Pohledy za hranice naší vlasti, aneb Sasko dneška...

Od našich milovaných politiků, zejména komunálních, mnohdy slyšíme, jak je veřejná doprava překonaná, drahá a zbytečná. Tato kampaň, která je ještě mohutně živená reklamními agenturami zastupujícími automobilový průmysl, nám neustále vsugerovává, že celý svět jen sedí v autě (a chce to), kdežto jen pár, s prominutím, omezenců u nás v Čechách jim v tom brání. Na druhou stranu také slyšíme, jak celá Západní Evropa mohutně staví, či lépe řečeno obnovuje veřejnou dopravu, a to zejména závislou elektrickou trakci. Protože je dobré si o některých věcech udělat vlastní "nepřežvýkaný" úsudek, tak někteří členové Společnosti pro veřejnou dopravu vyrazili na obhlídku rovnou do terénu.

Tramvajový provoz v Bad Schandau je dosti známý mezi zájemci o dopravu i u nás. Jeho nespornou zajímavostí je to, že pro údajnou nerentabilitu a zbytečnost byl již několikrát navržen na zrušení. Jezdí nejenže dodnes, ale významným podílem se na dodávce energie podílí solární články na střeše vozovny. A zákazníci? Dráha si je hýčká, a aby je zaujala, každoročně pořádá propagační akce k přilákání nových zákazníků.

Tramvaje v někdejší velmoci tohoto dopravního prostředku - východním Německu nejenže neumírají, jak by se dle vztahu některých občanů v postkomunistických zemích k veřejné dopravě mohlo zdát. Zdejší provozy se pronikavě modernizují, a to jak po stránce vozového parku, tak i po stránce kolejového svršku, který možná k údivu některých našich "odborníků" je nyní zpravidla uzavřený (dlažba, zatravnění), nikoliv otevřený (pražce + štěrk) jako tomu bylo v minulosti. Dokonce většina měst má svou vlastní tramvaj, tedy vozidlo, které v daném designu nejezdí nikde jinde, neboť představitelé měst jsou si vědomi, že MHD, zejména závislá trakce, dotváří nezaměnitelný kolorit města.

Tramvajový provoz v Chemnitz (ex Karl-Marx-Stadt) prodělal ve své historii mnoho kotrmelců. Jednak zde byl nahrazen atypický úzký rozchod rozchodem normálním, což se ne tak zcela povedlo, takže tramvaje dnes obsluhují prakticky jen jižní sektor města, zatím co severní je stále obsluhován "náhradní" autobusovou dopravou, jejíž dočasnost odpovídá dočasnosti pobytu ruských okupačních vojsk u nás. Plány na dostavbu systému sice jsou, ale jsou asi tak stejně reálné, jako rozšíření tramvajové sítě v Plzni.

Na druhou stranu byla 14.12.2002 uvedena do provozu regionální tramvajová trať Chemnitz - Stollberg v saských Krušných horách (linka 522), kterou provozuje společnost Citybahn Chemnitz GmbH. Regiotram v úseku Altchemitz - Stollberg využívá železniční trať, která byla při této příležitosti rekonstruována a elektrizována (nákladní doprava je na trati zachována). Město Chemnitz uvažuje v další etapě pokračovat severním směrem nejdříve spojit centrum se čtvrtí Borna (kam se už tramvaj v řečnické podobě staví od 60. let) a následně pokračovat do měst Limbach - Oberfrohna, kam zatím jezdí motorové vozy též společnosti Citybahn Chemnitz GmbH pouze po železniční trati. Tímto se sleduje zejména zpříjemnění veřejné dopravy až do samotného centra města bez přestupů. V samotném městě Chemnitz provozuje městskou dopravu městský dopravní podnik CVAG (Chemnitzerverkersaktiengesselschaft).

I město Zwickau má velmi pohnutou historii tramvajové dopravy. Ta byla několikrát těsně před zrušením. Naposledy v době sjednocení obou německých měn v roce 1990 místní představitelé radnice na jakémsi mítinku vyvolávali, jak se konečně v lepších časech zbaví té zastaralé zaostalé socialistické tramvaje a nahradí je moderními autobusy, které jsou již prý zcela ekologické. A dnes? Tramvajová síť se mnohonásobně rozrostla, dokonce zde byl vybudován unikátní systém "motorového kočkopsa", se kterým se dostanete až do českých Kraslic. Autobusy zde sice také jezdí, ale jen na vedlejších výkonech a to ještě s reklamami na MHD.

Že i vy byste si přáli, aby i u nás byl takový rozvoj a podpora veřejné dopravy jako v Německu? Jistě, Německo je bohatší stát jak náš, ale ne vždy vše odvisí od peněz, a mnohde stačí vůle, dobrá vůle, vůle chtít. A záleží také na nás, na přátelích městské dopravy, zda-li naše záliba bude obnášet jen dokolečka dokola opisovaná inventární čísla a oběhy vozidel, či zda se i my konečně začneme zabývat tím, proč ten či onen systém funguje a budeme jej popularizovat u veřejnosti, pro kterou je podstatné, že přijela tramvaj, čistá, rychlá, pohodlná. Ale věřte nebo ne, prostému cestujícímu je zhola jedno, jestli má inventární číslo 120 nebo 6780 a zda-li před tím působila tam, či onde. A tramvaje bez cestujících, byť se zajímavými čísly, průkazem původu a oběhy jsou k ničemu. Snad jen pro cíl objektivů našich foťáků. Ale na to opravu nejsme tak bohatí, abychom si to mohli dovolit.

Vrátit se na začátek stránky.