mestskadoprava
Malá noční revoluce

Štědrý den 1999, kloubová Karosa B741 vypravená z vršovické garáže na linku 504 odpočívá na
žižkovské konečné Ohrada. Skoro vše je již minulostí - linka je nově ukončena na Florenci a garáž Vršovice již kloubové
autobusy do provozu nevypravuje.
Foto: www.citybus.cz (24. 12. 1999)
Sobota 30. srpna 2008 se výrazně zapíše do dějin nočního provozu Pražské integrované dopravy. Ačkoli vstoupila v tento
den v platnost celá řada změn i v denním provozu tramvají a autobusů, úpravy, které se dotkly spojů provozovaných zhruba mezi
půlnocí a čtvrtou ranní, jsou velmi zásadní a znamenají jakousi malou revoluci v noční dopravě.
Než se na ně podíváme podrobněji, seznamme se nejprve s filosofií pražského nočního provozu a s tím, jak fungoval před
změnami. Metro během nočního provozu nejezdí, stanice jsou uzavřeny a tunely se prohání maximálně pracovní vlaky, které
všechny tři trasy připravují na další provozní den. Jinak je tomu u tramvají. Denně je vypraveno devět nočních linek
obsluhovaných sólo vozy, které vyjíždějí z konečných stanic každých 30 minut. V zastávce Lazarská v centru Prahy je zřízen
centrální přestupní bod, kde na sebe jednotlivé spoje čekají a cestující tak mají umožněn vzájemný přestup. Tento již léta
zaběhnutý rytmus je narušen jen dvakrát do roka - na Štědrý den a o silvestrovské noci, kdy denní provoz končí dřív a
noční linky jezdí ve dvouvozových soupravách, případně vozech KT8.

Noční tramvaje zastupuje snímek vozu T3SUCS linky 57, který byl pořízen v centrálním přestupním uzlu Lazarská.
Foto: www.citybus.cz (8. 5. 2006)
Autobusové linky můžeme rozdělit do dvou skupin. Ta mladší zahrnuje noční příměstské linky, které ve vybraných stanicích
navazují na noční tramvaje a vozí cestující do měst a obcí v okolí Prahy. Nelze zde mluvit o intervalové dopravě, spíše o
jednotlivých spojích. I tak mají ale velký význam. Jako určitou zajímavost lze uvést, že ani jednu z nich neprovozuje
pražský Dopravní podnik, o všechny se podělili ostatní dopravci od menších soukromých firem (např. Spojbus) až po velké
podniky, pro které jsou linky PID jen částí výkonů (např. Veolia Transport Praha či ČSAD MHD Kladno).
Delší tradici mají městské noční autobusy. Jejich role je v podstatě dvojí - v oblastech, do kterých tramvajová síť
nedosáhla, tvoří páteř noční obsluhy a danou lokalitu spojují přímo s centrem Prahy. Nejezdí ale do "tramvajového terminálu"
na Lazarské - tramvajechtiví cestující musí k přestupu využít jinou zastávku (v některých z nich
jsou jízdním řádem určené přestupní body, kde na sebe musí řidiči vozidel vyčkávat). Do této skupiny lze zařadit například
linku 505, která jezdí, zjednodušeně řečeno, přes celou Prahu ze Severního na Jižní město.

20. červen 2001 a Karosa B732 na konečné
Sídliště Stodůlky. Na lince 508 už dnes potkáme výhradně kloubové vozy a rovněž plastové orientace z nočního provozu
autobusů vymizely. Na všechna noční pořadí vypravují už pár let všechny garáže bez rozdílu jen vozy s transparenty BUSE.
Řidiči tak nemusí fyzicky měnit tabule při přejezdech z denní linky na noční a cestující jistě ocení lepší viditelnost čísla
linky i názvu konečné.
Foto: www.citybus.cz (20. 6. 2001)
Dále existují linky fungující jako napaječe nočních tramvají. Jedna z jejich konečných je vždy na některé
tramvajové trati. Jako příklad dobře poslouží linka 507, která jede ze Zbraslavi ke Smíchovskému nádraží, odkud mohou
cestující do centra pokračovat noční tramvají.
A k čemu že konkrétně došlo k 30. srpnu 2008? Tramvaje zůstaly beze změny, ale v linkovém vedení nočních autobusů nezůstal,
až na výjimky, takřka "kámen na kameni". Napaječové noční spoje úplně nezmizely, ale dostaly se do menšiny. Řada
autobusových linek byla přetrasována a prodloužena do lokalit, kam dosud noční spoje nejezdily. Autobusy tím výrazně
posílily svou úlohu v noční dopravě. Jako příklad jmenujme za všechny alespoň linku 501. Ta dříve začínala u stanice metra
B Jinonice a pokračovala přes konečnou U Waltrovky a zástavbou Malvazinek a Santošky, kam kdysi jezdívaly i trolejbusy,
do stanice Anděl, kde je možný přestup na noční tramvaje. Od 30. 8. 2008 je ale vše jinak. "Pětsetjednička" dále pokračuje
přes Smíchovské nádraží k Lihovaru, po Barrandovském mostě překoná Vltavu a zástavbou starého Braníka a sídliště
Novodvorská dospěje k nové konečné Sídliště Lhotka. Velký pokrok zaznamenala i noční obsluha letiště. Linka 510, která sem
jezdí, dříve mířila na Divokou Šárku, odkud se přes Liboc, Petřiny, Vypich a Motol stáčela do Stodůlek. Cestující toužící
jet do centra tak byli nuceni přestupovat právě na Divoké Šárce do tramvaje. Teď už ale nemusí. Změna trasy další noční
linky, 502, která dříve pendlovala jen mezi dejvickým Vítězným náměstím a Suchdolem, umožnila "pětsetdesítce" pokračovat přes
Strahov a Smíchov blíže k centru Prahy, na Karlovo náměstí, kde staví řada tramvajových linek a které je co by kamenem
dohodil od uzlu Lazarská. Ani to ale ještě není konec - autobus vystoupá Ječnou ulicí na náměstí I. P. Pavlova (v opačném
směru sjíždí dolů Žitnou, neboť Ječná je jednosměrná), zabočí na magistrálu, přejede sebevrahy nechvalně proslavený Nuselský
most a přes Pankrác, Kačerov, Lhotku a Modřany dospěje na konečnou Na Beránku.

Karosa B931 odpočívá na Smíchovském nádraží před odjezdem do Zbraslavi na lince
507, jedné z mála, která od 30. 8. 2008 nezměnila svou trasu.
Foto: www.citybus.cz (10. 12. 2005)
Jaké jsou důvody všech těchto úprav? Své slovo měly jednotlivé radnice, které poptávaly rozšíření noční dopravy. Rovněž
přepravní průzkumy ukázaly, že počet cestujících v nočním období roste. V některých lokalitách bylo volání po nočních
spojích tak silné a dlouhodobé, že ještě před 30. srpnem 2008 bylo vyslyšeno prodloužením provozu vybraných denních linek do
2. hodiny ranní (týkalo se např. linky 176 z Karlova náměstí přes Smíchov ke strahovskému stadionu). Nyní tedy přišlo řešení
razantnější a komplexnější. Věřme, že si své cestující najde a posílí v jejich očích kredit celé Pražské integrované
dopravy.
Za MHD přístupnou

Vstup do stanice metra B Náměstí Republiky byl během akce "Za MHD přístupnou" opatřen zákazovými
značkami pro kočárky a vozíčkáře. Ty tu samozřejmě za normálních okolností nejsou, ale to nic nemění
na faktu, že pro tyto cestující je stanice bez pomoci ostatních takřka nedostupná...
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)
V úterý 25. 11. 2008 bylo schodiště vedoucí z vestibulu stanice metra B Náměstí
Republiky k obchodnímu centru Palladium v obležení novinářů. Důvod? V rámci
výzvy "Za MHD přístupnou", která usiluje o maximální zpřístupnění městské
hromadné dopravy v hlavním městě, zde občanské sdružení Asistence a studenti VOŠ
publicistiky pořádali akci "Lidem na vozíku a kočárkům vstup zakázán", která měla
za úkol ukázat, že ne pro všechny naše spoluobčany je využití MHD jednoduchou
záležitostí. Účastníci měli možnost osobně se přesvědčit, že překonat na vozíku
pevné schodiště je bez pomoci zhola nemožné. Přitom celá řada stanic metra v
centru není bezbariérovým přístupem vybavena, což je dáno dobou jejich výstavby. Metro se v centrální oblasti Prahy zprovozňovalo postupně v letech 1974 - 1985 a tehdy se na kočárky a vozíčkáře nepamatovalo...

Na místě samozřejmě nechyběli ani ti, kterých se problém bariér v MHD velmi a bolestně dotýká.
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)
Ani cestování s kočárkem není "žádný med". Pokud nemáte štěstí na nízkopodlažní
vozidlo, překonat tři schody v klasické tramvaji či autobusu ještě jde, ale
schodiště v metru už je větší oříšek.

Akce vzbudila velký zájem kolemjdoucích i zástupců médií.
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)
Akce se dostala i na stránky denního tisku (byť níže uvedený článek je z
webových stránek a nikoli z tištěného vydání):
Pražský deník, 25. 11. 2008
Filip Nachtmann
Lidem na vozíčcích a kočárkům vstup zakázán
Na přetrvávající bariéry v pražské hromadné dopravě měla upozornit další z akcí v rámci kampaně Za MHD přístupnou. Plynulá doprava v centru hlavního města se většině z nás může zdát samozřejmostí, pro vozíčkáře, starší spoluobčany či maminky s kočárky je ale cestování po Praze často plné nejrůznějších překážek.
Deset tisíc podpisů
Na to se během úterní demonstrativní akce snažilo upozornit občanské sdružení Asistence o. s. spolu se studenty Vyšší odborné školy publicistiky. „Kampaň Za MHD přístupnou, jejíž součástí je akce Lidem na vozících a kočárkům vstup zakázán, probíhá již delší dobu a snaží se upozornit na to, že v Praze je stále ještě 25 stanic metra, které nemají bezbariérový přístup. Ten schází i u obchodního centra Palladium, také proto jsme akci udělali právě zde,“ přibližuje kampaň, na jejíž podporu už signatáři sehnali více než deset tisíc podpisů, Erik Čipera z Asistence o. s. V úterý se totiž podařilo nashromáždit dalších 534 podpisů.
Zakázaný eskalátor
Během úterního odpoledne proběhly i názorné ukázky snášení vozíku a kočárku po schodech do vestibulu metra Náměstí Republiky. Při snášení vysokoškolského studenta Jakuba Neuberta, který je k vozíku upoután dlouhodobě, přitom museli vypomáhat hned dva asistenti. „Jednou jsem pospíchal na důležitou schůzku, a tak jsem k cestě použil eskalátor, i když dobře vím, že je to zakázané. Zaplatil jsem 500 korun pokuty, schůzka pro mě v tu chvíli ale byla důležitější,“ vypráví Jakub Neubert, mimo jiné jeden ze spoluorganizátorů výzvy. Poukázal přitom také na fakt, že už město společně se zákazem nenavrhlo žádnou jinou alternativu dopravy v problémových stanicích.
První úspěch
10. prosince má být petice předána magistrátu a primátor Pavel Bém přislíbil, že si ji převezme osobně. Erik Čipera doufá, že se poté začne konečně něco dít. „Díky několika občanským iniciativám se podařilo včas upozornit na chybějící bezbariérový přístup v projektu přestavby stanice metra B Národní třída a tento přístup byl nakonec do plánu zařazen. Stále je ale ještě mnoho míst, kde bezbariérové přístupy nejsou. A nejde jen o stanice metra, velkým problémem jsou také některé tramvajové zastávky,“ dodává Čipera.
Filip Nachtmann
Lidem na vozíčcích a kočárkům vstup zakázán
Na přetrvávající bariéry v pražské hromadné dopravě měla upozornit další z akcí v rámci kampaně Za MHD přístupnou. Plynulá doprava v centru hlavního města se většině z nás může zdát samozřejmostí, pro vozíčkáře, starší spoluobčany či maminky s kočárky je ale cestování po Praze často plné nejrůznějších překážek.
Deset tisíc podpisů
Na to se během úterní demonstrativní akce snažilo upozornit občanské sdružení Asistence o. s. spolu se studenty Vyšší odborné školy publicistiky. „Kampaň Za MHD přístupnou, jejíž součástí je akce Lidem na vozících a kočárkům vstup zakázán, probíhá již delší dobu a snaží se upozornit na to, že v Praze je stále ještě 25 stanic metra, které nemají bezbariérový přístup. Ten schází i u obchodního centra Palladium, také proto jsme akci udělali právě zde,“ přibližuje kampaň, na jejíž podporu už signatáři sehnali více než deset tisíc podpisů, Erik Čipera z Asistence o. s. V úterý se totiž podařilo nashromáždit dalších 534 podpisů.
Zakázaný eskalátor
Během úterního odpoledne proběhly i názorné ukázky snášení vozíku a kočárku po schodech do vestibulu metra Náměstí Republiky. Při snášení vysokoškolského studenta Jakuba Neuberta, který je k vozíku upoután dlouhodobě, přitom museli vypomáhat hned dva asistenti. „Jednou jsem pospíchal na důležitou schůzku, a tak jsem k cestě použil eskalátor, i když dobře vím, že je to zakázané. Zaplatil jsem 500 korun pokuty, schůzka pro mě v tu chvíli ale byla důležitější,“ vypráví Jakub Neubert, mimo jiné jeden ze spoluorganizátorů výzvy. Poukázal přitom také na fakt, že už město společně se zákazem nenavrhlo žádnou jinou alternativu dopravy v problémových stanicích.
První úspěch
10. prosince má být petice předána magistrátu a primátor Pavel Bém přislíbil, že si ji převezme osobně. Erik Čipera doufá, že se poté začne konečně něco dít. „Díky několika občanským iniciativám se podařilo včas upozornit na chybějící bezbariérový přístup v projektu přestavby stanice metra B Národní třída a tento přístup byl nakonec do plánu zařazen. Stále je ale ještě mnoho míst, kde bezbariérové přístupy nejsou. A nejde jen o stanice metra, velkým problémem jsou také některé tramvajové zastávky,“ dodává Čipera.

Pod petici za odstranění bariér v MHD, která byla začátkem prosince předána na pražský magistrát, přibývaly podpisy i během akce.
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)
Ve středu 10. prosince 2008 se zástupci iniciativy "Za MHD přístupnou" skutečně osobně sešli s pražským primátorem Pavlem
Bémem (ODS). Z tohoto setkání vyplynuly dvě velmi podstatné věci: má vzniknout pracovní skupina pro řešení odbourávání
bariér v MHD složená ze zástupců neziskových organizací, pražského Dopravního podniku, Technické správy komunikací a
dopravního odboru Magistrátu hlavního města Prahy. Rovněž bude vytvořen post koordinátora pro bezbariérovou Prahu, který
bude obsazen člověkem se zdravotním postižením.

Anabáze začíná. Tělesně postižený cestující je za pomoci ostatních snášen do útrob metra...
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)
Doufejme tedy, že se situace bude pro naše handicapované spoluobčany nadále jen zlepšovat. První kroky již byly učiněny - výše zmíněná pracovní skupina vznikla k 13. lednu 2009.

... a tady se už po eskalátoru vrací zpět na povrch.
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)

Ani s kočárky to není jednoduché...
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)

Organizátor výzvy "Za MHD přístupnou" Erik Čipera v obležení novinářů.
Foto Damir Holas (25. 11. 2008)
Rekonstrukce Štefánikova mostu (únor - srpen 2007)
Na šest měsíců, od února do srpna 2007, se museli Pražané obejít bez jednoho z mostů přes řeku Vltavu - Štefánikova. Ten navazuje
na Revoluční třídu a vede vstříc Letenskému tunelu. Původně na tomto místě stál řetězový most Františka Josefa I. z let
1865 - 1868. Už ten, lidově zvaný Eliščin, nesl od roku 1919 jméno M. R. Štefánika. I přes rekonstrukci, která se uskutečnila
na konci 19. století, ale přestával stačit stoupajícím dopravním nárokům a tak byl během 2. světové války, v průběhu let
1941 - 1942, vystavěn provizorní dřevěný most, aby tento, v té době nesoucí jméno hudebního skladatele Leoše Janáčka, mohl
být rozebrán. Na jeho místě vznikl v letech 1949 - 1951 dnešní železobetonový most, tehdy se jménem Švermův, které mu
vydrželo až do roku 1997. Ještě o dva roky déle stála na jeho novoměstské straně i socha Jana Švermy.

Stav vozovky a tramvajové trati na Štefánikově mostě před rekonstrukcí. Ze snímku je patrné poměrně značné zvlnění kolejnic.
Foto Jan Loužek (22. 4. 2006)
Při průzkumu mostu po katastrofálních povodních z léta 2002 byl zjištěn jeho nevyhovující technický stav, který byl důvodem
této rekonstrukce. Ta samozřejmě znamenala významný zásah do komunikační sítě města - kromě automobilistů si musely objízdné
trasy najít i některé tramvajové linky, které tak v relativně krátké době podruhé na delší dobu opouštějí náměstí Republiky,
které se rovněž výrazně mění, a to díky výstavbě nového obchodního centra. Náhradní doprava byla zajištěna formou odklonu
pravidelné autobusové linky 133. Ta po dobu výluky obsluhovala obě zastávky tramvají situované na vyloučeném úseku: Dlouhá
třída a Náměstí Republiky. Později byla do vyloučeného úseku odkloněna ještě jedna pravidelná linka - 207.

Tak tudy to nepůjde... Plechová ohrada a dopravní značení jsou nekompromisní.
Foto Jan Loužek (9. 2. 2007)

Jak je ze snímku patrné, dlážděné vozovky a tramvajová trať s BKV panely již patří minulosti...
Foto Jan Loužek (9. 2. 2007)

Autobus náhradní dopravy alias pravidelné, ale odkloněné linky 133 právě odbočuje k zastávce Dlouhá třída.
Foto Jan Loužek (9. 2. 2007)

Tramvaj na odkloněné lince 5 odbočuje ve směru od Bílé labutě k Masarykovu nádraží.
Foto Damir Holas (13. 2. 2007)

A tady už máme Štefánikův most po rekonstrukci. Záběr je z kolaudace, kdy opravenou trať spolu s přilehlou křižovatkou u Letenského tunelu, která v létě 2007 také prošla rekonstrukcí, vyzkoušely dva vozy KT8D5.
Foto www.prazsketramvaje.cz (20. 8. 2007)
Výluka mostu byla ukončena 23. srpna 2007.
Prameny
Informace o historii mostu byly čerpány z webu Pražské informační služby.