liberec
Nízkopodlažní tramvaje
V devadesátých letech minulého století začalo být jasné, že má - li být městská
hromadná doprava konkurenceschopná vůči stále dynamičtěji se rozvíjející dopravě
individuální, bude nutné ji zpřístupnit všem vrstvám potencionálních zákazníků,
tedy třeba i starším lidem, tělesně postiženým nebo matkám s kočárky. Proto se
pomalu začalo s produkcí nízkopodlažních tramvají. Od nesmělých a díky
"spolehlivosti" takovýchto tramvají z produkce ČKD i krušných začátků jsme
nakonec dospěli do stavu, kdy jsou takové tramvaje už relativně běžné.
Jak vypadaly začátky nízkopodlažních tramvají v Liberci? V devadesátých letech
se po libereckých kolejích jeden čas proháněly hned dvě nízkopodlažní tramvaje
typové řady RT6. Jedna z nich, červeno - bílá, byla ale jen zapůjčená, později
Liberec opustila a nakonec skončila dosti neslavně ve šrotu. Druhý vůz si
dopravní podnik koupil, a proto má slušivý zeleno - bílo - žlutý městský kabát.
Nicméně s jeho spolehlivostí to je dosti neslavné, takže k velké škodě
libereckých cestujících stojí pouze ve vozovně.

Nízkopodlažní vůz RT6S se v příliš dobrém světle nepředvedl...
Na snímku pózuje ve smyčce Lidové sady.
Foto Jan Šlehofer (27. 10. 2003)
K průlomu došlo až v roce 2005, který byl celkově pro liberecké tramvaje docela
povedený. Poté, co se v létě po letech výluky vrátily do Horního Hanychova, kde
byla původní jednokolejná úzkorozchodná trať nahrazena moderní dvoukolejnou,
dorazily do města pod Ještědem i částečně nízkopodlažní tramvaje T3RPLF vzniklé
z legendárních vozů T3, které začala ČKD produkovat počátkem 60. let 20.
století. Vozy mají nízkopodlažní střední část, samozřejmostí je moderní
informační systém, úsporná elektrická výzbroj či pohodlné čalouněné sedačky.
Cena jedné modernizace je cca. 8,45 milionu Kč, přičemž na ni přispívá jak stát,
tak i město Liberec.
Oním významným datem, které se zapsalo do dějin tramvajové dopravy v podještědské
metropoli jako počátek snad už pravidelného provozu nízkopodlažních tramvají,
byla neděle 18. prosince 2005. Jejich dodávky započaly v listopadu 2005 prvními
čtyřmi kusy. Liberecký dopravní podnik navíc plánuje, že v dalších letech bude
jejich počet nadále vzrůstat. Počítá se s tím, že budou spřahovány do souprav
s vozy T3 s výzbrojí Progress a podlahou v normální výši, přičemž nízkopodlažní
vůz pojede jako první. Popřejme tedy těmto libereckým "nízkopodlažkám" a jejich
řidičům a cestujícím mnoho šťastných kilometrů bez nehod či poruch.

Nízkopodlažní vůz T3RPLF při zkušební jízdě na zasněžené konečné linky 3
v Horním Hanychově.
Foto Michal Chrást (27. 11. 2005)
Tento text byl zpracován s využitím tiskové zprávy DPML a podkladů od Ing. Tomáše
Krebse.
Den bez aut 2004
Na 22. září každoročně připadá Den bez aut. K této akci se připojil i Dopravní
podnik města Liberce a připravil na víkend 18. a 19. září 2004 den otevřených dveří.
Kromě toho se konaly ještě jiné doprovodné akce (např. den otevřených dveří
v pivovaru Konrád ve Vratislavicích nad Nisou či autogramiáda humoristy Petra Urbana).
My se ale budeme věnovat té části programu, která se týkala městské dopravy.

Jízdenka vydaná u příležitosti Dne bez aut.
Sbírka Damira Holase (18. 9. 2004)
Dopravní podnik města Liberce zpřístupnil zájemcům tramvajovou vozovnu v Nitranské
ulici. Na dvoře byla výstavka vozového parku tramvají i autobusů. Zvláště
zajímavé byly vozy 6MT evid.č. 117 nebo T4 a KT4, které byly v nedávné době
pořízeny z německé Gery. První z nich je upraven na kolejový brus, druhý bude
sloužit pro objednané jízdy. Z autobusů byl asi největším lákadlem tehdy nejnovější
přírůstek vozového parku DP Liberec - Sor BN12. Vynikl i kloubový autobus Karosa B961E
v provedení pro DP Brno, který měl upozornit na to, že stejné vozy se krátce poté objeví
i v Liberci.

Je kolem deváté hodiny ráno a liberecká vozovna čeká na první návštěvníky.
Foto Petr Dvorský (18. 9. 2004)
Otevřeny byly i haly vozovny, kde si bylo možno prohlédnout například vozy T3M
ev.č. 52 a 55, které v současnosti procházejí prohlídkou. Prodávaly se zde také
různé knihy, kalendáře, pohledy a další materiály s tématikou MHD. Velice zajímavá
byla i výstavka modelů libereckých tramvajových vozů z 20. let minulého století.

Při akci se návštěvníkům poprvé představila původně jablonecká tramvaj 6MT
ev. č. 117, která se nyní v Liberci renovuje.
Foto Damir Holas (18. 9. 2004)
Akce byla rovněž příležitostí pro různé prezentace - na panelech se návštěvníkům
představil nejen známý projekt Regiotram Nisa, ale třeba i návrh nové tramvajové
trati do Rochlice. Společnost Stavby silnic a železnic zase představila fotografie
původního stavu městské tramvajové trati a její následné rekonstrukce spojené se
změnou rozchodu.

Informační panely představily projekt regionální dopravy Regiotram Nisa.
Foto Damir Holas (18. 9. 2004)
Připraveny byly i vyhlídkové jízdy historickou tramvají Bovera ev.č. 78. Ta jezdila
po trase Vozovna - Lidové Sady. V jízdním řádu ovšem byla poznámka, že v případě
zvýšeného zájmu veřejnosti se bude z vozovny jezdit opačným směrem kratší trasou
na smyčku Viadukt, aby se zájemci o jízdu rychleji prostřídali. Na odpolední dobu
se plánovala jízda až do Jablonce, ale v sobotu 18. 9. se nakonec jelo jen
do Vratislavic a plánovaná jízda do Jablonce proběhla až v neděli.

Historická tramvaj Bovera ev. č. 78 na zelení doslova zaplavené Masarykově
třídě mezi Jezírkem a Severočeským muzeem.
Foto Damir Holas (18. 9. 2004)
Další část společného programu se konala i v sousedním Jablonci nad Nisou, a proto
byla mezi oběma městy zavedena i historická autobusová linka. Do vozovny navíc
po celou dobu konání akce dojížděly i pravidelné spoje meziměstské tramvajové
linky 11, které jinak končí na terminálu Fügnerova.

Jeden z Ikarusů, které zajišťovaly dopravu mezi Libercem a Jabloncem nad
Nisou, právě projíždí po Tanvaldské ulici Vratislavicemi.
Foto Damir Holas (18. 9. 2004)
Celá akce byla velmi vydařená a asi nikdo z fandů veřejné dopravy, kteří se sjeli
z řady koutů republiky, nelitoval. Je ale pravdou, že drobné nedostatky by se
našly: historická autobusová linka z Liberce do Jablonce nad Nisou měla celkem
dlouhý interval, takže i když na ní jezdily mj. kapacitní kloubové Ikary, řada
lidí dala přednost prodloužené tramvajové lince 11, která tak byla dost vytížená.
Autobusy sice také jelo hodně lidí, i když mohlo jich být možná víc... Ale ani
to nemůže zkazit dojem z celého vydařeného programu. Bylo vidět, že pořadatelé
se velice snažili. Za to jim patří velký dík a věřme, že se zase někdy něčeho
podobného znovu dočkáme. Stálo to za to.
Historické tramvaje
V Liberci existuje skupina nadšenců sdružených do Boveraklubu, která se zabývá
rekonstrukcemi a provozováním historických tramvají. Pojďme se proto nyní
podrobněji podívat na některé historické tramvaje, které se v Liberci objevily.
Historický motorový vůz Ringhoffer/BBC (Bovera)
Historický vůz ev. č. 78, kterému v Liberci nikdo neřekne jinak než Bovera, byl
vyroben ve firmě Ringhoffer v Praze na Smíchově v roce 1929. Elektrická výzbroj,
kterou dodala firma Brown - Boveri, se montovala až v dílnách v Ústí nad Labem.
Pocházel ze série vozů ev. č. 71-80 pro elektrickou malodráhu v Ústí nad Labem
(druhá série evid.č. 91-98 byla vyrobena v roce 1930). Ještě ve třicátých letech
došlo k dosazení pantografu. Po roce 1950 byl dosazován nízkonapěťový okruh s
baterií pro vnější osvětlení, signalizaci atd. V roce 1965 se z vozu stal
kolejový brus a v tomto stavu se v roce 1969 dostal do Liberce. Při přestavbě
byl zcela demontován interiér v oddíle včetně přepážkových dveří a jeho místo
zastoupilo brousící zařízení. Upraven byl i pojezd vozu a vždy levé dveře na
plošinách byly změněny na pevné. V Liberci obdržel vůz oranžový nátěr s č. 122
(od r. 1973 č. 107) s výstražnými žluto-černými pruhy. Ještě jako brus vůz
jezdil v rámci oslav 90 let MHD (1987). K této příležitosti obdržel původní
červenokrémový nátěr a o rok později byla zahájena jeho rozsáhlá rekonstrukce.

Bovera ještě v Ústí nad Labem projíždí křižovatku u hlavní pošty.
Při rekonstrukci byl sledován záměr uvést tramvaj do provozního stavu po roce
1945. Oprava byla zajišťována z větší části členy Boveraclubu o brigádách a bez
nároku na jakoukoli odměnu. Kompletně byla opravena střecha vozu, podlaha a
oplechování karoserie. Interiér byl zbaven starých nátěrů a doplněn chybějícími
díly jak novými, tak za použití částí z nalezených karosérií tramvají čísel 90
a 98. Části elektrické výzbroje (kontroléry, hlavní vypínače, bleskojistka) byly
opraveny v DP Praha, kompletně musela být položena nová kabeláž. Jízdní spodek
vozu byl opraven v dílnách v Liberci. Před zapůjčením na oslavy do Ústí nad
Labem v červnu 1999 byl obnoven původní lak. V září 1999 došlo ke zprovoznění
vozu a v souvislosti se získáním průkazu způsobilosti i k přečíslování z č. 88
na 78. Vůz je jedinou dochovanou pojízdnou dvounápravovou tramvají v České
republice na rozchodu 1000 mm a je určen ke zvláštním jízdám.

Bovera již jako historické vozidlo DP Liberec na mostku v Zeleném údolí.
(21. 9. 2002)
Vůz byl odstaven od srpna 2003 do července 2004, kdy se prováděla plánovaná
oprava pojezdu. V rámci této opravy byly obnoveny profily kol, které svými
parametry již nedovolovaly provoz na hlavových kolejnicích bez žlábku (trať
Liberec - Jablonec). Dále byla provedena renovace ozubených kol, listových per,
došlo k dosazení nových brzdových zdrží a obnově původního vzhledu podélníků
podvozku. Tyto práce smluvně zajistila liberecká firma ŽSO - FEREX za
vydatného přispění sponzorů. Boveraclub v době vyvázání vozové skříně
zajistil položení nové podlahy na plošinách, obnovu laku a další údržbářské
práce na karoserii vozu.

Ještě jednou Bovera: tentokrát na Šaldově náměstí v druhý květnový den roku 2002.
(2. 5. 2002)
Bovera je v provozu pro veřejnost na historické tramvajové lince 1. Tato linka
každoročně jezdí zpravidla o státních svátcích 1. a 8. května, 5. a 6. července,
28. září, 28. října a 17. listopadu.
Historický motorový vůz 6MT
Po roce 1945 nastala ve všech tramvajových provozech potřeba obnovy vozového
parku. Zatímco pro rozchod 1435 mm se připravovala nová řada čtyřnápravových
tramvají řady T, pro rozchod 1000 mm byl vyvinut jednotný obousměrný
dvounápravový vůz, označovaný jako typ 6MT. Celkem 50 tramvají tak bylo v letech
1952 až 1953 dodáno do provozů v České republice (Teplice, Jablonec, Most -
Litvínov, Ústí nad Labem a Liberec), dalších deset dorazilo i do Bratislavy.
Původně byla plánována i výroba vlečných vozů shodné konstrukce. Přímo pro
Jablonec bylo určeno celkem 9 vozů čísel 112 až 120 a do Liberce bylo dodáno šest
vozů čísel 41 až 46. Dochovaný vůz ev. č. 117 byl vyroben pro Jablonec nad Nisou
v roce 1953. V souvislosti s likvidací ostatních tramvajových provozů v okolních
městech se do těchto obou měst dostaly i další tramvaje tohoto typu. Provedení
vozů vycházelo z předválečných zkušeností firmy Ringhoffer. Vozy byly vyráběny
ve vagónce TATRA v České Lípě (vozy pro Bratislavu vznikly ve Studénce).
Tramvaje měly samostatný výměnný podvozek, na kterém spočívala jednoduchá skříň
s ocelovou kostrou. Elektrická výzbroj od BEZ Bratislava byla vyráběna ve
spolupráci se Škodou Plzeň. Pro odběr proudu byl na střeše pantograf. Současný vůz
ev. č. 117, který se jako jediný z celé série dochoval do současné doby, byl již
v roce 1957 z Jablonce nad Nisou dlouhodobě zapůjčen do Liberce, administrativně
byl převeden až v roce 1960 a po obnově nátěru v letech 1961-62 dostal nové
ev. č. 47. V roce 1966 změnil označení na č. 7 a po převedení do stavu služebních
na č. 128. V roce 1973 opět změnil inventární číslo na 106 a v roce 1979 putoval
do depozitáře Technického muzea v Brně - Líšni.

Motorový vůz 6MT u městských lázní v Jablonci nad Nisou v roce 1953.
Na začátku roku 2001 byl za účelem zajištění opravy do provozního stavu dlouhodobě
zapůjčen Dopravnímu sdružení obcí Jablonecka a ve spolupráci s Dopravním podnikem
města Liberce deponován v autobusových garážích ve Vilové ulici, kde jsou pod
vedením Boveraclubu prováděny renovační práce. Záměr zprovoznit vůz nejpozději
k příležitosti padesátého výročí zahájení tramvajové dopravy mezi Libercem
a Jabloncem nad Nisou se však neobejde bez finanční podpory sponzorů.

Začátek renovačních prací. Motorový vůz 6MT postupně chytá druhý dech.
(21. 4. 2001))
V současné době je dokončena hrubá stavba vozové skříně včetně základní podoby
interiéru. Vrcholí práce na povrchových úpravách karoserie. Z elektrické výzbroje
jsou již do vozu instalovány oba opravené kontroléry. Jejich renovaci, stejně
jako opravu podvozku, smluvně zajistila firma PARS NOVA Šumperk. V průběhu měsíce
září byl, před převozem do vozovny na Den otevřených dveří (18. - 19.9.2004),
zavázán podvozek. Vůz tak mohli poprvé obdivovat obyvatelé města i dopravní fandové.

Interiér vozu během rekonstrukce.
Aby se vůz dostal do provozuschopného stavu, zbývá ještě dokončit povrchovou
úpravu skříně, dodat pantograf (respektive upravit pantograf z vozu Gotha),
zajistit renovaci dalších částí výzbroje (odporníky, vypínače...) a adekvátní a
vyhovující náhradu hlavních vypínačů a srážecího odporu pro dobíjení baterie či
např. instalovat kompletní kabeláž.

Zkouška osvětlení.
(15. 11. 2003)

Stav vozu po dodání opraveného podvozku.
(24. 5. 2004)
Nyní ještě porovnáme základní technické parametry obou vozů (Bovera / 6MT): délka přes spřáhla:
10700 mm / 11452 mm. Délka vozové skříně: 9800 mm / 10000 mm. Rozvor:
shodně 3200 mm. Šířka vozové skříně: shodně 2200 mm. Výška
vozové skříně: 3280 mm / 3150 mm. Rozchod: shodně 1000 mm. Počet
míst k sezení: 20 / 22. Počet míst k stání: 40 / 38. Celková
obsadizelnost: shodně 60. Výkon motorů: 2x45 kW / 2x60 kW.
Odkazy
Strana 1 z 4
- Začátek
- Předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- Následující
- Konec