Rychvald

V těsném sousedství Bohumína, Orlové, Petřvaldu a hlavně Ostravy, se kterou je srostlé, se nachází malé město (7 000 obyvatel), které nebylo nikdy ničím zvlášť významné, ale které je zde zmíněno hlavně z důvodu určitých zajímavostí z hlediska dopravy (zejména těch nerealizovaných) a které má v rámci okresu Karviná určité výsadní postavení z hlediska napojení na Ostravu.

Počátky dopravy jsou spjaty s vybudováním Košicko–Bohumínské dráhy v minulém století, původně jednokolejné. Ta napojila Rychvald na Bohumín, Orlovou, Karvinou a Těšín (vše takřka spojení centrum – centrum). V roce 1915 byla tato trať zdvojkolejněna. V souvislosti s budováním úzkorozchodných tramvají se počítalo s výstavbou trati Hranečník – Michálkovice – Rychvald a Orlová – Rychvald, tyto stavby však nebyly nikdy realizovány a tak Rychvald postrádal dlouho spojení do sousední Ostravy. To bylo za 1. republiky realizováno neuspokojivě soukromými autobusy.

V době, kdy se v Ostravě zaváděly trolejbusy, se s nimi primárně počítalo pro dopravu do blízkých okolních obcí (Vratimov, Rychvald, Petřkovice). Trolejbusy byly na počátku 50. let dotaženy do sousedních Michálkovic, kde dodnes mají konečnou 500 metrů od hranic Rychvaldu, kam se nikdy nedostaly. V cestě jim tehdy stál velice nízký podjezd pod důlní vlečkou, po vybudování nové silnice zase klatba uvalená na trolejbusy v 60. letech. Nicméně byl alespoň do Rychvaldu zaveden autobus DPO z konečné trolejbusů v Michálkovicích.

V roce 1960 byl Rychvald zcela nelogicky přiřazen do nově vzniklého okresu Karviná (navzdory blízkostí Ostravy, do jejíž centra je po silnici 8 km přičemž do centra Karviné činí vzdálenost 17 km). V roce 1967 byla zastavena osobní doprava na železnici a od té doby obsluhují Rychvald pouze autobusy. Protože Rychvald stál vždy stranou dění v aglomeraci, vyhnula se mu i výstavba rychlostních komunikací, byť plány existovaly.

V 80. letech znova ožila snaha zavést trolejbusy, byla to však jen utopie, i když cestující z Rychvaldu podstatnou mírou zásobují michálkovické trolejbusy. Na počátku 90. let byla posílená linka DPO, kdy byl interval zkrácen na 24 minut ve špičku. Bylo rovněž uvažováno se znovuobnovením železniční dopravy a to z Orlové buď do Bohumína nebo do Ostravy po nově vybudované spojce Rychvald – Ostrava – Hrušov. Zůstalo ale jen u snahy. Rok 1997 byl do jisté míry přelomový, neboť okresní úřad nekompromisně naléhal na zrušení autobusové dopravy DPO jejím nahrazením linkou ČSAD. Taktéž zastupitelstvo váhalo, zda vstoupit do nově vzniklého Ostravského Dopravního Integrovaného Systému či nikoliv. Nakonec i díky tvrdému tlaku občanů byla linka DPO zachována a její interval byl zkrácen na 20 minut ve špičku (spoje jsou však stále přeplněny a způsobují taktéž přeplňování trolejbusů v Michálkovicích). Díky tomu Rychvald získal daleko lepší spojení z Ostravou než měl v 80 letech a rovněž poprvé lepší spojení z Ostravou ve srovnání se sousední Orlovou, Bohumínem nebo Karvinou, v níž po sérii zdražování a odbourávaní spojů poměrně prudce klesala poptávka po autobusové dopravě ve prospěch IAD. V roce 1999 proběhla krátká a neúspěšná integrace ČSAD Karviná do ODIS, při níž byly spoje na lince do Bohumína zbaveny duplicity s DPO. Zajímavostí v Rychvaldě je místní MHD, která představuje 3 spoje denně spojující domov důchodců z centrem města a která je zajišťovaná nízkopodlažním minibusem Mercedes. Neblahou zajímavosti je katastrofální úroveň konečné linky DPO Rozcestí, kde se autobusy točí na nepříliš velké a nepřehledné křižovatce s velmi nekulturní čekárnou. Na tuto konečnou také zajíždějí dvě minibusové linky MHD z Orlové (leží asi 600 metrů od hranic Orlové), spoje na sebe ale nijak nenavazují, což je terčem kritiky občanů.

Studie Redoso obsahuje plány na obnovení osobní železniční dopravy přes město s případným vedením želtramu na trase Ostrava – Rychvald – Orlová Lutyně.