Mnoho let bylo obyvatelům sídliště Barrandov slibováno kapacitní spojení s centrem města tramvajovou dopravou. Od roku 1985, kdy se nastěhovali první nájemníci až do současnosti, kdy na sídlišti žije cca 25 000 lidí, bylo zpracováno mnoho variant a po mnoho let bylo toto spojení zajišťováno kloubovými autobusy.

Až v září 2001 byla konečně zahájena náročná stavba 3,5 km dlouhé tramvajové trati. Nejnáročnějším úsekem byly bezesporu dvě mostní estakády na sebe navazující. První stoupá od zastávky Hlubočepy přes Hlubočepskou ulici a trať ČD 122 vedoucí do Rudné u Prahy, druhá pak překlenuje Růžičkovu rokli podél ulice K Barrandovu. K vůli stavbě pilířů muselo být přeloženo nejen koryto Hlubočepského potoka, ale i část Hlubočepské ulice včetně inženýrských sítí. Mostní estakády jsou dohromady dlouhé 781 m a nejvyšší výška nad terénem je 31 m. Celkové převýšení trati je přibližně 130 m.

V samém srdci sídliště je pak trať vedena samostatně segregovaně od okolních ulic mnohdy zahloubená do dlouhých podjezdů. Její výstavba byla náročná i pro samotné obyvatele sídliště. Díky hloubeným úsekům, které jsou nyní v podjezdech pod Lamačovou a Tréglovou ulicí byly uzavírány a překládány vozovky. Několikrát také měnily trasy i autobusové linky, dosud obsluhující sídliště.

1. 11. 2003 probíhaly na nové trati energetické zkoušky. Mezi smyčkou Hlubočepy a konečnou Barrandov pendlovaly ve dvouminutovém intervalu třívozové soupravy. Hlavním důvodem bylo prověřit zejména napájecí systémy.

Kapitolou samotnou je pak velkolepé až monstrózní ztvárnění zastávek podle návrhů architekta Patrika Kotase. Ten mimo jiné navrhl také liberecký přestupní terminál MHD Fügnerova či stanici metra Rajská zahrada. Každá z nových stanic barrandovské trati je provedená v jiné barvě pro snadnou zapamatovatelnost a výraznost v jinak šedivém sídlišti. V barvě dané stanice jsou nejen přístřešky zastávek a jejich další zařízení, ale i portály okolních podjezdů, či protihlukové stěny. Zastávky jsou vybaveny moderním informačním systémem pro cestující. Kromě elektronických jízdních řádů ukazujících linku a dobu do jejího odjezdu jsou zde umístěny informační kiosky. Zde si můžeme najít spoj pomocí dotykové obrazovky, či se telefonicky spojit s informačním střediskem Dopravního podniku hl. m. Prahy. Vybavení zastávek a vůbec celá trať je tak srovnatelná s lepším evropským standardem.

Objevují se i spekulace o tam zda bylo skutečně nutné stavět na zastávkách takové velkolepé stavby. Je však jasné, že ty stály jen zlomek ceny z celkové ceny této moderní tramvajové trati, jejíž největší položkou byly bezesporu nutné mostní estakády z údolí Vltavy nahoru na Barandov. Minimálně zastávka Chaplinovo náměstí, která je uprostřed samotného sídliště si moderní ztvárnění určitě zaslouží a docela pěkně oživuje sídliště a navazuje k sousednímu obchodnímu komplexu. Nabízí se však také otázky, jak tyto zastávky obstojí v boji s vandaly. V něm by jim ale měl napomoci i kamerový systém. Dalšími nepřáteli jsou jistě povětrnostní vlivy, ve spojení s řemeslným zpracováním, jehož kvalita už také byla zpochybňována. Až čas tedy ukáže a také podle údržby uvidíme, zda si Pražané svých pěkných zastávek budou vážit či zda je nechají zchátrat.

V pátek 28.11.2003 v dopoledních hodinách proběhlo oficiální otevření tramvajové trati na Barrandov za účasti prezidenta republiky, primátora a dalších představitelů hlavního města Prahy. Veřejnost se pak mohla svézt po nové trati až o den později, tedy v sobotu 29. 11. 2003. Od stejného data došlo v Praze k drobným úpravám linkového vedení a na novou trať byly přesměrovány linky č. 12 a 14, ve špičkách pracovních dnů pak ještě linka č. 20. Vzhledem k velmi dlouhému stoupání (respektive klesání při zpáteční cestě) jsou na tyto linky vypravovány výhradně vozy T6A5 a T3RP a rychlost po mostní estakádě ve směru dolů je omezena na 35 km/hod. I přes nepřízeň počasí jezdily po celou sobotu tramvajové soupravy plné nejen místních, ale zejména zvědavých Pražanů i příznivců městské dopravy z celé ČR. Od 1.9.2004 byl provoz na trati dále posílen, když byla v ranní přepravní špičce zavedena nová linka č. 13 vedená na Smíchovské nádraží a obsluhovaná sólo vozy. Už je ale minulostí - koncem listopadu došlo k jejímu zrušení a nahrazení přesměrovanou tramvajovou linkou č. 4.

Na závěr je nutné napsat, že pro obyvatele této části Prahy přináší tramvajová doprava zkvalitnění a urychlení dopravy do centra města (ze stanice Anděl je jízdní doba 16 minut) a je příspěvkem pro zlepšení životního prostředí. V budoucnosti se počítá s prodloužením tratě do oblasti Holyně, kde je plánována další výstavba.