Město Hořovice leží ve středních Čechách v Hořovické pahorkatině, v okrese Beroun. V současné době má zhruba 6 500 obyvatel a funguje zde průmysl strojírenský, polygrafický a výroba hudebních nástrojů.
Archeologické nálezy dokládají osídlení na dnešním území města již od 10. století. Koncentrace osídlení však podstatně vzrostla na přelomu 12. a 13. století v souvislosti se vznikem hospodářského dvorce, později gotické tvrze, na místě dnešního tzv. starého zámku. Městem se Hořovice staly roku 1322, tedy o 20 let později než Beroun. V roce 1639 byla tvrz vypálena Švédy a po roce 1648 opravena ve stylu barokním. Po vystavění nového zámku na počátku 18. století ztratil definitivně funkci šlechtického sídla a sloužil jako obydlí úředníků a hospodářské zázemí. Poslední šlechtický majitel Jindřich hrabě Schaumburg ho v roce 1928 prodal státu a od té doby je sídlem Vojenských lesů. Hořovicko bylo dlouhá léta střediskem těžkého průmyslu a strojírenství, a to jak vlastní Hořovice, tak nedaleký Komárov. K historii je dobré též poznamenat, že do roku 1960 byly Hořovice okresním městem, po té byly okresem přičleněny k Berounu.

Na severozápadě obchází Hořovice dálnice D5 Praha - Beroun - Plzeň - Rozvadov, která byla v tomto úseku (Bavoryně - Mýto) uvedena do provozu v roce 1995. S ní je souběžná od Hořovic ještě vzdálenější silnice II/605 (dříve I/5). Přímo městem procházejí silnice 2. třídy II/114 Cerhovice - Hořovice - Hostomice - Dobříš a II/117 Žebrák - Hořovice - Mirošov - Spálené Poříčí - Blovice - Měčín - Klatovy.
Jednou z dopravních zajímavostí Hořovicka je silnice z Hořovic - Sklenářky do obce Tlustice, která kříží letiště. Proto je tato silnice III. třídy osazena dopravní značkou "Dej přednost v jízdě letadlům" a světelnou signalizací. Pokud nejsou v činnosti semafory na "křižovatce", platí ona absolutní přednost letadel daná dopravní značkou.

Do Hořovic není vedena žádná dálková autobusová linka. Naprostou většinu provozu regionální autobusové dopravy zajišťuje dopravce Probo Trans Beroun, spol. s r.o., pouze linku Kladno - Hořovice - Příbram provozuje ČSAD MHD Kladno a.s. Většina linek je součástí systému Středočeské integrované dopravy (SID), který má v Hořovicích a okolí zónu 12. Integrované linky jsou v jízdních řádech i na vozech opatřeny zjednodušeným označením složeným z písmene podle oblasti a dvoučíslí - v případě Hořovic Axx (linka do Kladna) a Cxx (ostatní linky - oblast Berounsko). Probo Trans označuje svou část provozu Středočeské integrované dopravy také jako Integrovanou dopravu Berounska (IDB), od tohoto názvu se však ustupuje.

Autobusové nádraží je umístěno na náměstí Boženy Němcové (v jízdních řádech je označováno jako Hořovice, nám. B. Němcové), tzn. na kopci s centrem města, který dělí od železniční stanice hluboké údolí Červeného potoka. Železniční stanice je od autobusového nádraží vzdálena zhruba 2 kilometry, což s ohledem na členitý terén znamená kolem dvaceti minut chůze.
Dalšími významnými zastávkami regionálních autobusů jsou Valdek I, Valdek II, Železniční stanice, Sklenářka I a Cintlovka. K železniční stanici však nejezdí zdaleka všechny linky (a na nich zdaleka ne všechny spoje), takže přestup mezi autobusem a vlakem je v některých případech obtížný.
Zajímavé je, že na některých zastávkách jsou pro usnadnění orientace cestujících umístěny papíry s odjezdy spojů do jednotlivých směrů.

Železnice má pro Hořovice velký význam. Městem prochází trať číslo 170 Beroun - Plzeň - Cheb, v Berouně navazující na trať 171 z Prahy. Tato trať je dvoukolejná a elektrifikovaná a jsou po ní vedeny vlaky osobní (zastávkové), spěšné a rychlíky. Ještě v roce 1990 zde zastavovalo rychlíků minimum, postupně jich však přibývalo a v současnosti zde zastavují všechny.
Z Hořovic je vedena dlouhá železniční vlečka do Komárova, na které by bylo při dobré vůli také možno zavést osobní dopravu.

V souvislosti s železniční dopravou stojí za pozornost, že v čekárně významné autobusové zastávky Nemocnice je dodnes umístěna nástěnka s jízdním řádem železniční tratě ČSD číslo 17 (dnešní 170) z let 1983/1984, který je částečně přelepen jízdním řádem z let 1992/1993. Zatímco v roce 2005 byl jízdní řád z let 1983/1984 ještě z velké části čitelný, v roce 2007 už byla velká část nástěnky vandalsky vypálena. Zato se na jiném místě odloupáním pozdější vrstvy objevila část jízdního řádu dokonce z let 1979/1980...

V Hořovicích, stejně tak jako v obdobných městech, provozovala MHD společnost ČSAD. Ještě začátkem 90. let zde bylo v provozu neuvěřitelných šest linek, z nichž většina vyjížděla za město do okolních obcí a linka 6 naopak do města Hořovic vůbec nezajížděla. K městskému charakteru provozu přispívalo samoobslužné odbavování cestujících při nástupu všemi dveřmi - předem zakoupené jízdenky se znehodnocovaly v mechanickém označovači. Organizace dopravy však byla typická pro ČSAD provozy, tedy značně chaotická.

V devadesátých letech došlo k ohromnému úpadku zdejší linkové dopravy a MHD v Hořovicích na nějakou dobu úplně zmizela ze světa, některé městské linky byly převedeny na linky regionální. Pohrobky zdejší rozsáhlé MHD jsou tedy linky Hořovice - Podluhy - Křešín (dříve Hořovice - Podluhy - Rpety; 210 043, označení SID C43) a Hořovice - Praskolesy (210 044, SID C44).
V polovině devadesátých let byl opět obnoven provoz hořovické MHD nejprve na trase Nádraží - Palackého náměstí - Nemocnice, později byl rozsah provozu rozšířen ještě o úsek Cintlovka - Nádraží.

Dnešní jedinou linku městské hromadné dopravy provozuje dopravce Probo Trans Beroun, spol. s r.o. se sídlem Pod Hájem 97, Králův Dvůr. Dopravní závod ČSAD v Hořovicích, následník dopravního závodu 117 krajského státního (do roku 1988 národního) podniku ČSAD KNV Praha, byl zakoupen dnešní společností Probo Group v roce 1995, jako dopravce Probo Trans Beroun však funguje až od roku 1999, kdy Probo Group zakoupila královodvorský podnik ČSAD Ingo-Trans Beroun, spol. s r.o. (dřívější dopravní závod 116). Hořovický areál dopravce se nachází na Masarykově ulici 549, u zastávky Hořovice, u garáží. Kromě dopravních závodů v Králově Dvoře a Hořovicích používá Probo Trans Beroun odstavnou plochu v Praze Na Knížecí, která nahradila dopravní závod (103) na Smíchově, ve kterém sídlil podnik ČSAD Praha - západ zakoupený v roce 2004.

Jediná linka hořovické městské hromadné dopravy je označena licenčním číslem 210 009, od roku 2006 používá také označení systému Středočeské integrované dopravy C 9 (píše se s mezerou místo číslice 0, linky s dvoumístným číslem mezeru mezi písmenem a číslem nemají). Do 9. prosince 2006 měla linka licenční číslo 216 123. Trasa linky je uvedena v následující tabulce. Uvedeny jsou všechny zastávky, konečné jsou vyznačeny tučně.

Linka je v provozu pouze v pracovní dny, a to v době zhruba od 4.45 do 22.45 hodin. V každém směru je vedeno 11 spojů. Intervaly mezi spoji jsou zcela nepravidelné a pohybují se v rozmezí od 20 do 180 minut (s výjimkou posledního spoje ve směru Cintlovka - Náměstí Boženy Němcové, který na náměstí Boženy Němcové přijíždí ve 22.39, tj. 372 (!) minut po předchozím spoji v 16.27. Ve špičkách jede jedním směrem jeden až dva spoje za hodinu. Celou trasu z Cintlovky k Nemocnici autobus projede za 17 minut.
Většina spojů je vedena v úseku Nemocnice - Žel. st. a opačně. Z Cintlovky jedou pouze dva spoje - v půl druhé a půl jedenácté večer - a na Cintlovku jediný spoj v půl třetí. Městská hromadná doprava je v této relaci pouze zanedbatelným doplňkem provozu regionálních linek.
První ranní spoj nezačíná svou cestu k nádraží u nemocnice, ale až u zámku, a poslední večerní spoje od nemocnice i z Cintlovky jsou ukončeny na náměstí Boženy Němcové. V úseku Náměstí Boženy Němcové - U zámku dochází ke větvení - některé spoje nejezdí kolem hřbitova, ale přímo. Stejně tak k nádraží některé spoje jezdí přes Valdek II místo přes Valdek I a Letnou. Obě tato větvení jsou z územního hlediska zanedbatelná a pro zpřehlednění provozu by bylo lepší trasu sjednotit.

Provoz městské dopravy zajišťují dva autobusy. Ty v rámci svých turnusů z městské linky přejíždějí i na regionální linky, které však dříve bývaly linky MHD - dnešní C43 do Křešína a C44 do Praskoles.
Současnou (jednolinkovou) verzi provozu MHD Hořovice zajišťovaly od znovuobnovení provozu autobusy městského trojdvéřového provedení typu Karosa B 732 SPZ BE 75-00 a BE 78-18 v červeno-bílém městském nátěru a opatřené výraznými nápisy "Městská doprava Hořovice", znakem města a logem dopravce. Dnes už žádný z těchto autobusů v Hořovicích neslouží, ale jeden je možno vidět v provozu MHD Rokycany u dopravce Miroslava Hroudy.

Od roku 2003 je do provozu MHD Hořovice vypravován autobus SOR B 10.5 registrační značky 1S0 1969. Tento vůz je rovněž městského trojdvéřového provedení a jezdí v červeno-bílém nátěru, ale navíc je vybaven digitálními orientacemi a má sníženou podlahu (přední a střední dveře s jedním schodem a zadní se dvěma schody).
Druhým autobusem, který je dnes určen k provozu městské dopravy, je Karosa B 832 RZ 1S3 0497. Karosy B 832 se vyráběly na export do států bývalého Sovětského svazu ve druhé polovině 90. let, a ačkoli pro ČR se v té době dodávaly už kulaté Karosy řady 900, zároveň vyráběné Karosy 800 se vzhledově ještě shodovaly se řadou 700 - byly tedy hranaté.

Dnešní hořovická B 832 byla vyrobena v roce 1999 a jako několik dalších vozů své typové řady skončila pro platební neschopnost zahraničního zákazníka u českého dopravce - podniku ČSAD Praha - západ. Odtud vyjížděla na linky pražské MHD a měla přiděleno evidenční číslo 1173, které je na boku vozu stále čitelné. V Hořovicích jezdí od roku 2004.
Dřívější působení v Praze není na Karose B 832 znát jen podle evidenčního čísla, ale i podle vyvěšených Smluvních přepravních podmínek Pražské integrované dopravy a umístění ukazatele času a pásma Mypol, který je dnes již vypnutý, ale v roce 2005 na něm ještě svítilo pásmo P (hlavní město Praha).
V případě provozní neschopnosti některého ze dvou městských autobusů je nasazen jakýkoli autobus dvoudvéřového linkového provedení v modro-bílém nátěru (Karosa C 734, C 934, C 934E, C 954, C 954E, SOR C 9.5). Ten má pak za sklem cedulku "Městská doprava".

Na lince MHD Hořovice byl zaveden nástup předními dveřmi a výstup dveřmi ostatními a platil na ní tarif Středočeské integrované dopravy pro jednu zónu. Jednotlivá jízdenka placená v hotovosti stála plnocenná 10,- a zlevněná 4,- Kč, dovozné činilo 5,- Kč. Čipovou kartou se platilo plné jízdné 8,- a zlevněné stejně jako v hotovosti 4,- Kč a dovozné 4,- Kč. Čipová karta mohla sloužit také jako dlouhodobá časová jízdenka - pro jednu zónu stála sedmidenní 80,- / 40,- Kč a třicetidenní 230,- / 115,- Kč.

Od února 2008 byl na lince zaveden bezplatný provoz. Veškeré náklady spojené s jejím provozem tak hradí dopravci město Hořovice.

Zastávky MHD jsou osazeny nejčastěji poměrně novými městskými hranatými modrými označníky, na kterých je nakreslen autobus, uveden název zastávky a na plechové desce jsou vylepeny jízdní řády. Pokud zastávku využívají i regionální autobusy, jsou i jejich jízdní řády vylepeny na označníku městském.
Některé zastávky jsou opatřeny pouze označníkem regionální dopravy, tj. půlkulatým terčem s logem Probo Transu Beroun a názvem zastávky na zahnuté žluté tyči.

Jízdní řád linky MHD je shodného provedení s regionálními linkami, ale trasa je za označením SID a licenčním číslem uvedena v podobě "MHD Hořovice,Cintlovka-žel.st.-nám.B.Němcové-nemocnice" (včetně tohoto umístění malých a velkých písmen a bez mezer). Stejně jako na všech linkách, které jsou integrovány v celé své trase, není uvedena kilometráž, ale pouze čísla zón (v tomto případě u všech zastávek "12").

Několik spojů hořovické MHD v dopravní špičce je slušně obsazeno, po většinu dne však jezdí městské autobusy využité velmi slabě - ve voze často jede jeden nebo dva cestující, výjimkou nejsou ani jízdy naprázdno. Za nízké využití městské dopravy může zejména špatná návaznost na vlaky u nádraží.
Provoz městské hromadné dopravy je v Hořovicích zajímavým městotvorným prvkem - díky tomu, že se po městě pohybují červeno-bílé autobusy s výrazným označením "Městská doprava" a že jsou zastávky osazeny označníky městského typu, působí Hořovice jako významné město. Při nasazování autobusů linkového provedení a používání klasických označníků by si běžný návštěvník města vůbec provozu MHD nevšiml.
Bohužel, pouhá viditelnost provozu k jeho optimálnímu využití nestačí - ke zvýšení obsazenosti autobusů hořovické MHD by bylo zapotřebí zpřehlednit a lépe přizpůsobit příjezdům a odjezdům vlaků nabídku spojů.