Město Vlašim leží ve středočeském kraji na říčce Blanici, zhruba 50 km jihovýchodně od Prahy, v mírně kopcovité krajině, které vévodí mýtická hora Blaník, podle níž je také zdejší kraj nazýván Podblanickem. První písemná zmínka o Vlašimi pochází z roku 1320, ale osada zde patrně existovala již dříve. Povýšení na město se dočkala zásluhou známého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, ale až do poloviny 18. století město často střídalo své majitele, což společně s vypleněním během třicetileté války jeho prosperitě moc nepřálo. V roce 1818 byla do Vlašimi přivedena zemská silnice z Prahy do Vídně, ale až počátkem 20. století se pomalu začíná rozvíjet také průmysl. Ve třicátých letech sem byla z Prahy přemístěna továrna na střelivo Sellier & Bellot, což nastartovalo rychlý rozvoj města. Vznikají nové čtvrti, roste počet obyvatel, později se výroba zcela podřizuje potřebám 2. sv. války. Po ní je továrna znárodněna, přejmenována na Blanické strojírny (i když se později opět vrátila k původnímu názvu), ale nadále pokračuje rozvoj její i celého města. Je zahájena výstavba sídliště Vlašim – sever, v sedmdesátých letech také probíhala přestavba centrální části města, bohužel ale dost necitlivým způsobem, kdy se obětí rozsáhlých demolic stala značná část historické zástavby. Počet obyvatel v dnešní době dosahuje asi 13 000. Určitou neobvyklostí je to, že díky konfiguraci terénu je centrum města jakoby rozděleno na dvě části – historické v údolí Blanice a o něco živější oblast kolem křižovatky ulic Komenského, Riegrovy a Lidické.

Vlašim dnes leží poněkud stranou hlavních komunikačních tras. Prochází jí silnice z Benešova do Pelhřimova, která je v současné době vedena po přeložce mimo centrální část města. Větší význam má ještě silnice směrem na Kutnou Horu, která Vlašim zároveň spojuje s nepříliš vzdálenou dálnicí D1 procházející severovýchodně od města. Železnice dorazila do Vlašimi v roce 1895, dnes je tato místní trať označena číslem 222 a končí v nedalekém Trhovém Štěpánově. Zajímavostí této trati je to, že původně pokračovala až do Dolních Kralovic. Toto městečko ovšem i s koncovým úsekem trati zatopila voda přehradní nádrže Švihov (Želivka). Koncový úsek byl tedy zrušen, nicméně dodnes je těleso trati v terénu na většině míst dobře patrné včetně několika dochovaných staveb. Ve Vlašimi má své sídlo a garáže ČSAD Benešov, které je provozovatelem regionální i městské dopravy na Benešovsku a Vlašimsku. Klasické autobusové nádraží ve Vlašimi nenajdeme, autobusy odjíždějí buď ze stanovišť před železničním nádražím, nebo od závodu Sellier & Bellot na jižním okraji města. Tyto pak městem projíždějí, přičemž zastavují i na většině zastávek MHD.

Městská doprava jezdí ve Vlašimi jen na jediné lince, která však díky závlekům obsluhuje všechny části města a vyjíždí i daleko za něj. Tato linka má licenční číslo 206001 a trasu (Hrazená Lhota – Domašín) – Vlašim, sídliště – Spořilov – ( Vlašim, hřbitov) – Vlašim, Měú – Vlašim, žel. st. – Vlašim, u Vorliny – Vlašim, závod – (Bolinka – Bolina). Většina spojů je vedena vždy jen v části trasy, případně vynechávají některé zastávky a existuje i varianta přímého spojení závodu se sídlištěm. Linka je provozována pouze v pracovních dnech v rozsahu cca 5:30 – 18:30, po 22:00 jede ještě jeden spoj od závodu do města. Podle jízdního řádu má linka ve dnech školního vyučování v obou směrech dohromady 29 spojů.

Při pohledu do jízdního řádu se zdá být provoz značně zmatený, ve skutečnosti je ale vše přeci jen poněkud přehlednější, než to na první pohled vypadá. Jelikož pro motorová vozidla uzavřený most přes Blanici neumožňuje průjezd centrem, musí být trasa vedena po obchvatu, což jí paradoxně spíše prospělo, neboť se tak o hodně zkrátil závlek do čtvrti Spořilov.

Jízdné je jednotné, základní jízdenka stojí 9,- Kč. Jízdenky se prodávají pouze u řidiče prostřednictvím elektronické pokladny Mikroelektronika. Nástup je umožněn pochopitelně jen předními dveřmi, zadní jsou určeny pouze pro výstup, na což upozorňuje i nápis "Vystupujte vzadu" za stanovištěm řidiče jediného městského autobusu. Až do konce roku 2004 zde existoval předprodej jízdenek, které se označovaly ve strojcích MOC a byly zároveň platné i na linkách městské dopravy v sousedním Benešově, která je provozována stejným dopravcem. I v době samoobslužného provozu se však nastupovalo jen předními dveřmi.

Zastávky byly označovány charakteristickými červenými městskými označníky. Oproti klasickým kulatým terčům ČSAD byly tyto obdélníkové s nápisem "ČSAD Městská doprava". Převážná většina z nich už ale byla vyměněna za novější, které se nijak neliší od jiných zastávkových sloupků benešovského dopravce. Přístřešky jsou umístěny většinou jen na těch zastávkách, kde zastavují také meziměstské linky. Na zastávkách Vlašim,závod a Vlašim,sídliště, které jsou pro některé spoje konečnými a jsou tudíž řešeny jako točny jsou velkorysé čekárny dávající tušit, že v minulosti musela vlašimská MHD přepravovat právě v této relaci značné množství lidí. Bohužel, dnes jsou celkové počty cestujících, tak jako všude jinde, nižší a podepsalo se to i na upravenosti a celkovém vzhledu těchto zastávek (rez, odpadky, otrhané plakáty, …). Jízdní řády jsou v provedení ČSAD, v hlavičce je ale místo obvyklého popisu trasy uvedeno jen "Městská doprava Vlašim".

Městské autobusy, kterým se ve Vlašimi přezdívá "Mandelinka" zahájily svůj provoz ve druhé polovině 60. let. Prvním autobusem byl dvoudveřový Škoda 706RTO v červeno-krémovém nátěru. Později zde jezdil i méně známý typ Ikarus 620, přezdívaný v tehdejších závodech ČSAD kvůli své neoblíbenosti názvem "Kadárova pomsta". Zda byl ve Vlašimi v provozu také vůz (vozy) Karosa ŠM11 se zatím nepodařilo zjistit, jisté však je, že během 90. let se zde vystřídaly nejméně tři Karosy B731/732: BNA 28-95, BNA 32-62 a BNA 76-84. Posledně jmenovaný autobus byl v závěru roku 2005 nahrazen novým nízkopodlažním Mercedesem O530 Citaro, který byl za účasti zástupců města slavnostně předán do užívání 16.11. a své první cestující potom svezl v pátek 18.11.2005. Tím však také bohužel zmizel z Vlašimi typický červeno-bílý městský nátěr, neboť nový autobus byl dodán ve firemních barvách koncernu ICOM (pod nějž ČSAD Benešov spadá) - modré a bílé. Autobus byl pořízen s finanční spoluúčastí města ve výši 500 000,- Kč a je také opatřen městským znakem na bocích a nápisy "Městská doprava Vlašim" na obou čelech. Malou vadou na kráse je však absence digitálních informačních panelů a směr udávají jen malé štítky za předním sklem, které musí řidič na konečné vždy vyměnit. Číslo linky se neuvádí, ostatně vzhledem k existenci jen jediné linky MHD to jaksi postrádá smysl. Autobus, který zde jezdil předtím, tedy B732 s SPZ BNA 76-84, byl na přelomu roku stále odstaven v garážích dopravce a o jeho dalším osudu asi zatím není definitivně rozhodnuto. Nový Mercedes obdržel registrační značku 5S2 6373. Při pohledu do jízdního řádu je jasné, že na zajištění některých spojů je třeba ještě další autobus. Jedná se víceméně o posilové spoje vedené ve špičkách většinou jen v jednom směru bez návaznosti na spoj směrem opačným, a jsou zajišťovány přejezdem vozů z meziměstských linek.

Provoz městské dopravy sice není příliš hustý, ale základní dopravní obslužnost (sídliště - centrum - školy - továrna) je zajištěna vcelku uspokojivě a v kombinaci s meziměstskými linkami, které lze v obvodu městské dopravy využívat za tarif MHD, je nabídka spojů přeci jen o něco vyšší. Hlavním důvodem existence MHD je především zajištění spojení závodu Sellier & Bellot, který leží na samém okraji Vlašimi vlastně již mimo souvislou zástavbu, se zbytkem města. Dalším důležitým faktorem je kopcovitý terén, kdy je při cestě z jednoho konce města na druhý třeba překonat poměrně hluboké údolí Blanice. To zajišťuje městské dopravě i v dnešní době relativně dost cestujících.

Potěšitelnou skutečností je to, že jsou mezi nimi zastoupeny všechny věkové kategorie a MHD není jen jakousi sociální službou pro důchodce a školní mládež.

A co říci závěrem? I když je sice celkový rozsah a charakter provozu poplatný době, má městská doprava ve Vlašimi ve srovnání s mnoha jinými obdobně velkými provozy jednu velkou přednost – opravdu jako MHD vypadá.