Severojižní průtah versus Západní okruh - Další články

MF Dnes, 25. 1. 2005
Jaroslav Nedvěd

Zastánci průtahu mají zbraň

Odpůrci plánovaného silničního průtahu Plzní ve směru sever jih bijí na poplach. Proč? Analýza, zda se má v Plzni přednostně stavět silniční průtah podél Klatovské třídy nebo tak zvaný západní okruh spojující severní a jižní předměstí kolem Křimic a Radčic, vyzněla ve prospěch průtahu.

Plzeň - Kritici průtahu přitom roky varují, že taková silnice přivede do města více aut. Zastánci průtahu naopak tvrdí, že odlehčí přetížené Klatovské třídě.

Průtah městem podél Klatovské, vedoucí po hranici areálu Škody, prosazovali někteří představitelé magistrátu. Přednost okruhu naopak dávali zástupci městské části Plzeň-střed, Plzeňského kraje, občanských sdružení, ale i odborníci z Ředitelství silnic a dálnic nebo Státního fondu dopravní infrastruktury. Příznivci průtahu však dostali zbraň: srovnávací analýzu odborníků.

„Z analýzy vyšlo, že je třeba urychleně vybudovat průtah. Závěry překvapivě říkají, že okruh se má budovat až po roce 2020. Čekáme, jak se vyjádří politici,“ prohlásil ředitel plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák.

K nejvýraznějším zastáncům nového silničního průtahu městem patří primátor Miroslava Kalous. „Cílem přeložení komunikace na Klatovské do méně obydleného území je zklidnit centrum a vymístit tranzitní dopravu z centra o kus dál. To okruh nepřinese,“ argumentuje Miroslav Kalous. Ten tvrdí, že po vybudování průtahu by se mohla výrazně uklidnit doprava po Klatovské třídě. Primátor tvrdí, že problémy politici proberou. „Musí projít městskou radou i zastupitelstvem. Měl by se k němu vyjádřit Plzeňský kraj,“ uvedl Kalous.

Krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš pokládá za pravděpodobnější, že kraj se nadále bude držet stanoviska minulé rady, že přednost má mít západní okruh. Za urychlení stavby okruhu se minulý týden postavili zastupitelé městské části Plzeň-střed. Přijali usnesení, ve kterém žádají, aby na trasu okruhu byla převedena silnice I/27, která vede dnes po Klatovské. Tím by se okruh stal státní komunikací a stavbu by zaplatil stát. To je ve sporu mezi zastánci okruhu a průtahu klíčová věc. Silnice placená státem totiž bude mít automaticky přednost, zaplatí ji stát, ale na tu druhou se těžko najdou peníze.

Velkým zastáncem západního okruhu je bývalý radní kraje Pavel Stelzer. Ten připouští, že by podél Klatovské třídy mohla vzniknout nová silnice. „Ale městského typu a ne rychlostní magistrála. Ta by byla pro město zničující. Průchodnější je stavba západního okruhu a jde tu o to, aby to byla silnice první třídy a zaplatil ji stát. Plzeň by tak konečně získala chybějící objízdnou trasu,“ řekl Pavel Stelzer.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr ještě čeká, až k analýze dostane ekonomické porovnání tras. „Nedomluvili jsme se na jednoznačném závěru. Doporučili jsme studii zpřesnit o finanční kritérium, které budeme posuzovat odděleně od ostatních,“ sdělil Pavel Švagr.

Odpůrci průtahu městem zdůrazňují, že by se jednalo o dramatický zásah do města. Některé varianty totiž počítaly i s bouráním bytových domů, nebo s tunelem pod Husovým náměstím.

„Málo pozornosti tomuto projektu zatím věnují obyvatelé Košutky a Bolevce. Politici slibují volnější silnice v centru, ale nikde se neříká, kolik stovek kamionů denně se bude hnát na novou městskou magistrálu přes Severní předměstí,“ varuje například Miroslav Klas ze Společnosti pro veřejnou dopravu.

MF Dnes, 1. 2. 2005
Jaroslav Nedvěd

Odpůrci průtahu Plzní se nechtějí vzdát okruhu

Odpůrci plánovaného obchvatu Plzní vyhlásili mobilizaci. Narychlo spojují síly k prosazení západního okruhu města. Rychle se totiž blíží verdikt, zda se bude stavět silniční průtah Plzní podél Klatovské a Karlovarské třídy nebo západní okruh. Ten by spojil Severní a Jižní předměstí Plzně po trase kolem Křimic a Radčic.

Rozhodnutí mezi okruhem a průtahem bude mít pro Plzeň zásadní význam. Podstatně ovlivní podobu i dopravní poměry města.

"Možnost, že přes Plzeň povede jakási magistrála, mě děsí. Obávám se, že se tam objeví křižovatky podobné té u hlavní pošty," říká známý architekt Radek Dragoun, který patří k razantním odpůrcům průtahu.

Zastánci průtahu z magistrátu Plzně tvrdí, že nová silnice odlehčí Klatovské třídě. "Cílem je zklidnit centrum a vymístit tranzitní dopravu z centra o kus dál," prohlašuje například primátor Plzně Miroslav Kalous.

Nová analýza pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), ale upřednostňuje právě průtah.

Kritici projektu naopak varují, že široká komunikace přivede do města víc aut. Lidé ze Společnosti pro veřejnou dopravu a plzeňské skupiny Zapálení už odeslali dopisy SFDI. "Průtah by do centra města přivedl další vozidla. Dopravní situaci je nezbytné řešit urychleným vybudování okružní komunikace," tvrdí architekti ze skupiny Zapálení.

Odpůrci průtahu spoléhají, že vedení Plzeňského kraje, které se loni postavilo za urychlenou výstavbu okruhu, nezmění dosavadní postoj.

Hejtman Petr Zimmermann tvrdí, že dál pokládá za prioritu vybudovat západní okruh. "Okruh Plzně se z širšího, celokrajského pohledu, zdá důležitější než průtah. Ctíme názor z minulého volebního období, že pro Plzeň ale i pro celý kraj by byl západní okruh velmi důležitý. Ve volebním programu máme napsáno, že budeme dělat vše, aby se okruh postavil a na tom se nic nemění," řekl Petr Zimmermann.

Dopravní expert správy veřejného statku Ondřej Vohradský podporuje stavbu průtahu. "Okruh by dokázal z centra odvést poměrně malou část aut. Jezdilo by tam sice třeba deset tisíc aut denně, ale na Klatovské by se to prakticky nijak neprojevilo," uvedl Vohradský. Jiří Kohout ze Společnosti pro veřejnou dopravu oponuje. "Cesta z Vinic nebo Košutky na Borská pole by netrvala víc než osm minut. Narozdíl od průtahu by řidiči nemuseli zastavovat na jediné světelné křižovatce. Nákladní auta by se přitom mohla zdaleka vyhnout obytné zástavbě," upozorňuje Kohout. Primátor Plzně Miroslav Kalous chce, aby se otázkou zda dát přednost průtahu nebo okruhu zabývali zastupitelé města. Například šéf plzeňské ČSSD Milan Chovanec pokládá za rozumnější stavět okruh. "Osobně se kloním k západnímu okruhu," sdělil Chovanec.

MF Dnes, 10. 2. 2005
Jaroslav Nedvěd

Kritici průtahu Plzní se dostanou ke slovu

Zastánci výstavby západního silničního okruhu kolem Plzně se dostanou ke slovu. Mohou uplatnit velké výhrady proti studii, která říká, že se má přes město postavit průtah - magistrála podél Klatovské třídy. „Jsem rád, že se v podstatě za pět minut dvanáct budeme moci vyjádřit,“ řekl předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout.

Studii kritici průtahu odmítli a tvrdí, že je účelová. Studii si objednalo Ředitelství silnic a dálnic, aby se rozhodl letitý spor, zda dát přednost průtahu nebo okruhu. Klíčové rozhodnutí, zda se bude stavět průtah nebo okruh, ovlivní hlavně zastupitelé kraje a města. Jejich postoj tak značně ovlivní podobu města a dopravní poměry v něm na desítky let.

„Hodnocení studie budeme doplňovat, protože lidé ze Společnosti pro veřejnou dopravu ji napadli. Dali jsme úkol projektantům, aby jejich připomínky prozkoumali a navrhli, jak studii doplnit,“ prohlásil šéf plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák. Ten tvrdí, že rozhodnutí, zda v Plzni dostane přednost průtah nebo okruh, je otevřené. „Až se studie dopracuje, předloží se zastupitelům kraje i města. Rozhodující bude jejich stanovisko,“ sdělil Kuťák.

Ten uznal, že lidé ze Společnosti pro veřejnou dopravu problematice rozumí. „Není to žádná hysterická iniciativa, ví o čem mluví,“ uvedl Kuťák.

Předseda Společnosti pro veřejnou dopravu Jiří Kohout upozornil, že studie nevznikla pouze v kancelářích odborných firem SUDOP a DHV. „Ale podílela se ní i pracovní skupina, ve které byli také úředníci magistrátu. Některé údaje ze studie se nyní zdají překvapivě překroucené,“ uvedl Jiří Kohout. Ten zdůrazňuje, že se minimálně ve dvou kapitolách posudky neopírají o fakta. „Je tam úmyslně pominuto, že průtah má vést památkově chráněným Lochotínským parkem. Zarážející je, že otázka demolic domů a zásahů do cenných ploch je v celé studii braná jako nejméně důležitá kapitola,“ upozornil Jiří Kohout.

Stavbu průtahu Plzní podél Klatovské třídy prosazuje plzeňský magistrát. Primátor Miroslav Kalous přitom argumentuje potřebou razantně zklidnit Klatovskou třídu.

Naopak Plzeňský kraj a zastupitelé městského obvodu Plzeň-střed dávají přednost západnímu okruhu kolem Radčic a Křimic. Okruh propagují i občanská sdružení. Zdůrazňují přitom, že Plzeň potřebuje okružní silnici a že i ta by ulehčila Klatovské třídě.

MF Dnes, 28. 2. 2005
Jaroslav Nedvěd

U politiků zatím vede okruh nad silnicí napříč Plzní

Má dostat přednost stavba západního silničního okruhu kolem Plzně nebo budování široké magistrály přes město podél Klatovské třídy? To je otázka, která se v posledních dnech stává tématem číslo jedna pro plzeňské politiky.

Magistrálu přes město prosazují někteří přestavitelé plzeňského magistrátu včetně primátora Miroslava Kalouse. Argumentují snahou odvést co nejvíc aut z Klatovské třídy. Zastánci okruhu jsou naopak představitelé Plzeňského kraje a městské části Plzeň-střed. Ti připouštějí, že i přes město by mohla po vybudování okruhu vést nová spojnice severního a jižního předměstí. Nechtějí však širokou magistrálu, kvůli které by se musely bořit bloky domů.

Náměstek primátora Stanislav Hajný uvedl, že ODS dosud o problému nejednala. "Zatím se upřesňují podklady. Já zjišťuji, zda by průtah mohl vést přes areál Škodovky, čímž by odpadly demolice domů. Pravděpodobně by odpadla i nutnost budovat tunel pod Husovým náměstím. To by mohlo být pro dnešní odpůrce průtahu přijatelnější," sdělil Stanislav Hajný.

MF Dnes, 10. 3. 2005
Jiří Bis

Okruh obohatí plzeňskou silniční síť o nová spojení

Stavba západního okruhu města, případně průtahu městem, vyžaduje v každém případě řešení složitých majetkových záležitostí, neboť město a stát nevlastní všechny nezbytné pozemky, na kterých mají stavby probíhat. Je zřejmé, že doba výstavby nebude problémem měsíců, ale roků.

Všechna řešení dopravy navrhovaná zatím koncepčními útvary města a odbornými projekčními ústavy neberou v úvahu výstavbu díla, ale hodnotí pouze přínosy, eventuálně negativa variant. Pokusme se hodnotit právě vliv výstavby navrhovaných variant na život města Plzně, protože i při výstavbě by obyvatelé měli mít možnost rozumného využívání komunikací. Zkušenosti z opravy v sadech Pětatřicátníků ještě máme v paměti.

Několik základních vstupních informací:

1. Karlovarská ulice od rondelu ke křižovatce s Lidickou nemá objezdovou variantu a pro 50 000 obyvatel Severního předměstí představuje jediné spojení s centrem. To se týká také tramvaje a celé veřejné dopravy ( jediná objížďka je Jateční a kolem Boleváku).

2. Ulice Korandova, Kotkova, Husova a Tylova jsou součástí stávající městské dopravní sítě a jsou dosti intenzivně využívány.

3. Ulice Přemyslova je jednou ze základních komunikací.

4. Do Borské ulice je snaha svést dopravu z možných i nemožných směrů.

Výstavba západního okruhu už prvním úsekem obohatí komunikační síť o nové spojení přes Slovanské údolí na Vejprnickou výpadovku a další úsek ke Křimicím na silnici na Stříbro a posléze na výpadovku na Karlovy Vary. Narušení stávajících komunikací by křížením nové výstavby nemělo být fatální. Vzniknou tedy nová spojení a stará zůstanou plně funkční - to obohatí komunikační síť města Plzně. Navíc bude možné část osobní a většinu nákladní dopravy (i té, projíždějící přes Plzeň), vytlačit z centra města. Samozřejmě nejlepší a nejkratší spojení jihu města se severní částí je Klatovskou a Karlovarskou ulicí, ale ta je pouze jedna a v obslužnosti města pro vnitroměstskou dopravu je nenahraditelná. Plány na zrušení uvedeného spojení patří k největším hloupostem a svědčí o neuvěřitelné snaze mrhat veřejnými finanční prostředky.

Výstavba průtahu, pokud bude pokračovat od kruhového objezdu v Sukově ulici, nejdříve naruší provoz v Borské ulici, ale kromě několika demolicí dopravě nic nepřinese. Korandova ulice bude během výstavby průtahu nejméně na rok vyřazena z provozu, dopravní síť bude ochuzena a ne obohacena. Další pokračování průtahu přes ulice Tylovu a Husovu budedíky technické náročnosti stavěno pomalu a výrazně zkomplikuje a někde znemožní dopravu v daném prostoru. Zlatým hřebem bude pak křížení s Přemyslovkou. A to pořád ještě nebude komunikační síť o nic obohacena. To podstatné je propojení na Severní předměstí a zaústění průtahu do křižovatky Karlovarská - Lidická. Pokud bude toto napojení provedeno mimoúrovňovou křižovatkou, bude po dobu výstavby Severní předměstí přibližně rok odříznuto od Plzně. Pokud by se zvolila varianta úrovňové křižovatky, znamenalo by to snížení kapacity a soustředění všech problémů do jednoho citlivého a zranitelného místa. Je možné výstavbu průtahu zahájit od uvedené Lochotínské křižovatky, což Severnímu předměstí pomůže, ale neodstraní to uvedené problémy s výstavbou křižovatky a přerušením spojení. Zaústění průtahu je prostě problém a nezbavuje Severní předměstí závislosti na jediné komunikaci. Množství demolicí pro realizaci průtahu není potřebné komentovat.

MF Dnes, 14. 3. 2005
Jaroslav Nedvěd

Lidé začali protestovat proti silnici napříč Plzní

Někteří Plzeňané začali bojovat proti plánu magistrátu vybudovat přes město širokou silnici, spojující severní a jižní předměstí podél Klatovské třídy. Po letech se dávají dohromady lidé, kteří před lety roky úspěšně bojovali proti plánu radnice postavit ve městě továrnu mexické firmy Nemak. Nyní už organizuji první protestní podpisovou akci. Předpoklad, že projekt stavby severojižní magistrály narazí na velký odpor veřejnosti, se naplňuje. Zástupci sdružení Bezovka již sbírají podpisy pod dopis zastupitelům města. Chtějí je vyzvat, aby projekt magistrály odmítli. Lidé z okolí plánované trasy se obávají, že je obklíčí frekventované komunikace. Přejí si, aby radnice podpořila stavbu západního okruhu. Naproti tomu někteří představitelé města prosazují magistrálu přes Plzeň. Zdůrazňují, že jedině tak bude možné výrazně odlehčit přetížené Klatovské třídě, ze které by se mohl stát bulvár.

"Dopis proti průtahu přes Plzeň podepisují obyvatelé čtvrti Bory. Znovu se do toho pustili lidé, kteří bojovali proti stavbě továrny Nemaku. Ať politici vědí, co si myslíme, než pro něco zvednou ruku," prohlásila Jana Průchová ze sdružení Bezovka.

Z otázky, zda má dostat přednost okruh nebo silnice přes město, se stalo velké téma plzeňských i krajských politiků. Primátor Miroslav Kalous, který silnici přes město prosazuje, dal najevo, že se mu nelíbí, když politici své názory na problém prezentují v tisku. "Konflikt se uměle vyvolává. Pokusme se zklidnit emoce," vyzval Kalous ve čtvrtek zastupitele.

Dát přednost stavbě magistrály doporučila nedávno studie firmy SUDOP. Zastánci okruhu ji označili za účelovou a vyrukovali s kritickými připomínkami. "Až se připomínky zapracují, do dvou měsíců podklady předložíme zastupitelům," řekl primátor.

Hlavní slovo při rozhodování o tom, zda dostane přednost magistrála přes Plzeň nebo okruh, bude mít Státní fond dopravní infrastruktury. Ten bude přihlížet i k mínění politiků z krajské a městské úrovně. Představitelé kraje na rozdíl od primátora prosazují přednostní výstavbu okruhu.

Šéf fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr před několika dny zdůraznil, že stavba okruhu bude minimálně o miliardu korun levnější a mnohem rychlejší než v případě silnice přes město. "Okruh se může stavět v příštím roce. Průtah by se mohl stavět nejdříve v roce 2011," řekl Švagr.

Jedním z nejkontroverznějších důsledků stavby magistrály by byly rozsáhlé demolice domů a skutečnost, že se má silnici obětovat část Lochotínského parku.

Zastánci okruhu připouštějí, že by podél Klatovské třídy mohla vést silnice, ale odmítají širokou magistrálu. "Dvouproudá silnice by tam mohla být, ale magistrála přitáhne kamiony a tranzitní dopravu," obává se Jana Průchová. Stejný názor zastávají i představitelé městské části Plzeň-střed.

MF Dnes, 7. 4. 2005
Miroslav Kalous, primátor města Plzně

Okruh proti trase městem: jde také o peníze

Průtah prosazovaný primátorem Kalousem, tato věta se na stránkách MF DNES v diskusi k tématu obchvat nebo průtah v Plzni objevuje se železnou pravidelností. Město je postaveno do role odpůrce obchvatu. Chtěl bych tuto skutečnost uvést na pravou míru.

Přeložka Klatovské je priorita, město ale musí mít i okruh

Snad dostatečně pádný argument je, že před šesti lety jsem v roli technického náměstka jako první zadával přípravu realizace obchvatu a jen těžko bych to dělal jako jeho zatvrzelý odpůrce. Průtah je však podle mého názoru prioritou. (Přesnější je název přeložka Klatovské, protože průtah máme a je jím právě Klatovská se stále vyšším dopravním zatížením.) Říkám to vždy současně s důležitým dovětkem, na který oponenti často zapomínají, že město potřebuje obojí. V těchto dnech odborníci dokončují, i na základě připomínek ekologických aktivistů, srovnávací studii. Se zájmem ji očekává laická i odborná veřejnost, zastupitelé kraje a Plzně. Bude jedním z kriterií při rozhodování. Nic to však nezmění na faktech, která jsou známa již dnes a o které se opírám při svém názoru, co je pro město z časového hlediska důležitější. Za opravdu naléhavý problém totiž považuji zklidnění dopravy v centru. Oponenti tvrdí, že obchvat nás zbaví těžké dopravy a tranzitu. Čísla to nepotvrzují, spíše naopak. Tranzitním směrem z Mostu a Karlových Varů na Klatovy či opačně projede zhruba 700 osobních a 200 nákladních aut denně. Pokud tři čtvrtiny z nich použijí obchvat (tento údaj se opírá o výsledky po otevření dálnice), úbytek na Klatovské bude přibližně 700 aut. Objektivně přiznám, že obchvat využijí i některá "polotranzitní" vozidla, např. ta od Karlových Varů na Borská pole atd. Jejich počet zjištěn nemáme, ale řekněme až dvojnásobek vlastního tranzitu. I tak celkový úbytek může být zhruba dva tisíce vozidel. Klatovskou dnes denně projede 25 tisíc aut. Ani při nejlepší vůli toto nemohu považovat za zklidnění. Skutečný význam obchvatu se projeví v západní části města na Vejprnické, Domažlické a Křimické, kde stáhne část dopravy, která se odehrává v západní části města. Stejně výmluvná jsou čísla u financování, byť nemůže jít o rozhodující kriterium. Výstavba okruhu ze státních prostředků je pro Plzeň, ve srovnání s přeložkou, velmi nevýhodná. Pokud stát zaplatí "lacinější" okruh za 3,9 miliardy korun, na město "zbude" dražší průtah za 5,1 miliardy. V konečných přepočtech na dofinancování městského podílu to Plzeň bude stát 1,3 miliardy navíc. Taková je suma, kterou Plzeňané dají za rozhodnutí stavět nejdříve obchvat. Měli bychom si uvědomit, že to bude na úkor dalších staveb, podpory kultury, sportu atd., anebo se přeložka Klatovské nebude stavět nikdy. Nejde o strašení, ale o prostou realitu.

Klidnější třída je pomoc pro desetitisíce lidí

Nejvíce mne oponenti zarážejí v otázce zlepšení životního prostředí. Typická městská třída s rozšířenými chodníky, místy pro setkání a s alejemi stromů. To je vize zklidněné Klatovské, která určitě přináší významné zlepšení. Dotýká se zhruba dvaceti tisíc chodců i patnácti tisíc občanů žijících v okolních bytech. Výstavba přeložky je opravdu technicky složitější. Problémy jsou však s každou stavbou, která prochází zastavěným územím. Vždy je to otázka hledání dohody a kompromisů. Vadí mi, pokud se začnou používat nepravdivé argumenty. K hrubě zkresleným údajům patří například strašení o bourání. Prý půjde až o 250 objektů. Není to pravda, jedná se o zhruba 35 domů, které budeme vykupovat za ceny dle znaleckých posudků. Navíc zástupci občanských iniciativ by měli přiznat, že právě někteří z nich nesou zodpovědnost za pozdější termín zahájení výstavby přeložky Klatovské. Ještě před čtyřmi lety byl stejný jako u obchvatu. V té době město začalo intenzivně připravovat jeho výstavbu. A aktivisté naproti tomu brzdili dokončení přípravných prací pro přeložku námitkami při projednávání studie vlivu na životní prostředí. Proto je dnes možné zahájit stavbu obchvatu dříve než u přeložky Klatovské. Přesto se domnívám, že při rozhodování o tak klíčové věci nemůže být kritériem zda jedna z variant bude dokončena v horizontu dvou, tří nebo pěti let. Zvlášť když město potřebuje obojí.

MF Dnes, 22. 4. 2005
Jiří Kohout, Společnost pro veřejnou dopravu

Silnice centrem Plzně nebo okruh?

Mladá fronta DNES přinesla 7. dubna článek primátora Plzně Miroslava Kalouse o sporu o jím prosazovaný tzv. severojižní průtah Plzní. Některá tvrzení pana primátora si, diplomaticky řečeno, žádají uvedení na pravou míru.

Není pravda, že příprava čtyřpruhového expresního průtahu Korandovou aKotkovou ulicí je zpožděna, protože aktivisté brzdili dokončení přípravných prací námitkami při projednávání studie vlivu na životní prostředí. Ve skutečnosti pracovníci magistrátu opakovaně nedodali ministerstvu životního prostředí základní údaje nutné pro ekologické posouzení průtahu, a to jim proto již dvakrát - v roce 1997 a znovu v roce 2002 - vrátilo příslušnou studii k doplnění. Jednalo se například o sdělení, kolik bytových jednotek by bylo realizací průtahu ovlivněno a také o vyhodnocení vlivů na životní prostředí během fáze jeho výstavby. Bez těchto údajů není možné kompletní posouzení vlivů na životní prostředí provést a lze pouze spekulovat, proč se město jejich předložení brání.

I nadále představitelé magistrátu tvrdí, že je třeba prioritně stavět průtah městem. Pan primátor dokonce píše, že není pro Plzeň důležité, v horizontu kolika let bude dokončena ta která varianta severojižního propojení. Takový názor v Plzni překvapí. Před otevřením částečného dálničního obchvatu Plzeňané nedočkavě odpočítávali dny, kdy si již konečně oddechnou od kamionů. Stejně tak je dopravní situace na Karlovarské i Klatovské třídě tak kritická pro zachování životních funkcí města, že je třeba co nejrychleji přijít s účinným a systémovým řešením. Dle mého názoru jsou možné v zásadě dva scénáře:

1) Město definitivně prosadí prioritní realizaci severojižního průtahu jako přeložky státní silnice I/27. Následujících minimálně pět až šest let se však nic viditelného nestane -budou "pouze" probíhat různá řízení, tisknout se stohy papírů a plánů. Pak přijde na řadu vykupování desítek obytných domů, vystěhovávání občanů, jejich odvolávání, soudní řízení, protesty. To se již budeme nalézat ve druhém desetiletí tohoto století. Teprve až někdy v letech 2011 -2015 dojde na rozsáhlé demolice a rozběhnou se stavební práce. Nejoptimističtější kvalifikované odhady hovoří o tom, že celý průtah by mohl být otevřen v roce 2015. Střízlivější odhady směřují až k roku 2020. Jinými slovy, minimálně dalších deset let se dopravní situace ani v centru města, ani na Severním a Jižním předměstí nezlepší.

2) Město odsouhlasí přeložku silnice I/27 po tzv. západním okruhu. Za státní peníze bude jeho stavba zahájena již příští rok. Nejoptimističtější odhady hovoří o jeho dokončení v roce 2008, reálný je odhad zprovoznění v letech 2010- 2012. Tedy o pět až osm let dříve, než by mohl být průtah a zároveň bez ničení západního okraje centra města, likvidace Lochotínského parku a přivedení čtyřiceti tisíců aut denně do bezprostřední blízkosti centra města a sídlišť. V úvahách však můžeme jít ještě dál -již příští rok by šlo realizovat, aby Korandova a Kotkova ulice sloužily jako část vnitřního městského okruhu. V nejbližších letech by bylo možné zároveň postavit novou dvoupruhovou městskou ulici, spojující okružní křižovatku v Sukově ulici s Korandovou a Borskou ulicí. Rozdíl oproti první variantě je zřetelný: Plzeň by se během sedmi let dočkala jak kapacitního západního okruhu, tak nového propojení v centru města.

Takže otázka, o níž bude v květnu rozhodovat městské zastupitelstvo, je poměrně jednoznačná a zní takto: vyřešíme včas dopravní přetížení Plzně nebo plánováním megalomanského expresního průtahu městem odložíme vyřešení dopravního problému do nedohledna?

Právo, 17. 5. 2005
Ivan Blažek

Nová studie dala šanci okružní komunikaci

V bitvě názorů, zda Plzeň k řešení své dopravní situace dříve potřebuje okružní silnici nebo průtah městem, zabodovali zastánci první možnosti.

Podle nově přepracované odborné studie, která zohlednila připomínky ekologických iniciativ, sice stále vede průtah rovnoběžný s přetíženou Klatovskou třídou, na rozdíl od minulosti však už jen s minimálním náskokem před takzvaným západním okruhem. Rozdíl se smrskl z 638 na 106 bodů.

V aktualizované studii, která všechny varianty dopravních řešení posuzuje podle sedm různých kritérií, došlo k největší změně v hodnocení hygienických vlivů té které komunikace na obyvatelstvo.

„Zatímco původně vycházel překvapivě lépe průtah, po zapracování našich námitek se situace otočila a vyhrává okruh,“ řekl včera Právu Jiří Kohout z plzeňského Sdružení pro veřejnou dopravu. „Původní studie se zabývala jen hlukem na Klatovské třídě a v několika navazujících ulicích. Vlastní průtah pomíjela,“ vysvětlil Kohout, podle něhož jsou nové výsledky korektní a seriózní.

Obchvat podle Kohouta vyšel z hodnocení úspěšněji ve čtyřech ze zmíněných sedmi kritérií. „Z těch podstatných je na tom průtah lépe pouze z hlediska zklidnění Klatovské třídy,“ poznamenal Kohout.

Studie se nově zabývala i dalšími dvěma variantami: průtahem bez později dostavěného obchvatu a obchvatem doplněným jen částečně postaveným průtahem ve skromné dvoupruhové verzi. „Vyšlo, že jsou obě tyto možnosti srovnatelné, a to i finančně. Měly by stát kolem pěti miliard korun,“ sdělil Kohout.

Řešením dopravy v Plzni se bude tento čtvrtek při pravděpodobně velmi bouřlivé diskusi zabývat.

MF Dnes, 18. 5. 2005
Jaroslav Nedvěd

Spor o klíčové silnice rozděluje politiky v Plzni

Na důležitý střet zbrojí zastánci stavby široké magistrály přes Plzeň a přívrženci západního okruhu. Každý z projektů by stál několik miliard korun. Zítra se bude o projektech jednat v zastupitelstvu Plzně. Je pravděpodobné, že politici budou hlasovat o tom, které trase dávají přednost. To bude signál pro ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a Státní fond dopravní infrastruktury. Jejich zástupci totiž rozhodnou, kterou trasu zaplatí stát. Zbývající silnici bude platit město a kraj, a proto se na ni budou miliardy shánět mnohem hůř.

Politici se shodují, že město potřebuje obě komunikace. Rozcházejí se ale v tom, kterou má platit stát a zda má přes město vést široká silnice podél Klatovské třídy. Zastánci okruhu chtějí, aby stát zaplatil stavbu silnice kolem Radčic a Křimic a napříč Plzní by pak vedla běžná silnice.

Je pravděpodobné, že případné hlasování půjde napříč politickým spektrem.

Nejvíc zastánců stavby magistrály přes město se najde v ODS. „Mám jasno. Přednost by měl dostat silniční průtah městem,“ prohlašuje šéf plzeňské ODS Miroslav Levora. A proč? „Nejvíc ulehčí centru města,“ říká Levora. Silnici přes město prosazují například i primátor Miroslav Kalous a radní Martin Pytlík. Další významný občanský demokrat, primátor Jiří Šneberger, má ale jiný názor. „Vést mohutnou komunikaci přes město se mi nezdá šťastné,“ tvrdí Šneberger.

Ve prospěch západního okruhu se chystají hlasovat politici ČSSD, Pravé volby pro Plzeň, klub US-DEU a nezávislých i většina zástupců KSČM.

„Chceme, aby dostal přednost okruh. Návrh magistrály přes město je příliš pompézní. Souhlasili bychom, aby místo ní vedla normální silnice,“ říká radní z Pravé volby pro Plzeň Karel Vítek. „Dáváme přednost okruhu. Průtah mohou zkomplikovat například majitelé domů, které by se musely zbořit,“ prohlásil před časem předseda plzeňské ČSSD Milan Chovanec.

Nejasný postoj má náměstek primátora Petr Náhlík (KDU-ČSL). „Z hlediska dopravy má větší přínos průtah městem. Snáze lze ale postavit okruh. Odpověď na otázku, co má dostat přednost, pro mě není jednoznačná,“ konstatuje Náhlík.

V zastupitelstvu představuje většinu 24 hlasů. ODS, ve které má projekt magistrály největší podporu, má 20 hlasů. ODS ale asi nebude zcela jednotná. Silnici městem těžko podpoří někdo z Pravé volby pro Plzeň nebo klubu US-DEU a nezávislých. Spojence ale mohou nalézt u lidovců, jejichž postoj není čitelný. Je možné, že pro silnici přes Plzeň zvedne ruku i několik levicových politiků.

Jakou stavbu chtějí?

* Šéf plzeňské ODS Miroslav Levora: „Přednost by měl dostat průtah městem. Nejvíc ulehčí centru."

* Předseda plzeňské ČSSD Milan Chovanec: „Dáváme přednost okruhu. Průtah mohou zkomplikovat například majitelé domů, které by se musely zbořit.“

MF Dnes, 21. 5. 2005


Ještě jedna studie a vybereme silnici, věří primátor

Další studie má, alespoň podle slov primátora Plzně Miroslava Kalouse, hrát roli v rozhodování o tom, zda ve městě přednostně vznikne magistrála podél Klatovské třídy nebo tak zvaný západní okruh. V zastupitelstvu se sice ve čtvrtek odehrála argumentační bitva mezi zastánci a odpůrci plánované magistrály přes město, ale nikdo nenavrhl hlasovat o tom, čemu dá město přednost. Verdikt zastupitelů se tak odkládá.

Primátor Miroslav Kalous sdělil, že rozhodnutí zřejmě padne po dokončení studie, která má říci, zda může silnice vést přes areál Škody. „Pak bychom o tom mohli hlasovat,“ prohlásil primátor.

Zástupci firmy Sudop znovu před zastupiteli prezentovali studii, podle které je výhodnější postavit silnici přes město. „Všechny scénáře, které počítají s výstavbou centrem města, jsou lepší,“ argumentoval zástupce Sudopu Luděk Sosna.

Jiří Kohout ze Společnosti pro veřejnou dopravu upozornil, že i západní okruh může významně pomoci dopravě v centru města. „Může odvést až dvacet tisíc aut denně,“ uvedl Kohout a zdůraznil, že okruh má mnohem příznivější hodnocení vlivů na životní prostředí a není kvůli němu nutné bořit desítky domů.

Primátor, který prosazuje silnici přes město, zpochybnil argument zastánců okruhu, že se okruh může stavět už v příštím roce. „Stavět se nemůže nic. Není tam vykoupen jediný pozemek,“ prohlásil Kalous.

Proti magistrále přes město protestovali zástupci občanských sdružení i bytových družstev. „V celé diskusi jsem neslyšel, že by šlo také o lidi, kteří by u silničního průtahu bydleli,“ řekl šéf bytového družstva Mírová Ivo Sartorius.

Zastupitel Miloslav Šimák řekl, že i proti dosud bezkonfliktnímu okruhu začnou někteří lidé protestovat.

Radní Miroslav Zábranský upozornil, že na průtah městem není posudek vlivů na životní prostředí, zatímco okruh kladný posudek má. Primátor pak nařkl sdružení Děti Země, že přípravu magistrály blokuje. „Deset let blokovali obchvat a nyní blokují průtah,“ uvedl Kalous.

Martin Marek z Dětí Země nad tvrzením primátora kroutil hlavou. „V roce 2002 jsme navrhli trasu přes Škodovku. Ale město tu variantu neprověřilo. Pan Kalous byl v té době technickým náměstkem, takže to spadalo do jeho kompetence. Pokud někdo něco brzdí, pak je to město. Nebylo schopno připravit podklady,“ konstatoval Marek.

Právo, 13. 7. 2005
Ivan Blažek

Rozhodnuto. Průtah Plzní bude platit stát

Ve sporu o to, zda Plzeň dříve potřebuje průtah městem nebo západní okruh, je rozhodnuto.

"Za státní peníze se bude stavět průtah," řekl Právu po úterním jednání v Praze náměstek plzeňského primátora Petr Náhlík (KDU-ČSL).

Aktéři schůzky, na níž měly zastoupení i státní Ředitelství silnic a dálnic, Plzeňský kraj a společnost Sudop, se dohodli, že budou respektovat výsledky studie zpracované Sudopem. A podle ní Plzeň potřebuje přednostně průtah -kontroverzní stavbu, která už teď má řadu odpůrců.

O definitivní podobě čtyřproudové komunikace, která má odlehčit nyní velmi frekventované Klatovské třídě, se rozhodne po dokončení další studie - ta do listopadu prověří, zda by část průtahu mohla procházet Škodovkou. "Pak zažádáme o vypracování EIA (posudek o vlivu stavby na životní prostředí - pozn. red.)," podotkl Náhlík. Město také začne s masívními výkupy - průtah si totiž vyžádá řadu demolic.

Výkupy se rozběhnou i v trase okruhu, kde už příští rok chce město začít stavět alespoň spojku mezi Domažlickou a Vejprnickou ulicí. Celý západní obchvat má stát, podobně jako průtah, zhruba pět miliard. Na rozdíl od průtahu jej však stát financovat nebude.

"Pokusíme se získat dotace z Unie. Pokud uspějeme, tak nejdříve na konci roku 2007," uvedl krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš (ODS). Zda bude stavbu financovat i kraj, není zatím jisté.

MF Dnes, 30. 7. 2005
Jaroslav Nedvěd



V bitvě mezi zastánci výstavby nové široké silnice přetínající Plzeň a lidmi, kteří prosazují urychlenou stavbu západního okruhu kolem Křimic, došlo ke zlomu.

Zástupci státu, kraje a města se shodli, že stát bude platit stavbu silnice napříč městem a nikoliv okruh. Peníze na výstavbu okruhu mají naopak shánět město a kraj.

To je posun ve prospěch zastánců silničního průtahu Plzní. Ten prosazují především někteří představitelé magistrátu. Přednost okruhu naopak dávají občanská sdružení, bytová družstva nebo vedení městské části Plzeň-střed. Obávají se, že frekventovaná široká silnice zhorší životní prostředí ve svém okolí. Jejich oponenti ale tvrdí, že chtějí především odvést co nejvíce aut z přetížené Klatovské třídy. Na dva tábory jsou rozděleni i plzeňští politici.

Hlavní spor se vede o to, zda bude mít silnice přes Plzeň, vedená asi tři sta metrů podél Klatovské třídy, podobu široké magistrály přetínající město. Jestliže má projekt platit stát, pak je taková možnost pravděpodobnější.

Představitelé obou táborů dosud chtěli, aby variantu, které dávají přednost, zaplatil právě stát. Pokládali to totiž za jistější zdroj potřebných miliard korun.

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr potvrdil, že se zástupci kraje a města dohodli, že západní okruh bude silnicí druhé třídy, na jejíž výstavbu požádají o dotaci z evropských fondů. "Pro nás to znamená, že bychom nadále do přípravy západního okruhu už neinvestovali," řekl Švagr.

Náměstek primátora Petr Náhlík prohlásil, že se zástupci města, kraje i státu shodli, že je zapotřebí postavit obě silnice, průtah i obchvat. Náměstek připomněl, že město prověřuje možnost vést polovinu průtahu ve střední části přes Škodovku, aby se nemusely bourat obytné domy. "Studie bude hotova do listopadu," řekl Náhlík.

Krajský radní pro dopravu Miroslav Jaroš sdělil, že kraj se na stavbě okruhu bude podílet a žádat o evropské dotace, aby trochu ulevil Plzni. "Ale zda okruh bude silnice druhé třídy, třetí třídy nebo městská komunikace, to ukáže čas a podmínky evropské dotace," sdělil Miroslav Jaroš. Ten se domnívá, že dohoda o financování průtahu státem znamená, že průtah Plzní bude vypadat jako magistrála. "Myslím, že původní návrhy, které počítaly s mimoúrovňovými křižovatkami, tunelem, asi nevydrží," uvedl Jaroš.

Krajský radní nemá obavy, že by stavbu okruhu mohla ohrozit skutečnost, že ji mají místo státu financovat město, kraj a EU. "V současné době bych to viděl jako možná jistější zdroj peněz než stání rozpočet," prohlásil Miroslav Jaroš.

MF Dnes, 30. 7. 2005
Jaroslav Nedvěd

Okruh vyroste také a tah městem nemusí být magistrálou

Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr tvrdí, že pokud se kraj a město dohodly na společném financování západního okruhu, není to špatná varianta.

"Ředitelství silnic a dálnic by mělo připravit investiční záměr, který řekne, jak bude průtah Plzní vypadat. Pokud ten záměr dopadne z ekonomického hlediska dobře, pak by začaly přípravné práce. V tuto chvíli bych nespekuloval o zahájení stavby průtahu, protože všichni víme, že může začít až po roce 2010," říká uvedl Pavel Švagr.

Není teď ohrožena stavba okruhu, když se na ni teprve budou shánět peníze jinde než od státu?

Já jsem zástupcům města i Plzeňského kraje řekl, že po jejich dohodě je zcela zřejmé, že se západní okruh bude stavět jako první. Jeho financování bude záležitostí města a kraje a příští rok bude zřejmé, zda budou peníze na pokračování přípravy okruhu. Myslím, že je podstatné, že se západní okruh bude stavět co nejdříve. To znamená od roku 2007 nebo 2008.

Pokud stát zaplatí silnici přes Plzeň znamená to velkou pravděpodobnost, že přes město povede široká magistrála. Připouštíte to?

Vždy se diskutovalo o tom, že v Plzni vznikne západní okruh i průtah. Cílem diskuse bylo, aby stavba západního okruhu byla zahájena dříve než stavba průtahu. A já si nemyslím, že jsme se dohodli na špatném řešení.

Ale znamená to, že se bude stavět přes Plzeň široká magistrála, proti které se ve městě mnoho lidí bouří?

Já bych to magistrálou v dané chvíli ještě nenazýval. Stát dá v příštím roce peníze na zpracování investičního záměru. Tak se zjistí, zda je to průchozí nebo ne. Zjistí se, nakolik je průtah ekonomicky efektivní. Je také potřebné, aby projekt průtahu počítal s tím, že bude existovat západní okruh. Tento předpoklad je velmi významný.

Proč?

Protože v době zahájení stavby průtahu zřejmě bude okruh dodělán. Proto bude nutné počítat s rozložením dopravních proudů a se vším co s tím souvisí.

Znamená to, že průtah přes Plzeň by nakonec mohla být silnice, kvůli které nebude nutné bořit domy a stavět tunel pod Husovým náměstím?

Půjde o to, aby ten projekt byl průchozí a zároveň ekonomicky opodstatněný. Takže určitě nelze předpokládat, že bychom souhlasili s variantou, která bude extrémně drahá. Myslím, že bude muset dojít ke změnám a úpravám dosavadních úvah o podobě silnice přes Plzeň. Současné návrhy bych nebral jako definitivní. Dojde k posunu a musí dojít k diskusi kudy, kam, proč a nač. Ta debata není ukončena.