Boston

Boston, město na východním pobřeží Spojených států amerických (USA), je hlavním městem státu Massachusetts. Než jsem odletěl do Ameriky, očekával jsem velkoměsto typu „železobetonsklo“, ale byl jsem příjemně překvapen. Naprosto všude, i v centru, jsou parky s jezery a podél všech silnic staleté stromy. Zeleň je na každém kroku a je výborně ošetřována. Město Boston je tvořeno centrem s mrakodrapy a okrajovými částmi, kde se nachází obytné zóny s nádhernými vilami. Obchodní zóny jsou rozmístěny na okraji města, průmyslové zóny zde téměř nenajdete. V Bostonu je také jeden z největších přístavů na východním pobřeží Ameriky. Město má obrovský komplex budov Harvardu, kam se sjíždějí studenti z celého světa. V pracovní dny se do města sjede až 4 000 000 lidí, o víkendech jejich počet klesá až k 1 000 000.

Automobilová doprava je katastrofální. Velká síť silnic a dálnic je přeplněná auty. Předpisy se moc nedodržují, takže na silnicích vládne chaos. Přes všechen chaos zde ale není vidět moc nehod. Pod centrem města je obrovská spleť tunelů, za jejichž použití se platí. Veřejnou dopravu zde kromě taxíků a autobusů také zajišťují tři základní linky metra, které se dále rozvětvují. Dále zde najdeme rychlodrážní tramvaj, která jezdí v centru jako podzemí metro a na okraji centra se větví na linky B, C, D, E a pokračují po povrchu jako klasická tramvaj. Momentálně pro naši republiku jsou však z celého Bostnu nejzajímavější trolejbusy, které dnes jezdí na třech linkách. Jako zajímavost o Bostnu lze také uvézt, že zde panuje až neuvěřitelná fobie z teroristů a že fotografování objektů a zařízení veřejné dopravy není tak jednoduché jako u nás nebo i v jiných státech USA. z tohoto důvodu musí mít každý na všechno povolení. Policejní hlídky jsou na každém rohu. Setkal jsem se i s nepříjemnými řidiči (i řidičkami, kterých je tu spousta), kteří neměli moc pochopení pro fotografování vozů ve městě.

Boston byl prvním městem v Americe, kde se roku 1897 poprvé rozjelo metro. Však do dnešních dnů doznalo mnoho změn. Nadzemku i podzemku tvoří 4 základní tratě označené barvami, které se ještě na perifériích dále rozvětvují. Provoz na jednotlivých tratích je zajištěn soupravami ze 70.-80. let. Každou trasu obsluhuje souprava v barvě linky. Určitou zvláštností je zelená linka. Na této lince je provoz zajišťován tzv. tramvajemi upravenými pro provoz pod zemí. Odebírají proud z troleje pomocí pantografu. Zelená linka se v tunelu rozvětvuje a vyjíždí na povrch v trasách označených: B,C,D,E. Nejzajímavější je trasa D, která připomíná svým charakterem ke konci města spíše vesnickou lokálku. Trasa linky je po celé délce ale oplocená. Přestupní terminály v tunelech představují spíš nádraží, kde se sjíždějí soupravy ze všech směrů, orientace je dosti složitá. Navíc se soupravy v tunelech křižují, předjíždějí, některé se zde i otáčí. Má-li někdo představu, že jízda tzv. tramvají je rovná bez jakéhokoliv stoupání či klesání, se mýlí. Vozy jezdí do téměř pravoúhlých zatáček, čekají na tzv. podzemních křižovatkách a podjíždějí jiné křižující se trasy linek. No prostě zážitek!! Na nástupištích hraje kapela či jednotlivci, kteří si hudbou přivydělávají.

Na mnoha místech ve městě vyčnívají pod asfaltem ještě staré koleje. V ulicích je také možno spatřit občas trolejové sloupy. Zda se jedná o trolejbusové či tramvajové není zřejmé. V bývalé tramvajové vozovně ve Watertownu se nachází ještě jedna nabouraná tramvaj. Koleje ve vozovně jsou přeasfaltované a prostor se využívá jako veřejné parkoviště. Vozovna je však odříznuta od tramvajové sítě. Na zelené lince právě (podzim 2004) probíhá dlouhodobá výluka mezi stanicemi North Station a Lechmere. Trať v tomto úseku je vedena na samostatném tělese cca 8 m nad terénem. Tento úsek musel být rozebrán kvůli stavbě nové dálnice. Kdy a zda vůbec bude obnovena doprava se neví. V tomto úseku jezdí nyní výluková autobusová linka. Na vozech metra, tramvají a autobusů se v současné době provádějí částečné modernizace. Vozový park se obměňuje pouze autobusy a trolejbusy.

Trolejbusová doprava, zahájila provoz v roce 1937. Do rozkvétajícího se systému přišla v 70.-80. letech stagnace a zrušilo se co se dalo. Do dnešních dnů přežil jen zlomek všech tratí a jedna vozovna. Jak již bylo řečeno, v Bostnu jsou v současné době provozovány 3 trolejbusové linky a jedna manipulační trať do vozovny, která je však obsluhována vyjíždějícími a zatahujícími vozy. Připravuje se výstavba tratě centrum - Letiště, avšak její zprovoznění je kvůli opožděným stavebním pracím odloženo na neurčito. Převážná část trati vede v samostatném tunelu. Zároveň se také připravuje rekonstrukce trolejové sítě, která je na evropské i východoevropské poměry v neuvěřitelně špatném stavu. Mnohde jsou ještě vidět dřevěné sloupy, které se uklání do všech stran nad vozovkou. Pevné vedení je celé zprohýbané a snad tisíckrát spojované. Ovládání výhybek je manuální pomocí tlačítka na sloupu. Ve městě je jedna provozní trolejbusová vozovna North Cambridge, dále jsou nové trolejbusy odstaveny v bývalé tramvajové vozovně Watertown Yard. Napájeni trol.sítě je na koncích trati měkké ( při rozjezdu více vozů kolabuje síť, spadává pod 400V).

Všechny trolejbusové tratě jsou umístěny na perifériích, tedy v obytných částech města. Konečná stanice Harvard square je umístěna v tunelu, kde je přestup na metro a další autobusové linky. Trolejbusové stanice na ulicích nemají samostatné zálivy. Jsou pouze označeny jednoduchou cedulí na sloupu s číslem a směrem linky. Před stanicí je dopravní značka se zákazem parkovaní, kterou stejně každý přehlíží, takže trolejbus zastavuje doslova na silnici. Zastávky jsou rozmístěny po cca 200 metrech. Jsou téměř všechny na znamení, ale vzájemně se mezi sebou neliší. Takže nezasvěcený cestující neví o který typ stanice se jedná. Proto je lepší dávat znamení v každém případě. Není však problém zastavit i mimo stanici. Trolejbusy jezdí celodenně poloprázdné, takže není problém se posadit. Jízdní řády na zastávkách nenajdete, ty lze dostat pouze ve formě letáčku v přestupních terminálech.

Ve vozovně se trolejbusy odstavují tak, že jsou stále zapnuté a připraveny k okamžitému výjezdu.Vozový park se skládá z 21 původních trolejbusů New Flyer E800 (rok výroby 1974-1976), z 18 trolejbusů Škoda - Neoplan ETB (rok výroby 2004) a 10 zatím odstavených trolejbusů stejného typu Škoda - Neoplan. Funkční vzorek kloubového duobusu Škoda - Neoplan DMA je momentálně testován na zkušební trati bez trolejového vedení.

Vozovna North Cambridge
New Fleyr E800:
4006, 4007, 4009, 4010, 4012, 4013, 4015, 4016, 4024, 4026, 4028, 4029, 4030, 4033, 4034, 4037, 4038, 4040, 4041, 4042, 4049
ŠKODA - NEOPLAN ETB:
4102, 4103, 4104, 4107, 4108, 4109, 4110, 4111, 4112, 4114, 4115, 4116, 4117, 4118, 4120, 4121, 4124, 4125

Vozovna Watertown Yard
ŠKODA - NEOPLAN ETB:
4101, 4105, 4106, 4113, 4119, 4122, 4123, 4126, 4127, 4128 trolejbusy byly připraveny na zkušební jízdy po nové trati na letiště.