. Poslední dva jmenované sem ale nepatří, jelikož jsou zatím provozovány výhradně na linkách A a C. Historická souprava Ečs bohužel chyběla. Ve vlacích byly zpřístupněny i kabiny strojvedoucího které se těšily značnému zájmu návštěvníků. V druhé hale si bylo možno prohlédnout i některé pracovní vozy, jako posunovací lokomotivu apod.

Souprava 81.71M v depu Zličín.
Foto Václav Boček (18.9.2004)
Doprovodný program byl také zajímavý. V deponovaní hale probíhala videoprojekce o metru. Fungoval zde i stánek Střediska dopravních informací, kde se daly zakoupit různé propagační materiály, včetně nejnovějšího třetího vydání Pražského dopravního zeměpisu. Připravena byla i historická fotosoutěž určená pro starší návštěvníky. Před areálem metra byla také expozice hasičské techniky, včetně stříkání vody na cíl a zajímavého vyvíječe pěny.
Závěr
Všechny tři areály uzavřely své brány kolem 15.30 po odchodu posledních návštěvníků. Těch sice přišlo oproti předchozím letům méně (zejména v porovnání s oslavami 30 let pražského metra), i tak to ale byla podařená akce. Lze si jen povzdychnout, že ke Dni otevřených dveří nebyla vybrána autobusová garáž Dejvice, která má své dny již sečteny a na konci tohoto roku ukončí tyto nejstarší pražské autobusové garáže z roku 1932 svou činnost. Těšme se na příští rok a doufejme, že nám DP hl.m.Prahy ukáže další zajímavé objekty a provozovny, ve kterých zajišťuje svou činnost.
To, co viděli, zapamatovali si a zaznamenali, sepsali Václav Boček a Jan Přibyl v říjnu 2004.
Ze starých policejních archivů...

Vítězství Ponorky nad Sentinelem ve Vyšehradské ulici.
Archiv Jiřího Hertla

Vítězství Dvoutisícováku nad nákladním autem na
Olšanském náměstí za druhé světové války.
Archiv Jiřího Hertla

Sakra, ještě včera tady byla odbočka... Vůz č. 2080 na dnešní ulici Jana Želivského za druhé světové války.
Archiv Jiřího Hertla

Sakra, ještě včera tady byla odbočka II,
aneb tramvajový polibek na dnešní ulici Jana Želivského za druhé světové války.
Archiv Jiřího Hertla
Když se vám nelíbí zastávka, tak si choďte pěšky!
Obsloužil jsem se letákem hlásajícím změny od 29.2.2004 v systému PID. Změny jsou celkem kosmetického charakteru (změna charakteru zastávky, zřízení zastávky apod.) až na jednu. Ta hlásí, že na lince 102 bude zrušena zastávka "Staré Bohnice" z centra. Chvíli jsem váhal a pak jsem otevřel knižní jízdní řád. Ne, opravdu jsem se nemýlil, zastávka "Staré Bohnice" jest opravdu zastávkou výstupní s výjimkou 12 vybraných spojů jedoucích ještě o dvě stanice dál. "Ani to neumějí do letáku pořádně napsat", uvažoval jsem. "Asi ty spoje jedoucí dál tam nebudou zastavovat". Z myšlenek mne vytrhl kolega, který také do toho letáku nevěřícně zíral.
"Prosím tě", začal s dotazem na jednoho informovaného pracovníka DP, "jak to bude s tou zastávkou ve Starých Bohnicích?" "No jak, autobus přijede do zastávky Sídliště Bohnice, tam vysadí cestující a do zastávky Staré Bohnice pojede bez cestujících". Bližší vysvětlení mne snad už ani nepřekvapilo. Výstupní zastávka byla před domem, který patří soukromému majiteli, který vlastní i chodník. Proto se obrátil na příslušnou městskou část s tím, že na svém chodníku zastávku nechce. Úředníci se rozhodli jeho žádosti vyhovět, ačkoli k tomu nebyl důvod. Podle příslušného zákona majitel chodníku musí zastávku na svém pozemku strpět. Pouze v případě, že by mu umístěním zastávky vznikla škoda, je oprávněn požadovat její náhradu (např. za pokácený strom). A tak se zastávka stěhovala před sousední dům. Jenže majitel tohoto domu před něj staví na léto "předzahrádku". Tak se úředníci rozhodli zastávku opět přesunout.

Autobus linky 102 po úpravě trasy z 29.2.2004 na konečné Nádraží Holešovice.
Foto Damir Holas (2004)
Jenže ani na novém místě zastávka nevyhovovala. Nájemník bydlící v přízemí, jehož okna jsou nízko nad chodníkem, si stěžoval, že vystupující cestující mu koukají do postele. Úřad sice tuto stížnost zamítl, ale nájemník se obrátil na hygienickou stanici. Ta na místě zjistila, že chodník je široký jen cca 1,8 metru, zatímco na předcházejících místech to byly 4 metry. Hlavně však byl na tomto místě naměřen vyšší hluk od rozjíždějících autobusů, než je povoleno.
Na řadě byl tedy opět úřad městské části. Jenže přesunout výstupní zastávku do obratiště nelze. Pro jeho malou velikost se tam obtížně zajíždí k chodníku a navíc tu stávají i dva autobusy, takže bylo nutno hledat jiné řešení. Nejsnazším řešením bylo změnit sled zastávek, tzn. nejprve zajet do zastávky "Staré Bohnice" a teprve potom na "Sídliště Bohnice". Tuto změnu se však nepodařilo projednat a tak k nejbližšímu možnému termínu byla vydána nová licence na linku 102 s trasou Nádraží Holešovice - Sídliště Bohnice/Zámky a zpět v trase Staré Bohnice/Zámky - Nádraží Holešovice.

Výřez vozového jízdního řádu linky 102 po úpravě trasy z 29.2.2004.
Leč zdravý rozum nakonec (většinou) zvítězí, takže od soboty 5.6.2004 byla inkriminovaná zastávka opět obnovena. Předešlé řádky tady ale i nadále zůstanou - jako ukázka toho, co je v našich zeměpisných šířkách možné...