Než se začneme věnovat MHD, podíváme se v krátkosti i na dopravu v okolí Kolína, protože město je významnou dopravní křižovatkou. Napojení na železnici získal již v roce 1845 tratí z Olomouce do Prahy (dnes tratě 010 a 011). V roce 1870 byla do Kolína přivedena také Rakouská severozápadní dráha, tedy trať z Vídně a jižní Moravy, která dále pokračuje do severních Čech s odbočkou do Prahy (tratě 230 a 231). Tyto tratě jsou dnes dvoukolejné a elektrifikované a patří k našim nejvýznamnějším železničním tahům. Význam Kolína jako železničního uzlu podtrhuje v neposlední řadě i lokálka do Ledečka (trať 014) otevřená roku 1900. Kromě hlavního nádraží se na území města nacházejí ještě zastávky Kolín – Zálabí, Kolín – zastávka, Kolín – dílny a Kolín – místní nádraží. V Kolíně najdeme i množství vleček obsluhujících zdejší podniky. V neposlední řadě nesmíme zapomenout také na jednu zdejší železniční zajímavost. Tou je v nedávné době obnovená část původní úzkorozchodné zemědělské drážky Kolín – Jestřabí Lhota, jejíž nádraží a malé muzeun leží v místní části Sendražice. Dnes však už nevozí cukrovou řepu do místního cukrovaru, ale turisty, pro které je svezení miniaturním vláčkem s parní mašinkou atraktivním zážitkem. Postupně také pokračuje obnova trati směrem k Býchorům, kde by měla být turistická železnice ukončena.
Přímo městem také prochází hlavní silnice I/38 od Znojma a Jihlavy pokračující směrem na Mladou Boleslav a Českou Lípu. V brzké době bude hlavní silniční tah přeložen na obchvat města a ulicím se tak uleví především od tranzitní kamionové dopravy. Z Kolína též vychází silnice I/12 do Prahy a několik dalších silnic nižších tříd. Ve městě je na Labi i říční přístav, který je mimo jiné domovem osobní lodi Kolinea a aby byl výčet úplný, nesmíme zapomenout na místní vnitrostátní civilní letiště.

Město má díky železnici velmi dobré spojení prakticky se všemi regiony jak v Čechách, tak i na Moravě. Na tratích 010 a 011 jezdí vlaky všech kategorií, na tratích 230 a 231 jezdí osobní vlaky a rychlíky, na trati 014 pouze vlaky osobní. Osobní vlaky na tratích 010 a 011 jsou zajišťovány moderními příměstskými jednotkami CityElefant jezdícími mezi Prahou a Pardubicemi, na některých vlacích kategorie SC pak jezdí moderní „rychlovlaky“ Pendolino, které však kolínským nádražím pouze projíždí.

Regionální autobusovou dopravu na Kolínsku provozuje několik dopravců. Nástupcem bývalého ČSAD je dnes společnost Okresní autobusová doprava, zkráceně OAD Kolín, která vznikla v roce 1996 a přímo ve městě sídlí, konkrétně na Polepské ulici v areálu bývalého ČSAD. Z dalších dopravců jsou to především ČSAD PolKost z Kostelce nad Černými Lesy, a Veolia Transport Východní Čechy, který spravuje i místní autobusové nádraží nacházející se přímo před nádražím železničním. Zasahuje sem také několik dálkových linek jiných dopravců. Oblast Kolínska je dnes zaintegrována do Středočeské integrované dopravy (SID).

Vozový park dvou nejvýznamnějších regionálních dopravců na kolínsku – OAD a Veolia Transport je tvořen především vozy značek Karosa a SOR různých typů a provedení. U společnosti OAD Kolín ještě donedávna jezdilo poměrně dost autobusů v městském třídveřovém provedení, které byly ovšem nasazovány na regionální linky. Jednalo se patrně o „pohrobky“ městského provozu v režii bývalého ČSAD, protože nástupci původního provozovatele MHD (AJKA a později MAD) vozový park po ČSAD nepřevzaly.

První zmínky o pravidelné autobusové dopravě v Kolíně a okolí jsou z června roku 1926. Od této doby svými autobusy mnozí soukromí dopravci, různí autodrožkáři a státní Československá pošta, později sloučená se silniční dopravou ČSD, vozili své cestující většinou na linkách spojujících zastávky ve městě s obcemi a městy blízkými i vzdálenými až do válečných let. V časech vlády "rudé hvězdy" zajišťoval MHD v Kolíně národní podnik ČSAD KNV Praha, závod 112 Kolín. Po privatizaci kolínského ČSAD provozoval městskou dopravu od dubna 1993 soukromý podnikatel – firma AJKA. Za necelé tři roky s ním byla pro nespolehlivost a celkovou nespokojenost ukončena spolupráce a současně byl založen městský dopravní podnik – společnost Městská autobusová doprava Kolín (MAD Kolín s.r.o.). V neděli 1. října 1995 vyjely autobusy značky Karosa B732 pro své první cestující pod vlajkou nové městské dopravní společnosti. Od roku 2000 byl vozový park nějakou dobu obnovován moderními nízkopodlažními vozidly Mercedes-Benz Citaro. Pak přišlo období, kdy z úsporných důvodů dopravu omlazovaly nové vysokopodlažní autobusy značky Karosa nebo se modernizovaly starší vozy. V roce 2005 byla společnost MAD Kolín odprodána nadnárodnímu dopravnímu koncernu Connex, který se později přejmenoval na Veolia Transport (podrobnosti o prodeji městské společnosti jsou blíže rozebrány v dalším textu). Nějakou dobu ještě působila společnost MAD Kolín v rámci tohoto koncernu pod svým názvem, dnes je kolínský provoz MHD organizačně začleněn do společnosti Veolia Transport Východní Čechy, která má sídlo v Chrudimi. Od roku 2005 se obnova autobusového parku provádí vozy SOR BN12 a SOR NB12.

Sídlo společnosti MAD Kolín s.r.o. bylo v době její samostatnosti v centru města na adrese Sokolská 2, 280 02 Kolín 2. Na této adrese je dnes pouze informační a předprodejní kancelář. Provozní areál se však nachází v Orebitské ulici, v objektu firmy Vodos, kde je pronajata jedna hala s kanálem a odstavná plocha pro autobusy. Podle statistiky zveřejněné dopravcem měla společnost v roce 2004 celkem 32 zaměstnanců, z nichž bylo 26 řidičů a 2 dílenští pracovníci. Autobusy v rámci MHD ujely 731 706 km a provozní náklady se pohybovaly ve výši 18 616 000 Kč.

A ještě jedna zajímavost. V průběhu neúspěšného experimentu s provozováním MHD soukromou firmou AJKA byly v kolínských ulicích k vidění zajímavé věci. Po skončení pronájmu původních, převážně zánovních autobusů B730, začala AJKA shánět nová vozidla. Tak se ve městě v roce 1993 objevovaly na linkách MHD vozy s logem ČSAD Kladno, Karosy C734 a mimo jiné také autobusy ŠM11 odkoupené od Dopravního podniku Hradec Králové. Nasazení 12 resp. 13 let starých vozidel asi cestujícím nepřipadalo jako plánované zlepšení MHD. Celkem zde jezdily dva vozy typu ŠM11 (ex. ev.č. 226, 237) a jeden ŠL11, které byly u řidičů neoblíbené a prý je likvidovali sypáním písku do motoru a převodovky. Z Hradce Králové byly také v Kolíně dva autobusy B731.00 (oba ex. Hradec Králové, jeden z nich ex. ev.č. 165, původně Praha ev.č. 33xx).

Jakým způsobem byla MHD organizována v době, kdy její provoz zajišťoval závod ČSAD není z dostupných podkladů známo a tak se zaměříme spíše na bližší popis fungování MHD od devadesátých let do současnosti, kdy se zde událo několik významnějších zvratů.

V roce 1993 provoz převzala, jak již bylo popsáno v části historie, soukromá firma AJKA. V této době bylo v Kolíně v provozu pět linek MHD jejichž provoz se omezoval v podstatě jen na území města a jeho místních částí. Jedinými samostatnými obcemi v okolí města, kam zajížděly městské autobusy, byly Polepy a Tři Dvory. Linkové vedení ke 4.10.1993 vypadalo takto:

• 1: Nemocnice – Náměstí Republiky – Sendražice


• 2: Štítary – Nádraží – Šťáralka


• 3: Náměstí Míru – Nádraží – ZŠ


• 4: Samoobsluha – Nádraží – Šťáralka


• 5:Tři Dvory – Nádraží – Polepy

(Zdroj: www.citybus.cz)

Od roku 1995 potom provoz převzala nově založená městská společnost MAD Kolín a linkové vedení bylo postupně upravováno a rozšířeno i o nové lokality, přestalo se jezdit pouze do Tří Dvorů. Městské autobusy začaly také zajíždět do některých dalších obcí mimo město, i když jen ve velmi omezeném rozsahu. Do 14.9.2005 bylo v provozu šest linek MHD:

• 1: (Zibohlavy) – Nemocnice – Samoobsluha – Náměstí Republiky – Nádraží – Tatradomy – Sendražice / TPCA

(provoz: Pd 4:40 – 22:00 , intervaly (špička/sedlo/večer) 20/30/nepravidelné min. ; (6)(7)(sv) 5:20 – 20:30 , intervaly 30 min.)

• 2: Štítary – Samoobsluha – Náměstí Republiky – Nádraží – Šťáralka

(provoz: Pd 4:40 – 19:45 , intervaly 20/30/30 min. ; (6)(7)(sv) 5:20 – 18:00 , intervaly 60 min.)

• 3: Ul. Míru – Samoobsluha – Polepská – (Tiskárny) – Nádraží – Tovární / (Tatradomy – Vinice) – Zimní stadion – Nádraží – (Tiskárny) – Samoobsluha – Ul. Míru

(provoz: Pd 4:40 – 22:00 , intervaly 20/20/30 min. ; (6)(7)(sv) 5:00 – 20:00 , intervaly 60 min.; na lince se periodicky střídaly tři varianty trasy – základní okruh, okruh se zajížďkou k Tiskárnám a okruh se zajížďkou na Vinice přes Tatradomy, o víkendech jezdila linka všemi spoji přes Vinice)

• 4: (Radovesnice I. – Štítary) – Samoobsluha – Polepská / Náměstí republiky – Nádraží – Kablo / Tatradomy – TPCA

(provoz: pouze Pd špička a omezeně večer ; spoje vedeny po dvou základních trasách – přes Polepskou na Nádraží nebo přes Náměstí Republiky ke Kablu (každý třetí spoj) ; do Štítar a Radovesnic pouze dva spoje ; většina spojů v ranní špičce jen ve směru „tam“)

• 5: Polepy – (Nádraží „tam“) – Náměstí Republiky – Zimní stadion – (Nádraží „zpět“) – Vinice

(provoz: pouze Pd špička ; spoje vedeny po několika odlišných trasách, většina spojů vedena z Náměstí Republiky buď do jednoho nebo druhého směru, většina z nich nezajíždí na Nádraží, některé spoje vedeny také k TPCA)

• 6: Nemocnice – Nádraží – Tatradomy – (Ovčáry, náves „tam“) – TPCA

(provoz: pouze Pd cca 5:00 – 20:30 , intervaly 30 min., vybrané spoje jsou ukončeny na Nádraží ; v této podobě linka existovala až po otevření automobilky TPCA, do té doby jezdila pouze jako posilová ve směru nemocnice – město s výrazně menším počtem spojů)

Od 14.9.2005 došlo k úpravám jízdních řádů, kdy byl například omezen provoz na lince 6 na cca 1 spoj/hod. V návaznosti na otevření hypermarketu TESCO byly naopak zavedeny další tři nové linky:

• 7 TESCO – Náměstí Republiky – Nádraží – Tatradomy – TPCA – (TTESA - GMCZ)

(provoz: pouze Pd cca 5:20 – 20:30 , intervaly nepravidelné ; linka převzala část obsluhy průmyslové zóny místo linky 6 ; část spojů ukončena na Nádraží)

• 8 (Radovesnice I. – Štítary) – Samoobsluha – Náměstí Republiky – Nádraží – Kablo / TPCA

(provoz: pouze Pd špička ; pouze několik spojů s mírně odlišnými trasami)

• 10 TESCO – Samoobsluha – Polepská – Nádraží – Tatradomy – Sendražice

(provoz: pouze (6)(7)(sv) cca 6:30 – 20:30 , intervaly 60 – 90 min. ; kromě obsluhy hypermarketu TESCO též posila k lince 1)

Kromě změn v linkovém vedení se během roku 2005 udála ještě další významná změna, a to již zmíněný prodej městské společnosti MAD Kolín koncernu Connex (dnes Veolia Transport). U Kolína jak známo leží rozsáhlá průmyslová zóna se závodem TPCA. Dokončení výstavby automobilky znamenalo malou revoluci v jinak poklidném provozu MHD, kde se do té doby drobné změny jízdních řádů odehrávaly vždy po několika letech. Město se totiž zavázalo zajistit kvalitní a časté spojení do průmyslové zóny a dopravce na tuto situaci musel reagovat organizací provozu podle systému "jezdí všechno, co má kola." Byla zavedena kapacitní linka 6, která byla provozována v pracovních dnech přibližně v půlhodinovém intervalu, a ve špičkovém období zajížděly k bráně automobilky TPCA některými spoji snad všechny městské linky. A v tom se ukázal být kámen úrazu...

Přestože byl provoz MHD v Kolíně jedním z nejkvalitnějších v menších městech u nás, městu se přestala zamlouvat finanční náročnost zajišťování této veřejné služby. Poté, co náklady na MHD výrazně vzrostly v souvislosti se zahájením provozu do průmyslové zóny (autobusy mimo špičková období jezdily téměř prázdné, ale podle dohody mezi městem, státem a TPCA jezdit musely), dostal se městský dopravce na "černou listinu" nehospodárných městských společností, které je třeba prodat, aby služby zajistily soukromé firmy ekonomičtěji a lépe. Nikdo z vedení města se neptal, zda MAD Kolín skutečně hospodaří špatně, nikdo se neptal vůbec na nic... Zájemci o městského dopravce si na radnici podávali dveře a představitelé města si v tisku pochvalovali, jak už nebudou muset přispívat na nové autobusy a rozšiřování provozu. Ještě se přitom vydělá prodejem společnosti a zadluženému městu tak zřejmě přibudou nějaké peníze na dlouho slibovaný akvapark. Nakonec byla MAD Kolín zakoupena společností Connex (dnes Veolia Transport).

Více variant trasy jedné linky, problémy s dodržováním jízdních řádů, vedení spojů ve společných úsecích ve stejných časových polohách a komplikované spojení Sendražic s vlakovým nádražím – právě tyto důvody vedly k tomu, že byla k 1. září 2009 provedena optimalizace provozu městské hromadné dopravy. Přinesla pravidelné intervaly (30 minut v pracovní dny, 60 o víkendech a svátcích), proklady spojů ve společných úsecích, zpřehlednění číslování a omezení počtu výjimek z trasování jednotlivých linek. Současně došlo k přesunu hlavního přestupního uzlu MHD ze zastávky Pošta (na náměstí Republiky) do zastávky Nádraží. Linky MHD byly nově roztříděny na kmenové (tvoří páteř celého systému), posilové (jezdí mimo období letních a zimních prázdnin a období přepravních špiček), doplňkové (mají nepravidelný interval a obsluhují území, kam nedosahují kmenové linky), víkendové a linky zajišťující obsluhu závodu TPCA. Optimalizace byla uvedena v život 1.8.2009 s tím, že o měsíc později byly provedeny určité korekce (zrušení či zřízení nových spojů, event. vzájemné převody spojů mezi linkami).

Zároveň byl v srpnu 2009 pro linky MHD dodán nový, plně nízkopodlažní standardní autobus SOR NB12 City ve slušivém červeném nátěru dopravce Veolia. I na tom je vidět, že kolínská MHD rozhodně nestagnuje a věřme, že je a bude pro občany i návštěvníky Kolína atraktivní alternativou k individuální automobilové dopravě.

Jízdenky se dříve, přesněji řečeno do doby prodeje městské společnosti MAD, prodávaly také v předprodeji, nyní je ale možné si ji opatřit pouze u řidiče. Neobvyklé ovšem bylo to, že ač se jízdenky prodávaly mimo vozidlo, nebyly zde znehodnocovací strojky a takto zakoupenou jízdenku musel cestující předložit řidiči, který jí znehodnotil ručně natržením. V době, kdy byla ještě MHD provozována firmou AJKA pak byla zajímavostí také rozdílná cena jízdenky v pracovních dnech a volných dnech, kdy se jízdné navyšovalo o 1,- Kč.

Do vozů je povolen nástup pouze předními dveřmi a výstup ostatními. Odbavení cestujících probíhá pomocí elektronické pokladny Mikroelektronika a jízdné je možné uhradit buď v hotovosti nebo pomocí čipové karty. V současné době je cena základní jízdenky 11,- Kč v hotovosti, resp. 9,- Kč při platbě z čipové karty. Tarif je nepřestupný. Existují také předplatní jízdenky na 30 nebo 90 dní či zlevněné jízdné pro dané skupiny obyvatelstva. Kompletní aktuální ceník jízdného je možné nalézt na webových stránkách dopravce.

Zastávky jsou označeny modrými městskými označníky s piktogramem autobusu, názvem zastávky a výpisem linek, které ji obsluhují. Označníky jsou provedeny nejen jako samostatné stojany, ale velmi často jsou umístěny také na sloupech veřejného osvětlení, připevněné na zdech objektů apod. Součástí většiny zastávek jsou čekárny mnoha různých provedení. Na některých zrekonstruovaných zastávkách byl vyměněn nejen přístřešek za nový modernější, ale zároveň byly opraveny i nástupiště. Téměř všechny zastávky jsou také doplněny odpadkovými koši. Menší terminály MHD jsou vybudovány před nádražím a v zastávce Pošta (na náměstí Republiky). Je zde vždy po čtyřech stanovištích pro různé směry a linky a většinou se sem sjíždí více autobusů najednou. Na náměstí Republiky je z doby, kdy zde existoval hlavní přestupní uzel dokonce provoz upraven tak, že i proti sobě jedoucí autobusy najíždějí dveřmi každý z jedné strany ostrovního nástupiště, takže cestující, kteří zde přestupovali nemuseli vozidla obcházet a následně přecházet na druhou stranu ulice.

Jízdní řády jsou městského provedení, se samostatnými sloupci pro pracovní dny, soboty a neděle. Nechybí samozřejmě číslo linky, seznam zastávek, stručný popis celé trasy, údaje o dopravci a vysvětlivky k různým poznámkám u spojů jedoucích po odlišné trase. Bohužel nejsou nijak vyznačeny spoje zajišťované nízkopodlažními autobusy. V současné době mají jízdní řády jinou (a dlužno podotknout, že přehlednější a celkově líbivější) grafickou podobu, než v dobách městského dopravce a jsou shodného provedení, jako např. jízdní řády MHD v Chrudimi. Jízdní řády jsou však na zastávkách vylepeny bez jakékoliv další ochrany proti povětrnostním vlivům či neukázněným jedincům, což na jejich jinak kvalitním provedení trochu ubírá. Na některých zastávkách, především těch významnějších s větším pohybem cestujících jsou vylepena také přehledná schémata sítě.

Všechny autobusy jsou deponovány v objektu firmy Vodos v Orebitské ulici, kde je pronajata jedna hala s kanálem a odstavná plocha pro autobusy. Sídlo dopravce se nachází v Chrudimi, v Kolíně má však informační a předprodejní kancelář v bývalém sídle městské společnosti MAD Kolín v Sokolské 2 v centru města, poblíž náměstí Republiky a zastávky Pošta.

Po nepříliš úspěšném experimentu s provozováním MHD soukromou společností na počátku devadesátých let, se naopak v letech 1995 – 2005, kdy byla provozována městským dopravním podnikem, podařilo vybudovat velmi kvalitní systém. Kolínská městská doprava má vysokou úroveň a lze ji bezpochyby zařadit mezi naše nejlepší "maloměstské" systémy MHD. I s novým provozovatelem si MHD stále drží svou kvalitu, především co do četnosti spojení a celkově dobré plošné i časové obsluhy území města. Pokud bychom chtěli být hnidopichy, jistě by se i nějaké chyby daly nalézt, velkou část dřívějších nešvarů však odstranila optimalizace MHD provedená v roce 2009. Celkově je ale doprava vysoce hodnocena, o čemž svědčí i její solidní využívání cestujícími prakticky v jakékoliv denní době. Nelze než doufat, že bude městská doprava i nadále pokračovat ve svém rozvoji a přinejmenším neklesne pod svou současnou kvalitativní úroveň.

Při psaní článku byla využita prezentace společnosti Veolia Transport "Optimalizace provozu MHD Kolín" z července 2009 a webové stránky www.veolia-transport.cz, www.mukolin.cz, www.citybus.cz a www.mhdkolin.estranky.cz