V 80.letech se město České Budějovice objevilo na onom seznamu 60 měst, kde má být zavedena trolejbusová doprava. Když se nečekaně objevila Jaderná elektrárna v Temelíně, obyvatelstvo neprojevovalo velké nadšení. Tehdejší režim hledal náměty, jak obyvatele přesvědčit. Přesvědčily je trolejbusy, které (díky Jaderné el. Temelín, jak bylo hojně prezentováno) se měly vrátit do Českých Budějovic. První měla vzniknout linka České Budějovice - Temelín - Týn nad Vltavou, což se již tenkrát ukazovalo jako hluboce nerentabilní a po r.1989 se to potvrdilo ještě víc. Přednost dostal návrh, který vracel trolejbusy potřetí do ulic Českých Budějovic.

Bylo rozhodnuto vystavět úplně novou novou vozovnu na okraji centra města v Dolní ulici. Probíhala výstavba trolejového vedení a již 2.5.1991 se trolejbusy rozjely poprvé i s cestujícími na linkách 14 z Vltavy na Nádraží a 17 z Máje na Nádraží. Provizorně se zatím garážovalo na smyčce Vltava. Po dokončení vozovny byla zatrolejována i linka 2, nejprve z Nemanic (resp. Borku) k Nádraží - 1.6.1992 a poté v pozměněné trase od Nádraží do Rožnova - 1.9.1992. Poté došel dech i peníze. Další trať následovala až od 1.1.1996 a byla to linka 3 Papírny - Suché Vrbné. 1.9.1996 byl zahájen elektrický provoz přes sídliště Šumava a nově byly trolejbusy vedeny autobusová linka 15 Vltava-Šumava-Papírny a ryze nová 19 Máj-Šumava-Nádraží, která odlehčovala autobusové lince 13. To bylo z plánovaných tratí zatím vše. Ještě však vznikla jedna, neplánovaná. V roce 1998 byl vyměňován Dlouhý most (trolejbusové linky 14,15,17,19) a od 13.04.1998 tam musel být až do 28.10.1998 přerušen provoz (resp.trolejové vedení). Jelikož dopravní podnik i při resiscutaci "všeho co mělo kola" v autobusové vozovně (t.j. i všech stávajících ikarusů) evidentně náhradu výše jmenovaných linek nezvládl, musela být vystavěna náhradní trať po Strakonické ulici. Tam byly 13.04.1998 převedeny linky č.14 a 17 s tím, že na linkách 15 a 19 bude autobusový provoz. Po skončení výluky se měly obě linky vrátit zpět a trať měla sloužit pro výjezdy/zátahy trolejbusů ze sídlišť do vozovny. Při provozu se ukázalo mnohem výhodnější vést tudy stále i jednu trolejbusovou linku a tak odtěžovat trvale přetíženou autobusovou linku 9. A tak se linka 17 na Husovu již nikdy nevrátila a trať po Strakonické využívá jako pravidelnou trasu. Reorganizací linkového vedení v roce 2000 byla linka č.19 zrušena a byly posíleny odkloněné linky 3 a 14. Další změna nastala 1.1.2004, kdy došlo k další reorganizaci linkového vedení a byla zavedena nová trolejbusová linka č.9 využívající společně s linkami č.15 a 17 nově otevřenou trať Pekárenskou ulicí. Od tohoto data došlo také k zavedení noční trolejbusové linky č.55, kopírující trať denní linky č.15.

Již v roce 1990 bylo zakoupeno 15 trolejbusů Škoda 15Tr07/7 v klasickém nátěru červená/krémová/fialová (díky reklamám již tento nátěr v Č.B. neexistuje). Zajímavý byl vůz 12 vybavený úpravou pro akumulátorový provoz. Vůz byl ale dosti atypický a v provozu se neosvědčil, proto byl v roce 1993 odkoupen zpět výrobcem a je provozován v Teplicích pod č.211, již bez úprav. V roce 1991 následovalo 25 vozů 15Tr10/7 v zeleno/žluto/bílém provedení. Tento nátěr byl dodán i do Mar.Lázní, Žiliny, Teheránu - DPmČB si ho neobjednal a není tudíž ani budějovickým nátěrem, jak se někdy mylně uvádí. Dopravní podnik měl po celý jeden rok k dispozici 40 vozidel pro 7 kurzů, čímž zřejmě dosáhl největší zálohy vůči vypravenosti v ČR. V září 1992 byly dodány 2 trolejbusy 15Tr10/7 již v bílém provedení pro reklamu. Jelikož se výprava zvyšovala pomalu s ohledem na pomalejší výstavbu, nový nákup se uskutečnil až na konci roku 1998. Byly to 3 trolejbusy 21 Tr. V roce 1999 přišel ještě jeden, stejně jako v roce 2000. V roce 2001 byl zprovozněn historický trolejbus 9Tr původem z Plzně. Jelikož stav 15 Tr (a tudíž i téměř celého vozového parku) není nejlepší, vozy stárnou hromadně, byla zahájena modernizace trolejbusů série 10/7 do podoby M. Pro plánované rozšíření provozu byly v roce 2002 nakoupeny 4 trolejbusy osvědčené řady 15Tr ve verzi M. V roce 2003 následovaly další 4 kusy. I nadále průběžně probíhají modernizace starší série 10/7 do podoby M. Nadbytek vozidel však umožňuje odprodávat sérii 07/7 do maďarského Szegedu. V roce 2003 byly prodány vozy č.11 a 15, v letech 2004 a 2005 byly dále odprodány vozy č.03,04,07 a 14. Kvůli malé vypravenosti trolejbusů 21Tr byl v roce 2005 také odprodán trolejbus 21Tr č.43, také do Szegedu. V roce 2004 byly zakoupeny poslední dvě Škody 15TrM (viz níže) a od roku 2005 budou nakupovány pouze nové nízkopodlažní trolejbusy Škoda Irisbus 25Tr (viz níže).

2. srpna 2004 přijely na vagónech dva kloubové trolejbusy 15Tr a završily tak nákup trolejbusů této legendární řady. Od výrobce nesou označení 15TrMM (byly vybaveny výzbrojí na bázi IGBT) a pod budějovickými trolejemi jezdí s ev. čísly 56 a 57. Patnáct let sériové výroby a dodávek trolejbusů 15 Tr nezavršily tyto dva vozy pouze pro České Budějovice, ale pro celý svět. Vozy s výrobními čísly 13124 (ev.č.56) a 13125 (ev.č.57) se totiž staly posledními trolejbusy, které vyrobil závod Škoda Ostrov. Za budějovickými trolejbusy se jeho brány zřejmě navždy zavřely...

Koncem listopadu 2005 dorazil z plzeňské Škodovky první kloubový nízkopodlažní trolejbus typu 25Tr. Dodán byl v tradičně čistě bílém nátěru a s novým designem autobusové karosérie "Citelis" korporace Irisbus. V prosinci 2005 ho následovaly další dva vozy stejného typu. Trolejbusy obdržely ev.č.58-60 a budou nasazovány na garantovaná nízkopodlažní pořadí na linkách 2 a 9. V roce 2006 se předpokládá nákup zatím blíže neurčeného počtu vozů stejného typu.

Stav trolejbusů v září 2007: Škoda 9TrHT - 1 ks (historický, není nasazován do pravidelného provozu), Škoda 15Tr07/7 - 4 ks (z toho jeden odstaven pro zachování k muzejním účelům, jeden odstaven na vyřazení), Škoda 15Tr10/7 - 8 ks (z toho 3 t. č. v modernizaci), Škoda 15Tr10/7 modernizované - 19 ks, Škoda 15TrM - 10 ks, Škoda 21Tr - 3 ks a Škoda 25Tr - 13ks.

Nyní jsou téměř hotovy tratě, jako ve 2.období a k tomu něco málo navíc. Chybí pouze zatím neuskutečnitelné trati ve vnitřním městě a trať do Rudolfova (který je ale samostatným městem, což notně komplikuje financování), s tou se však prozatím nepočítá, avšak vyhlídky jsou stále. V roce 2002 byla rekonstruována původně jednostopá (obousměrně pojížditelná) manipulační spojka v Papírenské ulici na řádnou dvostopou trať, kudy je od 1.1.2003 odkloněna linka 15 z Lidické třídy na trať okolo nemocnice, trať také umožňuje manipulační obracení vozů ve směru od centra města. Ještě v roce 2002 měla být postavena trať Pekárenskou ulicí přes Palackého náměstí, avšak povodně v létě 2002 posunuly dokončení tratě o rok později. První trolejbus zde vyjel k 1.1.2004. Bohužel po změně linkového vedení od prosince 2004 je tudy vedena pouze jedna jediná linka č.15. Další investicí je delší dobu rozestavěné prodloužení trolejbusové tratě na sídlišti Vltava k hypermarketu Globus a do Českého Vrbného, jehož dostavba byla zahájena v létě 2007 a první trolejbusy s cestujícími by sem měly vyjet do konce roku. Doufejme, že se dočkáme i potřebné tratě přes Pražské sídliště. V roce 2005 byla vystavěna a zprovozněna manipulační spojka Žižkova - Novohradská (na bývalém Radeckého náměstí). Někdy ve výhledu doufejme Rudolfovskou do Nového Vráta a do nového obchodního centra v Husově kolonii (až se postaví), a doufejme též že se někdy svezeme trolejbusem i do Havlíčkovy kolonie, ale i do Rudolfova, Dobré Vody nebo Hluboké nad Vltavou. Pakliže bude dost peněz na výstavbu i na nákup nových vozidel (nutno obnovit vozový park + nové vozy pro nové tratě) a v některých volbách nezvítězí zarytí nepřátelé trolejbusů, máme se na co těšit. České Budějovice si již zakusily být městem bez vyšší MHD a přiznejme si, že k jejich velkoměstskému vzhledu to příliš nepomohlo, spíše naopak.

Nejmladší linka č.41 vznikla dne 6.4.2006, kdy byla zprovozněna v souvislosti s otevřením nového hypermarketu Tesco. Požadavek tohoto řetězce na zajištění dopravy zákazníků až před vchod z celého města dal vzniknout lince č.41 a to ve dvou okružních variantách trasy. Zároveň byla zvolena varianta trasy, která obsluhuje velkou část města a na budějovické poměry je řešena vcelku zajímavě. První směr je veden přes sídliště Šumava, kolem Jihočeské Univerzity a Výstaviště a přes centrum města k nádraží. Zpět se autobus vrací přes Palackého náměstí, Strakonickou a Vltavu střed k Tescu. V odpoledních hodinách jezdí dvě pořadí, přičemž druhý autobus vždy jede opačným směrem, při provozu jednoho pořadí se směry střídají. K Tescu se jezdí ulicí J.Boreckého, kudy MHD v minulosti nikdy nejezdila, mimo popsanou vyjímku u linky 15. Jako zajímavost lze uvést fakt, že ještě před zahájením provozu byla trasa linky mírně pozměněna a proto musel být vydán se zahájením provozu již dodatek ke kapesním jízdním řádům. Jednalo se o problematický průjezd ulicí J.Boreckého, který musel být omezen na minimum nezajížděním na Vltavu střed ve směru k IGY a naopak zajížděním ve směru z Máje. Od změny JŘ pro rok 2006/2007 jsou ale všechny spoje vedeny ulicí J.Boreckého a projíždí tak přes Vltavu střed a Výměník (pouze u varianty trasy přes IGY).

U hypermarketu byla v blízkosti hlavního vchodu zřízena výstupní i nástupní zastávka s přístřeškem. Otáčení autobusů je umožněno na blízkém kruhovém objezdu. V době zahájení provozu při příležitosti otevření hypermarketu ale ještě nebyly dokončeny a zkolaudovány všechny příjezdové komunikace a tak musely být autobusy dočasně ukončeny v prostoru parkoviště před původním vchodem do výstaviště, cca 200m od hypermarketu. Toto provizorní řešení trvalo až do úterý 17.10.2006, tj. více jak šest měsíců po zahájení provozu. V pracovních dnech školním vyučování je linka č.41 zajištěna autobusy z ranních posil. První pořadí je zajištěno posilovým spojem linky č.10 a druhé je zajištěno ranním posilou linky 13, pořadím 3/13. V pracovní dny o prázdninách, o víkendech a svátcích jsou spoje zajištěny klasickým způsobem.

Linka 41 je obsluhována výhradně standardními autobusy. Protože je pořadí 2/41 zajištěno přejezdem z pořadí 3/13, které je v jízdním řádu garantováno nízkopodlažním autobusem, je téměř jisté, že se tento autobus objeví i na lince 41. První pořadí vyjíždí pouze na posilový spoj linky 10, na kterém se objevují jen vysokopodlažní autobusy, nízkopodlažní ale nejsou vyloučeny. V pracovních dnech je tedy provoz autobusů, které se ráno objevily na jiné lince, o víkendech a svátcích je provoz vozidel vypravený přímo na linku č.41, objevují se standardní vysokopodlažní i nízkopodlažní autobusy.

Historie linky je krátká a proto pochopitelně zůstává stále původní trasa, snad mimo problematické výjezdy ulicí J.Boreckého, které byly již dvakrát změněny. Na linku jsou v pracovní dny vypraveny 2 vozy, o víkendech 1. Spoje vezou vozy z ranních posil, viz výše. Nutno dodat, že linka byla v prvních dnech velice slušně vytížena, někdy až přeplněna. V době, kdy byla linka ukončena na provizorní konečné, byla vytíženost linky velice slabá. Svou roli v tom zřejmě sehrála značná vzdálenost výstupu z autobusu od vchodu do hypermarketu. Od doby zprovoznění definitivních zastávek se postupně linka stala mezi cestujícími oblíbená většina spojů je solidně využívána.

Vrátit se na úvodní stranu Historie linek MHD

Předcházející linka       Další linka