akce
Aktualizováno: 19. 5. 2012 22:02 | 
| Zobrazení: 85273
| Zobrazení: 85273
!-- -->
Přestupní uzel u Hlavního nádraží v Plzni - Projekty
2002 - 2003: Studie přednádražního prostoru (Pragoprojekt)
Varianta A2 schválená pro další zpracování
Výřez výkresu varianty A2 ze studie přednádražního prostoru. (Kliknutím zvětšíte.) Základem tohoto řešení je zřízení nových zastávek tramvaje v Mikulášské mezi oběma nádražními mosty, které by zkrátily přestupní vzdálenost na třetinu a přestupní čas z 12 minut na 4 minuty. Zastávky v Sirkové ulici by se posunuly blíže k centru, ke křižovatce U Jána. Nová tramvajová zastávka mezi nádražními viadukty může sloužit i pro zastavování trolejbusů linky 12 z centra na Východní předměstí. Tím by vznikl ideální přestupní uzel s přímým přestupem tramvaj - trolejbus.
(Na plánku je patrný také návrh polohy drážního tělesa lehké tramvaje, která by spojovala železniční a tramvajovou síť. Systém tram-train asi není to, čeho je na Plzeňsku akutně třeba, ale je pozitivní, že studie tuto variantu prověřila a vytýčila koridor, který je třeba chránit.)
(Na plánku je patrný také návrh polohy drážního tělesa lehké tramvaje, která by spojovala železniční a tramvajovou síť. Systém tram-train asi není to, čeho je na Plzeňsku akutně třeba, ale je pozitivní, že studie tuto variantu prověřila a vytýčila koridor, který je třeba chránit.)
Zdroj Pragoprojekt, studie přednádražního prostoru (prosinec 2002)
K předložené variantě jsme měli a i nadále máme tyto tři zásadní připomínky (viz obrázek níže):
- 1) Více přechodů pro chodce - Zřídit přechody pro chodce na obou koncích nástupních ostrůvků tramvaje v podjezdech. Zřídit další přechody pro chodce v Šumavské, Americké a Sirkové ulici.
- 2) Podchod v Sirkové je černá díra na peníze - Nerozšiřovat halu podchodu pod křižovatkou Sirková - Americká o nové vstupy. Naopak zvážit uzavření podchodu a jeho konzervaci. Takové řešení umožní plnou preferenci úrovňových bezbariérových vztahů a především ušetří desítky miliónů korun.
- 3) Nestavět zbytečnou a drahou lávku - Navrženou mimoúrovňovou lávku pro cyklisty z Americké do Šumavské považujeme za předimenzované a předražené. K napojení nádražní haly postačí již navržená úrovňová cyklostezka a propojení Americká - Šumavská se může odehrávat úrovňově, stejně jako cyklodoprava ve všech ostatních směrech.
Na základě naší ankety provedené na podzim 2002 navrhujeme úpravy varianty A2, které mohou zlepšit bezbariérovost a atraktivitu přestupního uzlu, ale také podstatně snížit finanční náklady na přestavbu a údržbu.
Podkladový plán Pragoprojekt, studie přednádražního prostoru (prosinec 2002)
Posouzení potřebnosti jednotlivých staveb a možné finanční úspory dle Společnosti pro veřejnou dopravu. (Kliknutím zvětšíte na celkové porovnání nákladů všech variant.)
Zdroj Pragoprojekt, úpravy SPVD
Varianta A1 (neschválená pro další posuzování)
Výřez výkresu varianty A1 ze studie přednádražního prostoru. Tato varianta pocita se zachováním obou původních železničních nadjezdů a městská doprava je k nádražní hale přiblížena slepými kolejemi, tedy řešení inspirované zajížděním vybraných tramvají k odbavovací hale za Rakouska-Uherska. Varianta A1 je vhodná maximálně jako provizorní opatření, protože neřeší ostatní nedostatky přestupního uzlu, především přestupní vazbu tramvaj - trolejbus.
Zdroj Pragoprojekt, studie přednádražního prostoru (prosinec 2002)
Varianta B (neschválená pro další posuzování)
Výřez výkresu varianty B ze studie přednádražního prostoru. (Kliknutím zvětšíte.) Jedná se o prověření velkorysého dopravního řešení, kdy by byla tramvaj vedena tunelem z Nádražní ulice do ulice Koterovské. Zastávka tramvaje by tak mohla být přímo pod nádražní halou. Nicméně i výsledky studie poukazují na to, že oproti variantě A2 by se časová délka přestupů nijak nezkrátila. Také proto bylo toto řešení odmítnuto. Domníváme se, že to je správně. Varianta B by spolykala příliš mnoho peněz, které jsou třeba jinde ve veřejné dopravě, a přitom by například zhoršila dostupnost tramvajových linek z významné Americké třídy a nijak nezlepšila přestupy tramvaj - trolejbus.
Zdroj Pragoprojekt, studie přednádražního prostoru (prosinec 2002)
Subjekty přizvané k posuzování variant studie přednádražního prostoru se vzácně shodly na variantě A2, která s rozumnými nároky na investice přináší zřejmě nejlepší řešení přestupního uzlu u Hlavního nádraží v Plzni.
Zdroj Pragoprojekt, studie přednádražního prostoru (prosinec 2002)
Co je možné zlepšit už dnes?
Zastávky trolejbusu mezi viadukty
Společnost pro veřejnou dopravu navrhuje zřídit trolejbusové zastávky na Mikulášské ulici mezi podjezdy pod železničními mosty (tj. prakticky v poloze původních zastávek ze 70. let 20. století) a doplnit je přechodem pro chodce. Bylo by to řešení, které by stálo minimum finančních prostředků (postačí odstranit zábradlí a doplnit vodorovné a svislé značení) a přitom by zkrátilo až o dvě třetiny přestupní vzdálenost na trolejbusové linky a navíc by umožnilo první bezbariérový přístup k hale Hlavního nádraží - nízkopodlažní trolejbusy by odbavovaly cestující jen 100 metrů od nádražní haly. Pokud by byl nepřekonatelný odpor ke zřízení přechodu pro chodce (ze strany policie či ŘSD), je možné realizovat alespoň zastávku trolejbusu ve směru do centra - tam by nevznikal žádný konflikt s IAD a pěšími. Bohužel náš návrh dosud nenašel oporu u politické a úřednické reprezentace města.
Přechody pro chodce v Sirkové ulici
Jedná se o opatření, které by umožnilo první bezbariérový přístup k tramvajovým zastávkám v Sirkové ulici a tedy i usnadnilo přestup mezi nízkopodlažními prostředky veřejné dopravy. Bariérový a dlouhý přestup mezi tramvajemi a trolejbusy v křižovatce Sirková - Americká patří k největším ostudám dopravních staveb města Plzně z devadesátých let. Proto vítáme, že byl zpracován projekt na drobné stavební úpravy, které umožní po dvanácti letech zjednat nápravu!
Nové přechody pro chodce v Sirkové ulici jsou jedním z relativně levných a přitom velmi účinných stavebních opatření, která výrazně zlepší podmínky pro pěší a veřejnou dopravu. Nové přechody pro chodce radikálně zkrátí docházkovou vzdálenost na tramvaje, zlepší bezpečnost pěších a především umožní dostupnost tramvajové zastávky i imobilním spoluobčanům a maminkám s kočárky.
Taková řešení vítáme a děkujeme za ně!
Taková řešení vítáme a děkujeme za ně!
Zdroj Správa veřejného statku města Plzně (28. 4. 2005)
Aktualizováno: 7. 4. 2011 1:21 | | Zobrazení: 163343
| Zobrazení: 163343
Jednání s dopravci
Kvalita a přitažlivost veřejné dopravy je přirozeně spojená s přístupem dopravce, který má pečovat
o vzhled, čistotu a spolehlivost dopravních prostředků, má zajišťovat dopravní spojení v odpovídající
kapacitě a intervalech, má včas a dostatečně informovat zákazníky o svých službách a změnách...
- ve výčtu jeho činností bychom mohli pokračovat na mnoha stranách. Na přepravním
výkonu městské dopravy v Plzni se v absolutní většině podílí Plzeňské městské dopravní podniky, akciová
společnost v majetku města, proto se zaměřujeme především na tento podnik.
V porovnání s ostatními městy ve střední Evropě můžeme PMDP bezpochyby
zařadit mezi ty lepší dopravní podniky, přesto nacházíme řadu nedostatků.
Na problémy v činnosti dopravců (nejen PMDP) pravidelně upozorňujeme. Volíme především cestu
dvoustranného jednání plzeňské části SPVD s vedením dotyčného dopravce. Domníváme se, že veřejné
dopravě v našem městě pomůže nejvíce právě korektní jednání, kdy na stůl přineseme konkrétní
připomínky a případně i návrhy k řešení. Jedině tak má dopravce příležitost odpovídat a snažit
se pracovat na nápravě. Podnětem pro vyjednávání jsou i Vaše připomínky, proto nás neváhejte
kontaktovat s tipy a náměty na zlepšení.
Jednání s dopravci 2006
MF Dnes, 22. 3. 2006 (str. 4)
Jiří Kohout, Společnost pro veřejnou dopravu
V honbě za ziskem nesmí zapomínat na dopravu
Plzeňské městské dopravní podniky nedávno rozšířily služby svého zákaznického centra o terminál Sazky. Jako zákazník v tom nevidím nic špatného - když tam chodím zaplatit předplatné, proč si v zákaznickém centru nedobít i kredit na mobil? Ušetřím čas a pokud z toho profituje městský dopravce, nevadí mi to.
Sázky? Prosím, ale hlavní cíl je jiný
Byl bych ale nerad, kdyby dopravní podniky v honbě za ziskem zapomněly na svůj hlavní cíl - provozovat veřejnou dopravu ve městě s cílem zvyšovat její podíl na přepravním trhu. To souvisí s budováním svého jména a přidružených dopravních aktivit.
Například by dopravní podniky mohly provozovat plzeňská parkoviště a nabízet službu ve stylu „Zaparkuj auto, zaplať parkovné a dostaneš celodenní jízdenku“.
V budoucnosti by se dopravní podniky mohly starat o parkovací domy a hlídaná záchytná parkoviště. Byla by to šance, jak si vydělat a především dostat nějaké nové cestující do tramvají. Ty by ovšem neměly jezdit tak špinavé a přeplněné jako dnes.
Plzeňské dopravní podniky určitě udělaly za posledních několik let velký kus práce na zlepšení svého jména. Jejich reklama působí pozitivně a přitažlivě, konečně rovněž provozují slušné internetové stránky.
Ale v jedné věci zaostávají za celou republikou. Město Plzeň se může pochlubit celou řadou pěkných festivalů a kulturních akcí, při nichž velmi často ožívají ulice v centru krajské metropole. Dopravní podniky však stále nedokážou využít těchto akcí ke své vlastní prezentaci - nemají historický autobus, kterým by vozily nejmenší například na Den dětí z náměstí do zoologické zahrady.
Historický vůz by pomohl propagaci
I menší česká města (se zhruba padesáti tisíci obyvateli) provozují pravidelné linky historických trolejbusů nebo tramvají. Plzeň nikoli, protože žádná vhodná historická vozidla nemá a dopravní podnik je dosud striktně odmítal. Křižíkovu osmnáctku a vůz T1 nemůžeme počítat, to jsou muzejní kousky, kterých je na takové akce škoda.
Proč se dopravní podnik nechce zviditelnit při atraktivních letních festivalech třeba pivní výletní tramvají nebo trolejbusem? Například v Německu je to zcela běžná součást prezentace dopravního podniku. A lze na to upravit za málo peněz i nepříliš starý a cenný vůz.
Proto bych místo zmíněné herny dopravních podniků uvítal jeho služby v propagaci sebe sama i našeho města. V tom je totiž stále pozadu.
Jiří Kohout, Společnost pro veřejnou dopravu
V honbě za ziskem nesmí zapomínat na dopravu
Plzeňské městské dopravní podniky nedávno rozšířily služby svého zákaznického centra o terminál Sazky. Jako zákazník v tom nevidím nic špatného - když tam chodím zaplatit předplatné, proč si v zákaznickém centru nedobít i kredit na mobil? Ušetřím čas a pokud z toho profituje městský dopravce, nevadí mi to.
Sázky? Prosím, ale hlavní cíl je jiný
Byl bych ale nerad, kdyby dopravní podniky v honbě za ziskem zapomněly na svůj hlavní cíl - provozovat veřejnou dopravu ve městě s cílem zvyšovat její podíl na přepravním trhu. To souvisí s budováním svého jména a přidružených dopravních aktivit.
Například by dopravní podniky mohly provozovat plzeňská parkoviště a nabízet službu ve stylu „Zaparkuj auto, zaplať parkovné a dostaneš celodenní jízdenku“.
V budoucnosti by se dopravní podniky mohly starat o parkovací domy a hlídaná záchytná parkoviště. Byla by to šance, jak si vydělat a především dostat nějaké nové cestující do tramvají. Ty by ovšem neměly jezdit tak špinavé a přeplněné jako dnes.
Plzeňské dopravní podniky určitě udělaly za posledních několik let velký kus práce na zlepšení svého jména. Jejich reklama působí pozitivně a přitažlivě, konečně rovněž provozují slušné internetové stránky.
Ale v jedné věci zaostávají za celou republikou. Město Plzeň se může pochlubit celou řadou pěkných festivalů a kulturních akcí, při nichž velmi často ožívají ulice v centru krajské metropole. Dopravní podniky však stále nedokážou využít těchto akcí ke své vlastní prezentaci - nemají historický autobus, kterým by vozily nejmenší například na Den dětí z náměstí do zoologické zahrady.
Historický vůz by pomohl propagaci
I menší česká města (se zhruba padesáti tisíci obyvateli) provozují pravidelné linky historických trolejbusů nebo tramvají. Plzeň nikoli, protože žádná vhodná historická vozidla nemá a dopravní podnik je dosud striktně odmítal. Křižíkovu osmnáctku a vůz T1 nemůžeme počítat, to jsou muzejní kousky, kterých je na takové akce škoda.
Proč se dopravní podnik nechce zviditelnit při atraktivních letních festivalech třeba pivní výletní tramvají nebo trolejbusem? Například v Německu je to zcela běžná součást prezentace dopravního podniku. A lze na to upravit za málo peněz i nepříliš starý a cenný vůz.
Proto bych místo zmíněné herny dopravních podniků uvítal jeho služby v propagaci sebe sama i našeho města. V tom je totiž stále pozadu.
2006: Jednotlivé připomínky obrazem
Pronájem reklamních ploch patří mezi běžné podnikatelské aktivity dopravců. Jezdí-li
však vozy týdny nebo dokonce měsíce s poničeným lakem, kazí si tím PMDP dobré jméno
a šance na získání dalšího inzerenta. Na počátku roku 2006 jezdí s takovým poškozením
větší množství trolejbusů.
Foto Jiří Kohout (20. 3. 2006)
Další trolejbus, který utrpěl sloupnutím reklamní samolepky.
Foto Jiří Kohout (17. 3. 2006)
Sloupnutý lak po odstranění samolepících reklamních fólií je počátkem roku 2006 vidět
i na mnoha nedávno modernizovaných autobusech Karosa.
Foto Jiří Kohout (20. 3. 2006)
O čistém vzhledu mnoha tramvají v zimní sezóně nemohla být řeč.
Dopravním podnikům sice chybí
tramvajová myčka, ale tak jako na této fotografii by tramvaje opravdu jezdit neměly.
Týdny prasklý okap dovoloval stékat černotě z uhlíkové lišty na okna a bok tramvaje.
Foto Jiří Kohout (17. 3. 2006)
Ani pohled z okna jiné tramvaje nevypadá moc reprezentativně.
Foto Jiří Kohout (17. 3. 2006)
Zastávka Západočeská univerzita. Čistota a pravidelná péče o zastávkové označníky a jízdní řády je vizitkou
dopravce. Negativně se zde projevuje vandalismus, dopravci však nezbývá než
odpovídat častější údržbou.
Foto Jiří Kohout (20. 3. 2006)
Naštěstí jsou cestující, kteří neztrácejí optimismus.
Foto Jiří Kohout (20. 3. 2006)
Jednání s dopravci 2005
Jednání s dopravci 2004
Jednání s dopravci 2002
Aktualizováno: 19. 10. 2020 3:14 | | Zobrazení: 44757
| Zobrazení: 44757
Víkend s historickými trolejbusy Škoda v Plzni
(23. - 24. září 2006)
Popularizace veřejné dopravy u občanů, to je jeden z hlavních cílů Společnosti pro veřejnou dopravu. Veřejností nejoblíbenější formou popularizace je pořádání jízd historických vozidel. V roce 2006 si připomínáme výročí 70 let výroby trolejbusů Škoda a také 65 let od vyjetí prvního trolejbusu do ulic Plzně. Zmíněná jubilea byla podnětem k uspořádání Víkendu s historickými trolejbusy Škoda v našem rodném městě. Výsledek půlrok trvajících intenzivních příprav a nelehkých jednání byl prezentován o víkendu 23. - 24. září 2006 v rámci akce Věda a technika v ulicích Plzně, na jejímž pořádání se podílelo několik organizací, občanských sdružení, firem, město Plzeň a Západočeská univerzita.
Nejstarší český provozní trolejbus Škoda 6 Tr v centru zájmu obyvatel Plzně na Americké třídě u Mrakodrapu. Tak vypadá návrat do rodného města po 35 letech odloučení.
Foto M. Klas (24. 9. 2006)
Přípravy Víkendu s historickými trolejbusy Škoda
K pořádání jízd pro veřejnost je samozřejmě potřeba vhodných historických vozidel. Bohužel v Plzni, ve městě výrobce trolejbusů, paradoxně provozní historický trolejbus neexistuje. Výjimkou je pouze unikátní, ale poměrně moderní trolejbus typu 17 Tr, který získalo Muzeum Škoda v létě 2006 od Dopravního podniku Ostrava. Naštěstí Technické muzeum Brno má ve svých sbírkách dva bývalé plzeňské trolejbusy. Jedná se o trolejbus typu 6 Tr z roku 1949 a trolejbus T 11 z roku 1967 Oba představují cenný příklad vývoje výroby trolejbusů Škoda. Typ 6 Tr je prvním dvounápravovým trolejbusem Škoda a trolejbus T 11 je dokladem prvního pokusu o výrobu společné karosérie pro trolejbusy Škoda a autobusy Karosa. Naším záměrem bylo ukázat Plzeňanům právě tyto vozy. Díky velké vstřícnosti Technického muzea v Brně se to podařilo.
K nakládací rampě nádraží Plzeň - Koterov přijíždí vzácný náklad - trolejbusy 6 Tr a T 11 ze sbírek Technického muzea v Brně.
Foto Jiří Kohout (22. 9. 2006)
Oba unikátní trolejbusy přijely do Plzně v ráno v pátek 22. září, naložené na plošinových vozech. V doprovodném vagónu s nimi přicestovali i technici Dopravního podniku Brno, později je doplnili i brněnští řidiči. Díky šikovnosti posádky tahače PMDP se trolejbusy rychle a bezpečně dostaly z vagónů do vozovny v Cukrovarské ulici. Zde proběhlo jejich oživení, byly vykonány potřebné zkoušky a odpoledne trolejbusy vyjely do ulic města na zkušební jízdu. V ulicích z toho bylo velké pozdvižení.
Hala údržby vozovny Cukrovarská. Napínavý okamžik: po dlouhých 35 letech se botky trolejbusu 6 Tr opět dotknou plzeňských trolejí. Svůj trolejbus k mateřskému zdroji energie připojuje technik Broňa z Brna.
Foto Jiří Kohout (22. 9. 2006)
Sobotní jízdy historických trolejbusů pro zajištění dopravy
Sobotní ráno 23. září slibovalo nádherný den babího léta. Radost z toho měli všichni organizátoři akcí v rámci Vědy a techniky v ulicích Plzně. Na náměstí Republiky byla k vidění auto na vodíkový pohon, kokpit formule, simulátor stavu beztíže ad. Ve Smetanových sadech byly návštěvníkům k dispozici v jednotlivých expozicích odborníci z akademie věd, Západočeské univerzity, plzeňští astronomové, prezentace soukromých firem vyrábějící např. mobilní protipovodňové zábrany atd.
Součástí programu byl také Den otevřených dveří ve Škodě HOLDING. Z nádvoří od I. brány Škodovky, autobusy SOR patřící PMDP dopravovaly zájemce na exkurze do závodů Škoda Transportation (lokomotivka) a Škoda Power (výroba turbin). Dopravně propojit I. bránu Škoda s centrem města a závodem Škoda Electric (výroba trolejbusů), který se nachází na opačném konci města v Doudlevcích, si vzaly za úkol právě historické trolejbusy.
Nápor cestujícících do trolejbusu 6 Tr u I. brány Škodovky.
Foto M. Klas (23. 9. 2006)
Na zvláštní lince D1 vedoucí od I. brány Škoda přes Americkou třídu do Doudlevec byla od 9 do 15 h nasazena "šestka" a "sedmnáctka". Zejména o svezení se "šestkou" byl velký zájem a proto na některé spoje vyjel v závěsu jako posila historický autobus ŠL 11. Třetí historický trolejbus T 11 na lince D2 od I. brány Škoda do Doubravky připomněl, že právě tato trať byla otevřena v Plzni jako první. Na nezájem cestujících si rozhodně "té jedenáctka" stěžovat nemohla. V odpoledních hodinách jej dvěma spoji doplnily i trolejbusy 6 Tr a 17 Tr.
Trolejbusové linky doplnila autobusová linka D3 v režii firmy ČSAD autobusy Plzeň a.s. Vedla z náměstí Republiky přes nádraží ČD k I. bráně Škoda. ČSAD Plzeň na linku nasadila svůj historický vůz RTO. Protože starý dědeček má již právo na své vrtochy, na několik spojů za něj musel zaskočil autobus ŠD 11 plzeňského spolku Škoda-Bus klub. Všechny sobotní linky D1 - D3 byly zdarma.
Distribuce zvláštní novinové přílohy o historii trolejbusů v přeplněném voze Škoda T 11.
Foto M. Klas (23. 9. 2006)
Jízdy vozidel doplnila výstava fotografií z historie výroby a provozu trolejbusů Škoda, jejíž vernisáž proběhla před budovou Muzea Škoda. V muzeu byla k vidění modelová trolejbusová dráha a ke shlédnutí byly i filmy z historie výroby trolejbusů. Jako poutač byl před muzeem umístěn nejnovější výrobek firmy Škoda Electric - trolejbus 24 Tr.
Na nádvoří I. brány Škoda poutala značnou pozornost fotografická výstava SPVD o dopravních zajímavostech. Ve stánku bylo také možné zakoupit originální lepenkové jízdenky na sobotní noční jízdu trolejbusem 6 Tr po Plzni a rezervovat si místa na nedělní okružní jízdy po městě. Díky podpoře mediálního partnera akce - Plzeňského deníku, byla zdarma distribuována mezi návštěvníky akce zvláštní čtyřstránková barevná příloha, věnovaná především historii trolejbusové dopravy ve světě.
Večer vyjely od Mrakodrapu všechny tři historické trolejbusy na zvláštní noční jízdu po Plzni. Zájem o noční jízdu předčil očekávání, vozy byly vyprodány téměř do posledního místa. Mezi cestujícími převažovaly mladé dvojice a rodiče s dětmi. Trolejbusy projely Americkou třídou plnou žasnoucích lidí, otočily se u autobusového nádraží a zamířily na venkovskou trolejbusovou trať do Černic. Ve vozech byla výborná nálada, všem se jízda noční Plzní historickými trolejbusy velice líbila. Obyvatelům černických domků se naskytl nezvyklý pohled - v jedenáct hodin večer do jejich ulice najely tři historické trolejbusy a po několik minut blýskaly desítky fotoaparátů a ulici lemovala početná řada stativů těch největších dopravních gurmánů.
Záběr z noční jízdy trolejbusů byl pořízen v manipulační smyčce Sladkovského.
Foto V. Leška (23. 9. 2006)
Nedělní okružní jízdy
Již klidnější průběh, opět za nádherného počasí, měly nedělní vyhlídkové okružní jízdy trolejbusů po linkách označených A a B, které měly svůj počátek i konec na Americké třídě v zastávce Mrakodrap. Na lince A vozy jezdily od Mrakodrapu na Bory, pak kolem Tyršova mostu zpět na Americkou třídu a následně do Doubravky, konečná Zábělská. Po návratu k Mrakodrapu vůz z linky A přejel po krátké přestávce na linku B. Ta vedla po Domažlické třídě na Zátiší a pak zpět přes Americkou třídu do Božkova, kde následoval obrat k Mrakodrapu.
Trolejbus Škoda T 11 na konečné Božkov.
Foto M. Klas (24. 9. 2006)
Trolejbus T 11 nápor zájemců o svezení zvládal, ale zájem o "šestku" si neplánovaně vynutil vypravení trolejbusu 17 Tr, aby sbíral na trase cestující, kteří se do veterána již nedostali. Mezi cestujícími opět převládali především rodiče s dětmi a mladé páry. Mezi dětmi budili pozornost průvodčí ve svých uniformách, kteří s velkou pečlivosti kleštičkami proštípali lepenkové jízdenky. Na svá mladá léta u dopravního podniku přišlo zavzpomínat i několik bývalých zaměstnanců, kteří s brněnskými kolegy často vášnivě debatovali o technických detailech trolejbusů.
Přestávka během nedělní vyhlídkové jízdy ve smyčce Božkov.
Foto M. Klas (24. 9. 2006)
Krátce před 18 hodinou přijely všechny tři vozy do Cukrovarské ulice a za první opravdovou dopravní akcí s historickými trolejbusy v Plzni se zavřela vrata vozovny. V pondělí 25. září se vůz 17 Tr za tahačem PMDP vrátil do depozitáře Muzea Škoda a brněnské vozy byly na nakládací rampě v Koterově naloženy na vagóny před svou cestu zpět do moravské metropole.
Mezi dětmi měl velký úspěch průvodčí s kleštičkami pečlivě procvakávající originální lepenkové jízdenky.
Foto M. Klas (24. 9. 2006)
Ohlédnutí organizátorů
Víkend s historickými trolejbusy byla akce velice náročná, něco podobného se dosud v Plzni nepořádalo. Nutnost jízdy vozů organizačně propojit s ostatními akcemi Vědy a techniky v ulicích Plzně podmínky ještě ztěžovalo. Z toho vyplynuly některé nedostatky organizace, za které se cestujícím omlouváme - příště se jich budeme snažit vyvarovat.
Přesto Víkend s historickými trolejbusy Škoda v Plzni považujeme za akci velice zdařilou, která potěšila tisíce cestujících a obyvatel města. Doufáme, že se v Plzni jednou dočkáme vlastních historických trolejbusů, aby se podobné připomínky úspěšné historie trolejbusů Škoda a Plzeňských městských dopravních podniků opakovaly častěji. Už jenom pro pestrost plzeňského kulturního života a rozzářené oči dětí.
Bývalý plzeňský trolejbus T 11 po 26 letech brněnského exilu zavítal alespoň na tři dny opět pod plzeňskou "měděnou pavučinu". Zde zachycen s majestátní budovou "Planetária" dnes sídla městského soudu.
Foto J. Šlehofer (24. 9. 2006)
Poděkování sponzorům a partnerům akce
Komu všemu poděkovat za pomoc při organizování Víkendu s historickými trolejbusy Škoda v Plzni? Výčet všech je velice dlouhý.
Především jsou to hlavní sponzoři akce - výrobce trolejbusů Škoda Electric s.r.o. a také Škoda HOLDING a.s. Významnou měrou se také podílelo město Plzeň - Kancelář primátora města, Městský obvod Plzeň 4 - Doubravka a Nadace 700 let města Plzně.
Dále akci podpořila plzeňská firma J plus J, přesné výpalky s.r.o.
Dále akci podpořila plzeňská firma J plus J, přesné výpalky s.r.o.
Z partnerů je nutné uvést Plzeňské městské dopravní podniky a.s. , které poskytly zázemí trolejbusům, technickou podporu akce a doprovodné řidiče. Také České dráhy maximálně vyšly vstříc v ceně přepravy vozů z Brna do Plzně a zpět.
Přátelé ze Škoda - Bus klubu se svými historickými autobusy operativně řešili problémy s kapacitou nasazených historických trolejbusů či technických problémů autobusu RTO.
Muzem Škoda spolupracovalo na přípravě fotografické výstavy o historii trolejbusů Škoda.
Mnoho díků je třeba také poslat všem našim přátelům a členům sdružení, kteří na přípravách akce i během jejího průběhu odpracovali stovky hodin - vše bez nároku na odměnu. Obětavě plnili během akce organizátorké povinnosti, pracovali na přípravě fotografické výstavy, připravili zvláštní novinovou přílohu, pomáhali při přípravě vozu 17 Tr v Muzeu Škoda a při dalších příležitostech.
Mediálním partnerem akce byl Plzeňský deník , který vydal zvláštní novinovou přílohu o historii trolejbusové dopravy.
Zvláštní poděkování
Na závěr je nutné vyzdvihnout velkou obětavost všech techniků a řidičů Technického muzea v Brně (resp. z Dopravního podniku Brno), kteří do renovace trolejbusových veteránů investovali zdarma tisíce hodin svého osobního volna a za spartánských podmínek se vydali do Plzně prezentovat své krásné vozy.
Trolejbus Škoda 6 Tr v plzeňské čtvrti Zátiší.
Foto M. Klas (24. 9. 2006)
Další fotky naleznete v sekci zde.
NEJHEZČÍ VÁNOČNÍ TROLEJBUS 2022
Třetí ročník ankety o nejhezčí Vánoční trolejbus zná své vítěze.
Projekt vydání dvojice tématických knih k 80. výročí plzeňských trolejbusů a 85. výročí výroby trolejbusů ŠKODA.
Oficiální stránka projektu TROLEJBUSY 2021
Official site of the project TROLEJBUSY 2021 (english)
