Město Znojmo leží v Jihomoravském kraji v Jevišovické pahorkatině na řece Dyji a v současné době má asi 36 000 obyvatel. Jeho historie je velmi dlouhá a bohatá. Již v 9. století se hradiště nad Znojmem řadilo k významným střediskům Velkomoravské říše. Ve 12. století se kolem knížecího hradu rozkládalo románské sídliště, které bylo Přemyslem Otakarem I. povýšeno roku 1226 na královské město. Po další staletí se Znojmo většinou těšilo přízni českých králů a došlo k velkému rozvoji a posílení jeho významu. Zlom nastal v době třicetileté války, kdy vlivem válečných událostí a morových epidemií přišlo o několik tisíc obyvatel. Přelom 18. a 19. století je ve znamení rušení klášterů a počátků manufakturní výroby. Koncem 19. století vzniká ve městě řada českých spolků a rozvíjí se kulturní a společenský život. Mezi dvěma světovými válkami se Znojmo slibně rozvíjelo, tomu však učinila konec německá okupace. Po roce 1948 pak došlo k dalšímu rozvoji průmyslu a s tím spojenou výstavbou nových obytných celků na okrajích města i v přilehlých obcích, z nichž některé se postupně staly jeho součástí. Ve městě funguje průmysl strojírenský, dřevozpracující, potravinářský, keramický a kožedělný. Město je centrem vinařské oblasti a východiskem do národního parku Podyjí i turisty oblíbené oblasti kolem nedaleké Vranovské přehrady. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací s řadou historicky cenných staveb, z nichž nejvýznamnější je románská rotunda z 11. století se vzácnými nástěnnými malbami.

Znojmem procházejí silnice 1. třídy číslo I/38 Jestřebí - Doksy - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín - Čáslav - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - Hatě a I/53 Znojmo - Pohořelice.
V minulosti zajišťoval většinu provozu regionální a dálkové autobusové dopravy znojemský ČAS-service a.s. Tato společnost vznikla v roce 1992 privatizací části státního podniku ČSAD Brno, který působil v celém původním Jihomoravském kraji (včetně dnešního Zlínského kraje a Vysočiny). Znojemský dopravní závod ČSAD Brno nesl číslo 613.
Z důvodu nesouhlasu společnosti ČAS-service s částkou 26,- Kč stanovenou Krajským úřadem Jihomoravského kraje za jeden vozokilometr na linkách v závazku základní dopravní obslužnosti vypsal krajský úřad na tyto linky výběrové řízení, na základě kterého vydal na konci června 2003 licence dopravcům Znojemská dopravní společnost - PSOTA, s.r.o., Břežanská dopravní společnost, s.r.o., BK BUS, s.r.o. a Bítešská dopravní společnost, spol. s r.o. ČAS-service krátce provozoval autobusovou dopravu souběžně s novými dopravci na vlastní náklady. Protože nadále provozuje znojemské autobusové nádraží (umístěné před železniční stanicí), odmítal vozy nových dopravců na stanoviště vpouštět, takže se musely odstavovat a odbavovat na sousedních pozemcích.
ČAS-service v současnosti (2008) provozuje pouze MHD Znojmo, nedotované dálkové i mezinárodní linky a "turistický kolový vláček".

Autobusové nádraží se nachází před železniční stanicí, odjezdová stanoviště jsou rozmístěna v prostoru nádraží pod krytými nástupišti i v přilehlé/souběžné ulici Milady Horákové. Autobusové nádraží nemá vlastní odbavovací budovu, protože se zřejmě předpokládalo a předpokládá, že cestující využijí nedalekou halu vlakové stanice. Na autobusové nádraží navazuje centrální zastávka městské dopravy s celkem šesti stanovišti pro různé linky a směry. Menší terminál příměstské linkové dopravy se též nachází na Náměstí svobody na severozápadním okraji centra. Kromě toho využívají linkové autobusy také některé významnější zastávky v dalších částech města.

Ze Znojma vycházejí tři železniční tratě - číslo 241 do Moravských Budějovic a Okříšků z roku 1871, 246 do Hrušovan nad Jevišovkou a Břeclavi z roku 1870 a 248 do Šatova a Retzu, která byla vystavěna v roce 1871 spolu s tratí 241 jako Rakouská severozápadní dráha z Vídně do Jihlavy a Prahy. Osobnímu nádraží dominuje velkolepá odbavovací hala s veškerým zázemím pro cestující. Všechny tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované a v současné době jsou po nich vedeny pouze osobní (zastávkové vlaky), i když v minulosti byl přes Znojmo veden kupříkladu také mezinárodní rychlík Vindobona. V současnosti probíhá elektrifikace trati 248, resp. prodloužení elektrifikace z rakouského Retzu a Znojmo se tak stane konečnou stanicí příměstských vlaků z Vídně. Trať bude elektrifikována rakouským systémem a s jejím pokračováním dále do vnitrozemí se nepočítá. Ze železničních zajímavostí ve Znojmě je nutné také zmínit mohutný železniční viadukt, po kterém trať 248 překonává hluboké údolí Dyje.

Městskou hromadnou dopravu provozoval v minulosti, tak jak bylo v menších městech obvyklé místní závod ČSAD a její vznik lze nejpravděpodobněji datovat někam do období 50. - 60. let. Jako zajímavost lze uvést skutečnost, že v osmdesátých letech byla ve Znojmě připravována výstavba trolejbusového provozu. Tento plán, tak jako v mnoha dalších městech tehdejšího Československa, však upadl v zapomnění po změně společensko - politických poměrů na sklonku roku 1989. Po privatizaci v devadesátých letech pokračoval provoz již pod novým názvem ČAS-service. I po změně dopravců ve veřejné linkové dopravě na Znojemsku provoz městské hromadné dopravy ve Znojmě nadále zajišťuje dopravce ČAS-service a.s. se sídlem Dobšická 2, Znojmo.

V provozu je sedm základních městských autobusových linek označených licenčními čísly 835 001 - 007 a používajícími i zjednodušené označení jednocifernými čísly 1 - 7. Doplňkem je okružní linka zajišťující obsluhu centra, označená číslem 11 (835 011) nebo též jako „Centrum bus“. Trasy linek jsou uvedeny v následující tabulce (nejsou uvedeny všechny zastávky a rozlišeny varianty trasy jednotlivých spojů):

Kromě výše uvedených částí města zajíždějí od 9.12.2007 městské autobusy sporadicky několika málo spoji i do vzdálenějších obcí patřících úřadem pod město Znojmo. Jedná se o jeden spoj (v Pd) na lince 2 do Konic a Popic a dále na lince 6 (celotýdenně) jeden spoj do Mramotic a Kasáren, který dále pokračuje do Hradiště a jeden spoj přes Konice, Popice a Načeratice do Derflic.

V celotýdenním provozu jsou pouze linky 1 a 2, na kterých jezdí 1 - 3 spoje za hodinu ve špičce a několik spojů mimo špičku včetně víkendu.
Nejvýznamnější linkou MHD je číslo 4. Na této lince jezdí ve špičkách pracovního dne 4 - 6 spojů za hodinu a v sedle dva spoje za hodinu. Mimo pracovní dny není v provozu.
Čilý provoz je také na lince 3, která má ve špičce 2 - 5 spojů za hodinu a v sedle dva za hodinu, navíc na ní jede několik spojů v neděli.
Linka 5 má pouze několik spojů ve špičce. Linka 6 zajišťuje provoz přes den pouze v sobotu a neděli, večer od 17.30 do 23.30 jezdí také v pracovní dny. Jsou na ní vedeny jeden až dva spoje za hodinu. Svým provozním rozsahem tato linka pokrývá nejžádanější směry v méně atraktivním časovém období. Na lince 7 jede několik spojů v pracovní dny a v sobotu. Tato linka byla zavedena jako spojení pečovatelského domu s nemocnicí, centrem a dalšími částmi města a přímo pro ní byl také ve spolupráci s městem zakoupen nízkopodlažní minibus. Linka 7 také jako jediná zajížděla až do historického středu města na Horní náměstí.
Od ledna 2008 byla zavedena linka 11, která se častěji označuje jako „Centrum bus“, která celotýdenně okružní trasou propojuje nádraží s několika zastávkami v centru a slouží také jako propagace města. Přibližně do počátku 90. let jezdily více do středu města i ostatní linky. Trasa tehdy vedla z náměstí Komenského ulicemi Kovářskou a Horní Českou, kde byla také zastávka. S výjimkou linky 6 je městská hromadná doprava v provozu zhruba od 4.30 do 19.30 hodin. Styčným bodem všech linek a nejdůležitější přestupní zastávkou je Nádraží ČD-MAD.
Jako linka číslo 8 (licenční číslo 835 008) je označován sezónní turistický silniční vláček, který jezdí po okružní trase kolem historického centra a po obou březích Dyje a jehož provozovatelem je rovněž společnost ČAS-service. Kromě označení je však provozován mimo systém MHD, se zvláštním tarifem a vlastními označníky, na kterých je kromě jízdního řádu také mapka s vyznačenou trasou a výčtem možných cílů a další provozní informace, ve třech jazykových mutacích.

K zajištění provozu městské dopravy má dopravce k dispozici 32 autobusů městského provedení. Největší zastoupení mají vozy Karosa B731 a B732 (nejstarší z nich ještě s redukčními nápravami Rába), kterých je celkem 20 kusů. Na jejich dodávky navázaly modernizované typy B932 / B932E (3 ks), B952 (2 ks). Tyto autobusy standartní délky doplňuje jeden nízkopodlažní Renault/Karosa Citybus 12m. Ve školních pracovních dnech jsou na nejvytíženější linku 4 nasazovány také dva z celkem tří kloubových autobusů typů Karosa B741 (1ks) a C744 (2 ks). V minulosti byly ve zdejší MHD nasazovány také Ikarusy 280.08 a pochopitelně také předchůdci známých „sedmistovek“ - vozy Karosa ŠM11 a Škoda 706RTO.

Speciálně pro linku 7 byl zakoupen nízkopodlažní minibus Mercedes-Benz Cito, dlouhou dobu jediný svého typu v ČR (dnes již toto neplatí, protože druhý takový vůz provozuje jeden z dopravců v Ústeckém kraji). Tento typ je zajímavý také svým pohonem využívajícím elektrického přenosu výkonu. Zřejmě i kvůli této atypičnosti trpí tento vůz vysokou poruchovostí a v provozu ho velmi často nahrazuje některá z Karos. To ostatně odráží celkovou situaci kolem tohoto typu, který příliš nesplnil očekávání výrobce a jeho celkový obchodní úspěch byl spíše zklamáním.

Na lince 11 je potom nasazován nízkopodlažní autobus TEDOM 123G s pohonem na stlačený zemní plyn, který je dopravci dlouhodobě zapůjčen jeho výrobcem – společností TEDOM Bus z Třebíče, a jezdí tedy proto s registrační značkou kraje Vysočina.

Znojemská MHD má však ještě jednu raritu. Je jí jediný elektrobus v republice, který byl postaven společností ČAS-service ve spolupráci s VUT Brno. Je postaven s použitím karosérie dnes již nevyráběného nízkopodlažního trolejbusu Škoda 21Tr, do něhož jsou instalovány bateriové články zabírající značnou část podlahové plochy - umístěny jsou pod podestami se sedadly (mimochodem jsou to notoricky známé laminátové sedačky z tramvají T3). Na jedno nabití baterie může tento elektrobus dojet 110 - 130 km. Do provozu byl zařazen v roce 2004 a nasazován byl na běžné linky MHD. V současné době je však pro poruchu dlouhodobě odstaven.

Autobusy jezdí v červeno-bílém nátěru nebo v nátěrech reklamních, které jsou provedeny buď jako celovozové nebo jsou použity fóliové polepy na původním červeno – bílém nátěru. TEDOM nasazovaný na linku 11 má speciální reklamní polep propagující jak linku samotnou, tak město Znojmo. Elektrobus má potom speciální nátěr, v němž převažují barvy žlutá a fialová.

Jediným autobusem vlastněným dopravcem a vybaveným digitálními orientacemi je nízkopodlažní Citybus, který má panely BUSE na třech obvyklých pozicích. Ostatní autobusy se označují cedulovými orientacemi, na kterých je uvedeno číslo linky bílým písmem v černě vyplněném kroužku a zjednodušený popis trasy. Cedule se na konečných důsledně vyměňují a trasa je tak vždy uváděna v aktuálním směru. Pokud některý spoj jede po variantní trase odlišné od té základní, je toto zohledněno ještě dodatkovou tabulkou umístěnou za předním sklem. Digitální panely má také jediný TEDOM 123G, ty se ale nevyužívají, resp. na nich trvale svítí nápis „Znojmo – město s přívlastkem“.

Autobusy jezdí v červeno-bílém nátěru nebo v nátěrech reklamních. Tarif MHD je jednotný nepřestupný. Zaveden je nástup do vozidel pouze předními dveřmi a výstup ostatními. Jízdné se platí u řidiče v hotovosti nebo čipovou kartou. Čipová karta může být nastavena jako elektronická peněženka (při každé jízdě se odečte cena jízdného) nebo jako časová jízdenka (v určitém časovém období je možno jezdit prostředky MHD neomezeně). K vlastnímu odbavení slouží elektronické pokladny Mikroelektronika s tiskárnou vydávající papírové jízdenky. V minulosti byl v MHD Znojmo zaveden samoobslužný provoz s placením jízdného mimo vozidlo a nástupem všemi dveřmi.

Zastávky jsou vymezeny označníky městského provedení v červené barvě. Jsou tvořeny dvoutyčovou konstrukcí nesoucí desku s piktogramem „zastávka autobusu“, pod níž je umístěn název zastávky a čísla linek, které ji obsluhují. Ve výši očí je pak umístěna další deska s vylepenými jízdními řády. Označníky slouží pouze potřebám MHD, pokud zastávku využívají také linkové autobusy, je zde umístěn ještě další zastávkový sloupek. Zvláštní označníky a jízdní řády má také linka „Centrum busu“ č. 11. Většina zastávek je vybavena přístřešky několika různých typů a stáří. Zastávku většinou tvoří záliv nebo místo mimo jízdní pruh komunikace (časté hlavně v okrajových částech města), nezřídka zvýrazněné taktéž vodorovným dopravním značením. Existuje bohužel ještě mnoho zastávek, kde chybí zvýšená nástupní hrana a cestující jsou nuceni nastupovat do autobusů z úrovně vozovky. Netýká se to jen okrajových oblastí, ale i některých zastávek přímo ve městě (Nádraží ČD-MAD, Náměstí Komenského). Konečné jsou řešeny buď jako vratné smyčky nebo se využívá blokových objezdů, případně vhodného volného prostranství.
Jízdní řády jsou v zastávkovém provedení se samostatnými sloupci pro pracovní dny a pro soboty, neděle, svátky. V levé části jízdního řádu je seznam zastávek na trase, kde jsou uvedeny všechny zastávky všech variant spojů. V případě odlišné trasy spoje od základní uváděné je toto vyznačeno odsazením názvů zastávek ležících na variantně pojížděné trase. Pomocí šipky je pak naznačena skutečná trasa spoje i s příslušnou poznámkou, která se objevuje i u časového údaje a ve vysvětlivkách ve spodní části jízdního řádu. V jízdních řádech jsou uváděny také spoje zatahující do garáže, které přepravují cestující až do poslední zastávky před areálem garáží (poznámka „jede k provozovně ČAS-service“).

Městská doprava je ve Znojmě cestujícími solidně využívána a má zde své pevné místo. Město je poměrně rozlehlé, hlavně díky mnoha místním částem, které byly dříve samostatnými obcemi, ale s postupující výstavbou zvolna srostly se Znojmem. Pravidelný přísun cestujících zajišťuje také nemocnice a sídliště v Příměticích, které jsou od vlastního města poněkud odtržené. Z hlediska linkového vedení a provozu lze MHD Znojmo zhodnotit relativně kladně. Počet linek a jejich trasování odpovídá velikosti a významu města. Dá se říci, že všechny jeho části jsou celkem rozumně pokryty městskou dopravou, v nejžádanějších směrech i se slušnou frekvencí spojů. Trasy jsou přehledné a rozdíly ve variantně vedených spojích nejsou příliš výrazné (jedna linka s více variantami spojů, ne více linek v jedné). Zatím jsou však velké mezery ve vztahu systému ke svým uživatelům – cestujícím a v jeho celkové prezentaci. V podstatě chybí propagace městské dopravy (výjimkou je několik málo autobusů, které mají na zádi slogan propagující městskou dopravu). Není zde ale žádné informační středisko, kde by bylo možné zakoupit např. jízdní řády a získat další informace, neexistuje přehledné schéma sítě, chybí také informace o tarifu např. na zastávkových označnících. Autobusům by kupříkladu slušelo také nějaké výrazné logo MHD, či přímo nátěr, který by je identifikoval s městem. V neposlední řadě je zatím na slabé úrovni také bezbariérovost MHD, a to jak zastávek, tak vozového parku. Nízkopodlažní vozidla s moderním informačním a odbavovacím systémem jsou dnes standartem už i v řadě měst obdobné velikosti, jako je Znojmo. Věřme, že i přes omezené finanční možnosti se popsané nedostatky podaří v dohledné době dohnat a znojemská MHD nevratně nabere směr k modernímu, konkurenceschopnému a k cestujícím přívětivému systému.

Vrátit se na začátek stránky.