Náš kolega Michal Tichý se v červnu 2003 vypravil na několikaměsíční pobyt do země kde včera znamená zítra nebo možná zítra znamená včera a rozhodl se, že se s námi o zážitky podělí. Tak tedy vystupme spolu s Michalem na americkém kontinentě a ponořme se do tajů zdejšího světa ...

Ahoj z New Yorku. MHD je docela dobre provazana, je zde vsak prekryv trati metra a regionalnich zeleznic provozovanych mnoha dopravci. Na prvni pohled to je ale chaos. Cestu z letiste do Columbia University na Manhattan jsme z tohoto duvodu absolvovali taxikem [ja vim, hruza]. Opravdu hruza, vsude samy beton, estakady, zacpy, zeleznice na sloupech, silnice na sloupech, hruza. Az jsem se zdesil, jak by to mohlo v budoucnu vypadat nejen v Plzni, na kterou jsem si ihned vzpomnel. Takovou zaplavu aut jsem jeste nikdy nevidel. Dnes jedeme na letiste LaGuardia autobusem, ktery tam jede asi hodinu, metro tam bohuzel nejezdi stejne jako na mezinarodni letiste J.F. Kennedyho, ktere je s nejblizsi stanici spojeno kyvadlovym autobusem. Podobne spojeni je i s letistem LaGuardia. Vse zdarma po predlozeni letenky nebo pouzite palubni vstupenky. Nova linka metra k letisti je ve stavbe, samozrejme jak jinak nez zase na sloupech. Zuzeni ctyrproude dalnice kvuli verejne doprave je samozrejme nemyslitelne.

Pripojim jeste poznatek z cesty autobusem M60, z Columbia University na letiste LaGuardia. Autobusy se v New Yorku oznacuji podle ctvrti. M-Manhattan, Q-Queens, atd. Pak nasleduje cislo. Busy jsou strasne hlucne, ridici maji uniformu a pripominaji neco mezi policistou, vojakem a ridicem. Vozy jsou vybaveny pouze dvema dvermi. Jedny predni, temi se nastupuje a do pokladny se davaji mince. Bankovky se neprijimaji, presto, ze jizdne stoji 1-2 dolary a dolarova mince je vzacnosti. Dalsi zpusob placeni je METROCARD> Karta s magnetickym prouzkem nabita na urcity pocet jizd. Druhe dvere jsou kuriozni, aby se otevrely, cestujici do nich musi vrazit, nebo zatlacit, jinak se neotevrou a jsou pouze pro vystup. Sedadla pripominaji plastove pisoary zname z tramvaji T3, to vse i u nejnovejsich busu. Nikde plosina pro kocarek nebo pro kufr.

Denver je mestem s dvema miliony obyvatel, ktere v 50 letech zrusilo tramvaje, aby je pred tremi lety opet obnovilo. V soucasne dobe zde jsou v provozu dve linky tzv. Light Rail, na nichz jezdi velice tiche soupravy vozu pripominajicich designove tramvaje KT4 v Tallinu. Kazda souprava ma tri takoveto vozy. Pocet cestujicich desetkrat prevysil ocekavani. Proto stavi se nove trate, ktere privedou tramvaj, ktera v segregovanych usecich dosahuje rychlosti az 55 mil/h (asi 88 km/h) na mezinarodni letiste. V rozestavenych usecich se pocita s vyuzitim neelektrifikovane zeleznicni trate spolecnosti Union Pacific. Zajimavosti je, ze tramvaj vydava zvuky stejne jako vlak, kdyz prejizdi prejezd. Silna houkacka a mirne cinelove zvoneni. Mezi mrakodrapy to pusobi docela nekompromisne, jako kdyby ta tramvaj rikala: Uhnete z cesty, kdyz jedu ja. Na klasicke zeleznici jsou videt hlavne nakladni vlaky (az 104 vagonu tazenych 5 lokomotivami), osobni vlak v Denveru jsem zatim nevidel. Cestovani vlakem je v Americe dosti drahe a mnoho trati bylo zruseno, takze takove cestovani je i pomale. V Denveru a okoli jsem nevidel zadnou elektrifikovanou trat. MHD je tedy zajistovana hlavne autobusy, ktere jezdi cca na 250 mestskych linkach a dale na nekolika desitkach primestskych linek, ktere spojuji Denver se satelitnimi mesty jako Boulder, Arvada, Aurora, Littleton, Brighton, Wheat Ridge, atd. Mestske autobusy se radi do tech skupin L-local, ktere stavi na vsech zastavkach a maji stalou trasu, X-express, rychle linky, ktere spojuji vzdalenejsi mestske casti s centrem (a jsou drazsi) a Ltd. - Limited, to jsou spoje linek skupiny local, ktere objizdi dopravne zatizena mista a jejich trasa neni vzdy stejna, jsou pouze garantovany nektere konkretni zastavky. V poslednich dvou skupinach se prevazne objevuji kloubove vozy. Kuriozitou je tzv. Free Mall Shuttle, jehoz trasa vede centrem mesta a meri asi 1 km. Spojuje vyznamne stavby a je to takovy jezdici chodnik pro ty, kterym se nechce slapat po svych. Linka vede ulici 16th Street Mall, ktera pripomina pesi zonu, ale auta se zde objevuji take. Tato linka je provozovana plynovymi a akumulatorovymi autobusy, ktere maji zvlastni tvar a jejichz ridic sedi na prave strane. Jizdni draha je tak uzka, ze ridic musi dbat neustale na to, aby drzel kola presne 4 palce od obrubniku, protoze jinak narazi bud do nej, nebo do stromecku vysazenych uprostred ulice. Mimochodem, kdyz jdou kola vozu pres obrubnik, v Americe se to uz bere jako dopravni nehoda spocivajici v poskozeni verejne prospesne stavby. Jizdni draha ma vyjete koleje a tak to trochu evokuje dojem, ze se jedna o pokus o navrat tramvaje i sem. Znalci MHD by mohli videt urcitou paralelu v nemeckem Essenu, kde jezdi autobusy (drive duobusy) po betonovych kolejich. Tyto vozy vsak musi stat cca 12 hodin u nabijecky a obsluhuji velice kratkou trat. S masovym nasazenim se proto v zadnem pripade nepocita, spise se jedna o drahou nahradu tramvaji na teto tzv. pesi zone a take o snahu zprijemnit dychani chodcum. Dle mych prvnich dojmu z Denveru se jedna o mesto, ktere postupne obraci svou pozornost od budovani parkovist a sirokych cest velice pomalu smerem k cloveku, tedy k preferenci a zkvalitneni verejne dopravy v ramci teto vice nez 3 milionove aglomerace. Dukazem muze byt i skutecnost, ze kazdy autobus je vpredu vybaven drzaky na kolo a preprava kola je zdarma, plati pouze cyklista. Je ale fakt, ze drzak pojme pouze dva bycikly, zrejme to zdejsim podminkam zatim staci. Preprava kola uvnitr tramvaje je samozrejmosti.

Mimochodem MHD nejzdim, mame totiz kola a Denver je podle meho nazoru zrejme jedno z mala mest, kde se nachazi cyklisticke stezky. Dve paterni lemuji dve reky, ktere se zde stekaji a sice Cherry Creek a South Platte River. Je to prijemna cesta, ovsem kazdou chvili nejaky silnicni most pres reku, bezne jsou krizovatky, kam usti 6 ruznych smeru. Jsem proto docela rad, ze dole u reky, kde vede stezka je relativne mir a klid. Denne jezdime tak 14 km na kole, coz je vzdalenost do prace a zpatky. Denver je celkem prijemne misto, ale bez centra, protoze centrum tvori par mrakodrapu a parkovaci domy a jedna pseudohistoricka napodobenina kapitolu ve Washingtonu, ktera nenapodobuje kapitol v Rime, ale spise se podoba chramu Sv. Petra ve Vatikane, jo a jeste jeden radobygoticky kostel. Nastesti tudy ale jezdi tramvaj, ktera z te neprehledne zmeti dela alespon trochu mesto, protoze zabira misto autum a uvolnuje tak misto i pro chodce a cyklisty, protoze jsem nikde nenarazil na zadnou pesi zonu, kde by se clovek mohl v klidu projit, aniz by ho neco mohlo prejet. Dnes jsem byl u provozovatele MHD, protoze me pozvali na test. Kupodivu jsem jim prosel, testy byly 4 a nejdelsi trval hodinu a pul. Z asi 20 lidi nas proslo 14. Prvni cast byla jednoducha, slo o orientaci na fiktivni mape. V druhe casti jsme museli prokazat, ze jsme schopni zvednout asi 25kg (50lb.) zavazadlo a ulozit ho do zavazadloveho prostoru. Treti cast byla o schopnosti jednat se zakaznikem, to uz bylo horsi, protoze misty jsem tomu ne zcela rozumel, ale prosel jsem. Pustili nam video a ruzne situace v autobuse a na silnici, 50 otazek, na ktere jsme museli odpovedet jednou ze ctyrech moznosti, nekde jich bylo spravne i vice. Byl to test na zdravy rozum a rozvahu, v nem vypadlo nejvice lidi. Posledni test byl take s videem, ktere zobrazovalo pohled ridice autobusu vcetne zpetnych zrcatek. Proverovala se schopnost defenzivni jizdy v ruznych situacich na silnici. Jeste musim absolvovat interview a pak se rozhodnou, zda me vezmou. Maji totiz zajem o ridice na castecny uvazek, kteri by jezdili hlavne sejdry a kazdy den stejnou trasu. Kdyz jsem byl u RTD (tak se jmenuje jejich dopravni podnik) poprve zadat o praci, tak mi dali dotaznik o cca 10 stranach. Ten jsem vyplnil a druhy den prinesl s tim, ze mi asi daji za tyden vedet, vetsinou totiz trva nekolik dni nez proveri vsechny udaje a zda zadatel je vhodnym kandidatem na misto ridice.

Z rozpaleneho Denveru, kde kazdy den asi 15 minut prsi, vzdy mezi 15-18 hod, a ktery je v nadmorske vysce Snezky zdravi Michal T.

Tak se ozyvam po mesici z Denveru ve state Colorado. Cely mesic jsem se snazil dostat jako ridic do RTD, mistniho dopravniho podniku a vcera jsem byl poprve v praci. Zatim zadne rizeni, jen podepisovani a papiru a jejich obtizny transport na kole domu.

Muj prvni den v RTD
Mj jsme dnes absolvovali take skoleni o sexualnim obtezovani na pracovisti, drogach a alkoholu a dostali jsme identifikacni odznaky, ktere slouzi jako volne jizdenky na bus a tram. Minimalni mzda je v USA 5.15 USD/hod. Ridic busu zacina na 13.69 USD a behem 5 let dosahne asi 20 dolaru. Dale jsme dostali poradac, ve kterem je asi 500 strankova kniha se vsim co ridic potrebuje vedet. Kompletni trasy linek vcetne map, trasy prejezdu, kody na transparent /transparenty vyrabi fa Westinghouse/, udrzba autobusu, popis toho co delat pri nejruznejsich situacich a vsechny typy autobusu v RTD. Kazdy ridic to nosi u sebe, je to proste takova bible. Na poradaci je napis: Property of Michal Tichy /Majetek M.T./ a nakresleny autobus, ktery ma na celnim transparentu Michal's bus - Michaluv autobus. Take jsme se seznamili s instruktory, kteri nas nalozili do autobusu a svezli nas mezi nekterymi provozovnami RTD. Mimochodem vozovny, ktere jsme videl jsou poze jednim velkym parkovistem za plotem a prizemni budovou, v niz jsou dilny a umakartem oddelene ucebny.

Tramvaje v Denveru
Mezi jinymi papiry jsme take obdrzeli dokument o historii MHD v Denveru. Ten je velice zajimavy, rozhodne se o informace v nem obsazene rad podelim. Zatim jen jedna zajimavost. MHD v Denveru byla zestatnena na navrh mistniho zastupitele v roce 1973. Jako duvod byl uvedena spatna kvalita sluzeb, drahe jizdne a zamezeni tomu, aby verejnou dopravu provozoval nekdo, kdo na jejim rozvoji nema zajem, nybrz naopak. Zruseni tramvaji v roce 1950 bylo zapricineno tim, ze tramvaje provozovalo zhruba 16 dopravnich spolecnosti, ktere postupne ovladly firmy spojene s General Motors a Firestone, vyrobcem pneumatik. Mestske tramvaje jezdily na atypickem rozchodu 3 stopy 6 palcu a mezimestske /do Boulderu, Goldenu a byvaleho mesta Colfax/ na standardnim. Atypicky rozchod byl zapricinen tim, ze od roku 1872 v Denveru jezdila travaj tazena konmi a sit byla tak rozsahla, ze radni se rozhodli zachovat a rozsirit stavajici kolejovou sit a vozy prizpusobit svym podminkam. Nove mezimestske trate v Boulderu a Goldenu primo navazovaly na hustou sit uzkorozchodnych horskych parnich zeleznic, ktere pokryvaly oblast Skalnatych hor, a z nichz dnes je v muzejnim provozu pouze nekolik malo useku. Napr. trat v Durangu. Z mestskych tramvaji dnes zbyla uz jen dopravni kuriozita, a to historicka tramvaj jezdici po kolejich nakladni vlecky a castecne po trase byvale linky c. 84, ktera jezdila do roku 1950, kdy tramvaje v Denveru byly zruseny. Trat nema zadne trolejove vedeni, a tak staricka tramvaj musi byt vybavena dieselagregatem, ktery vyrabi stejnosmerny proud o nam znamem napeti 600V, aby tramvaj mohla jet. Je to takova tramvajova trejsina. Zajimave ovsem je, ze ridic tramvaje se jmenuje stejne jako ja a kdyz se dozvedel, ze jsem ridicem trolejbusu a ted pracuju v RTD, tak mi nabidl, jestli nechci jezdit take u neho. Ihned me postavil za kontrolni panel tramvaje, ktera ma temer vse z 20. let a uz jsem ridil i s lidma. Tramvaj jede podel reky South Platte River, uzemim, ktere patrilo az do zacatku 80. let k nejznecistenejsim a nejodpornejsim mistum v Denveru. Po prosazeni zavedeni cisticek pro tovarny u reky, vycisteni a vystavbe naucnych cyklistickych stezek je tato oblast rajem traveni volneho casu.

Free Mall Shuttle
Mall znamena neco jako pesi zona nebo ulicka s obchody, proste zivouci ulice v centru mesta, kde je temer vse. Jak jsem psal v minulem mailu, tak na tomto Mallu jezdi bus zdarma a to v 75s intervalu. Aktualizuji data o jeho pohonu. Jedna se o vuz pohaneny elektromotorem, kteremu dodava elektrinu generator pohaneny spalovacim motorem, ktery spaluje CNG. Tedy plynoelektricka trejsina. Je to asi draha vec a narocna na udrzbu, nicmene je to neco, co k Denveru patri, stejne jako k Mariankam trolejbusy. Mimochodem trolejbusy v Denveru take jezdily, ale pouze asi 5 let jako prechod mezi zrusenim tramvaji a autobusu. Az jsem prekvapeny jak Denver jasne kopiruje dopravni trendy zapadnich zemi celeho dvacateho stoleti. Mohutne zavadeni tramvaji od zacatku stoleti az po jeho 30. leta, stagnace na konci 40. let, totalni upadek v 50. letech a prechodna kratka trolejbusova era. 60-80. leta autobusova doprava na nevhodnem miste, odklon cestujicich od MHD, kazdy jezdil autem. 70. leta prvni upozorneni na nutnost zachovani verejne dopravy, postupne zavadeni integrovane MHD v cele aglomeraci. 90. leta zkusebni navrat ke kapacitni elektricke trakci. A prelom tisicileti znamena mohutne investice do elektricke trakce a hlavne naproste zestatneni MHD.

Ahoj vsichni,
zdravim opet po dlouhe dobe, abyste nerekli, ze se tu flakam, tak posilam trochu prekladu na stranky SPVD. Prave mam trosku volna, tak jsem se do toho nesmele pustil. V souboru preklad.doc je uvod k spvd a v souboru Kabul je upraven preklad stranek o Afghanistanu. Nejak jsem tam po sobe nasel dost chyb.

Jinak mi dovolte abych aktualizoval informace z Denveru.
Co se tyce autobusu jezdicich na pesi zone /Free Mall Ride/, tak jezdi skutecne na baterky. /Taky tak funguji.../ Tyto busy maji v sobe generator na palivo CNG, ktere doplnuji energii v bateriich. Tento generator vsak neni schopen akumulatory plne dobijet a tak bus musi stat asi 12 hodin u elektricke nabijecky po kazde celodenni sluzbe. Akumulatory se musi menit kazde 2-3 mesice, na kazdem busu jich je nejmene 15. Vozy jsou 45 stop dlouhe /necelych 14 m/ a uvezou az 116 cestujicich. Sedacky jsou podelne usporadane, spise se pocita se stojicimi a s nekolika vozickari. Busy jsou plne nizkopodlazni a jejich cena se pohybuje okolo 600 tis. USD /asi 18 mil. Kc/, vyrabi je denverska firma Transteq - Transportation Techniques. Cena klasickeho vysokopodlazniho busu se pohybuje mirne pod 200 tis. USD. Co se tyce usporadani provozu na 16th Street Mall, tedy zminene pesi zone, busy zde jezdi ve spickovem intervalu 75s. Dopravni odbornici, napr. Patrik Kotas, doporucuji pro MHD na pesi zone nebo kdekoliv, kde je velka koncentrace chodcu peazni /souhrnny/ interval alespon 2 min. Za 22 let provozu Mall Shuttle nebyla az do doby pred mesicem zaznamenana zadna tragicka dopravni nehoda. Na zacatku srpna spadl pod kola autobusu 68 lety chodec a to tak, ze se k autobusu priblizil z boku, takze ridic uz toho nemohl moc udelat. K tomuto nazoru se priklonila policie po dukladnem vysetrovani, které sledoval cely Denver. Projekt Free Mall Ride tedy stale bezi a je ojedinelym pocinem nejen ve Spojenych statech. Uz jen prosadit v 70. letech premenu jednosmerne tripruhove komunikace na pesi zonu muselo stat hodne usili. Zastavky jsou na kazdem bloku, vzdy před semaforem u krizovatky. Dvere se zaviraji v okamziku, kdy vuz ma zelenou. Dale jsou zde specialni signaly u Market Street Station /podzemni autobusove nadrazi pod budovou sidla RTD/, které umoznuji busum jedoucim jiznim smerem, aby projely krizovatkou pred kolegy jedoucimi opacnym smerem, nebot v techto mistech je vozovka ponekud uzsi. Kdyz jsme u specialnich signalu, tak musim zminit krizovatku ulic Lincoln street a 13th street. Zde vsechny busy MHD musi byt v pravem pruhu z duvodu obsluhy zastavky, za touto krizovatkou se ale musi dostat do pruhu krajniho leveho a tato ulice ma pritom 5 pruhu a diky tomu jsou zde zacpy /dopravni/ na dennim poradku, neni to tedy nic jednoducheho. Proto nekoli vterin pred zelenym svetlem blikne signal pro autobusy, ridic seslapne pedal k podlaze /a nic/ a pres celou silnici prejede do leveho pruhu zatimco ridici ostatnich automobili cekaji na zelenou. Sam jsem tuto krizovatku projizdel nekolikrat s plne obsazenym 18.25m dlouhym kloubovym autobusem a vzdy jsem mel dost casu /vzdy jsem si ale snil o trolejbusu 15TrM, protoze to je jedine mne zname kloubove vozidlo, které opravdu akceleruje pri rozjezdu i do strmeho kopce/. Opatreni jednoduche, proste, levne a ucinne. Kazdemu autobusu usetri minimalne nekolik minut.

Zdravi vas vsechny Michal.
P.S. Uz se brzy vratim...

Zdravim do Hradce, Pardubic i Prahy a Plzne. V minulych trech dnech jsme navstivili Seattle, Tacomu a Portland. V poslednich dvou mestech nejenze vsichni vedi, kde je Ceska Republika, ale povazuji ji za tramvajovou velmoc a blahoreci ceskym astram. V Tacome jsem byl i ve vozovne, maji celkem tri vozy a mistni mechanik je dost nadseny. Za prvni mesic provozu zadny vetsi problem a skutecna vytizenost Tacoma Link Light Rail jak se jmenuje 1.6 mile dlouha trat 100 nasobne predcila ocekavani. Mestotvornost obrovska, lide dokonce jezdi jenom tak tam i zpet, protoze proste zasnou jaky pohled na mesto nabizi ticha klimatizovana tramvaj, ktera navic jezdi zadarmo. V Portlandu jiz jezdi 7 Aster, trat Portland Streetcar zpusobila obrovsky narust cen pozemku, kde drive byly opustene sklady a skladky /uzemni planovaci by pouzili termin brownfields/. Na stejnem miste se stavi domy bez velkych parkovacich kapacit, auta musi vystacit jen s tim, co je na uzke ulici, kde se musi vejit jeste tramvaj a pruh pro cyklisty a siroky chodnik navazujici na odpocinkovou oblast s brouzdalistem, prolezackami a parciky. Lide v obou mestech jsou opravdu nadseni a obe mesta take nesou znamku oziveni svych center, stejne jako opravdu mestske zastavby. Zde v USA totiz ulice obvykle vypadaji tak, ze vidite nekolik drevenych budek, v nichz jsou umisteny ruzne obchody nebo restaurace, mezi nimiz jsou obrovske asfaltove plochy na parkovani. V Portlandu i v Tacome takovato mista mizi a dostavaji kulturni vzhled. Mel bych se vratit v sobotu 4. Tak zatim zlomte vaz pri veskerych oslavach. Michal