Plzeňský deník, 8. 9. 2004
Jiří Kohout, Společnost pro veřejnou dopravu

Zastávka U Práce? Více takových!

V těchto dnech finišují stavební úpravy tramvajové zastávky U Práce ve směru na Bory. Je překvapující, že na poslední chvíli se ozývají zastupitelé třetího městského obvodu, že o úpravách nebyli informováni. Přitom se jedná známý projekt, který již po tři léta na všech úrovních podporuje i Sdružení pro veřejnou dopravu.

Tramvajová zastávka v nové podobě je elegantním řešením, jako z učebnic moderních prvků dopravního inženýrství. Podařilo se zde totiž skloubit jindy jen obtížně slučitelné požadavky: razantní zvýšení bezpečnosti chodců, zvýšení komfortu veřejné dopravy bez omezení průjezdnosti významné městské komunikace. Klatovská třída byla totiž i před stavebními úpravami ve směru z centra pouze s jedním průběžným pruhem, levý pruh slouží pouze k odbočení na Americkou. Dosavadní rozšíření na dvoupruh hned za křižovatkou, navíc na úrovni frekventovaného nástupního ostrůvku vedlo řidiče aut k často riskantnímu předjíždění a překračování povolené rychlosti, nakonec i k osudné tragické dopravní nehodě se třemi zmařenými životy.

Klatovská třída i po dokončení úprav křižovatky U Práce fakticky nezmění svoji kapacitu, zúžení vozovky podél širšího nástupního ostrůvku pouze přiměje řidiče k opatrnější jízdě a zabrání nebezpečnému předjíždění. Toto je moderní evropský trend při stavbě tramvajových zastávek a lze si jen přát, abychom se v Plzni dočkali dalších. Užitečným trendem je též taková úprava významných městských komunikací, která nutí i řidiče jedoucí v přímo ke změně směru jízdy, objíždění umělých překážek (například chodníkových zálivů), a tím i ke snížení rychlosti. Abychom snížili množství dopravních nehod, musíme vytvořit takové komunikace, po kterých budou řidiči jezdit plynule, ale zároveň bezpečnou rychlostí.

Velmi zajímavým diskusním tématem v problematice řešení páteřních komunikací je Slovanská třída s netradičním provozem tramvaje po okrajích ulice. Právě v tomto případě se domnívám, že tramvaj se zastávkami přímo na chodníku je řešením výtečným, tramvaj by se neměla převádět do středu komunikace, protože i ten nejlépe zabezpečený ostrůvek bude stále ostrovem uprostřed dopravního ruchu. Přirozeně tramvaj po okrajích bude zcela přijatelným řešením, až se dočkáme přeložky silnice 1. třídy od Nepomuku. V každém případě by se již nyní měla otevřít veřejná diskuze, co se Slovanskou třídou.

MF Dnes, 15. 9. 2004
Jiří Kohout, Společnost pro veřejnou dopravu

Rozšíření nástupního ostrůvku je správný tah

Čerstvě dokončený rozšířený nástupní ostrůvek tramvaje na křižovatce U Práce v centru Plzně vyvolává protichůdné a vzrušené reakce. Domnívám se, že zcela neprávem.

Křižovatka U Práce patřila dosud k nejkrizovějším v krajské metropoli a nové řešení výrazně přispívá ke zvýšení bezpečnosti, zejména chodců. Výsledek, tedy rozšířený nástupní ostrůvek s novým přístřeškem a zúžení Klatovské v jednom směru, je mimořádně zdařilým řešením, kdy se podařilo dát dohromady jinak mnohdy neslučitelné požadavky - bezpečnost, zvýšený komfort pro uživatele veřejné dopravy a nesnížená průjezdnost pro individuální dopravu. Klatovská třída byla totiž i v minulosti v tomto místě ve směru na Bory pouze jednopruhová (levý pruh slouží pro odbočení na Americkou třídu).

Nejedná se tedy o žádné omezení průjezdnosti, zároveň se však zabrání riskantnímu předjíždění v křižovatce. Navíc zde dokonce vznikly i nové zásobovací boxy pro místní obchody.

Za výsledné řešení skládám městu hlubokou poklonu a doufám, že takových zastávek bude přibývat.

Plzeňský deník, 30. 9. 2003

Cestující čtyřkou neuschnou

Obyvatelé Lochotína a Bor, kteří používají jako dopravní prostředek městskou hromadnou dopravu, nemají příliš rádi déšť. Tramvajová linka , která obě sídliště spojuje, nemá totiž kromě konečných stanic ani jednu ze zastávek zastřešenou.

„Když prší, tak raději jedu do práce autem. Myslím si, že dopravní podnik by měl o cestující více pečovat,” stěžuje si například František Rychtařík.

Tento názor mají i členové Společnosti pro veřejnou dopravu (SPVD). Podle nich otevřená nástupiště moc cestujících do vozů dopravních podniků nepřilákají. „Pokud má být veřejná doprava konkurenceschopná, musí nabídnout pohodlí. To moknutí na zastávkách není,” míní předseda SPVD Jiří Kohout.

Náprava u tramvajových nástupišť je ale velmi obtížná. Podle pracovníků Správy veřejného statku města Plzně, která se o ně stará, mají totiž stávající ostrůvky nedostatečnou šířku. „Přístřešky na ně můžeme nainstalovat pouze v případě, kdy nástupiště projde celkovou přestavbou,” říká ze ´statku´ Aleš Richtr. Kompletní obnovu prošly v minulých letech například zastávky ve Vejprnické ulici.

Jednodušší je to se zastávkami autobusů. Ty mají na starosti jednotlivé městské obvody. V prvním obvodu přibude letos na zastávkách několik nových přístřešku. „V letošním roce se přístřešky objeví v ulici Na Roudné na zastávkách linky číslo dvacet. Počítáme i s přístřeškem na zastávce v aleji Svobody naproti Družbě,“ říká místostarosta ÚMO Plzeň 1 Jiří Uhlík.

MF Dnes, 9. 8. 2004
Miroslav Klas, Společnost pro veřejnou dopravu

Na zastávky patří také přístřešky

Minulý týden ve čtvrtek zachránilo zábradlí na refýži ve Vejprnické ulici několik lidí od katastrofy. Měli štěstí, neboť zdaleka ne všechny refýže mají pevné zábradlí. Zástupci Společnosti pro veřejnou dopravu již dva roky marně upozorňují představitele města zodpovědné za dopravu na špatný stav zastávek na Severním Předměstí. Zde sice zábradlí je, ale často v havarijním stavu. Je také neuvěřitelné, že na nejfrekventovanějších tramvajových zastávkách i po 20 letech užívání čelí cestující větru, dešti a odletující špíně ze silnice bez přístřešků. Představitelé města si zřejmě myslí, že promočený cestující se zahřeje nadšeným pocitem z čipové karty. Proto se ptám, kdy se konečně dočkáme na Severním Předměstí bezpečných a pohodlných tramvajových zastávek?

MF Dnes, 24. 8. 2004
Miroslav Kalous, náměstek primátora

ODPOVEĎ: Zastávky tramvají stále zlepšujeme

Cestujícím městské hromadné dopravy slouží v Plzni zhruba 100 tramvajových zastávek. Ptá-li se Miroslav Klas ze Společnosti pro veřejnou dopravu v MF Dnes, kdy se konečně na Severním Předměstí dočkají občané pohodlných a bezpečných zastávek, lze po pravdě odpovědět, že jsme si vědomi jejich nevyhovujícího stavu. Problém však rozhodně nestojí tak, že se úrovní zastávek nezabýváme. Hotová je rekonstrukce zastávky Lékařská fakulta - Lidická, připravují se přestavby Plaská - Západní, Severka, Pod Záhorskem, Boženy Němcové a Lékařská fakulta - Karlovarská.

U dalších lochotínských zastávek se počítá s výměnou povrchu, zábradlí a doplněním přístřešků. Nejde přitom zanedbat naše finanční možnosti - i u těchto jednoduchých staveb přesahují náklady půl milionu korun na jedno nástupiště. V příštím roce chceme zpracovat projekty obnovy čtyř párů zastávek na Lidické a Plaské třídě. Nechci lacině argumentovat vandalismem. Ale náklady na běžné opravy zastávek ročně dosahují výše přes milion korun. Na druhou stranu možná jen málokdo ví, že v Plzni máme jednu z nejkratších průměrných vzdáleností mezi zastávkami v ČR cca 430 metrů. Stejně jako fakt, že jen letos jsme na zvýšení bezpečnosti a pohodlí cestujících na zastávkách vynaložili přes 20 milionů korun. A to bez ohledu na realizaci projektu čipové karty, kterou s problémem spojil pan Klas.

Zůstaneme-li u zastávek, chceme jejich opravy využít nejen k pouhé výměně zabradlí, ale i k radikálnímu zlepšení jejich vzhledu a postupnému dosažení jednotného vizuálního stylu. Při velkých rekonstrukcích jsme letos i v loňském roce vyzkoušeli několik nových typů zábradlí a přístřešků, takže máme dostatek podkladů pro rozhodnutí o budoucí jednotné podobě těchto zařízení.