hlucin
Hlučín
Historie a současnost Hlučína
Hlučín je menší město (15 tisíc obyvatel) severně od Ostravy.
Nachází se v bývalém Prusku a během historie ho od nedaleké Ostravy několikrát
dělila státní hranice (naposledy v letech 1938 - 45). Hlučín je podobně jako
nepoměrně větší Havířov v podstatě klidným předměstím Ostravy, ale narozdíl od
Havířova, kde dojíždí do Ostravy jen část obyvatel (20 tisíc denně, z nichž
zhruba 15 tisíc používá individuální automobilovou dopravu), je Hlučín na
Ostravě téměř stoprocentně závislý a většina jeho obyvatel používá na cestě za
prací do Ostravy veřejnou dopravu. Relace Ostrava - Hlučín je dnes
nejfrekventovanější meziměstskou relaci v aglomeraci a zahrnuje kromě samotné
dopravy obyvatel Hlučína i dopravu z mnoha obcí v Hlučínském výběžku.
Počátky dopravy ve městě
Počátky dopravy jsou spjaty s vybudováním jednokolejné
trati Opava - Petřkovice - Chalupki (dnes Polsko, dříve Prusko). Tato trať byla
dokončena až ve 20. letech 20. století, ale z důvodu přičlenění Chalupek k Polsku
po roce 1918 byl její význam jen velmi okrajový a pro dopravu v Ostravské
aglomeraci nulový. Během období 1. republiky nebylo tedy Hlučínsko s Ostravou
uspokojivě spojeno.
40. a 50. léta - velké zlepšení dopravy na Hlučínsku
Na konci 40. let po sloučení všech dopravců do jednotného
DPMO vznikla řada velkorysých projektů, jak zlepšit dopravu v aglomeraci jako
celku, realizována však byla pouze jedna stavba, ale zato klíčová pro dopravu na
Hlučínsku - výstavba jednokolejné tramvajové trati Ostrava Přívoz - Petřkovice
(tzv. Trať Míru) a elektrifikace železniční trati Petřkovice - Hlučín a její
použití pro tramvajovou dopravu. Vznikl tak jeden z prvních kombinovaných systému
železnice - tramvaj. Pro křižování tramvají bylo postaveno několik výhyben. Celá
trať končila na vlakovém nádraží v Hlučíně a byla uvedena do provozu v roce 1950.
Vznikla tak velmi významná tramvajová linka Mírové Náměstí - Hlučín, která dostala
číslo 1. Provoz na ní obstarávaly výhradně dvounápravové vozy.

Poslední okamžiky hlučínské
tramvaje, most přes Odru mezi Přívozem a Petřkovicemi.
Foto Jiří Hertl (1981)
60. léta - zavedení autobusové linky DPO do Hlučína
V 60. létech byla zavedena autobusová linka č. 34 přes
Hošťákovice do Hlučínského sídliště Rovniny, která jezdí dodnes.

Poslední okamžiky hlučínské
tramvaje, most přes Odru mezi Přívozem a Petřkovicemi.
Foto Jiří Hertl (1981)
70. léta - postupný úpadek trati
Tramvajová trať na přelomu 60. a 70. let zatím unikla
neblahému osudu, který postihl ostatní příměstské tramvajové tratě, nicméně
údržba trati byla zanedbávána a prodlužovala se jízdní doba díky častým pomalým
jízdám. V průběhu 60. a 70. let se několikrát měnila konečná linky 1 ve městě
Ostrava a to z Mírového Náměstí do Bělského Lesa a posléze do Hrabové, aby byla
nakonec v roce 1976 zkrácena na úsek Hlučín - Přívoz, Černý Potok na nově
vybudovanou smyčku. Hlavním důvodem pro rozdělení linky číslo 1 bylo odstranění
dvounápravových tramvají z centra města.

Poslední okamžiky hlučínské
tramvaje v roce 1981, Petřkovice.
Foto Jiří Hertl (1981)
80. léta - jedna z největších tragédií tramvajové dopravy na Ostravsku
Počátkem 80. let byl stav trati do Hlučína neúnosný
a rozhodovalo se co s ní. Uvažovalo se z celkovou rekonstrukcí tratě a vybudování
smyčky na nádraží v Hlučíně, která by umožnila provoz moderních T vozů místo
v té době již značně zastaralých dvounápravových vozů, které sloužily už téměř
40 let. Důvodem pro zachování tramvajové dopravy v této relaci byla jednak značná
(skutečně tramvajová) frekvence cestujících a také ekonomické důvody, neboť po
ropné krizi v 70. letech nastala obecně renesance elektrické trakce i z důvodu
její rentability. Nicméně - nastal už téměř klasický vývoj příměstské tramvajové
dopravy - tedy neschopnost domluvy města Ostravy a okresního úřadu v Opavě
(pod který Hlučín spadá) na podílu při financování nezbytné rekonstrukce tratě
vedl k její velmi nešťastné likvidaci koncem roku 1982. Co ale bylo horší, jistý
"dopravní odborník" si nechal patentovat nápad, jak snížením náspu přestavět
bývalou železnici na rychlostní komunikaci. Tento vskutku genitální počin byl
záhy velice rychle realizován. Co na tom, že trať vedla hustě osídlenou čtvrtí
v Petřkovicích a Ludgeřovicích a že tento čin vedl ke neúnosnému zvýšení emisí
a hlučnosti v této lokalitě. Bylo taktéž rozhodnuto o zbourání nových rodinných
domků podél nové silnice, někteří občané si ale vynutili jejich zachování
a vybudování protihlukových stěn. Nejhorší ale na celé věci je, že dle územního
plánu měla nová komunikace vést asi o kilometr vedle mimo jakékoliv obytné celky.

Poslední okamžiky hlučínské tramvaje
v roce 1981, Ludgeřovice.
Foto Jiří Hertl (1981)
Bylo - také klasicky - rozhodnuto o předání relace Hlučín - Ostrava ČSAD, jenže
to narazilo na tvrdý odpor občanů Hlučínska, kteří poučení neblahým vývojem na
Karvinsku, si vynutili nahrazení tramvajové linky autobusy DPO. Byla tedy zavedena
nová linka číslo 56 ve trase Poruba, Alšovo Náměstí - Přívoz - Hlučín, Nádraží a
to ve špičkovém intervalu 5 minut. Jezdily na ní převážně kloubové autobusy Ikarus,
což byla tehdy další značná ekologická zátěž pro danou lokalitu. Proto bylo
přislíbeno zavedení trolejbusů po staré silnici, které ovšem - také klasicky -
nebylo dodnes realizováno pro nedostatek investičních prostředků.

Poslední okamžiky hlučínské tramvaje,
nádraží Hlučín.
Foto Jaroslav Veselý (1981)
90. léta - období slibů a integrace
Na nátlak občanů i radních postižených obcí se v roce 1996
znovu (ale tehdy velmi reálně) uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy do
Hlučína (tramvajová frekvence by tomu odpovídala) a to v úseku Přívoz, Sad Boženy
Němcové (dnešní nejbližší bod trolejbusů ke Hlučínu) - Hlučín, autobusové stanoviště,
jehož vzdálenost činí 10 km. Nicméně znovu zůstalo jen u slibů. Na druhou stranu,
na rozdíl od Karvinska, kde v té době pokračoval plynulý a ničím nerušený přesun
obyvatel do IAD, který byl nastartován již předáním relací ČSAD v 60. a 70. létech,
zde díky tarifu DPO stále jezdila většina obyvatel Hlučínska veřejnou dopravou.
Co však v té době začínal být problém, byl citelný úbytek cestujících v souběžných
spojích ČSAD, které přes Hlučín jezdily do vzdálenějších obcí v Hlučínském výběžku.
Doprava za tarif ČSAD nemohla dopravě DPO vůbec konkurovat a tak zde docházelo
k plýtvání. Proto bylo v roce 1997 přistoupeno k postupnému budování Ostravského
dopravního integrovaného systému, který zde znamenal částečné omezení spojů DPO
do Hlučína při současném začlenění příměstských linek ČSAD Ostrava do jednotného
tarifního systému. V praxi to znamenalo, že do autobusů ČSAD byly nainstalovány
stejné znehodnocovače jízdenek jako v městských autobusech DPO a rovněž bylo možné
použít předplatní jízdenky DPO. Rovněž byly linky ČSAD Ostrava nově očíslovány.
Na některých linkách funguje smíšený provoz DPO a ČSAD Ostrava. Tento smíšený
provoz je zárukou trvanlivosti integrace, protože při vystoupení jednoho dopravce
systém nezaniká, jak tomu došlo v roce 1999 v Rychvaldě na Karvinsku po vystoupení
ČSAD Karviná z integrace. Postupně byla do ODIS zaintegrována většina obcí Hlučínského
výběžku. Rovněž byla zaintegrována i železniční trať Hlučín - Opava. ČSAD Ostrava
se díky integraci vyhla omezování spojů v této relaci a mohla zde uplatnit
kloubová vozidla, která zde byla převedena z postupně utlumovaných linek jinde
v okolí Ostravy.

Dnešní ostravská "tramvaj" na autobusovém stanoviští v Hlučíně.
Foto Paweł Słowik (18.03.2006)
Nástin vývoje v příštích létech
Hlučínsko tedy nepotkal stejný vývoj jako Karvinsko.
Nicméně - z hlediska frekvence cestujících nejsou autobusy v této relaci zrovna
ten nejlepší způsob dopravy. Proto se v současné době uvažuje o obnovení tramvajové
dopravy do Hlučína. Nezbytnou podmínkou pro obnovení je výstavba nové rychlostní
silnice do Hlučína dle územního plánu, který by umožnila uvolnit stávající
komunikaci pro tramvajovou trať. Tramvaj by se tak po více než 20 letech vrátila
na své původní místo. Tato trať je již zakreslena na oficiálních stránkách
Českých drah a i Krajský úřad Moravskoslezského kraje má zájem na jejím obnovení.
Počítá se dokonce i s lehkou elektrifikací navazující Železnice z Hlučína do
Opavy pro provoz příměstských tramvají z Ostravy do Opavy.