Třebíč, město ležící na jihozápadní Moravě, má v současné době přes 40 tisíc obyvatel a je důležitým správním centrem široké oblasti. Jeho historie je plná zvratů, růstu i pádů, obyvatelé města museli neustále bojovat o místo na "slunci" mezi tehdejšími přirozenými centry Znojmem, Brnem a Jihlavou. Možná až ze středověku přetrvala určitá nevraživost k "Jihlavákům" a "Znojmákům", která se projevuje do této doby, a to hlavně ve sportu.

Největší rozvoj zažila Třebíč v 70. - 80. letech minulého století, a to hlavně v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Dukovany, protože podle tehdejších plánovačů většina pracovníků tohoto komplexu měla dojíždět z tehdy budovaných třebíčských sídlišť, což ovšem na druhou stranu navždy poznamenalo tvář do té doby spíše venkovského okresního města. V rámci komplexní bytové výstavby tehdy zmizely celé bloky rázovitých částí města - Stařečky, areálu třebíčského pivovaru, Smrtelné ulice…

V 90. letech zaznamenala Třebíč strmý pád a velký růst nezaměstnanosti - propouštěly snad úplně všechny velké firmy včetně Jaderné elektrárny, z dříve mamutí továrny na boty "BOPO", kde ještě v roce 1988 pracovalo 4 000 lidí, zůstaly ruiny, mezi kterými se prohání vítr… Tento pád ještě více zvýraznilo zrušení okresních úřadů na začátku 21.století…

Situace se v poslední době začíná zlepšovat, v roce 2003 byly třebíčské židovské památky spolu s románsko-gotickou bazilikou zapsány na seznam UNESCO, pomalu se začíná naplňovat průmyslová zóna a rakouský investor se rozhodl u Třebíče postavit obří nákupní a zábavní centrum s multikinem.

Třebíč leží na trati ČD číslo 240 Brno - Okříšky - Jihlava a na silnici I/23 Brno - Telč - Jindřichův Hradec. Plánovaná rychlostní komunikace R38 (Jihlava - Znojmo) kolem Třebíče (na tento plán existuje územní rezerva) je v nedohlednu a tak začal kraj společně s městem upravovat silnici II/360 na dálniční přivaděč v polovičním profilu o šířce vozovky 9,5 m. Vybudovaný je obchvat obce Trnava (délka 3,5 km) a Rafaelova ul. v Třebíči (přivaděč k I/23), momentálně se staví obchvat Velkého Meziříčí, Oslavice a Oslavičky, v příštím roce se má začít s výstavbou přeložky mezi Třebíči a Pocoucovem. V konečné fázi budou upraveny zbývající úseky silnice na požadovanou šířku a bude vybudován most přes řeku Oslavu ve Velkém Meziříčí, který tuto silnici napojí přímo na dálnici D1. Vážně se v roce 2007 uvažuje o elektrifikaci železniční tratě Brno - Jihlava.

Jako ve většině měst byl první formou městské dopravy formanský povoz, který dopravoval osoby a poštovní zásilky k dráze Vídeň - Praha. Původní železniční stanice Třebíč-Stařeč (dnes jenom "Stařeč" - zpustlá a cestujícími téměř nepoužívaná) byla ve vzdálenosti cca 7 km od města a z důvodu zkrácení cestovní doby byla vybudovaná nová silnice Libušiným údolím kolem Stařečského potoka. Po vybudování Českomoravské transverzální dráhy tato doprava samozřejmě ztratila význam a zanikla.

V 50. letech minulého století byla založena městská doprava, kterou provozovalo ČSAD Třebíč. Podle vzpomínek mojí maminky jezdily tehdy pouze 2 linky a to mezi čtvrtěmi Borovina - Nové Dvory a Týn - Horka-Domky. Přestupní stanice byla v centru na Karlově náměstí (kde je do současné doby), nastupovalo se zadními dveřmi a lístky prodávala (většinou žena) průvodčí, která seděla na plošině vozu. Městská doprava si v průběhu dalších let vybudovala silnou pozici, jednak z důvodu zeměpisných (město je poměrně rozsáhlé v kopcovitém terénu) a jednak z důvodu pracovních (dojíždění do podniků Elitex v Domcích a BOPO v Borovině). V 80. letech dospěl provoz ke svému vrcholu (krátké intervaly, dlouhá provozní doba) a začala se plánovat výstavba trolejbusových tratí. Přesto v těchto letech zůstávala spousta negativních věcí (alespoň podle mých vzpomínek) - nasazování přestárlých vozů, strhané jízdní řády (psaly se psacím strojem přes kopírák), nedodržoval se jízdní řád, mnohé spoje vynechávaly… Autobusem jsem tehdy jezdil docela často a tak mohu zmínit i jednu perličku, kdy jednoho dne zastavil autobus linky číslo 4 u OV KSČ (kde nikdy zastávka nebyla) a když jsme všichni pátrali, proč stojíme, zvedla se najednou nenápadná paní s doprovodem ze sedačky, dveře se otevřely, paní (soudružka Kabrhelová) vystoupila, dveře se zavřely a pokračovalo se… Problémem pro průjezdnost městských ulic byla tzv. účelová doprava JE Dukovany (která v určité míře přetrvala dodnes). Jezdila nezávisle na městské dopravě a v podstatě sbírala pracovníky po celém městě, než je vyvezla za město do elektrárny. Z té doby také pocházejí lidové zkazky o tom, že do Dukovan bude vybudovaná trolejbusová trať.

Společenské změny roku 1989 přinesly také změnu v provozování městské dopravy. Ještě do roku 1992 se pokračovalo v přípravách na "trolejizaci" Třebíče, dokonce se téměř začala stavět vozovna. Přesto, že se zavedení trolejbusů nepodařilo dovést do konce, zůstalo na území města velké množství "památek", kterým se autor tohoto článku bude věnovat v samostatné reportáži. V roce 1993 bylo ČSAD zprivatizováno a přejmenováno na TRADO, čehož se hned chopili lidoví umělci a začali této společnosti říkat TRAgédie DOpravy, nebo TRAnsport DObytka. V tomto roce poklesl oproti roku 1989 počet spojů v městské dopravě o třetinu, naopak začala lepší koordinace spojů v přestupním uzlu "Karlovo náměstí" a byly zavedeny tzv. "rozjezdy". Přibližně v roce 1996 byla založena společnosti TRADO-MAD,s.r.o, která začala provozovat pouze městskou dopravu v Třebíči. Byl to podnět z města, které si přálo lepší průhlednosti hospodaření. Tuto společnost v roce 2003 nakonec získala společnost ICOM transport,a.s. z Jihlavy.

V devadesátých letech byly velké problémy s pořizováním nových vozů, v letech 1990-1993 se nákup dokonce úplně zastavil. Velký pokrok nastal po roce 2000, kdy bylo pořízeno 6 nových vozů Karosa B732 s informačním systémem BUSE. Bohužel po nástupu ICOMU došlo pouze k nákupu 1 ks nízkopodlažního Mercedesu Citaro bez digitálních panelů, což hodně cestujících nechápe, protože pořizovací cena tohoto systému pro tak velkou firmu, jakou je ICOM, musí být minimální…

Slušnou až velmi dobrou úroveň mají označníky a zastávky. O ty se stará hlavně technický odbor městského úřadu. Přestupními zastávkami jsou Karlovo náměstí, Komenského náměstí (autobusové nádraží) a Bráfova tř. (železniční stanice). Příští rok začnou práce na vybudování přestupního terminálu u žst. Třebíč, kde budou autobusy městské dopravy zastavovat přímo u nástupišť.

Odbavování probíhá po nástupu předními dveřmi u řidiče, a to na základě platby odpočítanými mincemi do elektronické pokladny, nebo čipovou kartou (předplacenou peněženkou, nebo síťovou). Základní cena za jednotlivou jízdu je 10,- Kč, při použití čipové karty 7,-Kč, tarif je nepřestupný. O současném tarifu se raději infomujte na stránkách dopravce.

Velkým nedostatkem je absence přehledného plánku sítě městské dopravy, který by uvítal návštěvník města i běžný uživatel (např. kvůli seznamu zastávek). Dalším problémem je absence noční (myšleno mezi 22:00 - 24:00) dopravy v pátek a v sobotu, kterou by jistě přivítala velká skupina cestujících a chybějící koordinace s příjezdy a odjezdy vlaku hlavně v době slabého provozu.

Městská autobusová doprava v Třebíči je tvořena 9 linkami. Středem dopravního systému, kde se všechny linky sbíhají, je Karlovo náměstí. Z minulosti přetrvávají myšlenky, přesunout tento přestupní uzel na Komenského náměstí (vedle autobusového) nebo přímo na autobusové nádraží, které je z minulé doby značně předimenzováno. Výsledkem by bylo značně uklidněné centrum města, které by se mohlo stát pěší zónou. Z Karlova náměstí se rozbíhá několik tras, které si pro zjednodušení můžeme označit jako hlavní, doplňkové a vedlejší. Hlavní trasami jsou - Borovina, Sídliště Za Rybníkem (obsluhují linky 1, 3, 5, 7) - Horka-Domky, Poliklinika (obsluhují linky 1, 2, 4) a Nové Dvory, Hájek, Týn (obsluhují linky 1, 4, 5, 6). Doplňkovými trasami jsou - Podklášteří, Týn a - Sídliště "Na Kopcích" (obsluhují linky 2, 3, 6). Vedlejšími trasami jsou - Nové Město, Ptáčov (obsluhuje linka 7), - Průmyslová čtvrť, Tusculum (obsluhuje linka 8) a Borovina, Poušov (obsluhuje linka 9).

Provoz MAD je v pracovní dny zajišťován od 4:00 do 22:30 hodin, v sobotu a neděli od 5:30 do 22:00 hodin. Na hlavních trasách je ve špičkách interval 8 - 12 minut, v sedle 15 minut, večer a o víkendech 30 minut. Na doplňkových trasách je interval ve špičkách 10 - 20 minut, v sedle 30 minut, večer a o víkendech 60 minut. Na vedlejších trasách jezdí linka 7 v pracovní dny v intervalu 60 - 120 minut, v sobotu a neděli jede pouze 8 spojů, linka 8 jezdí jen v pracovní dny v ranní špičce v intervalu 12 minut, poté pouze už jen 8 spojů a na lince 9 jedou pouze 4 spoje v pracovní dny. Na Karlově náměstí existuje ve večerních hodinách a o víkendech koordinace spojů, kdy je umožněn přestup mezi jednotlivými trasami.

Rozhodně nejdůležitější linkou je linka 4, která zajišťuje spojení mezi velkými severními sídlišti, centrem města, autobusovým nádražím, nádražím ČD, nemocnicí, vznikající nákupní zónou na jihu města a poliklinikou.

Městská doprava je v Třebíči slušně využívaná, a to především z důvodu kopcovitého terénu a rozlehlosti. V provozu je cca 24 autobusů (přesné číslo se mi nepodařilo zjistit), město dotuje provoz částkou 21,5 mil. Kč/rok. Nedostatky jsem zde již zmiňoval, v současné době provozovatel ani město Třebíč neuvažují např. o zavedení alespoň prodlouženého provozu o víkendech. Jako zajímavost uvádím, že územím města v noci projíždějí autobusy pravidelné a účelové přepravy (JE Dukovany) a je zde možnost např. využít linku, která sváží pracovníky z firmy Bosch Diesel,a.s. Jihlava, která se v době od 23:30 do 24:00 pohybuje přibližně po trase Borovina - autobusové nádraží - Týn - hotel Atom - Horka-Domky. (nelze ovšem využít předplatní průkazky MAD). V současné době zpracovává technický odbor Městského úřadu v Třebíč (jako nadřízený Dopravní úřad) několik variant dalšího rozvoje - od záchytných parkovišť, přes odklon některých linek a změnu odbavovacího systému.

Před časem zpracovával technický odbor Městského úřadu v Třebíč (jako nadřízený Dopravní úřad) několik variant dalšího rozvoje - od záchytných parkovišť, přes odklon některých linek a změnu odbavovacího systému, nic z toho však realizováno nebylo. Ani otevření nového obchodního centra na jižním okraji Třebíče počátkem října roku 2008 se nestalo impulsem pro změnu linkového vedení.

V roce 2008 proběhlo výběrové řízení na provozovatele třebíčské MHD pro další období. Do tohoto VŘ se ovšem přihlásil jediný účastník, a to dosavadní dopravce ICOM transport. I v dalších letech tedy bude tato společnost jezdit na 9 linkách třebíčské městské autobusové dopravy. Požadavkem objednatele ovšem bylo zakoupení 3 ks autobusů poháněných CNG, ve výběrovém řízení, které dopravce vypsal, zvítězila firma TEDOM, vyrábějící autobusy právě v Třebíči. K dodání těchto tří autobusů došlo na přelomu března a dubna roku 2009.