akce
Aktualizováno: 7. 4. 2011 1:21 | 
| Zobrazení: 155468
| Zobrazení: 155468
Bezpečné a příjemné trasy pro pěší
Tématu pěší dopravy a veřejného prostoru se věnujeme i na jiných stránkách. Na této
stránce se snažíme zaměřit na přímou podporu pěší dopravy, nejšetrnější a nejzdravější
formy pohybu lidí po městě. Jedině chodec může oživit městské ulice, jedině v ulicích
s dobrými podmínkami pro chodce může plně vzkvétat obchod a služby. Ostatně i každý uživatel
veřejné dopravy nebo řidič automobilu je po vystoupení z přepravního prostředku chodcem.
Proto má smysl dát pěší dopravě prioritu číslo jedna.
Pěší doprava v centru
Jungmannova ulice je nejpřirozenější pěší trasou spojující Americkou třídu a historické
centrum města. Podmínky pro pěší tomu však vůbec neodpovídají. Přecházení přes vozovku
je velmi nebezpečné a samotné chodníky jsou příliš úzké.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Dominikánská ulice bývala pěší zónou. Po rekonstrukci se sem však vrátila auta, a to
zcela neregulovaně. Není proto divu, že tu potkáte méně lidí než v minulosti, Dominikánská
přestala být atraktivním pěším koridorem. Přitom by mohla být součástí pěšího propojení
náměstí Republiky s Roudnou a Severním Předměstím.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Oblíbené rčení některých plzeňských komunálních politiků: "Kde nemohou jezdit auta, není život"
popře jediná fotografie pořízená za mrholivého dopoledne na pěší zóně ve Smetanově ulici. Zatímco
jiné ulice jsou touto dobou poloprázdné a pouze se lesknou střechami opuštěných zaparkovaných aut, život
ve "Smetance" neustává.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Americká třída je nejvýznamnější obchodní a společenskou třídou Plzně. Je jí právě
díky velkému množství chodců, kteří tudy procházejí do centra nebo k nádraží, při
přestupování z tramvají do trolejbusů, nebo jen tak za zábavou. Podmínky pro pěší
jsou zde velmi špatné, zlepší je až rekonstrukce Americké třídy.
Foto Jiří Kohout (20. 3. 2006)
Sady Pětatřicátníků u Hlavní pošty. Při rekonstrukci západní části sadového
okruhu se podařilo vytvořit příjemné podmínky pro pěší i cyklistickou dopravu.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Pěší doprava na předměstích
Borská pole, Podnikatelská ulice. Tato fotografie nového chodníku snad nepotřebuje komentář...
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Tento propustek pod železniční tratí je nepříjemným
místem na frekventované pěší (ale i cyklistické) trase, která přímo spojuje Zátiší
se sídlištěm Zadní Skvrňany. Chodí tudy děti do školy, lidé k lékaři, na poštu nebo
do práce.
Foto Jiří Kohout (21. 3. 2006)
Aktualizováno: 19. 5. 2012 22:05 | | Zobrazení: 163873
| Zobrazení: 163873
Severojižní průtah versus Západní okruh
Proč?
Proč stavíme průtah a okruh do střetu, když ve městě je potřeba více nový silnic? Důvodem je, že se vedení města Plzně od dob socialismu beze změny v myšlení drží představy, že státní průtahová magistrála má vést středem města a středem největšího plzeňského sídliště Severní Předměstí. Přitom moderní trendy v dopravě již po desetiletí upřednostňují budování obchvatů a okružních komunikací. Proto se domníváme, že má být vybudován Západní okruh jako přeložka státní silnice I/27. Magistrála středem města by se stavět neměla, místo magistrály je v západní části centra potřeba uzavřít vnitřní městský okruh úrovňovou komunikací městského typu.
Několik důvodů, proč jsme PROTI Severojižnímu průtahu:
- 1) Státní silnice s intenzitou provozu 20 - 40 tisíc aut denně nepatří do centra města, ani do obytné zástavby jeho předměstí.
- 2) Stavba Severojižního průtahu znamená masivní demolice v centru města - zejména mezi Kalikovským mlýnem a Husovým náměstím.
- 3) Stavba průtahu znamená zničení velké části Lochotínského parku, památkově chráněné zóny a jediného kultivovaného ostrova zeleně mezi Severním předměstím a centrem města.
- 4) Severojižní průtah zavleče do centra města další zbytečnou dopravu, včetně nákladní.
- 5) Trasa průtahu je jen přeložením Klatovské třídy o 400 - 500 metrů západně. Veškeré znečištění a hluk z dopravy zůstane v centru města.
- 6) Otevřením průtahu výrazně vzroste osobní i nákladní doprava na hlavních komunikacích (Karlovarské a Lidické třídě) v nejlidnatější části města, Severním Předměstí.
- 7) Severojižní průtah ve své centrální části vzhledem k množství projíždějících vozidel (až 38 tisíc vozidel denně) znemožňuje využití této komunikace jako západní části vnitřního městského okruhu.
- 8) Průtah znemožňuje rozvoj západní části centra Plzně, umrtví podnikatelské aktivity obchodu a služeb v ulicích přilehlých k průtahu (hluk, špína, obtížné odbočování).
- 9) Intenzivní doprava na průtahu negativně ovlivní zástavbu ve čtvrti Bezovka na Jižním Předměstí.
- 10) Vzhledem k intenzivnímu zatížení a omezenému odbočování na průtahu nebude možné zklidnit Klatovskou třídu, což je deklarovaným důvodem prosazování průtahu.
- 11) Dopravu na trase průtahu bude zdržovat velké množství světelných křižovatek a přechodů pro chodce, zejména na Severním Předměstí a v centru.
- 12) Výstavba průtahu bude znamenat množství uzavírek v nejzranitelnějších místech plzeňské komunikační sítě (Karlovarská, Přemyslova, okolí Husova náměstí)
- 13) Intenzivní provoz na Severojižním průtahu bude omezovat veřejnou dopravu a ohrožovat bezpečnost chodců, zejména na Severním Předměstí a v centru.
- 1) Západní okruh je snáze prosaditelnější a lze jej postavit mnohem dříve než průtah.
- 2) Kvůli okruhu nebude třeba demolovat obytnou zástavbu.
- 3) Okruh odvede přebytečnou dopravu nejen z centra města, ale i jeho předměstí (Košutky, Lochotína, Skvrňan a Jižního Předměstí).
- 4) Západní okruh bude rychlou spojnicí severu, západu a jihu města, bez světelných křižovatek.
- 5) Okruh umožní zcela nezávislé spojení Severního Předměstí, zejména Vinic a Sylvánu, a také Skvrňan se zbytkem města. (V případě větších havárií, kolon, povodní apod.)
- 6) Západní okruh je levnější. Navíc již v roce 2005 byly vyčleněny peníze ze státního rozpočtu na jeho přípravu (a nevyužity díky nezájmu města).
- 7) Západní okruh výrazně sníží počet vozidel na Karlovarské a Lidické třídě v zástavbě Severního Předměstí (až o 15 tisíc aut denně), zlepší průjezdnost veřejné dopravy.
- 8) Společně s rekonstrukcí Kotkovy a Korandovy ulice (do podoby městské okružní třídy) Západní okruh umožní zklidnění Klatovské třídy i přilehlých komunikací.
Trasování Západního okruhu a Severojižního průtahu na výřezu mapy Plzně.
Fakta
Některá důležitá fakta o Severojižním průtahu Plzní řada politiků zcela přehlíží, nebo je dokonce vehementně popírá. Proto je budeme stále a znovu připomínat a zveřejňovat. Věříme, že jedinou cestou ke změně je dobrá informovanost těch, kteří budou rozhodovat o osudu města.
Trasování průtahu centrem města. (Kliknutím na obrázek zvětšíte celý střední úsek průtahu - POZOR: 1,7 MB).
V socialistických 60. a 70. letech se většina státních silnic plánovala přímo středy měst a v jejich koridorech padaly kilometry městské zástavby. Dnes už se ale situace mění - například v Praze začali v roce 2005 uvažovat, jak zklidnit Severojižní magistrálu, která od 70. let vede centrem města. Ovšem v Plzni zůstáváme v minulém století - plzeňský magistrát teprve připravuje projekty na budování podobných betonových magistrál středem města a parků. Tento plánek z roku 2005 zachycuje jednu z nejproblematičtějších částí průtahu, která si vyžádá demolice domů od Husova náměstí až po řeku Mži u Kalikovského mlýna. Má tak vzniknout betonová bariéra, která podle Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ochrání střed města, podle jiných názorů jej umrtví bariérou svodidel, náspů, tunelů a mostních objektů.
V socialistických 60. a 70. letech se většina státních silnic plánovala přímo středy měst a v jejich koridorech padaly kilometry městské zástavby. Dnes už se ale situace mění - například v Praze začali v roce 2005 uvažovat, jak zklidnit Severojižní magistrálu, která od 70. let vede centrem města. Ovšem v Plzni zůstáváme v minulém století - plzeňský magistrát teprve připravuje projekty na budování podobných betonových magistrál středem města a parků. Tento plánek z roku 2005 zachycuje jednu z nejproblematičtějších částí průtahu, která si vyžádá demolice domů od Husova náměstí až po řeku Mži u Kalikovského mlýna. Má tak vzniknout betonová bariéra, která podle Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ochrání střed města, podle jiných názorů jej umrtví bariérou svodidel, náspů, tunelů a mostních objektů.
Zdroj Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (2005)
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury - SFDI. (Kliknutím na obrázek zvětšíte.)
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila rozpočet SFDI, kde je vyčleněno 6 miliónů Kč na přípravu dokumentace pro Západní okruh v roce 2005 a na rok následující se tu rezervuje 20 miliónů Kč na zahájení stavební přípravy Západního okruhu. Tuto příležitost město Plzeň nevyužilo, a tak peníze skončily v jiných regionech České republiky. Plzeň je zřejmě velmi bohaté město, když pohrdá státními investicemi.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila rozpočet SFDI, kde je vyčleněno 6 miliónů Kč na přípravu dokumentace pro Západní okruh v roce 2005 a na rok následující se tu rezervuje 20 miliónů Kč na zahájení stavební přípravy Západního okruhu. Tuto příležitost město Plzeň nevyužilo, a tak peníze skončily v jiných regionech České republiky. Plzeň je zřejmě velmi bohaté město, když pohrdá státními investicemi.
Zdroj SFDI (15. 12. 2004)
Velmi zajímavý výsledek studie, která porovnávala různé scénáře výstavby komunikační sítě v Plzni. Zde je vidět, jak vzroste počet aut na Severním Předměstí, na Přemyslově třídě a ve Skvrňanech po zprovoznění Severojižního průtahu (nárusty oproti dnešku jsou vyznačeny červeně, pokles počtu vozidel zeleně).
(Kliknutím na obrázek zvětšíte.)
(Kliknutím na obrázek zvětšíte.)
Zdroj Studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (leden 2005)
A zde je kartogram, který dokazuje, že po otevření Západního okruhu si oddychnou nejen dvě největší tepny středem sídliště Severní Předměstí (Karlovarská a Lidická), ale také většina komunikací v centru. Výrazně ubyde automobilů v Předních i Zadních Skvrňanech, kde bydlí tisíce lidí přímo u frekventovaných silnic. Patrný je také pokles aut v Sadech Pětatřicátníků, na Přemyslově třídě a také na tolik diskutované Klatovské. Díky poklesu počtu aut se usnadní i provoz trolejbusové dopravy v Tylově ulici. Poznamenejme, že výsledky aktualizované studie ukázaly na ještě výraznější zklidňující účinek Západního okruhu, než je na těchto obrázcích ze studie původní. (Kliknutím na obrázek zvětšíte.)
Zdroj Studie Návrh postupu rozvoje silniční sítě na území města Plzně (leden 2005)
Otevření diskuze
Plzeňský deník (9. 2. 2005)
MF Dnes, 21. 1. 2005
Miroslav Klas, Společnost pro veřejnou dopravu
Průtah sever-jih: zkáza Severnímu předměstí
V příštích týdnech by se mělo rozhodnout, zda v nejbližších letech povede centrem Plzně megalomanská několikaproudá dálnice s estakádami a tunelem. Stavba, která svojí totalitní brutalitou nemá v Plzni obdoby. Nejde zde jen o organicky rozdělené centrum Plzně, zahalené smogem z desítek tisíc aut a nákladních vozů. Málo pozornosti tomuto projektu zatím věnují i obyvatelé Košutky a Bolevce. Politici slibují volnější silnice do centra, ale už se nikde neříká kolik stovek kamionů denně se bude hnát na novou městskou magistrálu středem jejich obytné čtvrti, přes mnoho světelných křižovatek. Tisíce obyvatel mají svá obydlí jen několik metrů od Lidické a Karlovarské třídy. Znají naši politici děsivé prognózy růstu nákladní dopravy v nejbližších letech? Uvědomuje si vedení radnice plzeňského obvodu na Severním předměstí negativní důsledky možného rozhodnutí upřednostnit stavbu průtahu před výstavbou vnějšího komunikačního okruhu, který by podstatnou část dopravy odvedl mimo střed města a čtvrti? Splní krajští politici včetně pana hejtmana Zimmermanna předvolební sliby a budou preferovat okružní komunikace před průtahem? Jako obyvatel Severního předměstí v to doufám, nerad bych se dočkal bezesných nocí a protihlukových zdí místo stromů a trávníků jako obyvatelé podél Rokycanské třídy.
Miroslav Klas, Společnost pro veřejnou dopravu
Průtah sever-jih: zkáza Severnímu předměstí
V příštích týdnech by se mělo rozhodnout, zda v nejbližších letech povede centrem Plzně megalomanská několikaproudá dálnice s estakádami a tunelem. Stavba, která svojí totalitní brutalitou nemá v Plzni obdoby. Nejde zde jen o organicky rozdělené centrum Plzně, zahalené smogem z desítek tisíc aut a nákladních vozů. Málo pozornosti tomuto projektu zatím věnují i obyvatelé Košutky a Bolevce. Politici slibují volnější silnice do centra, ale už se nikde neříká kolik stovek kamionů denně se bude hnát na novou městskou magistrálu středem jejich obytné čtvrti, přes mnoho světelných křižovatek. Tisíce obyvatel mají svá obydlí jen několik metrů od Lidické a Karlovarské třídy. Znají naši politici děsivé prognózy růstu nákladní dopravy v nejbližších letech? Uvědomuje si vedení radnice plzeňského obvodu na Severním předměstí negativní důsledky možného rozhodnutí upřednostnit stavbu průtahu před výstavbou vnějšího komunikačního okruhu, který by podstatnou část dopravy odvedl mimo střed města a čtvrti? Splní krajští politici včetně pana hejtmana Zimmermanna předvolební sliby a budou preferovat okružní komunikace před průtahem? Jako obyvatel Severního předměstí v to doufám, nerad bych se dočkal bezesných nocí a protihlukových zdí místo stromů a trávníků jako obyvatelé podél Rokycanské třídy.
Také Krajský úřad Plzeňského kraje počítal s okružním vedením státních komunikací na území města Plzně. Nedopatřením, nebo snad pravděpodobněji ze záměru nějaké lobistické skupiny, je v písemném podkladu Plánu vyšších územních celků počítáno s vedením státní silnice I/27 Severojižním průtahem.
Obrazová příloha k Plánu vyšších územních celků Plzeňského kraje.
Aktualizováno: 7. 4. 2011 1:21 | | Zobrazení: 845
| Zobrazení: 845
Přednášky SPVD o veřejné dopravě v Plzeňském kraji
Společnost pro veřejnou dopravu (SPVD) se stala partnerem projektu ENVIC. V rámci projektu bylo vytvořeno v každém okrese plzeňského kraje informační a poradenské středisko v oblasti životního prostředí.
Novinka
Stáhněte si a prohlédněte novou publikaci SPVD o veřejné dopravě, cyklodopravě a automobilové dopravě, která je prvotně určena široké laické veřejnosti.
Pokud se podaří zajistit finanční prostředky, plánuje se její vydání v papírové formě. Do té doby nám zasílejte připomínky k publikaci na adresu: envic(a)spvd.cz
Publikace Doprava kolem nás (PDF) zde
Stáhněte si a prohlédněte novou publikaci SPVD o veřejné dopravě, cyklodopravě a automobilové dopravě, která je prvotně určena široké laické veřejnosti.
Pokud se podaří zajistit finanční prostředky, plánuje se její vydání v papírové formě. Do té doby nám zasílejte připomínky k publikaci na adresu: envic(a)spvd.cz
Publikace Doprava kolem nás (PDF) zde
SPVD ve spolupráci s organizátory připravilo sérii populárně - naučných besed o nových trendech řešení problémů s dopravou v našich městech, obcích a regionech. Besedy se věnovaly především tématu zvládnutí prudkého nárůstu automobilového provozu, zvyšování bezpečnosti pěší a cyklodopravy ve městech a obcích, nutnosti rozvoje integrovaných dopravních systémů, zapojení regionální železniční dopravy do turistického ruchu atp.
Součástí každé besedy byla malá výstava v informačních stáncích na náměstí dotčených měst. Zájemci se také mohli zúčastnit jízdy historického autobusu Škoda ŠL 11, který zajistil svoz účastníků přednášky z vybraných obcí v okolí.
Na shledání s Vámi se těší členové Společnosti pro veřejnou dopravu
Ondřej Fábera, Jiří Kohout, Petr Panský
Damir Holas, Tomáš Nálevka, Miroslav Klas
a za Škoda - Bus club Michal Kouba
Ondřej Fábera, Jiří Kohout, Petr Panský
Damir Holas, Tomáš Nálevka, Miroslav Klas
a za Škoda - Bus club Michal Kouba
Tisková zpráva SPVD
Beseda o veřejné dopravě ve Spáleném Poříčí
Společnost pro veřejnou dopravu (SPVD) a organizace ENVIC pořádají na zámku ve Spáleném Poříčí ve čtvrtek 2. srpna od 18 hodin besedu s krátkými přednáškami na témata spojená s veřejnou dopravou, cyklistikou a bezpečností silničního provozu ve venkovských regionech. Na besedu občany dopraví zdarma z okolí Nezvěstic, Blovic a Nových Mitrovic historický autobus, který po skončení besedy účastníky rozveze po trase domů.
Smyslem besed je inspirovat občany a obecní zastupitele k opatřením pro vyšší bezpečnost a pohodlí chodců, cyklistů a motoristů. V tom mají venkovské regiony ještě mnoho nedostatků.
„Systém veřejné dopravy v Plzeňském kraji je nedostatečný, pokud do obce nevede železnice, nemá většina obcí o víkendech spojení se světem. V některých regionech to má značně negativní dopad na rozvoj turistického ruchu. Chceme během besedy několik podnětů ke zlepšení situace předložit,“ říká jeden ze členů Společnosti Tomáš Nálevka.
Další člen SPVD Jiří Šplíchal k tématu dodává: „Nejen dopravce, ale i obce by měla zajímat kvalita vlakových a autobusových zastávek. Autobusové nádraží ve Spáleném Poříčí patří bohužel k těm špatným příkladům. Vzorem by měl být například malý autobusový terminál ve Městě Touškov. Jedině kvalitní služby od častého spojení pohodlnými vozidly přes příjemné zastávky a navazující chodníky mohou vést k potřebnému většímu užívání veřejné dopravy v kraji.“
„V našich obcích často bolestně chybí chodníky podél frekventovaných silnic, místní pak paradoxně z bezpečnostních důvodů volí jako dopravní prostředek při cestách po obci automobil. Přitom chůze či jízdní kolo jsou přirozenějším řešením,“ upozorňuje na další problém našeho venkova Ondřej Fábera, který o bezpečnosti dopravy na venkově přednáší.
Beseda o veřejné dopravě ve Spáleném Poříčí
Společnost pro veřejnou dopravu (SPVD) a organizace ENVIC pořádají na zámku ve Spáleném Poříčí ve čtvrtek 2. srpna od 18 hodin besedu s krátkými přednáškami na témata spojená s veřejnou dopravou, cyklistikou a bezpečností silničního provozu ve venkovských regionech. Na besedu občany dopraví zdarma z okolí Nezvěstic, Blovic a Nových Mitrovic historický autobus, který po skončení besedy účastníky rozveze po trase domů.
Smyslem besed je inspirovat občany a obecní zastupitele k opatřením pro vyšší bezpečnost a pohodlí chodců, cyklistů a motoristů. V tom mají venkovské regiony ještě mnoho nedostatků.
„Systém veřejné dopravy v Plzeňském kraji je nedostatečný, pokud do obce nevede železnice, nemá většina obcí o víkendech spojení se světem. V některých regionech to má značně negativní dopad na rozvoj turistického ruchu. Chceme během besedy několik podnětů ke zlepšení situace předložit,“ říká jeden ze členů Společnosti Tomáš Nálevka.
Další člen SPVD Jiří Šplíchal k tématu dodává: „Nejen dopravce, ale i obce by měla zajímat kvalita vlakových a autobusových zastávek. Autobusové nádraží ve Spáleném Poříčí patří bohužel k těm špatným příkladům. Vzorem by měl být například malý autobusový terminál ve Městě Touškov. Jedině kvalitní služby od častého spojení pohodlnými vozidly přes příjemné zastávky a navazující chodníky mohou vést k potřebnému většímu užívání veřejné dopravy v kraji.“
„V našich obcích často bolestně chybí chodníky podél frekventovaných silnic, místní pak paradoxně z bezpečnostních důvodů volí jako dopravní prostředek při cestách po obci automobil. Přitom chůze či jízdní kolo jsou přirozenějším řešením,“ upozorňuje na další problém našeho venkova Ondřej Fábera, který o bezpečnosti dopravy na venkově přednáší.
Beseda ve Spáleném Poříčí 2. srpna probíhala v příjemném prostředí zámku, kde milé členky informačního centra účastníkům přichystaly pohoštění. Kromě běžných témat se hodně debatovalo na téma rozvoje cyklostezek a potřebě kvalitnějších služeb pro cykloturisty skrz certifikace hospůdek a hotelů v projektu Cyklisté vítáni. Rozvoj turistického ruchu v dosud opomíjeném regionu pod Třemšínem by výrazně podpořilo zavedení cyklopřívěsů na víkendové autobusové lince z Plzně přes Spálené Poříčí na Brdy.
Foto M. Klas (2. 8. 2007)
Budoucnost veřejné dopravy v okolí Spáleného Poříčí byla jedním z hlavních témat besedy. Budeme v budoucnu i nadále cestovat lokálkou z Nezvěstic do Mirošova? Jsou autobusy vhodnou náhradou provozu na železniční trati, o jejímž významu níž se nedávno objevily polemiky? Co lze udělat pro její další rozvoj jako páteře veřejné dopravy v regionu? Na tyto otázky jsme se pokusili pro přítomné občany a zastupitele města naznačit odpovědi.
Foto M. Klas (2. 8. 2007)
Městská doprava v osmitisícovém Stříbře je svým způsobem unikát, ale i zde je co zlepšovat. Nízkopodlažní autobus SOR na obrázku odbavuje cestující v zastávce na náměstí. Pro plné využití možností vozidla však na zastávce chybí "kasselský" obrubník. Čekající cestující se nemají kam schovat, přístřešek chybí. Návštěvník města bude marně hledat na zastávkovém označníku mapku s vyznačenými zastávkami, stejně jako informace o tarifu a způsobu odbavování. To jsou jedny z námětů na zlepšení, které byly na besedě 12. července v Bezdružicích spolupořádané Společností pro veřejnou dopravu prezentovány. Právě městská doprava ve Stříbře a autobusová doprava v regionu byly nejdiskutovanějšími tématy.
Foto J. Šplíchal (11. 7. 2007)
Na besedě v Plzni největší ohlas vzbudila přednáška o cyklodopravě, která vyvolala následnou diskuzi trvající dlouho do noci. Velký prostor dostal také problém neexistence nezávislého koordinátora veřejné dopravy v Plzeňském kraji.
Foto M. Klas (19. 7. 2007)
Odkazy
NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022
Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.
Projekt vydání dvojice tématických knih k 80. výročí plzeňských trolejbusů a 85. výročí výroby trolejbusů ŠKODA.
Oficiální stránka projektu TROLEJBUSY 2021
Official site of the project TROLEJBUSY 2021 (english)
