Tyto stránky provozuje občanské sdružení Společnost pro veřejnou dopravu a jsou věnovány našemu kamarádovi Jiřímu Hertlovi (1960 - 2002), spoluzakladateli sdružení i jeho internetových stránek.

SPVD na Facebooku

praha

Obsah výstavy SPVD v Praze (17. 9. 2006)

Panel č. 1: Historie MHD v Praze

Záběry z let 1875 - 1974 jsou z knihy P. Fojtíka, S. Linerta a F. Proška "Historie městské hromadné dopravy v Praze" vydané Dopravním podnikem hlavního města Prahy, a.s. v roce 2000.
1875. Na první lince od dnešního Národního divadla do Karlína se rozjely vozy koňské tramvaje. Byla to první městská kolejová doprava v Praze. Postupně vzniklo asi 19 km tratí, poslední z nich, přes Karlův most, sloužila až do května 1905.
1875. Na první lince od dnešního Národního divadla do Karlína se rozjely vozy koňské tramvaje. Byla to první městská kolejová doprava v Praze. Postupně vzniklo asi 19 km tratí, poslední z nich, přes Karlův most, sloužila až do května 1905.
1891. František Křižík uvedl u příležitosti konání Zemské jubilejní výstavy do provozu první elektrickou dráhu v Rakousko - Uhersku. Jezdila z Letné do Stromovky. Dnešních dnů se nedožila, ale pro další rozvoj městské dopravy nejen v Praze byla klíčová.
1891. František Křižík uvedl u příležitosti konání Zemské jubilejní výstavy do provozu první elektrickou dráhu v Rakousko - Uhersku. Jezdila z Letné do Stromovky. Dnešních dnů se nedožila, ale pro další rozvoj městské dopravy nejen v Praze byla klíčová.
1925. V Praze se definitivně
1925. V Praze se definitivně "usadily" městské autobusy. Poprvé vyjely už roku 1908 na Malé Straně, ale tehdy vydržely jen rok. Ač byly původně jen doplňkem tramvají a prožily velký útlum za 2. světové války, v dalším období jejich význam velmi stoupl, hlavně díky budování nových sídlišť.
1936. Praha se zařadila mezi města s trolejbusovou dopravou, první trať vedla vilovou čtvrtí ke kostelu sv. Matěje. Časem přibývaly další a dvojice měděných drátů nad ulicemi se stala nedílnou součástí Prahy. Na podzim 1972 se tato kapitola MHD bohužel uzavřela, zdá se, že navždy...
1936. Praha se zařadila mezi města s trolejbusovou dopravou, první trať vedla vilovou čtvrtí ke kostelu sv. Matěje. Časem přibývaly další a dvojice měděných drátů nad ulicemi se stala nedílnou součástí Prahy. Na podzim 1972 se tato kapitola MHD bohužel uzavřela, zdá se, že navždy...
1974. Máj - lásky čas. V tomto roce to byl ale spíš
1974. Máj - lásky čas. V tomto roce to byl ale spíš "metra čas". Po letech plánů a dohadů se Pražané konečně dočkali převedení přetížené městské dopravy pod zem. Ono převedení bylo bohužel mnohdy doslovné - v některých místech sice přibyly tunely metra, ale zmizely tramvajové tratě...
2003. Dlouhá léta obyvatelé Barrandova jezdili domů autobusy po přetížené silnici, která supluje chybějící městský okruh. Stačila nehoda či náledí a pravidelnost MHD dostala
2003. Dlouhá léta obyvatelé Barrandova jezdili domů autobusy po přetížené silnici, která supluje chybějící městský okruh. Stačila nehoda či náledí a pravidelnost MHD dostala "na frak". Na podzim 2003 se ale dočkali nové a moderní tramvajové tratě, která svým, do té doby v Praze nevídaným, pojetím znamenala nejen posun v kvalitě dopravní obsluhy, ale do jisté míry pozvedla i celé sídliště.

Panel č. 2: Preference MHD v Praze

Tam, kde jsou tramvajové tratě v úrovni ulice, hrozí jejich blokování auty. Proto jsou na některých místech oddělovací prahy bránící vjezdu silničních vozidel na trať.
Tam, kde jsou tramvajové tratě v úrovni ulice, hrozí jejich blokování auty. Proto jsou na některých místech oddělovací prahy bránící vjezdu silničních vozidel na trať.
Světelná signalizace u zastávky Pohořelec, na snímku skrytá za zastávkovým sloupkem, je nastavena na absolutní preferenci tramvají. To znamená, že nemusí čekat na signál
Světelná signalizace u zastávky Pohořelec, na snímku skrytá za zastávkovým sloupkem, je nastavena na absolutní preferenci tramvají. To znamená, že nemusí čekat na signál "Volno" - auta se musí přizpůsobit.
Na některých místech pomáhají autobusům, a to nejen těm městským, vyhrazené jízdní pruhy.
Na některých místech pomáhají autobusům, a to nejen těm městským, vyhrazené jízdní pruhy.
Křižovatkou Plzeňská x Makovského musí projet každá tramvaj, která míří z dvacetitisícového sídliště Řepy do centra. Provoz tu obvykle bývá celkem silný, přesto tu zcela chybí světelná signalizace s preferencí tramvají. Často se stává, že soupravy jedoucí z centra v oblouku zastaví a
Křižovatkou Plzeňská x Makovského musí projet každá tramvaj, která míří z dvacetitisícového sídliště Řepy do centra. Provoz tu obvykle bývá celkem silný, přesto tu zcela chybí světelná signalizace s preferencí tramvají. Často se stává, že soupravy jedoucí z centra v oblouku zastaví a "drží" auta, aby tramvaje v opačném směru mohly volně projet.
Tramvajová trať na Divokou Šárku denně slouží celé řadě lidí, kteří bydlí podél Evropské ulice (např. na sídlišti Červený vrch) a chtějí se dostat ke stanici metra Dejvická. Je na ní několik světelných signalizací, žádná ale bohužel tramvaje nepreferuje…
Tramvajová trať na Divokou Šárku denně slouží celé řadě lidí, kteří bydlí podél Evropské ulice (např. na sídlišti Červený vrch) a chtějí se dostat ke stanici metra Dejvická. Je na ní několik světelných signalizací, žádná ale bohužel tramvaje nepreferuje…
Okolí smíchovské křižovatky Anděl prošlo mnoha změnami. Zmizely staré tovární haly a vznikla tu dokonce i pěší zóna, čímž se částečně zklidnil automobilový provoz. Semafory na tzv. Malém smíchovském okruhu jsou ale bohužel k tramvajím nepřátelské. A tak musí cestující čekat…
Okolí smíchovské křižovatky Anděl prošlo mnoha změnami. Zmizely staré tovární haly a vznikla tu dokonce i pěší zóna, čímž se částečně zklidnil automobilový provoz. Semafory na tzv. Malém smíchovském okruhu jsou ale bohužel k tramvajím nepřátelské. A tak musí cestující čekat…

Panel č. 3: Železnice v Praze a okolí

Dlouho byla železnice v Praze opomíjená. Průlom znamenaly až povodně roku 2002, kdy vlaky vydatně pomohly MHD. Na hlavních elektrifikovaných tratích jezdí v pravidelném taktu elektrické jednotky a dokonce vznikla i městská železniční linka z Roztok u Prahy do Prahy - Libně. Její vytížení sice není velké, ale své cestující si našla a ukazuje, že železnice v Praze má potenciál. Po dokončení tzv. Nového spojení se počítá s postupným zaváděním železničních linek obsluhujících jak střední Čechy, tak Prahu.
Dlouho byla železnice v Praze opomíjená. Průlom znamenaly až povodně roku 2002, kdy vlaky vydatně pomohly MHD. Na hlavních elektrifikovaných tratích jezdí v pravidelném taktu elektrické jednotky a dokonce vznikla i městská železniční linka z Roztok u Prahy do Prahy - Libně. Její vytížení sice není velké, ale své cestující si našla a ukazuje, že železnice v Praze má potenciál. Po dokončení tzv. Nového spojení se počítá s postupným zaváděním železničních linek obsluhujících jak střední Čechy, tak Prahu.
Již od roku 1845 slouží Masarykovo nádraží. Je v centru města a má dobré napojení na MHD, což z něj dělá výhodný dopravní uzel. Přesto se občas objevují záměry jeho likvidace či přesunu kamsi pod magistrálu. Jako důvody se uvádějí snahy o oživení jeho okolí. Je fakt, že některé pozemky v jeho blízkosti nevypadají příliš reprezentativně, nicméně oživení lokality nesmí být důvodem pro jakékoli zhoršení současné dopravní situace. Kvalitní veřejná doprava je pro město klíčová.
Již od roku 1845 slouží Masarykovo nádraží. Je v centru města a má dobré napojení na MHD, což z něj dělá výhodný dopravní uzel. Přesto se občas objevují záměry jeho likvidace či přesunu kamsi pod magistrálu. Jako důvody se uvádějí snahy o oživení jeho okolí. Je fakt, že některé pozemky v jeho blízkosti nevypadají příliš reprezentativně, nicméně oživení lokality nesmí být důvodem pro jakékoli zhoršení současné dopravní situace. Kvalitní veřejná doprava je pro město klíčová.
Železniční síť netvoří jen hlavní elektrifikované úseky, ale i vedlejší tratě. Ač bývají často podceňovány, i ony mnohdy mají svůj potenciál. Příkladem může být dráha ze Smíchova přes Rudnou do Berouna, kde hrozilo v prosinci 2005 zastavení provozu. Současné vytížení sice není nijak enormní, jak ale ukazuje snímek nových domů u nádraží Nučice, může se to změnit…
Železniční síť netvoří jen hlavní elektrifikované úseky, ale i vedlejší tratě. Ač bývají často podceňovány, i ony mnohdy mají svůj potenciál. Příkladem může být dráha ze Smíchova přes Rudnou do Berouna, kde hrozilo v prosinci 2005 zastavení provozu. Současné vytížení sice není nijak enormní, jak ale ukazuje snímek nových domů u nádraží Nučice, může se to změnit…
Z Kladna dojíždí denně řada lidí do Prahy. Většinou se spoléhají na silniční dopravu a při pohledu na nabídku drážní dopravy se možná ani není čemu divit… Ač je mezi oběma městy silný přepravní vztah, železniční trať mezi nimi připomíná spíše
Z Kladna dojíždí denně řada lidí do Prahy. Většinou se spoléhají na silniční dopravu a při pohledu na nabídku drážní dopravy se možná ani není čemu divit… Ač je mezi oběma městy silný přepravní vztah, železniční trať mezi nimi připomíná spíše "lokálku"…
Panel byl doplněn o schema železničního uzlu v Praze (zdroj: knižní jízdní řád ČD 2005/2006).

Panel č. 4: Integrace veřejné dopravy v Praze a okolí

Už v roce 1992 vyjely první dvě linky pražské MHD za hranice města. Postupně byla vytvořena Pražská integrovaná doprava (PID). Její kruhová pásma pokrývají českou metropoli a okolí. Koordinaci provozu zajišťuje společnost Ropid. V rámci PID můžeme využít metro, lanovou dráhu na Petřín, tramvaje, autobusy i vlaky.
Už v roce 1992 vyjely první dvě linky pražské MHD za hranice města. Postupně byla vytvořena Pražská integrovaná doprava (PID). Její kruhová pásma pokrývají českou metropoli a okolí. Koordinaci provozu zajišťuje společnost Ropid. V rámci PID můžeme využít metro, lanovou dráhu na Petřín, tramvaje, autobusy i vlaky.
Od roku 2004 se rozvíjí další integrovaný dopravní systém v blízkosti Prahy - Středočeská integrovaná doprava (SID). Oproti PID je na ní uplatněn zónový systém (Středočeský kraj totiž vytváří prstenec okolo Prahy a neexistuje v něm jeden dominantní přepravní směr, má více regionálních center). Celé území kraje má být do SID zapojeno v roce 2015. Prozatím jsou integrovány hlavně autobusy, ale vedou se již jednání i s ČD.
Od roku 2004 se rozvíjí další integrovaný dopravní systém v blízkosti Prahy - Středočeská integrovaná doprava (SID). Oproti PID je na ní uplatněn zónový systém (Středočeský kraj totiž vytváří prstenec okolo Prahy a neexistuje v něm jeden dominantní přepravní směr, má více regionálních center). Celé území kraje má být do SID zapojeno v roce 2015. Prozatím jsou integrovány hlavně autobusy, ale vedou se již jednání i s ČD.
Panel byl doplněn o loga PID (zdroj: www.ropid.cz) a Středočeského kraje (zdroj: www.kr-stredocesky.cz), schémata PID (zdroj: www.ropid.cz) a SID - oblast Berounsko (zdroj: www.probo.cz) a jízdenky obou integrovaných dopravních systémů.

S-Bahn v Praze a okolí?

MF Dnes, regionální příloha Praha, 5.5.2003
Damir Holas, Společnost pro veřejnou dopravu


Tragická povodeň a poškození metra si vyžádaly změnu dopravních návyků obyvatel. Linky kyvadlových vlaků ČD byly velmi slušně vytížené, v případě té do Běchovic pomohla i návazná autobusová doprava na Černý Most. Metro je opět v provozu, a tak se MHD vrátila do stejných kolejí. Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré, a na některé dobré věci se zapomnělo možná až příliš rychle. Ukázalo se, že železnice dokáže v pražské MHD odvést pořádný kus práce, současným druhům MHD dokáže (např. na trati Smíchov - Hlavní nádraží) i zdatně konkurovat - jízdní doba vlakem je pouhých sedm minut. Praha by si zasloužila kvalitní systém městské železnice, který by zcela jistě do prostředků hromadné dopravy dokázal nalákat další cestující. Peníze vložené do zřízení takového systému by byly jednoznačně efektivní investicí. (Zkráceno)
V řadě vyspělých evropských měst je železnice nedílnou součástí městské hromadné dopravy. Příměstské vlaky obsluhují nejen město, ale i jeho okolí. S tímto druhem dopravy se dnes můžeme setkat např. ve Vídni či Drážďanech. Zato v Praze byly vlaky vždy trochu v ústraní a moc se toho nezměnilo ani po jejich integraci do PID. Ta sice přinesla zavedení taktového provozu na řadě tratí a tarifní integraci železniční dopravy, ale to bylo tak asi všechno. Pak ale přišlo deštivé léto roku 2002 a padly některé zažité mýty. Řada ulic a čtvrtí se ocitla pod vodou, což komplikovalo provoz tramvajových i autobusových linek, ale zejména nateklo do metra, které se tím v centrální části Prahy stalo neprovozuschopné. A tak se narychlo na magistrále malovaly vyhrazené pruhy pro autobusy a intenzita tramvajového provozu v centru také poněkud vzrostla. To ale nebylo všechno - České dráhy totiž zavedly několik linek tzv. kyvadlové dopravy, které v několika směrech doplňovaly MHD a mnohdy jí i úspěšně konkurovaly (např. jízdní doba vlakovým "pendlem" ze Smíchova na Hlavní nádraží byla pouhých 7 minut - za tak krátkou dobu se tato trasa jiným dopravním prostředkem zvládnout jednoduše nedá).
Kyvadlová železniční doprava mezi hlavním nádražím a Smíchovem.
Kyvadlová železniční doprava mezi hlavním nádražím a Smíchovem.
Foto Damir Holas (září 2002)
Snad i ony neblahé povodně paradoxně urychlily úvahy o vyšším zapojení vlaků do pražské veřejné dopravy. Jakousi první vlaštovkou bylo zavedení městské železniční linky z pražské Libně přes Holešovice a Bubeneč do Roztok u Prahy, ale to by rozhodně nemělo být vše. Poté, co budou realizovány některé modernizace pražského železničního uzlu (o kterých jsem se částečně zmínil v článku "Železnice v Praze") budou vytvořeny vhodné podmínky pro zavedení jakéhosi pražského S-Bahnu, který by kromě hlavního města výhodně obsloužil i jeho okolí. A jak by to mohlo podle dostupných informací vypadat s linkovým vedením příměstských železničních linek v roce 2015?
Návrh linkového vedení železnice v Praze a okolí (stav: 2015). Zdroj: časopis DP-Kontakt
LinkaTrasa
1Kutná Hora-město - Kolín - Český Brod - Praha-Libeň - Praha-Masarykovo nádraží
2Kutná Hora-město - Kolín - Nymburk-hlavní nádraží - Lysá nad Labem - Praha-Vysočany - Praha-Masarykovo nádraží
3Mělník - Všetaty - Neratovice - Praha-Vysočany - Praha-Hlavní nádraží - Praha-Vršovice - Vrané nad Vltavou - Dobříš
4Mělník - Všetaty - Neratovice - Praha-Vysočany - Praha-Hlavní nádraží - Praha-Vršovice - Vrané nad Vltavou - Čerčany
5Vraňany - Kralupy nad Vltavou - Praha-Podbaba - Praha-Masarykovo nádraží
6Kladno-Dubí - Kladno - Praha-Ruzyně - Praha-Dejvice - Praha-Masarykovo nádraží
7Kladno-Dubí - Kladno - Jeneč - Praha,letiště - Praha-Dejvice - Praha-Masarykovo nádraží
8Beroun - Nučice - Rudná u Prahy - Praha-Smíchov - Praha-Hlavní nádraží
9Zdice - Beroun - Řevnice - Praha-Smíchov - Praha-Hlavní nádraží - Praha-Libeň
10Bystřice u Benešova - Benešov - Strančice - Říčany - Praha-Vršovice - Praha-Hlavní nádraží
11Stará Boleslav - Brandýs nad Labem - Praha-Satalice - Praha-Hlavní nádraží - Praha-Krč
20Nymburk-hlavní nádraží - Poříčany - Český Brod - Praha-Libeň - Praha-Hlavní nádraží - Praha-Smíchov - Řevnice
21Milovice-letiště - Lysá nad Labem - Praha-Vysočany - Praha-Hlavní nádraží - Praha-Vršovice - Říčany - Strančice
22Praha-Zličín,zastávka - Praha-Zličín - Hostivice - Praha-letiště - Praha-Ruzyně - Praha-Dejvice - Praha-Masarykovo nádraží
23Hořelice - Nučice - Rudná u Prahy - Praha-Smíchov - Praha-Hlavní nádraží
30Praha-Běchovice - Praha-Malešice - Praha-Vršovice - Praha-Smíchov - Praha-Radotín
31Praha-Vysočany - Praha-Libeň - Praha-Malešice - Praha-Krč - Praha-Radotín
32Roztoky u Prahy - Praha-Holešovice - Praha-Libeň - Praha-Malešice - Praha-Hostivař - Říčany - Strančice
33Roztoky u Prahy - Praha-Bubny - Praha-Malešice - Říčany - Strančice

Železnice v Praze a okolí na televizní obrazovce...

V úterý 31.1.2006 odvysílala Česká televize na svém druhém programu pořad "Nedej se", který se věnoval problémům železniční dopravy v hlavním městě a jeho okolí. Důležité je, že před kamerou zazněly některé poměrně zásadní skutečnosti - železniční doprava je v pražském regionu dlouhodobě "popelkou", která skomírá na úkor nejen individuální dopravy, ale vlastně i metra. Zazněly rovněž obavy o další osud expanze Pražské integrované dopravy z důvodu, že Středočeský kraj v současnosti rozjíždí vlastní integrovaný dopravní systém SID (= Středočeská integrovaná doprava). Rovněž bylo naznačeno, že pro budoucnost je nutné rozšířit počet železničních zastávek, zachovat Masarykovo nádraží ale i konat konkrétní činy (na úkor slovních proklamací či memorand).
V pořadu vystoupila celá řada lidí, kteří měli k tématu co říci - např. pracovníci Českých drah, Ropidu, ale i místní samosprávy (starosta Lysé nad Labem...) nebo zástupci občanských iniciativ. Za SPVD se natáčení zúčastnili Ondřej Fábera a Damir Holas - jejich tématem byla jednak rivalita SID vs. PID, ale i problém Masarykova nádraží. Pokud jste pořad v televizi nestihli, můžete se podívat zde.

... a v novinách

Zajímavý článek přinesla MF Dnes v polovině října 2007:
MF Dnes, regionální příloha Praha, 16. 10. 2007
Petr Švec


Vlakem do práce i kina

Praha se velmi brzy dočká svých městských železničních linek. Už 9. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, vyjedou vlaky spojující městské čtvrti i obce v okolí metropole pod novým označením a také v kratších intervalech. „Linky příměstské d opravy budou očíslovány tak, jako mají svá čísla i autobusy a tramvaje,“ popisuje první změny ředitel marketingu Českých drah Aleš Ondrůj. Hlavní město se tak připojí k evropským velkoměstům, kde je takzvaná S-Bahn nedílnou součástí městské hromadné dopravy. Například po trati z Masarykova nádraží přes Dolní Počernice a Běchovice do Kolína pojede linka číslo S1, do Čelákovic a Nymburka zase linka číslo S2. Celkem pod novým označením pojede jedenáct linek do všech směrů. Dopravní podnik také městské železniční linky zanese do svých map. „Železniční síť bude zvýrazněna na pláncích ve stanicích metra a zastávkách povrchové dopravy. V tramvajích, metru i autobusech uslyší cestující hlášení na zastávkách, kde je možné přestoupit na vlak,“ vysvětluje pražský radní Radovan Šteiner (ODS). Hlášení bude i ve vlacích a na nádražích. „Chceme upozornit cestující, že mohou jet po železnici. Často je to totiž ani nenapadne,“ uvažuje Ondrůj. Nové hlášení uslyší lidé na více než třiceti místech v Praze. „Třeba ve Vysočanech mohou lidé přestupovat z vlaku na metro. Nádraží je od stanice metra asi sto metrů, ale nikdo o tom neví,“ míní Ondrůj. Od prosince budou také některé spoje navíc posíleny. Například na trase Praha–Říčany se cestující mohou těšit na kratší intervaly. Přitom po některých tratích jezdí soupravy už po patnácti minutách, což je srovnatelné s tramvajovými linkami. Dopravní podnik také hodlá pozměnit jízdní řády tramvají a autobusů tak, aby spoje navazovaly na vlaky. Přitom jízdné ve vlacích bude stejné jako dnes. Po železnici mohou lidé jezdit na jízdenky MHD, předplatné kupony platí jen na území hlavního města. Město provoz vlaků podpoří příští rok asi 250 miliony korun. Dráhy nasazují na příměstské linky moderní klimatizované soupravy i půl století staré „panťáky“. Nových vlaků už je téměř třicet, kompletně by měly staré soupravy nahradit za sedm let. České dráhy také odmítají výtky cestujících, že vlaky mívají často zpoždění. Později, než mají, prý přijedou jen zhruba tři soupravy ze sta. Doslova revoluce čeká městskou železnici na konci příštího roku, kdy bude dostavěn železniční uzel pod Vítkovem. Dráhy pak zavedou několik dalších nových vlakových linek. Vlaky převezou nyní po městě asi 100 tisíc cestujících denně, Dopravní podnik 2,75 milionu. S-Bahn může u lidí podle zastánců získat důvěru zejména velmi hustou železniční sítí a také rychlostí – vlaková doprava je podle odborníků dokonce rychlejší než metro.
Nové označení železničních tratí v Praze a okolí se dostalo i na informační tabule v pražském metru. Jen je škoda, že u písmene S nejsou i čísla konkrétních linek...
Nové označení železničních tratí v Praze a okolí se dostalo i na informační tabule v pražském metru. Jen je škoda, že u písmene S nejsou i čísla konkrétních linek...
Foto Damir Holas (29. 11. 2007)

Praha

Hrad.
Praha, hlavní město České republiky, leží, dá se říci, ve středu země na řece Vltavě. Poprvé je zmiňována už v roce 965, Pražský hrad, odnepaměti sídlo vládců, panovníků (a dnes prezidenta) existoval už v 9. století. Její vývoj byl značně složitý a vydal by na samostatný web, takže se omezme na konstatování, že kolem historického centra postupně vznikaly další čtvrtě, připojovaly se okolní obce a rozsáhlé plochy města postupně zabraly nejrůznější průmyslové podniky i velká panelová sídliště. Významu Prahy odpovídá i dopravní infrastruktura - najdeme zde nejrozsáhlejší systém tramvajových tratí u nás, rozlehlou autobusovou síť i tři tratě metra. Sbíhá se sem řada silnic i dálnic (např. od Brna či Plzně), železničních tratí a na severozápadním okraji města je mezinárodně významné letiště Ruzyně.
Metro (Jiří Šplíchal).
Metropole České republiky má dnes kolem milionu obyvatel a za dobu svého vývoje prošla mnoha zvraty. Zatím nejzásadnější živelnou pohromou, které byla Praha a její obyvatelé vydáni na milost a nemilost, byla ničivá povodeň v srpnu 2002, která překonala i rozsáhlé záplavy z konce 19. století, z roku 1890. Její následky pocítili i ti, kdo bydlí od Vltavy na míle daleko, neboť zatopení 17 stanic metra stačilo k tomu, aby systém MHD dostal "zabrat". Ke cti dopraváků ale nutno podotknout, že i v této těžké době byla úroveň dopravy velice slušná. Povodeň navíc prolomila jisté bariéry, které do té doby existovaly, např. co se týče zapojení železnice mezi ostatní prostředky MHD.
Autobus a tramvaj.
Vzhledem k tomu, že Praha je hlavním městem České republiky, najdeme tu nejen řadu významných památek či institucí, ale i nejrozsáhlejší systém městské dopravy v naší zemi, který díky zřízení integrovaného dopravního systému pokrývá i část přilehlého Středočeského kraje. Mnoho autobusů, tramvají a vagonů metra či železnice denně přepravuje za prací, kulturou či zábavou velké množství pražských i mimopražských cestujících. Veřejná doprava má pro hlavní město a přilehlá sídla naprosto zásadní význam a bez ní by nebylo možné jejich normální fungování.

Podkategorie

  • statistika
    Kategorie statistika automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    1
  • zajimavosti

    Kategorie zajimavosti automaticky dodana pri importu clanku

    Počet článků:
    28
  • mestskadoprava
    Kategorie mestskadoprava automaticky dodana pri importu clanku
    Počet článků:
    23
  • zeleznice

    Kategorie zeleznice automaticky dodana pri importu clanku

    Počet článků:
    1
  • Pražské trolejbusy
    Počet článků:
    0

Přihlášení

Vyhledávání

Vánoční trolejbus 2022

NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022

  

Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.

Kompletní výsledky

  

vanoce20

TROLEJBUSY 2021

logo-t21 optimized

   

Projekt vydání dvojice tématických knih k 80. výročí plzeňských trolejbusů a 85. výročí výroby trolejbusů ŠKODA.

   

Oficiální stránka projektu TROLEJBUSY 2021

Official site of the project TROLEJBUSY 2021 (english)

19880215 jh 3prot15tr-414 jiraskovonam