Okresní město Rakovník leží v severozápadní části středních Čech v Rakovnické pahorkatině na Rakovnickém potoce a v současnosti má zhruba 17 000 obyvatel. Má zachováno historické jádro s několika významnými památkami a zbytky opevnění se dvěma branami. Ve městě funguje průmysl strojírenský, chemický, keramický, polygrafický a potravinářský. Současné názvy zdejších největších podniků - Lassersberger Ceramics, Procter & Gamble a PQS - málokomu něco řeknou. Přitom se jedná o výrobu bytové keramiky RAKO, pracích a čistících prostředků Rakona a podnik na hydraulické lisy a autobrzdy TOS.

Rakovníkem neprochází žádná silnice 1. třídy ani dálnice. Nejvýznamnější komunikací ve městě je silnice 2. třídy číslo II/237 do Nového Strašecí, kde se napojuje na silnici 1. třídy číslo 6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - Pomezí nad Ohří. Velký význam mají také silnice II/229 Louny - Rakovník - Kralovice a II/227 Žatec - Rakovník - Roztoky (u Křivoklátu).
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťuje dopravce Anexia s.r.o. Na významném spojení s Prahou se podílí také další rakovnický dopravce, CS Trans s.r.o. Anexia jezdí na Hradčanskou a CS Trans na Zličín. "Rychlíkové spoje" jedou do Prahy zhruba hodinu a cesta stojí 43,- Kč. Ve špičkách pracovních dnů jezdí všechny linky v prokladu po deseti až patnácti minutách.
Dalšími dopravci v Rakovníku jsou např. ČSAD MHD Kladno a.s. a Václav Lexa - Lextrans. Některé linky dopravců Anexia a ČSAD MHD Kladno jsou začleněny do systému Středočeské integrované dopravy, jejíž tarif se řídí počtem projetých zón. Rakovník je zónou 65.

Do Rakovníka vede pět železničních tratí, všechny jsou ale jednokolejné a nejsou elektrifikované. Jedná se o tratě číslo 124 do Lužné u Rakovníka (odkud vlaky pokračují po trati 120 do Prahy), 126 do Loun, 161 do Bečova nad Teplou, 162 do Kralovic u Rakovníka a 174 do Berouna. Trať číslo 162 je oficiálně vedena až do Mladotic, v úseku Kralovice u Rakovníka - Mladotice je však provoz dlouhodobě přerušen a nahrazen autobusovou dopravou.
Po tratích 124, 126 a 174 jsou vedeny i spěšné vlaky a rychlíky, po ostatních tratích pouze vlaky osobní (zastávkové). Cesta z Rakovníka do Prahy trvá vlakem hodinu a půl až dvě hodiny.
Za pozornost stojí stanice Lužná u Rakovníka, která leží ještě na území obsluhovaném MHD Rakovník. Ve zdejší výtopně se nachází železniční muzeum.

Provoz městské hromadné dopravy v Rakovníku zajišťuje dopravce Anexia s.r.o. Tento název nese od 16. prosince 2004, předtím působil od svého zakoupení státního podniku ČSAD Rakovník 1. dubna 1994 pod názvem ČSAD Anexia, spol. s r.o. V této době však dopravce na vozech nebo zastávkách používal výrazná označení "ČSAD Rakovník", případně větší nápis "ČSAD Rakovník" a menší "Anexia spol. s r.o.", takže byl známější jako ČSAD Rakovník.

Podnik vlastní přes 40 autobusů značky Karosa, ale autobusová doprava je jen jednou z jeho činností - dále zajišťuje zejména mezinárodní a vnitrostátní nákladní dopravu, spedici, skladování a logistiku, servis DAF a opravy a údržbu nákladních vozidel a autobusů.
Sídlo a garáže dopravce se nachází na adrese Lubenská 1588, Rakovník.

Provoz městské dopravy je zajišťován čtyřmi autobusovými linkami označenými jako B1 - B4. Trasy linek jsou uvedeny v následující tabulce. Jedná se pouze o výpis vybraných zastávek z celých tras linek. Nejsou vyznačeny jednotlivé varianty spojů. Spoje linek se často odlišují nejen zkrácením o koncové úseky, ale i větvením na trase. Pokud jsou v jízdních řádech uvedeny i zastávky, které ve skutečnosti žádný spoj linky neobsluhuje, tabulka je neobsahuje.

Čtyři linky se mohou zdát na město velikosti Rakovníka mnoho. Nesmíme však zapomínat, že městská doprava obsluhuje i okolní obce. Linky jezdí pouze v pracovní dny. Linka B1 je v provozu od 5.30 do 22.30 hodin a v jednom směru jedou maximálně dva spoje za hodinu, většinou však méně. Linka B2 jezdí od 5.00 do 17.30, jedním směrem jede jeden spoj za hodinu nebo za dvě. Nejčilejší provoz je na lince B3, která jezdí od 4.30 do 22.30 hodin a ve špičce na ní jedou tři nebo i čtyři spoje za hodinu, mimo špičku několik spojů. Linka 4 je v provozu pouze ve špičkách (4.30 - 7.30 a 13.30 - 16.30) a jedou na ní tři spoje ráno a tři odpoledne ve směru do Olešné a tři ráno a čtyři odpoledne směrem na aut. st. nebo k Raku III. Intervaly jsou na všech linkách zcela nepravidelné.

Za své neobvyklé označení kombinací písmene a čísla vděčí linky městské dopravy začlenění do systému Středočeské integrované dopravy (SID), který byl na Rakovnicku zprovozněn 21. prosince 2005. Tarif SID je zónový, jednotlivé zóny jsou ohraničeny hraničními zastávkami. Celý obvod MHD Rakovník spadá do zóny 65 a platí v něm proto ceny jízdného pro jednu zónu - to znamená, že městská doprava nemá vlastní tarif a za stejnou cenu jízdného se cestující přepravují i v regionálních autobusech začleněných do systému. Působení dopravce Anexia spadá dále do zón 70 - 74 a 104 - 106. Se zónou 65 (obvodem MHD) sousedí zóny 70 (Pavlíkov, Chlum, Všetaty, Hvozd) a 104 (Pšovlky).

Jízdné v systému SID je možné hradit v hotovosti nebo prostřednictvím čipové karty. V jedné zóně (čili také na linkách MHD Rakovník) se platí za jednu jízdu bez přestupu libovolně dlouhou 9,- Kč. Zlevněné jízdné existuje ve třech variantách: 4,- Kč pro děti 6 - 15 let a rodiče navštěvující děti v ústavech, 6,- Kč pro žáky 15 - 26 let a důchodce starší 65 let, 3,- Kč pro žáky 6 - 15 let a 2,- Kč pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P. Jednotlivé jízdné může být hrazeno také čipovou kartou, která funguje jako elektronická peněženka - v tomto případě se platí plné jízdné 7,- Kč a zlevněné 3,50, 5, 2,60 nebo 1,75. Už tak složitý systém ještě znepřehledňují zvláštní sazby dovozného - 5,- Kč při platbě v hotovosti a 3,50 z čipové karty.

Existují také časové jízdenky, řešené rovněž formou čipových karet, na které je možno jezdit 7, 30 nebo 90 dní neomezeně. 30denní časová jízdenka pro jednu zónu stojí 220,- Kč, 110,- Kč pro děti, 165,- pro studenty a důchodce a 82,- pro držitele žákovských průkazů ve věku 6 - 15 let. I v případě platby čipovou kartou nastavenou jako časová jízdenka je cestujícímu vytištěn z odbavovacího zařízení lístek, takzvaný evidenční.
Bezplatně se přepravují např. děti do 6 let, poslanci a senátoři, soudci a průvodci ZTP/P.

Před začleněním Rakovnicka do Středočeské integrované dopravy platil na linkách MHD tarif městské dopravy odlišný od regionálních autobusů. Jízdné bylo možno hradit stejnými způsoby jako nyní, ale systém slev byl jednodušší (i když méně výhodný). Linky byly označeny licenčními čísly 315 631 - 315 634 a zjednodušeně se označovaly čísly 1 - 4.
Po začlenění do Středočeské integrované dopravy přestaly být městské linky v Rakovníku označovány jako městská hromadná doprava a nadále jsou považovány jen za "linky SID". Projevilo se to zejména v jízdních řádech, které zůstaly v původním provedení shodném s ostatními linkami, ale za licenčním číslem linky zmizel přípis "MHD Rakovník linka č.", který byl nahrazen novým "SID linka č." Stejně tak se o MHD nezmiňují propagační materiály systému ani dopravce (na svých internetových stránkách píše, že provozuje regionální, meziokresní a dálkovou dopravu - o MHD ani slovo). Nové zastávkové označníky městských linek na rekonstruovaném autobusovém nádraží jsou shodné s ostatními linkami, stejně tak popis linek v pláncích odjezdových stanovišť či ve výpisech odjezdů spojů na digitálních orientacích v terminálu. Toto úřední "zrušení MHD" pouze zkomplikovalo cestujícím orientaci, v provozu se však nijak nezměnilo - linkové vedení i časové průběhy spojů zůstaly netknuty, linky jsou nadále označovány čísly (i když s písmenem B) a vyjíždějí na ně i autobusy městského trojdvéřového provedení.

Na autobusové nádraží (Rakovník, aut. st.) umístěné v těsné blízkosti železniční stanice se sjíždějí všechny čtyři městské linky a některé jejich spoje zde končí. Původní sešlé autobusové nádraží ze 70. let bylo za provozu od července 2005 do dubna 2006 postupně přestavěno na moderní terminál. Vozový park dopravce je také v dobrém stavu - vozy Karosa typové řady 900 výrazně převažují. Při pohledu na rekonstruované autobusové nádraží a nové autobusy vyrovnané na jeho ploše se může zdát, jak je doprava ve městě na vysoké úrovni. Když však chce cestující někam jet, zjistí, že je všechno jinak. Na autobusovém nádraží nejen že je obtížné stanoviště MHD nalézt, ale ještě těžší je vyhledat čas odjezdu spoje. V jízdních řádech není podtržena aktuální zastávka a vzhledem k jejich umístění v hluboké skříni pod plastovou deskou nelze ani po konkrétním řádku s časy odjezdů jet prstem. Některé linky zastavují u několika označníků podle toho, kam konkrétní spoj jede, a zjistit který spoj zastaví kde je téměř vyloučeno.

Na ostatních zastávkách je situace ještě horší. Označníky jsou vesměs v hrozném stavu, jejich nosné sloupky i samotné terče jsou naprosto orezlé a mocně se z nich loupe barva (také proto, že na terčích je několik různých laků přes sebe). Nejrozšířenější jsou kulaté terče s logem dopravce ČSAD Anexia (doslova "ČSAD Anexia Rakovník spol. s r.o.") a nakresleným autobusem z bezdvéřové strany, na němž jsou vypsána čísla zastavujících linek (v původní podobě bez písmene "B"). V dolní části terče se nachází nápis "Zastávka MHD" a název zastávky. Starší terče mají původní logo ČSAD a modrý nápis "Městská doprava". Pokud zastávku obsluhuje více dopravců, je na ní umístěno více označníků. K vidění jsou i "dvouhlavé" označníky (ČSAD) Anexia s jedním terčem pro městskou a druhým pro ostatní dopravu. V některých zastávkách (např. Domov důchodců) jsou osazeny terče s čísly stanovišť vyřazené z autobusového nádraží. Po přemístění na jiné zastávky byly přelakovány na provedení s vyobrazením autobusu, nový lak se však rychle oloupal.

Jízdní řády jsou nalepeny na plechu, aktuální zastávka zásadně není podtržena (pokud ano, pouze od ruky cestujícím), a často jsou otrhané, popsané či jinak poškozené, tedy nečitelné. Není-li název zastávky uveden na označníku ani podtržen v jízdním řádu, není náhodnému cestujícímu ani zachovalý jízdní řád nic platný, protože nemůže identifikovat, který řádek s časy odjezdů platí. Čekárny se nacházejí jen na několika zastávkách a jsou ve stavu pokročilé devastace.

Vozový park autobusů městské dopravy není tak moderní jako na ostatních linkách dopravce, "hranaté" Karosy řady 700 zde výrazně převažují, ale to je pochopitelné. V provozu jsou jak autobusy městského trojdvéřového provedení typu Karosa B 732 (minimálně dva vozy, SPZ RA 46-45 a RA 46-47), tak dvoudvéřového linkového provedení typů Karosa C 734, C 934 a C 934E. Na linky mohou být nasazeny i vozy Karosa C 954, C 954E a Iveco Crossway, jiné autobusy linkového provedení dopravce nevlastní.

Nasazované vozy jsou, stejně jako ostatní autobusy dopravce, celé bílé, případně jsou doplněny reklamními samolepkami. Za předním sklem mají autobusy MHD položenou ceduli s označením linky, zřídka i malé cedulky s názvy konečných, které ale nemusí být správně. Na boku ani zádi se žádná orientace nenachází, a pokud ano, je zapomenutá z regionální linky. Digitálními orientacemi není žádný autobus zasahující pravidelně do MHD vybaven. Nové autobusy dopravce mají digitální orientaci pouze na čele, což je s ohledem na plánované označování linek integrovaných dopravních systémů i na pravém boku a zádi nevýhodné.